Jiskra života
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529/bmid_jiskra-zivota-eKX-529.jpg
5
1823
227
Koncentrační tábor Mellern slouží jako odkladiště vězňů - převážně Židů, kteří v důsledku tělesné slabosti již nejsou schopni žádné práce. V nelidských podmínkách, špíně a o hladu, navíc pod kuratelou bezcitných fašistických katanů tady na sklonku války "přežívá" dvanáct "veteránů", obklopených řadou nově příchozích zbídačelých kostlivců. Téměř všichni již ztratili svou osobnost, minulost a individuální lidské rysy, jejich ponížené lidství se omezuje jen na základní živočišné potřeby. Z vědomí si vytěsnili všechny city včetně nenávisti. Dodržují přísnou anonymitu - stali se pouhými vězeňskými čísly s koncentráčnickými mimikrami. Přesto se mezi nimi najdou i tací, kteří si dokázali zachovat své "já", jako lékař Berger, obchodník Lebenthal či bývalý novinář zvaný 509. Ti všichni se neúnavně snaží vězně, kteří ještě neztratili schopnost myslet, vyburcovat z letargie, pomoci jim přežít zdejší peklo a vykřesat v nich alespoň "jiskřičku naděje" a víru v nový život, jenž je už nadosah.... celý text
Literatura světová , Romány , Válečné
Vydáno: 2003 , Ikar (ČR)
Originální název:
Der Funke Leben , 1952
více info...
Přidat komentář
Jsou pribehy, ktere se ani neprislusi hodnotit. Remarque ma vetsinu takovych. Samozrejme, ze se jedna o depresivni, hruzu a slzy nahanejici pribeh, ale zaroven je to pribeh vule, sily, zivota a hlavne svedectvi o tom, co by se nemelo v risi lidi dit, je hrozne kdyz zkolabuje jednotlivec, je temer nenapravitelne, kdyz zkolabuje system. Dekuji za dalsi skvely a hrozny roman.
Knížka, která vás dostane příběhem bez příkras. Nemůžete přestat číst, i když už máte pocit, že se za chvíli rozbrečíte.
Opět krásná a velmi silná kniha od tohoto autora. Aspoň konec knihy byl trochu pozitivně laděný...
Silná kniha, drsný příběh, depresivní atmosféra. Vždy je mi do breku při pomyšlení, jaká zvěrstva lidstvo napáchalo, páchá a ještě napáchá.
Tuto knihu by si měl přečíst alespoň jednou každý. Lidé velmi rychle zapomínají a těch skutečných pamětníků žije už velmi málo. Tato kniha je drsný způsob, jak si uvědomit minulost. Povinná četba by to měla být pro všechny, kteří mají dojem jak špatně si žijí v současném světě.
Tuto knihu jsem četla dvakrát, poprvé jsem neměla srdce na to jí dočíst a až teď jsem jí celou zvládla. Je to naprosto neuvěřitelné co lidi prožívaly v dobách války, člověk žijící v této době si to neumí představit i když se hodně snaží a knihy od Remaqua to nastiňují velmi dobře....
Moje druhá kniha od Remarqua, vždy se jedná o velmi silný příběh. Přestože se jedná o příběh z koncentračního tábora, je úžasné sledovat houževnatost a přizpůsobivost lidí v nejtěžších okamžicích života.
Nuž knihu som čítala pred mnohými rokmi, dodnes z nej mám hrozný pocit - ale to preto o čom tá kniha vlastne je. vtedy ešte ako mladá žaba som o koncentrákoch veľa nevedela ani sa o ne nezaujímala. Po prečítaní knihy som zostala ako obarená a prestala som čítať knihy, ktoré napísal Remarque ( nemám rada smutné konce). To však nič nemení na tom, že kniha je tou, čo zanechala vo mne stopu do dnes a to je hádam viac aj 30 rokov čo som ju čítala. A možno práve vďaka tejto knihe som sa o tému holokaustu a koncentračných táborov začala zaujímať viac. A keď som navštívila poľský Oswiencim, príbeh sa mi vrátil. A napriek snahe nedokážem pochopiť ako bolo možné dopustiť takéto hrôzy. Fiktívny príbeh s reálnym základom - čítate s hrôzou a predsa neviete prestať. Ja by som túto knihu zaradila tiež medzi povinné čítanie stredoškolákov - ide tému a o niečo čo sa nesmie zopakovať a mladá generácia by sa o tom mala dozvedieť, aby história bola varovaním do budúcnosti.
Silný příběh o vůli žít, touze přežít a o otázkách, co může být potom. Těžký, ale nádherný příběh.
Tak zde bohužel nepůjdu s davem a musím říci, že z knihy mám rozporuplné pocity. Buď je to tím, že o koncentračních táborech už mám leccos načteno a shlédnuto nejméně tucet dokumentů nebo mi kniha jednoduše až tak nesedla. Neříkám, že je to špatné čtení, to rozhodně ne, ale nemohu se zbavit dojmu, že je to kniha, ve které jsem nenašel nic, za co by měla být oproti jiným dílům s podobnou tématikou tak velebena a stavěna do popředí. Zkrátka nezaujala. 3*
Velmi silná kniha, která ve vás zanechá stopu ještě hodně dlouho poté, co ji přečtete.
Rozhodně nejsilnější autorova kniha. Zcela vybočuje ze zbytku tvorby, který je vesměs jednotvárný... Naturální popis koncentračního tábora. Číslo 509 najednou získává nový rozměr, něco jako pohádková 3 nebo tajemná 13.
Kdysi jsem ji měla půjčenou z knihovny, byla silně cítit tabákem. Tabákové slzy se střídaly s těmi dějovými. Rozhodně by měla tato kniha vystřídat ve školní povinné četbě Na západní frontě klid... Už kvůli mementu...
Na některé knihy se prostě nezapomíná. Už je to několik let, co jsem Jiskru života četl, ale děj si vybavím tak podrobně a do detailů, že na mě zkrátka musela zapůsobit opravdu silně. Tím hnusem, tou zrůdností, tou nadějí a tou vůlí žít. Pokud ji někdo nedokáže dočíst do konce, nedivím se. Horší by bylo, kdyby ji dočetl a vůbec nic to s ním neudělalo.
Pro mne nejsilnější dílo tohoto autora. Jedna z mála knih, které mne opravdu vyděsily. Nemohla jsem tehdy pochopit, proč se lidé k sobě takhle chovají. ( To jsem nepochopila dodnes.) Není to lehké čtení, i když je napsáno skvěle.
Pripadám si ako keby som objavila Ameriku.
Veď ja som vedela, že Remarque je dobrý. Na západe nic nové bola jedna z naj kníh zo školského povinného čítania. Traja kamaráti ma vtedy až tak nedostali, nedočítala som ich... možno to bol ten dôvod. Na túto knižku som našla odporúčanie v jednej skupine o knihách.
Príbeh posledných týždňov jedného koncentračného tábora pred oslobodením. Príbeh tých, ktorí prežili v táboroch najdlhšie. Príbeh tých, ktorí už vedeli "ako to chodí", príbeh o tých, ktorí už nedúfali, len sa mechanicky naučili starať ako skupina o seba... príbeh o tých, ktorí zrazu zacítili šancu. Šancu, že po tých rokoch príde koniec.
O tých to je.
Ale je to aj o tých, ktorí boli na druhej strane, pre mňa veľmi dobre vystihnuté uvažovanie niektorých nacistov.
Napísane je to pútavo, bez zbytočne dlhých opisov, ale ani príliš sucho a stroho. Nie je to ani príliš zromantizované ani príliš beznádejné.
Jednoducho výborné.
P. S. Nechápem, prečo to nikdy nevyšlo v slovenčine, podľa mňa by to pre stredoškolákov bolo znesiteľnejsie (a zaujímavejšie) sústo ako Traja kamaráti.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) humanismus holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Kniha Jiskra života je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 2 808x |
| Čtenářské výzvě | 220x |
| Doporučených | 248x |
| Knihotéce | 794x |
| Chystám se číst | 737x |
| Chci si koupit | 140x |
| dalších seznamech | 17x |
Tahle knížka mě zasáhla kdysi dávno ještě na základce, přečteno několikrát jedním dechem, prostě Remarque.