Jedna želva za druhou
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372312/bmid_jedna-zelva-za-druhou-u4e-372312.jpg
4
1159
293
Šestnáctiletá Aza neměla vůbec v plánu pídit se po tajemstvích uprchlého miliardáře Rusella Picketta, ale v sázce je sto tisíc dolarů a její nejlepší a nejstatečnější kamarádka Daisy, se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování. Aza se opravdu snaží. Snaží se být dobrou dcerou, skvělou kamarádkou, vzornou studentkou, a taky schopnou vyšetřovatelkou. Zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit… Dlouho očekávaný návrat úspěšného autora bestsellerů Johna Greena, v němž se inspiroval svými vlastními zkušenostmi s mentální poruchou.... celý text
Literatura světová , Romány , Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Yoli (ČR)
Originální název:
Turtles All the Way Down , 2017
více info...
Přidat komentář
Díky "želvám" jsem poznal, že Green umí předat i jiné pocity než smutek. Dávka humoru odlehčující děj je snad na každé druhé straně :-). S Azou jsem se mnohokrát ztotožnil, buď díky strachu z bakterií a mikrobů, nebo díky její povaze (s pocity nesvěřující se "puberťák", který se váže na minulost).
2,5 hvězdy. Četl jsem na doporučení od čtenářky, které byl román určen. Nedivím se, že se jí zalíbil; čtenář staršího školního věku se dokáže v románu ztotožnit s hlavní postavou a s jejími trápeními.
Já už (bohužel, nebo bohudík?) přistupoval ke knize kritičtěji (respektive k překladu).
Při četbě mi celou dobu běželo hlavu, že netuším, zda mi vypravěčka vypráví detektivní příběh, nebo osobní zpověď. Pokud autor zamýšlel, že by tyto dvě linky spojil, tak se mu to (z mého pohledu) nepovedlo.
Myslím, že se měl více zaměřit na jednu linku, tj. detektivku, nebo zobrazovat problémy spojené s OCD. Dohromady tyto dvě entity ve výsledku spolu nesouzněly a vyústění románu nebylo tak originální a překvapivé, jak by si čtenář přál.
Pro čtenáře dospělého věku byly starosti, které řeší hlavní postava, dívka-puberťačka, malicherné a pomíjivé. Přesto však musím mít na mysli, že se jedná o román určený právě jim.
Kniha měla však i svá pozitiva - bylo velmi zajímavé sledovat postavu s obsedantně-kompulzivní poruchou (především zobrazované projevy této nemoci).
Toto moje druhá přečtená kniha od autora. Pamatuji si, ze i první se mi četla velice dobře a tato také.
U obou jsem si říkala, že jsou spíše pro nactileté, že bych se jimi už nemela zabývat, ale čtou se tak dobře, ze je mám za 2 dny přečtené. I přes to, ze hlavními hrdiny jsou mladí lidé, příběhy obsahují vcelku hodnotné duševní obrazy. Takže za mě příjemné nenáročné početní. Zvažuji že si přečtu další autorovu knihu.
Takto knihu četla Nezletilá kritička Marika (15 let), celou recenzi najdete ve facebookové skupině Nezletilí kritici: "Takový příběh jsem ještě nikdy nečetla. Vůbec jsem nebyla připravená na náročnost a chytrost, s níž je kniha napsána. Přitom na první pohled se jeví vše jednoduše a předvídatelně. Green se opět překonal. Také velmi cením znalosti, které autor musel nabýt při psaní knihy. Kniha je psychologicky propracovaná a musím přiznat, že jsem vše nepochopila, takže si ji přečtu ještě jednou, až budu starší."
Asi jsem na tenhle zanr uz moc stara (37)…nejak a nijak me to nenadchlo. A ani nezaujalo, cekala jsem vic, anotace znela hodne lakave.
Aza mi prisla jako zajimava postava, ale neco mi tam chybelo, i kdyz jeji OCD sama o sobe mohla byt navodem jak ji porozumet. Skoda.
Treba se to bude libit detem.
Knihy od Greena jsem v pubertě milovala. Želvy mi ale nějak unikly a dostala jsem se k nim až ve svým 25 letech. Měla by to být výhoda, jelikož bych měla lépe pochopit hlubší myšlenky a přeci jenom už umím trošku číst mezi řádky. Opak byl ale pravdou. Začátek knihy mě bavil, Azu jsem si oblíbila a snažila jsem se pochopit i způsob jejího myšlení. Postupem času mě ale příběh knihy začal trošku nudit. Přišlo mi, že se vše točí okolo Azy myšlení a jejích psychických problémů (což nemyslím nijak zle) a příběh samotný se tak nějak vytrácí. A to je škoda, protože jinak by to byla skvělá kniha.
A tak jsem buď z Greena vyrostla nebo mi kniha pouze tolik nesedla.
Tak tohle je druhá kniha od tohoto autora,kterou jsem přečetla. Ta první byla o něco lepší;-)...ale i tak se mi tahle líbila...
Kniha byla velmi čtivě napsaná. Moje mínus bylo, že jsem do ní šla lehce skepticky, zda mě bude bavit, ale moje obavy byly zcela zbytečné. Velmi se mi líbily použité metafory a celkové vyjadřování hlavních postav.
Nečetlo se to špatně, byť je to de facto sonda do duše a myšlenkových pochodů člověka s obsedantně kompulzivní poruchou, kterou trpí hlavní teenage hrdinka. Ale i tak je tam spousta milých okamžiků a navrch detektivní zápletka, i když teda v tomhle ohledu bylo na konci nedořešených hodně věcí, a to mě trochu štvalo. Jinak ale na přečtení z knihovny dobrý, nelituju :-)
Knihu jsem vdechla za dva dny. Otevřela mi obzory v oblasti lidí trpící OCD. Je napsaná čtivě, mile, osobitě a vtipně, takže já děkuju za příjemný čas.
Knihu jsem si koupila v nějaké akci bez většího očekávání. Částečně proto, že jsem chtěla zkusit přečíst něco od Johna Greena a taky proto, že jsem si říkala, že zkusím nějakou lehčí četbu pro "mladší" ročníky...Ale byla jsem příjemně překvapena. Příběh byl zajímavý, nápaditý a samozřejmě nejzajímavější byla hlavní hrdinka. Jelikož sama trpím Tourettouvým syndromem (tiky a záškuby na těle a v obličeji), který bývá často přidružován s dalšími nemocemi, jako třeba OCD, byla mi Aza více než sympatická :D Ne že bych tedy zažívala tak vyhrocené situace, ale její myšlenky točící se do spirály mi přišly v podstatě "normální", rozhodně jsem měla pro ně pochopení, byť mnohdy to fakt musí být na palici... Vzhledem k mnoha citátům v knize a dalším úvahám bych rozhodně knihu už nazařadila do "lehčí" četby, ale byl to pro mě kvalitně zpracovaný příběh o vnitřním já jedné mladé holky.
Do této knížky jsem šla s tím, že to nejspíš bude taková trochu slátanina s pár stránkami, vydaná pouze pro to, aby z toho káply zas nějaké ty peníze. No nevím, kde jsem tento předsudek vzala, ale knížka předčila má očekávání a mile mě překvapila.
Byla to taková nenáročná oddychovka, se zajímavým námětem. Hodně mě zaujal popis uvažování psychicky nemocné Azy. Až jsem si kolikrát říkala, že mě to vlastně nikdy nenapadlo přemýšlet, co se takto psychicky nestálému člověku asi může honit hlavou a jak můžou být jeho utkvělé představy skutečné, vtíravé a nekonečné.
Jako další plus vidím i autorovu schopnost vyjadřovat se. Moc se mi líbil jazyk, jakým popisoval vztah Azy a Davise. Kolikrát jsem se u nějakého odstavce zastavila a četla si ho i několikrát za sebou, jak se mi jeho myšlenka líbila.
Hvězdičku strhávám hlavně za to, že jsem se na začátku, než jsem se do knížky dostala, celkem hodně nudila. Ale nějak se to pak najednou přehouplo a já zbytek knížky slupla jako malinu.
⭐️„Říkala, a ne jednou, že roj meteorů se na nebi děje, přestože ho pro mraky nevidíme. Komu záleží na tom, jestli nemůže líbat? Ona vidí skrz mraky.“ (Davis)
⭐️„Podívat se na tebe může každý, ale je dost vzácnost najít někoho, kdo vidí stejný svět jako ty.“
⭐️„První lásku si pamatujete, protože vám předvede, protože vám dokáže, že můžete milovat a být milování, že nic na světě si člověk nemůže zasloužit, až na lásku, že láska dělá z člověka osobu, a že je v ní jedno jak i proč. Ale pod tím nebem, když vaše ruka spočívá v jeho, tohle všechno ještě nevíte. Nevíte, že v té krabici na stole je ten obraz se spirálou a na něm je zezadu na rámu přilepený lísteček: Ukradl jsem ho pro tebe ještěrce. D.“
⭐️„Díváte se na stejné nebe a on po chvíli řekne: Musím jít, a vy řeknete: Tak nashle, a on řekne: Nashle, Azo, a nikdo neřekne nashle, když tě nechce zase vidět.“
Hlavní hrdinka byla zvláštní,ale věřím ze takovýto lidé to nemají v životě jednoduché. Jinak krásné zpracování. Mělo to hlavu patu. Super
Hlavní hrdinka Aza pro mě byla největší plus knihy - její pocity a myšlenky mi byly hodně blízké a celkově její postava mi přišla hodně originální.
John Green dokázal do příběhy i hezky zakomponovat vědu, což mě taky moc bavilo.
Bohužel tu bylo ale i jedno velké mínus a to tempo. Příběh mi řpišel hodně uspěchaný a nedal mi tak čas se do některých postav více vcítit nebo mi chyběla jiskra mezi hlavními hrdiny, i když mi oba byli velmi sympatičtí.
AZA si připadá, že je jenom nástroj na proměnu kyslíku na kysličník uhličitý, nic víc než organismus v tomhle prostoru. A dost ji děsí, že to, co považuje v uvozovkách za svoje já, vlastně neovládá. A když člověk nemůže rozhodovat o tom, co dělá nebo na co myslí, tak možná ani není doopravdy skutečný.
Ale je tu první láska...
První lásku si pamatujete, protože vám předvede, protože vám dokáže, že můžete milovat a být milování, že nic na světě si člověk nemůže zasloužit, až na lásku, že láska dělá z člověka osobu a že je v ní jeho jak i proč.
Přečteno jako audiokniha ve výborném podání Evy Josefíkové.
Doporučuji.
Velmi originální dějová linka s detektivní zápletkou, která však není hlavním bodem knihy. Tím je hlavní hrdinka Aza, která ilustruje všechny těžkosti spojené s psychickými poruchami. Proč ne! Zajímavý příběh. :)
Občas si člověk potřebuje přečíst něco nenáročného. Pokud bych měla hodnotit detektivní zápletku, kterou jsem podle popisu čekala, tak by hodnocení nebylo dobré, děj této knížky není úplně nejlépe stavěný. Jenže mně se prostě líbí Greenovy myšlenky. Ty věty, které si člověk prostě musí zapsat, protože jím hodně a dlouho zní...
Štítky knihy
přátelství láska smrt rodina hledání smyslu života rodinné vztahy romantika psychické problémy obsedantně kompulsivní porucha pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Kniha Jedna želva za druhou je v
| Právě čtených | 27x |
| Přečtených | 1 684x |
| Čtenářské výzvě | 425x |
| Doporučených | 100x |
| Knihotéce | 529x |
| Chystám se číst | 417x |
| Chci si koupit | 94x |
| dalších seznamech | 11x |
John Green mě nezklamal:)