Jezero

Jezero https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295435/bmid_jezero-sCF-295435.jpg 4 1151 313

Příběh ze současnosti starý jako lidstvo samo. Rybářská vesnice někde na konci světa, u jezera, které vysychá a zlověstně vyhrnuje břehy. Muži mají vodku, ženy starosti a děti si škrábou ekzémy. Co má Nami? Nami nemá nic — jen bábu s tlustýma rukama. Nami nemá nic, jen život před sebou: první lásku, o kterou ho připraví ruští vojáci, a pak to všechno další. Raději na to nemyslet. Ale když život začne na úplném konci světa, možná že skončí na jeho začátku. Tenhle příběh je totiž starý jako lidstvo samo. Je to pouť hrdiny, chlapce, který na cestu vyráží jen s uzlíčkem nervů a kabátem po dědkovi. Musí do světa, aby hledal, a vrátit se domů, aby našel. Musí jezero přeplout, obkroužit a nakonec se potopit na jeho dno pro největší tajemství. Bianca Bellová napsala brilantní novelu, která se podobá i nepodobá jejím předchozím knihám. Zůstává syrovost vidění, přesný a úsečný jazyk. Ale tentokrát se ocitáme v úplně jiném světě, hutnějším, hlubším, osudovějším. Teprve zde jako by do sebe vše zapadlo. Jezero svými ledovými vodami svírá útroby.... celý text

Žánr:
Romány , Literatura česká

Vydáno: , Host
více info...

Emily82
Emily82
02.09.2019 4 z 5

Kniha černá jak to jezero, o kterém vypráví, plná beznaděje a smutku. Osobně mi vadily ty vulgarismy, které jí odpíraly uměleckou hodnotu.
Na konci je sice maličký plamínek naděje, ale takový sotva postřehnutelný, který snadno zhasne ve špinavé vodě jezera.

Janek
Janek
19.08.2019 4 z 5

Syrový iniciační román, který na mě velmi zapůsobil, i když mi mnohé uniklo mezi řádky. Příběh o nenaplněných snech i o naději, že cesta má smysl.


Val
Val
17.08.2019 5 z 5

Kniha plná beznaděje spojené s bezmocí. Syrový příběh plný bídy, smutku,špíny a nedostižných nepojmenovatelných ideálů. Příběh , který bohužel není tak nereálný, jak se může zdát . Donutí vás k zamyšlení ...

Enehy
Enehy
11.08.2019 5 z 5

Konečně opět trochu originálnější kniha, kterou přečtete během jednoho odpoledne. Jezero beze jména plné jedu, zaslepení lidé dávající své problémy za vinu nadpřirozené mocnosti, je snadné umístit tento univerzální příběh kamkoliv. Život v tomto světě je neustále v ohrožení. Přesah tohoto dílka mě znervóznil a znovu mi připomněl, jak je náš svět křehký a snadno zničitelný. Potřebujeme více knih, které nás upozorní, že nám zvoní hrana.

lilyjane2
lilyjane2
07.08.2019 3 z 5

Musim priznat, ze pro me byla kniha spise zklamanim (bohuzel ne jen kvuli prehnanym ocekavanim). Neco mi na tom vadilo - mozna prvoplanova vulgarita, stale stejne popisy a vlekly dej... musela jsem se vylozene donutit to docist do konce. Nedokazala jsem se vcitit do hlavni postavy a vlastne me ani nezajimalo, jak skonci... :-(

Martina410
Martina410
30.07.2019 4 z 5

Zvlastni kniha, cetla se dobre, ale musim se nad ni vice zamyslet po precteni. Doporucuji.

MorriconeTheGod
MorriconeTheGod
14.07.2019 4 z 5

Po takřka geniálním začátku začíná příběh ztrácet na síle, ačkoli se ještě místy trochu oklepe a vzepne. V některých částech se příliš tlačí na pilu. Ke konci mám pocit, že autorka spěchala. Zprvu vytříbený jazykový styl se s postupujícími stranami stává neuhlazenějším. Konec je naprosto odfláknutý. Snad autorka nevěděla, jak jinak to zakončit, tak se spokojila s tímto. Přes tyto výtky je to ale poměrně fascinující dílo, které si ocenění zasloužilo. Má totiž vysloveně světovou úroveň a jsem rád, že něco takového vzniklo u nás.

Danago
Danago
24.06.2019 3 z 5

Jako audiokniha se to poslouchat dalo. Jako žánr asi spíš dystopie než román. Úplně špatné to nebylo.

Gooverka
Gooverka
23.06.2019 2 z 5

U celového hodnocení knihy mě určitě ovlivnily dvě věci - mnoho nadšených komentářů + Magnesia litera, ale i mnoho negativních komentářů. Do knihy jsem tedy šla s tím, že buď se mi to bude líbit moc, a nebo vůbec. Pravda je však někde mezi. Bianca Bellová stvořila pro mě dost zajímavý a originální svět se zvláštním příběhem i hlavnými hrdiny. Kniha má určitě velký přesah - od ekologie přes politiku, a to dost cením. Celkově sem se do příběhu však nemohla až tak ponořit, trochu mi překážely i dost naturální a sexuální pasáže, které se mi tam až tak moc nehodily. U této knihy vím, že se dost lidem určitě bude líbit, ale můj šálek kávy to opravdu nebyl.

jprst
jprst
11.06.2019 1 z 5

Oceněná kniha, která mě výrazně zklamala a ničím hlubším neoslovila. Zřejmě nepatřím do té správné cílové skupiny čtenářů, na kterou autorka a svým oceněním i Magnesia Litera, zacílila.

Opatov
Opatov
09.06.2019 5 z 5

Prvni kniha od autorky. Syrove a depresivni se zda ted a tady, v dobe supermarketu a klimatizace. Ale tam, kde je jezero situovano, da se tusit, kde to asi muze byt, to byl mozna uplne normalni zivot. Kruta doba, kruty pribeh, ale nemohla jsem se od knihy odtrhnout.

Burinkacdbd
Burinkacdbd
08.06.2019 4 z 5

Po několika prvních stranách jsem se děsila, aby kniha nebyla obdobou knihy Hořké moře (to už bych podruhé dočíst nedokázala). Naštěstí se tak nestalo a i přes nostalgii a smutek, který z knihy čiší, stojí toto dílo za přečtení. A zkuste si rovnou přečíst i něco o ekologické katastrofě u Aralského jezera. Člověk toho dokáže zničit mnoho (takřka všechno) a jen velmi pomalu se příroda vrací do původního stavu (pokud je toto vůbec ještě někdy možné).
Přečteno: květen 2018

martineden
martineden
07.06.2019 4 z 5

Magický příběh, krutý, ale silný.

Cleo De Nile
Cleo De Nile
06.06.2019 1 z 5

Ach jo, tuhle knížku jsem zjevně vůbec nepochopila. Zdálo se mi to až moc syrové, zbytečně zmatené, chaotické, depresivní a nechutné, zkrátka a dobře mě příběh o mladém chlapci, později muži, vůbec nezaujal a nic to ve mě nezanechalo. Při čtení jsem se neustále přesvědčovala, že už budu vlastně skoro na konci, a ocenění, která kniha vyhrála, si podle mě vůbec nezaslouží. Četla jsem ji vlastně z donucení a po dočtení jsem ji hned někomu věnovala, třeba ji ocení více než já.

orson
orson
28.05.2019 2 z 5

Depresivnější knížku jsem snad v životě nečetl. Celkově mi moc nesedla a dočetl jsem ji snad jen proto, že jsem neměl zrovna po ruce jinou knihu.

Evišťátko
Evišťátko
27.05.2019 5 z 5

Přes některé kritické komentáře musím říct, že mě příběh dostal. Možná trošku při jeho čtení vadí fakt , že se nedá zařadit jeho děj do určité doby a místa ,ale ve finále je to vlastně dobře. Jakýsi předobraz dnešní doby klimatických změn a s ní souvisejících lidských osudů a všudypřítomné touze být milován a milovat.

Kryštofka
Kryštofka
20.05.2019 5 z 5

Už dlouho mě žádná kniha tak neokouzlila. Působí na mě ryze a věřím jí a souzním s ní. Úvod je dokonalý. Drsné, ale láskyplné dětství malého hrdiny. Nádherně vystižené pocity zamilování. Krutosti klučičího světa. A pak konec. Příběh se vydává do dalších končin, aby se nakonec vrátil odkud přišel.
K tomu podivuhodné kulisy příběhu, tajuplné jezero, jeho duch, mrtvá krajina, lidé pasivně přijímající všechny nepřízně.

Jazyk přímý bez zbytečných prázdných vět.

A závěr. Kniha má vydařený závěr. Což se mnohým knihám nepodaří.

Sam33
Sam33
05.05.2019 odpad!

Já se tááák snažila, abych knihu dočetla. Vážně. Ale prostě to nešlo. Ani na x-tý pokus. Knihu mám doma a koupila jsem si ji ze dvou důvodů - jednak kamarádka ji četla a byla nadšená a zadruhé jsem si ten rok řekla, že si přečtu knihu, která získala Magnesii literu (2017). No leží mi doma druhým rokem a já už se nechci dívat, jak mi zabírá místo na nočním stolku, tak ji zase uklidím zpět do knihovny a možná po ní sáhnu za pár let znovu. Ale jen možná.
Kniha Jezero je velmi zvláštní. Neznám nikoho, kdo by knihu jen přečetl a řekl jen: "Hmmm." Prostě buď se vám líbí, máte ji rádi a patří k vaším oblíbeným, nebo jste prostě jako já, kdo se dostal možná tak za první třetinu a říkáte si: "Ty jo, ještě nejsem ani v půlce?!" Příběh mě nezaujal, hlavní hrdina - o němž jsem si nějakou chvíli myslela, že je dívka - též nezajímavý a ničím si mě nezískal (ať kladně či záporně). Za mě skutečně ne.

Hejkalka
Hejkalka
01.04.2019 5 z 5

Za mě rozhodně ano. Možná trochu drsný příběh o hledání. Ta atmosféra bezútěšnosti, ale přesto ne beznaděje. Pořád je co hledat, tím je tu i naděje, že něco najdeme.

(A k některým dřívějším komentářům - nikdy nemůžeme přesně pochopit, jaké to je, na takových místech žít. Protože, i když se tam vydáme, víme, že za pár dní jedeme zpátky. Ale i tak - zajeďte si někdy k Jezeru, uvidíte...)

EmmaKrizova
EmmaKrizova
30.03.2019 1 z 5

Marně vzpomínám , kdy jsem naposled četla něco tak blbýho. Co na tom bylo nejhorší? Spousta věcí. Opravdu mi vadí, když se autor není schopen rozhodnout, zda píše fantasy a nebo co. Bylo to strašně depresivní. Bylo to sprosté, a to bezúčelně. V knize neustále někdo masturbuje, zvrací a nebo tak . Příběh byl prostý a hloupý. Celou dobu jsem chtěla číst reálný příběh o chlapci, který se narodil u Aralského jezera co vysychá. Chtěla jsem se dozvědět něco u Uzbecích Kazaších nebo tak. To by bylo krásné. Tak něják mi přišlo, že to by chtěli i jiní čtenáři, i vydavatel i autorka sama. Jenže to by si musela něco nastudovat , a možná se tam zajet i podívat. Dát si práci. Místo toho si přečetla na wiki že Aral vysychá. Jezero nemá jméno. Socha státníka taky ne. Ani město nemá jméno. Je tedy dobře , že se člověk může aspoň něčeho chytnout a děvčata ve vesnici znásilňují Rusové. . Člověk potřebuje v nejistém světě aspoň tu jednu jistotu.