Jedenáct smrtelných hříchů
Roman Cílek
Zní to sice cynicky, ale pravda zůstávala pravdou: mrtvému to slušelo. Uzel tmavomodré kravaty přesně zapadal do límce světlé košile, sako bylo zapnuté, kalhoty společenského obleku měly správnou délku a od polobotek je dělila barevně sladěná ponožka. Jen onen nepříliš krvácející otvor v pravé části čela působil rušivě. Úryvek z titulní povídky znovu naznačuje autorovy již mnohokrát prokázané přednosti: neotřelé téma, živý jazyk, pozoruhodné prostředí. A především schopnost udržet čtenáře v napětí.... celý text
Přidat komentář
Škoda nápadů na pár hezkých detektivek. Konce příběhů byly příliš překotné a to kazilo celkový dojem. Tedy alespoň za mě.
Autorův styl se mi v této knize líbil. V povídkách se snaží obměňovat jazyk i způsob vyprávění. U některých povídek jsem cítil, že by stála za rozšíření, některé snad ani nestálo za to číst. Nicméně je to ta pravá kniha pro chvíli volného času, který chci vyplnit čtením, či pro čtení před usnutím.
Trošku nemastné neslané. Ale možná o to víc příběhy budily dojem, že jde o příběhy skutečné.
Štítky knihy
detektivní a krimi povídky české krimi
Autorovy další knížky
Kniha Jedenáct smrtelných hříchů je v
Přečtených | 10x |
Doporučených | 1x |
Knihotéce | 21x |
Chystám se číst | 6x |
Většina povídek má promyšlenou zápletku a rovněž oceňuji autorův styl psaní. Domnívám se, že náměty k povídkám byly převzaty ze skutečných kriminálních případů. Připomínalo mi to soudničky z období první republiky.