Jenom hra

13.12.2010

[040/10] Měla jsem nutkání dát tři hvězdičky, protože mi to připadalo celou dobu jako příjemný průměr, který ani neoslní, ale především ani neurazí. Jenže ke konci se to tak nějak zvrtlo a "chudinka" Kelly mě začala štvát.

I když to ze začátku vypadalo jaký bude naše hrdinka charakter, opak se stal pravdou. Její neustálé utíkání od psychického problému, cyklické opakování situací, kdy se polekaně odtahuje a pak zase vrnivě přitiskne... ne...

(040) ,,Nepodceňuj se Kelly. Kdybys nevypadala tak, jak vypadáš, zase bych z auta vyskočil a utíkal dál."

Navíc jsem narazila na opravdu banální chyby. Vezměme si scénu, kdy večeří v jejím domě a pak se jdou projít se sklenkami vína. Ujdou několik kroku a "milá zlatá" předrahého hladí po zádech při objímání, jako by se nechumelilo. Ptám se, kde je sklenička?

Nedá se předpokládat, že pisatelka takových knih se bude držet vysoké literární úrovně, ale vytvářet nesmyslné, na věk postav opravdu naivní, situace a dopouštět se chyb začátečníků? Hm...

(129) Ujišťoval Kelly, že při jeho zaměstnání pro něj není nijak nezvyklé být vzhůru v tuhle časnou ranní nebo pozdní hodinu. Kelly ho na oplátku ujistila, že kdyby Bůh chtěl, aby vstávala před sluncem, určitě by ji do života poslal s hornickou lampičkou uprostřed čela.

Jinak to ale nemá špatný námět (abych jen nedupala) a dokonce jsem se místy zasmála průpovídkám. Jenže, to prostě nic nemění na tom, že se jedná v žánru "red writeingu" o podprůměr jako bič, dej mi bitch...