Jiskra života
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35474/mid_jiskra-zivota-M0Q-35474.jpg
5
1823
226
Silně humanisticky akcentovaný román je obrazem života v jednom z německých koncentračních táborů, kde byli internováni nemocní vězňové. Autorův pohled za dráty této továrny smrti nic nezakrývá, nezatajuje, netlumí. Děj se odehrává na počátku jara 1945, kde již ani vězňům nezůstávají utajeny příznaky blížícího se konce války. Nacisté se stávají ještě bezcitnějšími, člověk je v těchto podmínkách pouhou lovnou zvěří, ale všichni vězňové přesto do poslední vteřiny svého života doufají, že toto peklo nakonec přežijí. Silné dílo končí osvobozením tábora.... celý text
Literatura světová , Romány , Válečné
Vydáno: 1969 , Naše vojsko
Originální název:
Der Funke Leben , 1952
více info...
Přidat komentář
Už jsem četl několik knih, kde byly popsány hrůzy z koncentračních táborů. Takže tato stánka pro mě nebyla ničím novým. Ale oceňuji, že autor se věnoval i uvažování nácků. A vyvrcholením pak bylo vykreslení myšlenkových pochodů obou stran, když bylo jasné, že osvobození je na dosah.
Moje první kniha od Remarqua, překvapivě to není Na západní frontě klid :). Je to silná kniha s dobře charakterizovanými postavami, jak kostlivci, tak i nacisti. Jsem ráda, že jsem neměla co číst, jinak bych se nedostala k taťkovým starým knihám a přišla bych o takovéhle skvělé knihy.
Při četbě většiny autorových knih si uvědomuji, že máme vše, co jeho hrdinům často schází nebo o co právě přicházejí. Mír, svobodu, domov, střechu nad hlavou, život. A u tohoto, asi jeho nejsilnějšího příběhu si to uvědomuji ještě více...
Nejlepší kniha od Remarqua a zároveň nejlepší a nejsilnější kniha vůbec, kterou jsem měla tu čest si přečíst, a že už jsem toho přečetla požehnaně. Kniha, která dokáže tak brilantně vyprávět o hrůzách a utrpení v koncentračním táboře, ale zároveň z každé její stránky dýchá naděje a touha po životě a přežití. O neutuchající síle ducha a víře, že jednou, zítra, za rok, jednou to skončí. Na toto téma jsem přečetla už opravdu hodně knih, ale žádná z nich ve mě nezanechala to, co Jiskra. Mistře smekám a děkuji.
Jako studentka jsem chtěla "něco" od Remarqua. V knihovně ale měli jen Jiskru života. Na to, že to byly moje první kniha autora, mě autor chytil za srdce. Do roka jsem přečetla všechny jeho knihy - i méně známé. Silné příběhy, humor i v hraničních situacích, přátelství, láska - nic tam nechybí. I po letech mají tyto knihy co říct.
Člověk je nejhorší šelma, týrá a zabíjí pro potěšení.
Kniha o nelidskosti, brutalitě a na druhé straně velké síle
a touze po životě. Nikdy bychom neměli zapomenout . Bohužel jsou místa, kde se podobná zvěrstva stále dějí.
Nelehke cteni cteno jednim dechem. Ano, lide schopni nelidskeho, lide stavajice se nelidmi.
Napsano bez afektu absolutne efektni.
Jedna z nejlepsich knih v ramci WWII.
Šílené memorandum zvrácené doby, které bez příkras líčí každodenní boj o holý život mezi stovkami a tisíci stejně zbídačených tvorů. Knihu bych doporučil všem reptalům a ufňukancům, kteří si ze stěžování nad životem vytvořili živnost:). Velice silný text, který zákonitě musí hnout snad s každým. Pro mě jedna z nejlepších knih od Remarqua.
Ale ano : Černý obelisk či Tři kamarádi jsou výborní, ale pro mne je Jiskra života ta nejlepší od E.M.R. Odehrávající se v děsivém prostředí koncentráku, ale přitom tak nesmírně lidská, ale hlavně optimistická !
A také mi trvalo delší dobu po přečtení, než jsem to vše "vydýchal". Je málo autorů na tomto světě, kteří dovedou tak úžasně psát o době válečných útrap "malých lidí" a nemusí to být jen v koncentráku.
Syrové, bez emocí. A přitom tak působivé. Že se duch nedá zlomit? To jsou jen kecy. Jak má ten Remarque lidi přečtený.
člověk to čte s otevřenou pusou... lidi jsou schopni naprosto všeho... této době never more... a obrovskej obdiv přeživším, kteří dokázali vést "normální" život po osvobození.....
Asi by si to měl každý přečíst. Sice to není příjemné čtení, ale člověk si pak ledacos uvědomí. V době , kam je posazený tento příběh, lidský život nic neznamená a pevně věřím, že takové období již nenastane ....
Kniha přečtená jedním dechem..
Od Remarqua jsem už četla na Západní frontě klid a tehdy to bylo tak silné, že jsem už nic podobného číst nechtěla. Jenže "obyčejná" beletrie románků, jednoduchých kriminálek a pod. mi příjdou nějak ploché, nezajímavé a bez emocí. Zde vím, že tyto příběhy spousta lidí zažilo, tu hrůzu války a koncetračních táborů. Jejich pocity, naděje a zoufalství. Jak píší ostatní, je to silný příběh, který se vryje do paměti. Doporučuji!
K této knížce jsem se dostal po přečtení Na západní frontě klid a úplně mě dostala. Pro mě nejlepší knížka od Remarqua. Můžu jen doporučit.
Od tohto autora som doteraz prečítala deväť kníh a pri každej jednej som si povedala, že táto je tá naj. Ako desiata kniha sa mi od Remarqua dostala do rúk práve Jiskra života. Áno, nedá mi nepovedať, že táto je jednoznačne tou najlepšou. Jiskra života je iná. Nerozpráva žiadny romantický príbeh, ktorý aj tak skončí tragicky. Rozpráva o krutosti koncentračných táborov. O zbytočnom zabíjaní. O nezmysluplnom naháňaní Židov a o ešte nezmysluplnšej Hitlerovej predstave. O tom, ako neuveriteľne dlho toto dokázal jeden prepnutý mozog so zmanipulovanými mnohými ďalšími prepnutými mozgami páchať. O tom, čoho je človek schopný, keď mu dáte moc. O tom, že človek je jediný tvor na zemi, ktorého sa treba skutočne báť. Lebo to, čoho je schopný človek nie je schopný žiadny iný živý tvor. Ale Jiskra života je aj o priateľstve. Tom skutočnom. Je o nádeji. Pretože keď človek žije v pekle, stále vie, že raz to peklo skončiť musí a on to len musí vydržať. Musí prežiť. Jiskra života je aj o 509. Hlavne o ňom. O človeku, ktorý sa v koncentračnom tábore stal číslom. Nie preto, že by svoje meno po takej dobe zabudol. Preto, lebo už viac nebol tým, kým predtým. Nikto z mojej generácie (ani ja) si nedokáže predstaviť, aké je to, keď sa človek dennodenne bojí o svoj život. Keď nevie, či tento deň dožije dokonca. Keď smrť je na dennom poriadku. Niekto napísal, že táto kniha má aspoň povzbudivý koniec. Nedá mi opýtať sa, naozaj? Mne sa veľmi povzbudivý teda nevidel. Takto zlomené ľudské bytosti, ktoré si siahli ešte hlbšie než na vlastné dno, si neviem predstaviť, po skončení ich utrpenia v koncentračnom tábore, ako šťastné bytosti. Áno, záver dáva iskričku nádeje, ako je uvedené v popise knihy, ale pri čítaní posledných stránok som okrem obrovských sĺz mala aj zovretý žalúdok, čo s nimi bude ďalej. Niektoré bremená sú priťažké, aby ich človek dokázal vstrebať. Démoni z tábora vás môžu prenasledovať pokojne aj po celý život. Nádherná kniha o hrôzostrašnej minulosti, to je Jiskra života.
Tahle knížka mě zasáhla kdysi dávno ještě na základce, přečteno několikrát jedním dechem, prostě Remarque.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) humanismus holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Kniha Jiskra života je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 2 808x |
| Čtenářské výzvě | 220x |
| Doporučených | 248x |
| Knihotéce | 794x |
| Chystám se číst | 737x |
| Chci si koupit | 140x |
| dalších seznamech | 17x |
Můj první Remarque. A na nějakou dobu byl také poslední, protože mi přišlo, že na tohle nemám žaludek. Hrůzy koncentračních táborů, otřesně podmínky v nich panující a nelidskost dozorců Remarque vystihl dokonale.
Jako protiváhu "beletristického" zpracování mikrosvěta koncentračního tábora v rámci celého holokaustu jsem pak sáhl po Kravých zemích od Snydera. Černá země, která se zaměřuje čistě na holokaust, dosud čeká...