Syn Jidášův

19.09.2020

Jsem unešen dějem ve kterém jsou upíři a vlkodlaci.Jsem zvědavý na Skyllu jak se vypořádá s nástrama.

07.02.2020

Ještě lepší než první díl. Skylla nezabila všechny své potomky a to byla chyba. Akce, upíři a vlkodlaci, kam se podíváš.

09.06.2019

Nemám co dodat opět moc dobrá knížka.

04.03.2019

Jestliže se první kniha Jidášského cyklu rozjížděla pomalu a pak teprve postupně nabírala na obrátkách, u jejího pokračovatele je tomu skoro přesně naopak: zběsilý a hrůzostrašný začátek se hned vzápětí rozpije a zvolní tempo, když si odskočí do více jak dvě stě let vzdálené minulosti. Tou se pak probíjí zpátky do frenetické současnosti, a to v sadě příběhů jednotlivých hrdinů: sběrače rákosu Tanguye Guivarcha, pastýřky Sandrine Carnasseové, šarmantního lupiče Dominica de Marata a konečně také Herma Byrneho, upírského vládce londýnského podsvětí. Přiznám se, že způsob, jakým Markus Heitz, tyto příběhy v závěru propojil, mě skutečně překvapil. Na druhou stranu však také musím přiznat, že některé linie, po nichž se v Jidášově synovi vydal, mě zase až tolik neoslovily. Rozhodně želím ztráty mocného společenstva Jidášových dětí, protože tato kniha už je o něčem trochu jiném. Je sice pestřejší a barevnější než její předchůdce, jenom si myslím, že se ty barvy nepodařilo úplně dobře namíchat. Ať už tak nebo tak, chutná to pořád dobře…

21.10.2018

První, co jsem od autora četl, byly Děti Jidášovy a nebylo to špatné. Syn Jidášův je dá se říct druhý díl, které obvykle bývají trochu slabší. Zde ovšem výjimka potvrzuje pravidlo, napětí od začátku do konce, který zůstává otevřený. Na poslední díl se docela těším, jsem zvědavý jak vše dopadne.

15.08.2015

Celou dobu jsem si myslel, že jsou to jednotlivé příběhy z minulosti Skylly. Jenže pak se vše tradičně spojilo do jediného celku. I když byl Tanguy v příštím životě poměrně magor, v předposlední kapitole jsem ho docela litoval jaký měl život. Docela chápu jeho vztek. A musím říci, že tato kniha poměrně dobře zaoblila ostré hrany Krvavých bran a krásně sjednotila celek jednotlivých knih. Myslím že si Dcery Jidášovy seženu v němčině abych je mohl číst ještě dříve než to vyjde v češtině, docela se těším na konec a doufám, že se všechny tři zbaví Botisova prokletí. 4,5

03.05.2015

Dočteno s obtížemi, kniha mi bohužel vůbec nesedla, i když se mi první díl hodně líbil - snad proto, že žádná z postav (možná až na jednu) mi skoro vůbec nebyla sympatická; záporáky přitom mívám rád. Navíc dílo je napsané z pohledu každé z postav zvlášť jakýmsi až povídkovým způsobem, jednotlivé útvary spolu na první pohled jakoby nesouvisí, a k rozuzlení dojde až v samém závěru knihy (a způsob propojení dějových linií, jakkoliv překvapivý, mě také tak docela nesedl). Zkrátka do třetího dílu asi už nepůjdu, škoda.