Jízda mrtvých

20.06.2022

Od Abnetta jsem zkoušel číst Gauntovi duchy, nebo Maluse a nějak mě to nechytlo. Třeba někdy jindy. Co se týká, ale Jízdy mrtvých, bavilo mě to hned od začátku. Jednoduchý děj, ale napsaný záživně tak, jako bych četl Zabíječe od Kinga. Kniha je oproštěna od zbytečných popisných pasáží, ale přesto dokáže navodit atmosféru, jaká je potřeba. Připomíná mi to i trochu trilogii Otroci temnot od Gava Thorpa, kterou mám ve svém žebříčku Warhammeru na vrcholu. Přeci jenom je to, ale propracovanější děj - když čítá tři knihy. Zabíječ od Kinga je zase více akční. Avšak toto je dobrá, nenáročná jednohubka. Něco mezi těmito dvěma knihami. Chaos a Řád!

27.09.2021

Dan Abnett umí. Od začátku do konce to byla jedna velká Jízda! Zatím nejtemnější příběh ze světa Warhammeru, který jsem měl tu čest číst. Obě dějové linky jsou vynikající. Karl i Gerlach jsou sympaťáci. A jeden z nich má tu smůlu, že se octne na druhé straně barikády. Nebudu filozofovat nad tímto skvostem (a že by se dalo!). Prostě a jednoduše bez jakýkoliv výhrad doporučuji k přečtení, hned, teď! Utíkejte do nejbližšího knihkupectví, knihovny či antikvariátu.

Co se trochu nepovedlo je překlad zbraní. Neznám originál, ale to jak jsou některé zbraně popsány a užívány, tak mi to trochu nesedí. Např. palaš popsaný jako těžká zbraň používána v knize k stínání hlav.

P.S. Kdo to dočetl až sem, tak ten se neřídil mojí radou.

02.03.2021

Můj úplně první Warhammer, kniha, která mne v mých tehdejších deseti letech uvedla nejen do tohoto ponurého, úžasného světa, ale i k literatuře obecně (do té doby jsem jakékoliv čtení upřímně nesnášel). Vděčím jí za tolik, že bych se nikdy nemohl ani přiblížit pomyslnému "spravedlivému" hodnocení. Ale víte co? Zhodnotím jí stejně.
Mistru Abnettovi se zde podařilo na poměry Warhammeru nevídaně vykreslit psychologický vývoj obou protagonistů, jejichž paralelní osudy vedou po tak odlišných drahách, jak jen je to možné. Ale jak je známo, protiklady se přitahují, a když od sebe oddělíte světlo a stín, vzdor všemu se k sobě zase vrátí...
Hloubka, kterou Abnett vetkl "loru" Kislevitů a Kurganů (jedni bývají tradičně toliko okrajoví, druzí zase anonymní nepřátelé) je obrovská. Oba národy jsou vykresleny detailně, uvěřitelně a nesmírně zajímavě. Chaos se zde projevuje ve svém zákeřném proměnlivém aspektu - ne jako magická síla, měnící nebohý lid v mutanty, ale postupná, plíživá změna vědomí a myšlení, což je tisíckrát zajímavější a děsivější. Velká válka (tzv. Bouře chaosu) proti Archaonovi je brilantně vykreslena na pozadí příběhu - čtenářovi jsou ukázány jen náznaky širších událostí, neboť protagonisté stojí daleko od jejich středu, ale i ty stačí na vyvolání svíravého dojmu, že toto je vskutku čas konce.

15 let čtu tento skvost stále dokola. Ať se ve svém životě právě nacházím kdekoliv, vždy zjistím, že jsem pod vedením Daže opsal další "krug" a znovu čelím knize, jíž sám Abnett k mému nekonečnému nadšení nedávno označil za svůj nejoblíbenější výtvor. Až nadejde můj čas, já spatřím po obloze plout stejný mrak, který jsem viděl coby novorozený čtenář, a vyrazím do širé stepi hledat svůj osud, nepochybuji o tom, kdo mne bude na pouti doprovázet.

31.01.2020

Jedna z nejlepších knížek se světa WH, skvěle vykresluje lore a podmínky tohoto universa a staví proti sobě dva protichůdné světy a "hrdiny". Gradující děj, postupná proměna obou hlavních postav, správná dávka "temnoty" i lidskosti a poměrně výrazný morální přesah (i když trochu v patosu, ale jasně viditelná role osobní odvahy, neústupnosti a věrnosti a ukázka toho, jak jejich nedostatek vede k záhubě).

30.03.2019

Hloupoučká kniha s hloupým závěrečným soubojem.

14.12.2018

Jedna z nejlepších knížek ze světa Warhamnmeru co jsem četl. Dobře gradující děj z pohledu dvou postav, které mají skvělou gradaci charakteru. Obě hlavní postavy začínají na začátku knihy jako členové Říšské armády. Jedna osudová bitva je ale postaví na rozdílné strany barikád. Jeden je nucen se připojit ke Kislevské armádě, druhý je ,,nucen" vstoupit do armády Kurganů (chaosu).
Kdybych měl hodnotit separátně oba příběhy, tak dějově se mi líbila asi víc postava Karla Vollena. Jeho vývoj jako postavy byl zajímavější, a popis Kurganského světa a armády se mi líbil. U druhé postavy Gerlacha Heilemana zase více než samotná postava mě zaujalo kislevké prostředí,a vnitřní fungování tohoto prostředí, holt slovanská pospolitost :D. Kislev sám je pro mě velmi atraktivní, spojení Polska 16. století (Rzeczpospolita) a Ruské říše, které jsou předlohou pro Kislev je velmi pěkně zpracováné.
Knížka je i časově umístěna na začátek End Time, což je za mne další plus. Celkově knihu můžu jedině doporučit, jedna z nejlepší separátních románů tohoto univerza.

03.02.2018

„Jízda mŕtvych“ síce nie je Abnettovou najvydarenejšou a najznámejšou knihou, no dej vás nekompromisne zaveje do kultúry kislevských kopijníkov. Tu v nekonečnej stepi dôjde k filozofickým premenám, k bojom s hordami Chaosu, no okrem toho budeme svedkami nahliadnutia aj do života severských Kurganov a ich temných bohov Chaosu. Síce to nemá punc brilantnosti alá Malus Temná čepel, či epickosť v štýle trolobijca Gotreka, no ako črepina do skladačky sveta Warhammeru je to super.

02.02.2018

Líbí se mi, jak paralelně zachycuje osudy obou bratranců. Jeden se přimotá k dobru, druhý k zlu a kolize jejich příběhů se nevyhnutelně blíží.

18.03.2015

Moje první knížka ze světa Warhammeru a velice příjemné potěšení, četlo se to pěkně, ale k dokonalosti tam něco malinko chybělo. Jinak litrů krve bylo v knize prolitých nemálo :) Tudíž slabším povahám doporučím spíše něco z jiného soudku.

05.03.2014

Knížka na jedno odpoledne. Proč? Protože je vynikající! Opravdu jedna z nejlepších knih ze série Warhammer. Tohle si musíte přečíst. Brilantní námět. Brilantní Abnett. Brilantní kniha. Gerlach a Karl vemou za srdce..

19.10.2013

Jedna z nejlepších knih, jaké jsem četl ze světa Warhammeru.