Ještě že člověk neví, co ho čeká

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Vzpomínky známého historika Tomana Broda vypovídají o velké části nedávno uplynulého dvacátého století. Svůj dětský věk autor prožil v době první republiky, podstatnější část jeho pamětí však patří době hitlerovské okupace, války a perzekuce, která za Protektorátu postihla i jeho rodinu a vyústila až v deportaci do ghetta a koncentračního tábora. Ve třetí, neméně závažné části pamětí se autor vrací k životu v poválečné republice a k peripetiím svého myšlenkového i politického vývoje. Kniha není ani obdobou deníku, ani souvislými dějinami daného období – je záznamem stěžejních chvil a dějů, rozhodujících míst a křižovatek jednoho života. Jde o další svědectví, které návratem do minulosti dokresluje obraz našeho současného světa. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22420/jeste-ze-clovek-nevi-co-ho-ceka-22420.jpg 4.736
Nahrávám...

Komentáře (9)

Kniha Ještě že člověk neví, co ho čeká

Sarriii
26. května

Velmi čtivě napsáno, jsou zde popsány zásadní události 20. století z pohledu autora a jeho rodiny. Je opravdu kupodivu, co vše může jeden člověk stihnout za život prožít. Ještě že člověk neví, co ho čeká. To je velká pravda a obsah knihy skvěle vystihuje. Také se mi hodně líbilo, že kniha je napsaná věcně, že to prostě bylo, jak bylo a že si autor nestěžoval ani se nelitoval. Klobouk dolů, že se pán dokázal vyrovnat se všemi prožitky a neupadnout do deprese a lítosti. Alespoň, tak to přímo na mě působilo.

prochajda
15.11.2019

Celkem podrobně a čtivě popsán život historika Tomana Broda včetně zločinů páchaných ve dvacátém století, různými režimy a jejich vládci.
...musíme udělat vše, aby se podobné tragédie už nikdy neopakovali.


Beta.Vulgaris
30.08.2018

Na knihu jsem poprvé narazila před několika lety při poslechu Příběhů 20. století, kde byly dva díly věnovány Tomanu Brodovi. Jedna z nejlepších knih s tématem holokaustu a komunismu.

Ještě že člověk neví, co ho čeká...
Z toho až mrazí!

Damato
08.02.2018

Hodně mě zaujal styl psaní- většina knih tohoto obsahu je psaná formou deníku, nebo vyloženě nezáživných faktů a studených dokumentů. Tahle kniha mě chytla hned a co hóóódně ´moc hodnotím, je přiznání autora k jeho nadšení pro ideály komunismu a jeho rychlé procitnutí. Ale po hrůzách, které židé prožili za holocaustu se mu snad ani nelze divit, že jako mladý hledal nějakou ryzí ideu ( a to i přesto, že se už tehdá vědělo, co je Velká strana zač).

Lenka4
10.12.2016

Líčení jednoho konkrétního lidského osudu nenápadně přechází v přehled a vysvětlení zásadních historických a politických událostí v naší republice. Nechybí umírněná sebekritika ani adresná kritika. Některé autorovy názory se nepřijímají snadno, ale mohou být základem hlubších debat a zamyšlení.

666
01.10.2013

velmi poutavá - historie 20. století v kostce

Kristča
16.04.2013

Vynikající kniha mě zaujala hned v několika rovinách - první je to, že ač je autor historikem, jeho vyprávění je velice přirozené a i když se čtenář dozvídá hrůzné věci, čtení knihy je v podstatě příjemné. Obzlášť v první části, kde popisuje své dětství. Druhá rovina mi dala dozvědět se to, co mi vždycky vrtalo hlavou - jak se jednotliví lidé, odsouzeni k deportaci, ať už do koncentračního, či vyhlazovacího tábora, cítili a co se jim honilo hlavou. Z obrázků které vídáme v televizi a různých jiných dokumentů ze může zdát, že tito lidé jsou otupělé mysli a nedokáží v podstatě racionálně uvažovat, vzhledem k podmínkám, ve kterých se ocitli. Toto autor vyvrací a celkem bez litování sama sebe popisuje denní život v táborech v Terezíně i Březince. Další rovinou je pak v podstatě autorova zpověď o poválečné stranické příslušnosti a vystřízlivění v období politických procesů v padesátých letech a následný nátlak na jeho osobu v době normalizace. Nesnaží se nijak výrazně obhajovat, k tomu kniha sloužit neměla, jak si dobře uvědomuje. Vysvětluje své jednání velmi stručně, aby si čtenář mohl domyslet, jak by se sám zachoval v takové situaci. Kniha výborně mapuje nejen osudy jedné židovské rodiny, ale i celé české společnosti v průřezu dvacátým stoletím. Pro středoškoláky, které nebaví učit se dějepis z učebnic můžu jen doporučit - kniha poslouží stejně a ne-li lépe k dokreslení každodenního života a starostí obyčejných lidí.

Chemiczka
16.11.2012

Tahle kniha pro mne byla milým překvapením. Autora jsem před časem viděla v dokumentu o F. Hirschovi a jeho činnosti v ghettu Terezín a později v rodinném táboře B2b v Birkenau, proto když jsem zjistila, že také sepsal své memoáry ihned jsem ji přidala do sbírky. Musím říct, že vzhledem k povolání T. Broda (je historikem) je celá kniha psána pro mě vyloženě jako dokument, nebo historická studie jedné židovské rodiny. V prvních chvílích pro mne bylo až zarážející, že Brod dokáže popsat velice emotivní zážitky (úmrtí bratra, maminky) neskutečně věcně. Ale později už jsem si na tento fakt zvykla. Navíc oceňuji, že je schopen bez obalu říct, že po válce byl přesvědčeným komunistou. Nijak se neospravedlňuje mladickou nerozvážností nebo snad naivitou. Pozdější signatář Charty, a odpůrce režimu, se sám bez obalu přiznává i ke své dalo by se říci "černé stranické" minulosti. Kniha rozhodně velkým překvapením, doporučuju pro všechny ty, kdo se zajímají o Šoa a II. sv. válku.

1