Ještě jsou rána cítit létem

od:


KoupitKoupit eknihu

Sbírka písňových textů profesora náchodského gymnázia, kontrabasisty a básníka MIlana Poutníka. Texty této sbírky vznikly mezi lety 2006 a 2015. Jejich tematika se pohybuje mezi několika oblastmi, které jsou autorovi blízké: city mezi mužem a ženou, lásky i nelásky, muzika, obyčejné-neobyčejné věci kolem nás. Jeho texty - básně jsou láskyplné, někdy rozesmáté, občas až drzé, jindy bolavé, tak jako sám život....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/294956/jeste-jsou-rana-citit-letem-s5Q-294956.jpg 57
Žánr:
Umění
Vydáno:, Bor
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Přidat komentář
Katulik86
19. června

Myslim, ze prvni knizka, u ktere tu vidim 100 %... Nedivim se. Knizku mam doma i s autorovym venovanim a myslim, ze v moji knihovnicce jen tak nezapadne. V tuhle chvili me asi nejvic oslovila "Jsi dluznik", ale vsechny jsou krasne, takove nezne. Poezii moc hodnotit neumim, tak trochu zmenim tema...
Pane uciteli, pane profesore, pozdeji i pane kolego, Milane... Clovek starne a meni se osloveni. Ale obdiv k uzasne osobnosti, nejlepsimu uciteli, co znam, bajecnemu muzikantovi? Ten nevymizi a bude me provazet i dal...
Za vsechna ta leta, co Te znam (strasny, ze uz je to 21 let, pripadam si stara), za vsechno, cos me naucil, za ostuzkovani, za kytarovy doprovod u maturity, za tuhle knizku, za hodiny stravene na zkouskach a koncertech Skrivanku i Musicy, za Tebe... Dekuju. K.

P.S.: Jsem rada, ze i Ty na strance 81 pouzivas nase krasne -oj (kamaradka me kvuli tomu dodnes oslovuje "Ahoj Kacikoj").

Damato
23. dubna

K některým knihám se píše velice těžko vlastní komentář. Tady u téhle bych dala 10* a ještě by to bylo málo. Krásné a i když poezii až tak moc nerozumím a možná asi nedokážu leckdy pochopit, co " tím chtěl básník říci " , tahle kniha má pro mě tisíc jiných hodnot a je prostě MOJE.

ZÓNA
27.11.2017

Když jsem si půjčoval tuto sbírku básní, resp.textů k písním, líbila se mi hlavně něhou vonící obálka.
Ale jaký zázrak se stal, když jsem otevřel knihu a začal vnímat rytmus básní, jejich až blahodárný vliv na moji duši.
Básně jsou teskné, psané často z pohledu žen, balisticky přesně zasahují čtenářovo otevřené srdce.
Již tu v komentářích zřejmě byla zmíněná báseň OČI STÁRNOUCÍCH ŽEN. Je klenotem této knihy, je bolestná vůči ženám, pravdivá k nabubřelým mužům a dokonale vystihující současný marnotratný svět.
Básní je plno a čtou se snadno. To je jejich deviza.
Vezměme si od Milana Poutníka k srdci jeho titulní báseň, která končí takto:

"Ještě jsou rána cítit létem
a slunce chodí pozdě spát,
ač je tu září, minul květen,
mám stále chuť tě milovat."

Jak příznačné ve všech ohledech...

evelýny
17.09.2017

Dočteno a já marně hledám slova pro tento komentář. V poměru k textům v této sbírce se mi totiž všechna zdají povrchní, plytká. Ztěží dokáži vyjádřit nepřebernou škálu svých pocitů, u kterých převládá obdiv k autorovi, který tak samozřejmě vyjádřil život se vším všudy.

Oči stárnoucích žen, co denně ráno potkáváme na ulici,
oči stárnoucích žen, co touží, aby je měl někdo rád,
oči stárnoucích žen, tak podobné knotům vyhořelých svící,
oči, co touží o snech si povídat.

Nemám slov ...
Ještě teď mám zrychlený tep a oči se mi lesknou.
A tak nezbývá než poděkovat

6NaChodníku
06.05.2016

Kapela 6 NaChodníku jsou vypravěči příběhů, které by klidně mohly být i Vaše.
Jejich svět je láskyplný, někdy rozesmátý, občas drzý, jindy bolavý až na samou dřeň. Tato knížka nabízí čtenáři výběr textů z let 2006 – 2015 kontrabasisty a básníka Milana Poutníka. Je možné na ně pohlížet jako na samostatný poetický útvar, tedy jako na svébytné básně, nebo je vnímat jako materiál připravený ke zhudebnění. Mnoho textů už svou písňovou podobu má a jiné se jí možná nikdy nedočkají.
Přestože poezie není zrovna nejvyhledávanější čtenářský žánr, může být tento výběr zajímavou sondou do světa vnímavého básníka, který umí psát intuitivně, ale i podle zadání, a jehož hlavním tématem je život spojený s láskou i neláskou, s city mezi mužem a ženou, ale i s místy, která v jeho verších, i bez podpůrných tónů, hrají barvami.