Ještě máme, co jsme chtěli

od:


KoupitKoupit eknihu

Humoristické vyprávění navazuje na autorovu nejpopulárnější knihu "Černí baroni" a líčí osudy bývalého vojína Kefalína koncem šedesátých let.

https://www.databazeknih.cz/images_books/22_/22963/jeste-mame-co-jsme-chteli-p3N-22963.jpg 4.270
Série:

Černí baroni (5.)

Žánr:
Humor, Literatura česká
Vydáno:, Rozmluvy
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Přidat komentář
Endy17
08. února

Kniha mi trochu připomíná sekyrkovou polévku - základ tvoří nesmrtelní Černí baroni, přidáme populárního autora a pár nostalgických vzpomínek na doby minulé. Zbytek je voda... Strávit se to dá, ale žádný velký zážitek (umělecký ani gurmánský) čtenáře nečeká.

mariva
02. ledna

Kniha a hlavně její autor patřil k nejoblíbenějším autorům mého táty, který podobně jako on poznal na vlastní kůži život "černých baronů". Dnes už nám řada jmen, o kterých se v knize píše, nic neříká, ale není na škodu připomenout si tehdejší dobu, navíc podanou s humorem autorovi vlastním.

MC87
12.03.2017

Ještě že máme tuto knihu, která dotváří nezbytný kontext k Černým baronům a dle mého je Švandrlíkovou druhou nejlepší knihou. Za cenu realistického popisu událostí dokonce autor občas sleví z humorného popisu událostí - zejména při popisu procesu vydávání knihy Černých baronů. Chvílemi absentující humor ale dohání v dalších odstavcích, ve kterých se klasicky vyřádil nejvíce na sovětské kultuře (škoda že na youtube není Kalinový háj...)

josef2426
12.12.2016

Klasický Kefalín, není co dodat. :-)

WeeWar
01.10.2016

Mozna je to usmevne, ale bohuzel vlastne ne az tak vtipne, jak by se na prvni dobrou mohlo zdat. Tim mene v dnesni dobe styskacu po dobach vlastne vubec ne davno minulych, ci vyvolavacu jeste neceho horsiho.
Jasne, neni to zadnej Solzenicin, jenze ten zde vysmivany dusevni a moralni marast pritakavacu, oportunistu a mas nemych tvari je snad jeste horsi, nez lagry na Sibiri.

Netroufam si ani hodnotit, ale vrele doporucuji precist, je to kratke, nikoho to nezabije. Nekoho jen pobavi, nekoho donuti i k zamysleni.

Treba jsem jen citlivka a straspytel;)

sulcv
28.02.2016

Humorná kniha o tragické době. Je to odpočinkové čtení, skvostně napsané typickým švandrlíkovským stylem.

kloin
31.10.2014

Po delší době jsem si vzal knížky od Švandrlíka. Rozhodl se více se rozepsat o dalších osudech postav ze své nejznámější knihy. Tentokrát o sobě.

kloin
02.10.2014

Tak moc jsem neporozumněl rozdílu knih "Kam to kráčíš, Kefalíne?" a této; přijde mi že se jedná o tu samou knihu.
Pamatuji si na první seznámení s Černými barony a jak bylo složité se k ní dostat. Tehdy jsem od něho přečetl více knih a každá mě potěšila. Po roce 1989 kdy se otevřel trh z knihami jsem jeho knihy trochu zanedbal. Nedávno jsem si řekl, že to dohoním.
Kniha popisuje jedno tragické období tohoto národa z pohledu spisovatele, který není žádný "superhrdina", ale který se snaží zachovat si tvář, a nezemřít hlady.
Dílo zajímavé i tím, že popisuje osoby jejich skutečnými jmény a skutečnými činy. To vše bez zášti a s humorem. Pro mě zajímavá kniha i v této době, kdy je spousta věcí samozřejmých a bez problému. Možná zejména v této době, kdy národ ztrácí paměť.

nightlybird
23.10.2011

V reakci na soudruhovo Weilovu hlubokomyslnou promluvu přidávám místo komentáře výňatek z článku v lidovkách Daniely Pavlatové,manželky Jiřího Wintera-Neprakty :
Ale každému, koho zajímají poměry v socialistickém Dikobrazu (a nejen v něm) doporučuji k přečtení především právě knihu Miloslava Švandrlíka Ještě máme, co jsme chtěli. I svým dětem jsem ji doporučila jako studijní literaturu a Švandrlík tu popisuje období budování socialismu velmi vtipně a nezkresleně a včetně skutečných jmen osob. A dozvíte se například i to, proč takový Vladimír Jiránek nepublikoval své vtipy v Dikobrazu, ale v Mladém světě… Nu, a kdo má stále pocit, že tu obhajuji "staré struktury" a dobu totality, ten se může o mých politických názorech přesvědčit i tak, že si mé jméno najde mezi signatáři petice Několik vět.
A k jeho výroku "ale zítra už to nemusí platit" mohu jen dodat, že je to možná zbožné přání některých dutolebů, ale naštěstí zcela nesplnitelné. Historie se nevrací a docela dost lidí se z ní dokáže poučit.

WEIL
02.09.2011

Asi každý z nás nikdy nebude mít to co by chtěl, takže říct si tohle dneska je sice hezké, ale zítra už to nemusí platit.