Jedineční lidé
Barry M. Prizant , Tom Fields-Meyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450895/bmid_jedinecni-lide-2TM-450895.jpg
5
10
4
Autismus se obvykle popisuje jako seznam nedostatků, mezi něž patří potíže se sociální interakci, komunikační problémy a chování opakované pořád dokola. Terapie založená na tomto pohledu se v prvé řadě snaží zbavit člověka autistických symptomů. Dr. Barry M. Prizant nám teď nabízí nový pohled: nejúspěšnější přístupy k autismu se nezaměřují na "nápravu" člověka tím, že odstraňují symptomy, ale na to, že se snaží pochopit, jak daný člověk prožívá svět a co je příčinou jeho chování. Dr. Prizant nepovažuje autistické chování za známku patologie, ale za součást souboru strategií, jimiž se člověk s autismem snaží vypořádat se světem, který je pro něj chaotický a matoucí. Místo toho, abychom se snažili potlačovat autistické chování, měli bychom se zaměřit na rozvíjení silných stránek a schopností a nabízet podporu, která přirozeně povede k vhodnějšímu chování a lepší kvalitě života. Dr. Prizant uvádí inspirativní příběhy ze své čtyřicetileté praxe. Cítí hluboký respekt k lidem s autismem a vlastnostem, které je činí jedinečnými. Z knihy Jedineční lidé sálá humanismus a moudrost, nabízí hluboký pohled plný účasti, který rodičům a blízkým lidí s autismem i odborníkům v oboru dodá sílu a naději. Knihu by si měli přečíst všichni rodiče, učitelé, terapeuti i další, kteří se starají o lidi s autismem.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika Zdraví
Vydáno: 2020 , ArgoOriginální název:
Uniquely Human
více info...
Přidat komentář
Laskavé. Kultivované.
"Lidé s autismem jsou, hlavně z neurologických důvodů (způsobu, jakým pracují jejich nervové dráhy), neobvykle citliví na emoční a fyziologické výzvy, se kterými se denně setkáváme. Zažívají tedy více pocitů nepohody, úzkosti a zmatku než ostatní. Je pro ně také obtížnější naučit se, jak tyto pocity a výzvy zvládat.
Abychom mluvili jasně: špatná schopnost zachovat si dobrou emoční a fyziologickou regulaci by měla být hlavním znakem definujícím autismus."
---
"Když pochopíme, jakou roli hraje emoční regulace a dysregulace u autismu, není těžké vidět, proč jsou přístupy k terapii autismu založené na "seznamu nedostatků" neúčinné. U člověka s autismem mohou totiž vyvolávat vyšší úzkost, zejména pokud je jejich cílem omezit strategie, které tomuto člověku pomáhají. Tyto metody označují určité zvyky a chování za autistické a zaměřují se na jejich potlačení. Nehledají pravé motivace, které jsou základem určitého chování, a často dítě obviňují z toho, že je neposlušné nebo úmyslně manipulativní, místo aby uznaly, že dítě úspěšně používá vhodné strategie - i když vypadají nezvykle. Pokud se jim podaří toto chování odstranit, ve skutečnosti dosáhnou toho, že člověku vezmou strategie, jak zvládat zátěžové situace. Lepší je přístup, při kterém oceníme význam takového chování, a pokud je to nutné, budeme klienta učit jiné strategie, jak si zajistit dobrou emoční regulaci."
---
"Když odborníci použijí nálepky tohoto druhu v začátcích vývoje dítěte, může to způsobit, že neobjektivně předurčují potenciál dítěte: pokud je "nízkofunkční", příliš od něj nečekejte, pokud je "vysokofunkční", znamená to, že bude dobře fungovat a nepotřebuje podporu. Z této nálepky se často stává proroctví, které se samo naplňuje. Přitom děti, které mají v útlém věku větší problémy (a potřebují tedy větší pomoc), často časem udělají neuvěřitelné vývojové pokroky. Některé děti se rozvinou až později - člověk se vyvíjí po celý život. Místo abychom se soustředili na vágní a nepřesné nálepky, je lepší zaměřit se na to, jaké jsou relativně silné stránky a problémy dítěte, a najít, jaká podpora bude pro dítě nejpřínosnější."
Zajimava kniha,diky synum autistum jsem i tady nasla ruzne situace ,ktere jsou u lidi na spektru normalni.Doporucila bych ji i lidem ,kteri nevedi o cem vsem tohle je,neni to o spatne vychove nebo o tom ze se dite vyleci po lusknuti prstu,je to celozivotni cesta a zalezi jen na nas jaka bude a jak nam ti ostatni muzou pomoci svym pochopenim a pristupem jelikoz v tehle oblasti to je o pristupu ......
(SPOILER)
Neobvyklý pohled na autismus nabízí autor právě v této knize, která se čte skoro sama.
Tady jde o to, že autor píše hodně ze svých vlastních zkušeností a stránky jsou protkány mnohými (ať už kratšími nebo delšími) kazuistikami ze stran lidí, kteří se potýkají s autismem, nebo poruchou autistického spektra.
V jednotlivých kapitolách rozebírá např. echolálii jakožto pokus autistů o komunikaci s okolím, vysoce vyvinutou emoční paměť autistů, jejich sklony k emoční dysregulaci a jak na případné problémovější situace nahlížet.
Autor zastává tezi, že dívat se na autismus jako na poruchu je zásadní chyba, spíše bychom je měli vnímat jako odlišné lidi s odlišnými reakcemi a odlišnými potřebami a na několika příkladech ilustruje fakt, že když se autisty snažíme pochopit a pokoušíme se na ně naladit, můžeme sklízet velký úspěch při komunikaci s nimi. A také to dokážou ocenit.
V kontrastu s tím máme tradiční přístupy, které se snaží autistické chování (které ovšem jako pojem sám o sobě autor spíše kritizuje, právě kvůli tendencím k patologizaci) spíše potlačovat ve vzoru "neotravuj".
V druhé části knihy jsou případy několika rodin, jejichž dětem byl diagnostikován autismus. Nakonec autor předkládá několik otázek a odpovědí (třeba jak dítěti říct, že má autismus - je pravda že když se nic neudělá do 5 let věku, je to v háji - a tak dál.
Jinak teda myslím, že kniha může sloužit jako základní informační zdroj i lidem, kteří jsou v kauze autismus začátečníci (právě kvůli množství kauz) a samozřejmě teda hlavně lidem, kterým byl autismus diagnostikován.
Štítky knihy
Kniha Jedineční lidé je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 14x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 6x |
| Chystám se číst | 33x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 1x |
Nejlepší kniha, kterou jsem zatím na tohle téma četla.