Jiskra života

Jiskra života https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529/bmid_jiskra-zivota-eKX-529.jpg 5 1817 224

Koncentrační tábor Mellern slouží jako odkladiště vězňů - převážně Židů, kteří v důsledku tělesné slabosti již nejsou schopni žádné práce. V nelidských podmínkách, špíně a o hladu, navíc pod kuratelou bezcitných fašistických katanů tady na sklonku války "přežívá" dvanáct "veteránů", obklopených řadou nově příchozích zbídačelých kostlivců. Téměř všichni již ztratili svou osobnost, minulost a individuální lidské rysy, jejich ponížené lidství se omezuje jen na základní živočišné potřeby. Z vědomí si vytěsnili všechny city včetně nenávisti. Dodržují přísnou anonymitu - stali se pouhými vězeňskými čísly s koncentráčnickými mimikrami. Přesto se mezi nimi najdou i tací, kteří si dokázali zachovat své "já", jako lékař Berger, obchodník Lebenthal či bývalý novinář zvaný 509. Ti všichni se neúnavně snaží vězně, kteří ještě neztratili schopnost myslet, vyburcovat z letargie, pomoci jim přežít zdejší peklo a vykřesat v nich alespoň "jiskřičku naděje" a víru v nový život, jenž je už nadosah.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány , Válečné

Vydáno: , Ikar (ČR)
Originální název:

Der Funke Leben , 1952


více info...

Zlomek
Zlomek
08.12.2020 5 z 5

než jsem začal tuhle knihu číst, několikrát jsem ji vrátil do knihovny, vůbec se mi do ní nechtělo, nicméně po několika pokusech se jí jednou pro vždy zbavit:-)) jsem ji nakonec dal šanci..
život z minuty na minutu, všudy přítomná smrt, apatie vůči životu..
ten.. kdo si tímto utrpením prošel a přežil a byl schopen se vrátit do "normálního" života, před tím se hluboce klaním..
já bych tam nepřežil ani měsíc, co měsíc, ani týden..
opravdu surové počtení plné hrůz a zvěrstva páchaného na člověku.
kdo má slabší povahu, nedoporučuji číst, kdo obdivuje nácky, tomu bych to dal jako povinnou četbu.

laura
laura
23.11.2020 5 z 5

Tuhle knihu jsem četla až po maturitě. Narazila jsem na ni v knihkupectví a koupila si ji.

Nádherná, syrová, bolavá, krutá. A přesto plná naděje. Toho věčného boje o každý další nádech, o každý další východ slunce.

Rvalo mi to srdce. A ten konec? Ten mě rozsekal...

Takhle jsem u knížky asi ještě nikdy nebrečela. Takhle jsem se ještě nikdy nestyděla, že člověku dokážou nejvíc ublížit zase jen...

...lidé...


ludek.n
ludek.n
20.11.2020 4 z 5

„Na světu byl spáchán zločin… zákon života byl popliván, zbičován a rozstřílen, loupež byla uzákoněna, vražda byla zásluhou, násilí se stalo zákonem - a teď najednou, v tomto bezdechém okamžiku, čtyři sta obětí zvůle pocítilo, že to skončilo, že promluvil hlas a že kyvadlo se zhouplo zpátky.“ Alespoň takto to na konci války vnímají vězni koncentračního tábora Mellern, kam Remarque zasadil děj svého románu. Právě s nimi, nejbídnějšími z bídných, odsouzených k pomalé smrti v nelidských podmínkách, prožíváme proměnu od devastující vězeňské apatie k prvním jiskřičkám naděje na svobodu a dále až ke konečnému osvobození. Samozřejmě ne všichni se této konečné spásy dočkají, a nutno přičíst autorovi k dobru, že se nijak nerozpakoval nechat finále pořádně zhořknout. Přiznávám, že v některých chvílích jsem měl při čtení sevřený žaludek a závěrečná katarze mě přiměla zamyslet se i nad těmi aspekty, souvisejícími s osvobozovacím procesem, které člověka běžně nenapadají. Proto bych k těm čtyřem hvězdám, klidně ještě půlku hvězdy přidal.

vencamf
vencamf
09.11.2020 5 z 5

Co dodat... Mistrovské dílo!

soupik2012
soupik2012
16.10.2020 5 z 5

Na dané téma jsem si toho poslechla již opravdu hodně, ale tato kniha je hodně jiná než drtivá většina těch ostatních. Na velmi krátkém časovém úseku nám přiblíží každodenní život v koncentračním táboře. Autor zachytil období, kdy již bylo o výsledku války rozhodnuto a my tak máme možnost sledovat vnitřní pocity jak vězněných lidí, kteří začnou cítit mnohem větší naději na přežití, tak také jejich věznitelů, kteří se začnou obávat toho co již brzy přijde. Kniha mě nesmírně silně zasáhla. Navíc jsem měla možnost si děj příběhu užívat v naprosto fantastickém provedení audioknihy, kterou opravdu mistrně načetl pan Martin Myšička.

tlllk
tlllk
26.08.2020 4 z 5

Dej ohraničený ostnatým plotom nemal moc miesta na rast, postavy sú jasne vyprofilované, a dej ponurý a bezútešný. Je fakt že to poskytuje lepší kontrast k myšlienkam o ľudskej povahe, a morálnosti spoločnosti, ale moja karma bude vyžadovať dlhšiu rekonvalescenciu.

mataj
mataj
08.08.2020 5 z 5

Kniha popisuje poslední dny na konci druhé světové války v německém koncentračním - pracovním táboře Mellern. Život vězňů je každodenním bojem o kousek chleba, o život, který zde visí na vlásku. A přesto některým ještě zůstala v těle jiskra života, kapka naděje, že se dočkají svobody, že získají zase svoji lidskost, o kterou byli připraveni. Remarque dokonale vystihl charakter a myšlenky jak vězňů, tak nacistů a jejich proměnu s přibližující se změnou - osvobozením tábora.

Lukyn96
Lukyn96
29.07.2020 4 z 5

Další kniha, díky které můžeme lépe poznat, jak to v koncentračních táborech chodilo. Avšak vžít se do pocitů transportovaných žádné listy papíru neumožní. Tak si užívejme svobody a všichni dělejme maximum, aby se něco jako holokaust už nikdy neopakovalo.

honza66
honza66
01.06.2020 5 z 5

Fascinující kniha. I pro člověka, který o holocaustu přečetl desítky knih, má Jiskra života zase další dimenzi a mimořádnou poutavost. Remarque je zručný spisovatel, napsal skvělý, drsný, srdcervoucí, dojemný avšak zároveň profesionálně vystvavěný román. Právě tím je o dost jiný než memoárové knihy přeživších. I proto stojí za přečtení a platí, že neztrácí nic ze své síly ani po téměř 80 letech.

Luci136
Luci136
11.05.2020 4 z 5

Velmi silný a těžký příběh vezmeme-li v úvahu, že jsou to příběhy naší historie.
Knihu jsem si vypůjčila v nemocnici v čekárně- super tyhle čtecí skříňky od lidí pro lidi- a jen se na ni chtěla podívat po dobu čekání, ale odešla se mnou domu, protože jsem ji nedokázala dát z ruky.
Kostlivec mne dostal.
Silné. Smutné. Čtivé. Sílu dodávající příběh, který můžu doporučit. Naděje, bůh, bůh v nás, víra....

Ladasom
Ladasom
09.04.2020 5 z 5

Silný příběh o lidské vytrvalosti a naději, o utrpení a hyenismus. O životě a smrti.

jejda.majda
jejda.majda
03.04.2020 5 z 5

Remarque mě neskutečně baví. Jiskra života je výborná.

bruntal
bruntal
10.03.2020 5 z 5

Místy těžko stravitelné popisy skutečných hrůz. Tato kniha je poselstvím o tom, že člověk se k jinému člověku může chovat hůř než ke zvířeti a zároveň o tom, že vůle k životu bývá silnější než si umíme představit.

hana17.1.
hana17.1.
28.02.2020 5 z 5

Zpočátku jsem se do knihy nemohla dostat, ale potom mě naprosto pohltila. Je zde vyobrazeno i smýšlení nacistů a zoufalost s posledními jiskrami života věznů. Za mě velmi silná kniha, kterou určitě doporučuji.

ippokorny
ippokorny
28.02.2020

V knize je důležité i to, že v roce 1945 je vězeň 509 v koncentračním táboře již 10. rok.
První koncentrační tábor v Německu vznikl již v roce 1933 v Dachau.

martineden
martineden
24.02.2020 5 z 5

To jsou ty knihy, které vás formují. U mě to tedy platilo na sto procent. Četla jsem ji někdy v šestnácti letech a od těch dob jedu v literatuře z prostředí koncentračních táborů, války. A také v literatuře, která má přesah.

Venda32
Venda32
19.02.2020 5 z 5

Knihu jsem četl na základní škole. Přečtení prvních stran byl tak silný zážitek, že jsem uvažoval nad tím, že jí nedočtu. Nakonec ale zvítězila zvědavost, jak to celé dopadne. Navíc je kniha výborně napsaná a jsem rád, že jsem vydržel až do konce.

Lucinda566
Lucinda566
29.01.2020 4 z 5

Už předtím jsem četla knihy z období 2. světové války, ale nikdy ne z prostředí koncentračního tábora. A myslím, že pro začátek jsem si vybrala dobře. Děj knihy se odehrává ve smyšleném koncentračním táboře, ale to knize neubírá na věrohodnosti a na hrůze.
Příběh je vyprávěný z několika pohledů. Z pohledu vězňů i nacistů. A především kapitoly či úseky vyprávěné nacisty jsou teda síla. Protože číst jejich myšlenky, to jak si ospravedlňovali své činy, bylo neuvěřitelné zvrácené.
Kniha má plno momentů, u kterých mi nějaká ta slza ukápla nebo jsem k slzám neměla daleko.
Příběh vězňů je velmi silný, a to že je kniha vyprávěná z pohledu více vězňů jí dodává ještě více na síle. Jediná věc, které knize trochu musím vytknout je to, že jsem někdy měla problém zorientovat se v postavách. Je jich tady poměrně dost, a když jsem knihu četla poprvé po čtyřech dnech, dělalo mi problém se zorientovat.
Konec knihy je smutný, ale zároveň plný naděje. Škoda, že se už nedozvíme, jak to bylo s některými postavami dál.

Barunka_riot
Barunka_riot
26.01.2020 5 z 5

Knihu jsem dostala od dědečka se slovy, že jsou věci, které nesmíme zapomínat.
Dodnes je moje nejoblíbenější a taky nejbolestnější kniha vůbec. Pokaždé mě rychle vrátí na zem a připomene mi, co všechno mám a jak jsem šťastný člověk.
Remarque je moje srdcovka, umí tak dobře popsat pocity, situace, místa a povahy, že je bolestné tento příběh dočíst. Cítíte se během čtení skoro až fyzicky špatně, postupně vám dochází, co vám dříve neseplo a zavřete knihu se slzami v očích. Knihy, které budí emoce mají u mne stálé místo. A ty, co navíc popisují hrůzy, které nesmí být zapomenuty, obzvlášť.

gerard
gerard
22.01.2020 5 z 5

Mám přesně tohle vydání, moc jsem si nepočetl - jsou tam bílé dvojstránky