... jejich je království nebeské
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31233/bmid_jejich-je-kralovstvi-nebeske-hiG-31233.png
4
5313
637
Proslulá novela známého amerického autora líčí baladický příběh dvojice potulných zemědělských dělníků, jejich sen o malém hospodářství, na které si chtějí vydělat a ušetřit nádenickou prací na ranči, a tragické ztroskotání...
Literatura světová Novely
Vydáno: 1947 , Kvasnička a HamplOriginální název:
Of Mice and Men , 1937
více info...
Přidat komentář
Líbilo se mi vykreslení a psychologie obou hlavních mužských postav. Hodně opravdové, místo surové, ale dojemné, jako většina příběhů tohoto autora.
Typické steibeckovské dílo - perfektní vykreslení postav, výborná gradace a totální deprese. Od začátku je čtenáři jasné, že musí přijít problém. A nesplete se. Ale zatímco Hrozny hněvu jsem dával asi na třikrát, toto se četlo jedním dechem.
Knihu jsem si vybrala kvůli výzvě.Říkala jsem si co na ní může být tak úžasného,ale po přečtení závěru knihy jsem asi zírala ,jak spousta ostatních,drsný konec,také si budu pamatovat hodně dlouho.
Když jsem knihu četla poprvé, nebavila mě. Ale pak jsem si ji o několik let později přečetla podruhé a změnila jsem názor.
Pásmo vypravěče mi připadalo poměrně nudné, povětšinou se v něm objevovaly jen suché popisy, nicméně přímé řeči byly velmi povedené. Sice jsem měla pocit, že postavy mají shodnou slovní zásobu a občas zbytečně řeknou jednu a tu samou informaci dvakrát po sobě (což je, předpokládám, kvůli snaze věrně napodobit skutečnost), ale celkově zní dialogy přirozeně, věrohodně a je zřejmé, že si s nimi autor vyhrál.
Také se mi líbila psychologie postav. Byť se zdálo, že každý má v hlavě jen tři myšlenky a nic víc. Oceňuji, jak měla každá postava svůj příběh, který autor vždy jemně naznačil.
Pokud tedy hledáte nějakou novelku na jedno odpoledne, zkuste O myších a lidech, nemáte co ztratit.
Knihu četla moje dcera k maturitě a já byla zvědavá, co ji tak chytlo. Ona byla z příběhu úplně hin. Pro mne moc přímé řeči, ale zajímavá zápletka, příběh dobrý.
Jeden z případů kdy i útlá kniha může mnoho předat ..... konec se mi okamžitě spojil s utracením starého psa který byl většině na obtíž a vyvstala otázka .... "máme právo rozhodovat o životě či smrti jakékoliv bytosti?"
Novela se mi krásně četla, bylo to zapříčiněno i její krátkou formou. Nejvíce mě zaujalo přátelství ústředních postav a ukazuje nám to, že nesmíme zanevřít na lidi s nějakým hendikepem, ať už nám způsobují jakékoli problémy. Každý z nás má nějakou úchylku a vzít si do kapsy myš a hladit si ji je pro dnešní svět nepřijatelné, ale najdou se i takoví, kterým by to přišlo normální. Dílo celkově hodnotím velmi dobře, líbil se mi jak děj tak i popis prostředí, konkrétně krajiny.
V útlé knížce spousta emocí. Dva přátelé hledají práci, George a "velké děcko" Lennie. George nad Lenniem drží neustále ochrannou ruku a společně plánují život na malém hospodářství. Bohužel s ním nemůže být neustále, takže spoustu věcí musí řešit, až už je pozdě.
Kniha začíná v pozvolném tempu a pak graduje k silnému finále, kdy vše skončí drsným, nicméně v dané situaci asi nejvhodnějším způsobem.
Mě se kniha četla rychle, líbilo se mi prostředí i postavy, které se v knize objevily. Nejvíce mě zaujal stařec Candy se svým psem. Také jsem hodně obdivovala George za jeho trpělivost a krásný sen.
Styl, jakým je kniha napsaná, mě příliš nenadchl. Ovšem děj samotný je skvělý. Po dočtení se prostě musíte nad knihou zamyslet. Jak prchavé mohou naše sny být, i když jim věříme sebevíc. Jak sžíravá může být samota. George a Lennie měli v tomhle ohledu štěstí, že se našli a měli mezi sebou silné pouto. Krásně tam byl vykreslen i rasismus a jaký může mít dopad na jedince.
Postavy George a Lennieho jsou úžasné a skvěle vykreslené. O to víc mi jich bylo celou dobu líto. I když celá kniha přesně vybízela k takovému konci, nebyla jsem z něj smutná a překvapená o nic méně.
Velice doporučuji, určitě stojí za přečtení.
Neskutečně emotivní závěr. Nejsem si jistá, zda Jiřího čin byl morálně správný. Já bych to na jeho místě nedokázala udělat. Vzít člověku život, ať už udělal cokoliv z jakýchkoliv pohnutek, je kruté. Lennieho i Jiřího mi bylo velmi líto. Knihu mi doporučil člověk, jehož si velmi vážím a jsem zvědavá na jeho názor.
Krásná kniha i když na konci smutná.
Jedna z těch co po dočtení koukáte do blba a příběh a jeho poselství vám doznívá v hlavě a hladí po duši.
Doporučuji!
K maturitě se mi to jako mainstream povedlo obejít, na výšce jsem se do toho už pustila s chutí. Má to něco do sebe, a hlavně se to strašně dobře čte, za jedno odpoledne to máte za sebou. Jedna z klasik, u nichž se té stálé čtenosti vůbec nedivím.
V průběhu čtení jsem nebyla do děje moc zabraná, ovšem po přečtení říkám, že určitě s sebou kniha nese mnoho ponaučení. Smutný konec, dobré k uvědomění.
Kniha mi ležela pár let v knihovně a nakonec jsem po ní sáhla až díky čtenářské výzvě. Ač útlá a na počet stran sporá záležitost má v posledních odstavcích sílu hodnou románu. Krásný a smutný příběh, který nemohl skončit jinak. Člověku to celé docela dlouho straší v hlavě.
Čteno k maturitě ale moc se mi to líbilo. To prostředí bylo krásně popsané a celkově se mi knížka fakt líbila a čtení jsem si užila, ikdyž to pak bylo smutné.
Kniha o lidském strachu z toho když je nékdo jiný. Velice silný a emotivní příběh.
Kraťounká klasika. Už na prvních stránkách mě naprosto ohromil Steinbeckův um popisovat krajinu v nezvyklých, ale důležitých detailech, a s výraznou atmosférou.
Děj zbytečně nezabředával do minulosti či budoucnosti; nepopisoval pocity, ale ukazoval; naznačoval zřejmě (ale ne prvoplánově). Příběh je tak známý, že asi konec málokoho překvapí, přesto mě silně dojal.
Úžasné mi přišlo setkání se Slimem - popis jeho vzhledu, chování a působení. Často narážím na popisy "dokonalých postav", ale většinou jenom protočím oči a raději se nad tím ani nepozastavuji. Tady jsem tomu věřila.
Jedinou nepříjemností bylo, že jsem četla vydání z roku 1965, kde se hlavní postavy jmenovaly Jiří a Lenda...počeštění mi v americkém díle, kde je zbytek postav a míst pojmenován anglicky (Curly, Slim,...), nedává moc smysl.
Přikládám odstavec, který mě okouzlil:
„Večer parného dne rozehrál to větříkem mezi listím. Stín na kopcích lezl do výšky. Na nánosech písku seděli králíci, nehnutě, jako šedé valouny opracované sochařem. A tu se ve směru od státní silnice v chrastivém listí platanů ozvaly kroky. Králíci se tiše rozpelášili do úkrytů. Volavka stojící na svých chůdách zatloukla křídly, aby se vznesla, a nemotorně namířila po proudu řeky. Všechen život tu na chvíli vymřel, když se na pěšině, tam kde ústila ve volné prostranství u zelené tůňky, vynořili dva lidé.“
Jedna z těch klasik, který by měl přečíst opravdu každý - i vzhledem k tomu, že skutečně není vůbec dlouhá. Příběh je jednoduchý a postavy jsou ploché, protože na tak krátkém úseku ani nemají šanci se nijak rozvíjet - to ovšem kvalitě nijak neubírá. Steinbeck umně popisuje neutěšené meziválečné období na americkém venkově, kdy najít práci bylo složité a vydělat si ještě těžší. Příběh je to dojemný, se smutným koncem, ale opravdu silným poselstvím...
Štítky knihy
přátelství smrt zfilmováno 20. století americká literatura venkov Amerika USA (Spojené státy americké) 30. léta 20. století slaboduchost
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Kniha ... jejich je království nebeské je v
| Právě čtených | 32x |
| Přečtených | 8 666x |
| Čtenářské výzvě | 1 654x |
| Doporučených | 529x |
| Knihotéce | 765x |
| Chystám se číst | 1 145x |
| Chci si koupit | 240x |
| dalších seznamech | 64x |
Někteří si povšimli,že styl knihy připomíná divadelní hru. A ano,také mám ten pocit, jen si marně představuji, kdo a jak by uměl Lennyho ztvárnit tak, aby byl pocit v závěru představení stejný z přečtení knihy. A dokonce si ho ani nechci narušit tím, že si ho zhlédnutím vytvořím...
Docela zvláštní, ale Steinbeck byl jedním z "nej" autorů mé
rané dospělosti a náhodný návrat k této knize mě přinutil přemýšlet proč. Proč?Snad,že vyprávět o ní je trochu jako mluvit o sobě. Nic umělého, venkovský život, obyčejné lidství, moudrost získaná zkušenostmi a ne z knih, dětsky naivní, ale přitom úžasné sny, které dokážou dát životu smysl a směr, nalít do žil touhu a odhodlání, přátelství a oddanost skrytá pod špínou a potem, příroda všude kolem a ryzí existence v té nejpřirozenější formě...melancholie, když není koho pohladit...a odvaha snít o králících...a lidech.