Jedna věta

21.02.2016

Aby bylo jasno, čtyři hvězdičky dávám s přimhouřenýma očima, protože po literární stránce některým větám nerozumím, respektive by mě občas spíše zajímalo, jak k takové a oné myšlence autor vlastně přišel; přesto to chválím, ač se mi zdá, že jde prostě o offline jedny věty, které by mohly pěkně fungovat jako dennodenní facebookový status a nejzajímavější na něm by byly různé komentáře a reakce, což mi tady prostě chybí; nakonec taková rejpavá poznámka - kterak je příběh vzniku o něco zajímavější, než samotné dílo.

Musím ale uznat, že mě to inspirovalo něco podobného zkusit a sdílet to právě přes Facebook.

05.01.2016

Pro mě obsahují Hruškovy věty zajímavé myšlenky, slovní hříčky a někdy až intimní vjemy (a někdy taky prd, stejně jako je to v životech nás ostatních).
Úplně nejvíc na mě zapůsobila věta napsaná 6. dubna, v den mého svátku, zrovna v tom období mi to dávalo zvláštní, osobní význam:

„Dubnové stromy sem vtrhly, obsadily místa na krajích, kde odstává utilitární lem našich dnů, dubnové stromy stojí náhle uprostřed citových situací, v prudkých poryvech přitakání a nesouhlasů, jejich těla s neklidnou hmotou listí se vyvalí z noci v každé štěpině světla a zase se zanořují zpátky jako přetížené lodě.“