Jedenáct minut

07.05.2017

Knihu jsem četla cca před 10 lety a kromě toho, že byla o prostitutce, si už nepamatuju vůbec nic. Nezanechala ve mně žádné silnější dojmy, pamatuju si, že jsem si ji zhodnotila jako průměrnou, nevadilo mi sice, že jsem ji přečetla, sem tam mě něco zaujalo, ale celkově nic moc. Knihy, které přečtu a líbí se mi, mám pak tendenci přátelům kupovat jako dárek, u této knihy by mě to ale nenapadlo. Veronika se rozhodla zemřít se mi líbilo mnohem více.

25.03.2017

"Byl jednou jeden ptáček. Měl dokonalá křídla a zářivé, barevné, překrásné peří. Byl to zkrátka tvor zrozený k tomu, aby svobodně a volně poletoval v oblacích k potěše každého, kdo ho uvidí. Jednoho dne spatřila ptáčka jedna žena a zamilovala se do něj. Užasle pozorovala, jak létá, srdce jí přitom bušilo a oči zářily štěstím. Vybídla ho, aby létal s ní, oba pak v dokonalé harmonii poletovali mezi mraky. Obdivovala ho, zbožňovala a uctívala. Jednou ji napadlo: co když zatouží poznat vzdálená pohoří? Dostala strach. Strach, že s jiným ptáčkem už nic podobného nepozná. Ale pocítila i závist, záviděla ptáčkovi, že umí létat.. Cítila se opuštěná. Uvažovala: 'Nastražím past. Až se ptáček objeví příště, už ho nepustím.' Ptáček ženu také miloval, přiletěl druhý den, uvízl v pasti a ocitl se v kleci. Celé dny se na něho dívala. Tady byl, předmět její lásky, ukazovala ho přítelkyním a ty říkaly: 'Teď máš úplně všechno.' Jenže v ní se odehrávala zvláštní proměna: protože ptáček byl její a už ho nemusela dobývat, ztrácela o něho zájem. Ptáček nemohl létat a naplňovat smysl vlastního života, a tak scházel, ztrácel lesk a začínal být ošklivý - a žena si ho přestala všímat, jen ho krmila a uklízela mu klec. Jednoho krásného dne ptáček zemřel. Byla hluboce nešťastna a nepřestávala na něho vzpomínat. Ale nepředstavovala si ho v kleci, nýbrž jako tenkrát, když ho uviděla poprvé létat spokojeně v oblacích."
Nádherná, citlivě psaná knížka plná životních mouder. Určitě jsem ji nečetla naposledy :)

16.03.2017

Styl ala Milý deníčku verze 50 Shades of Grey s hlubším myšlenkovým pojetím. Tak by se tato kniha dala nazvat ve zkratce. S většinou lidí zde však moc nesouhlasím. Nejen, že k hlavní hrdince jsem si nevypěstoval skoro žádný vztah, ale i závěrečný Happy End, který naší Márii všichni tak moc přáli, protože proč by laciná šlapečka nemohla najít taky trochu té lásky mě vůbec neoslovil. Né že bych nebyl přející, jen mám prostě s podobnými tématy jako třeba Pretty Woman apod problém. Co se týče různých hlubokomyslných úvah, je jich zde požehnaně , takže se určitě na několika stránkách přistihnete, jak dumáte co tím chtěl autor asi říct. Takže pro zasněné romantické držtičky je todle jasných 100%, za mě však průměr, který neurazí, ale určitě ani nenadchne. 50%

10.03.2017

Od knihy se nešlo odtrhnout, bravo! :-)

06.03.2017

Přečteno jedním dechem. Přerod hloupé husičky, kterou baví jen telenovely a ovládání mužů, ve snad inteligentní, ale určitě přemýšlivou a odvážnou ženu, který se dal vyčíst obzvlášť ze stránek jejího deníku bylo zvláštní pozorovat. Po zaklapnutí knihy jsem cítila jen velkou úlevu z autorova rozhodnutí.

09.01.2017

První kniha, kterou jsem přečetla díky ČV 2017 a také moje první kniha od Paulo Coelho. Kniha mě bavila. Více jsem se začetla do druhé poloviny, kde se rozebírají složitější myšlenky.

06.12.2016

Skvělá knížka s nečekaným hlubším myšlenkovým přesahem...

"Člověk se zamiluje a nemůže jíst, spát, pracovat, zůstat klidný. Mnoho lidí to vyděsí, protože vášeň boří všechno staré, co jí stojí v cestě. Nikomu se nelíbí, když jeho svět ztrácí řád. Proto si hodně lidí tohle nebezpečí hlídá a často dokáže udržovat při životě domov nebo vztah, který je už úplně shnilý. Jsou to konstruktéři zaniklých věcí."

05.10.2016

Jen Coelho umí napsat knihu složenou z tolika myšlenek a mouder. Škoda jen, že ne každý to dokáže ocenit.

30.09.2016

Moje první kniha tohoto autora a to jen díky čtenářské výzvě. Musím ale říct, že se mi četla dost dobře, byť jsem vůbec nevěděla do čeho se pouštím. Sedlo mi jak téma, myšlenky ale i autorův styl psaní. Myslím si, že tato kniha má v sobě mnohem víc než jen erotický román. Docela mě lákají i ostatní autorovy knihy, tak uvidíme.

26.09.2016

Mnohé z myšlenek autora lze v životě použít.

01.09.2016

Tato knížka patří k mým nejoblíbenějším od Coelha, některé úryvky by se daly tesat do kamene.

"Celý život jsem chápala lásku jako jakési sdílené otroctví. Byla to lež: svobodný je jenom člověk, v jehož životě láska je. Kdo se někomu plně oddá, kdo se cítí svobodný, miluje nejvíc. Taková je zkušenost se svobodou, mít to nejdůležitější na světě, aniž by mi to patřilo."

"Na těch nejdůležitějších setkáních se naše duše domluví ještě dřív, než se setkají těla."

29.07.2016

Má první kniha od P. Coelha, přečtena za dva dny...

Někdo o této knize hovoří, že by mohla patřit do červené knihovny, ale pro mě je to krásný román, který v sobě nese plno skrytých životních mouder (jako Malý princ). Vždy jsem měla spíš schopnost pochopit hloubku myšlenky v knize, a ne se potom o ni vyjádřit písemně a předat ji dál, ale pokusím se o to.
Kniha nám ukazuje, jak by měla vypadat opravdová láska, že člověka nemůžeme vlastnit, uznáváme jeho svobodu, milujeme ho přeci za to jaký je, ne za to, co z něho potom vytvoříme. To myslím autor krásně vystihl příběhem s ptáčkem v kleci. A jistě, každý se někdy v někom zklamal, někdo někoho podvedl nebo byl podvedený, i na to autor nezapomínal ve svém příběhu a poukázal na to, že v dnešní době se to tak nějak považuje za "normální". Ale já jsem díky jeho popisování sexu a milování, kde se nám snažil vysvětlit ten rozdíl (vždyť i Ralf chtěl jen Maryino srdce, protože nemohl mít sám její tělo...) přestala mít strach z budoucnosti a stejně jako Maria jsem nakonec přestala přemýšlet nad tím, jak věci bývají a dopadají v manželství a užívám si pouze toho, co je teď. Lásky a milování. Zvolila jsem jiný pohled.

01.07.2016

Od Coelha jsem četla tuším 6 knih, vč. této. Byla v mnohém od ostatních odlišná, ale mnohé prvky, které jsem pro Coelha skoro až charakteristické, samozřejmě měla. Líbila se mi moc. Líbil se mi zde prezentovaný pohled na sex, pohled na to, jak ho dnes mnoho lidí bere a naopak, jak by brán být měl. To vše skrz příběh Marii, jejíž vývoj během knihy jsem ocenila, protože ne vždy to autor s postavou dokáže.
Pokud jde o mne, já jsem s koncem spokojená maximálně. Přesně pro tohle mám Coelha tak ráda a ráda jeho knihy čtu. Trocha víry v dobré konce nikdy neuškodí, lidé by pak byli šťastnější.

18.06.2016

Tuto knihu řadím mezi mé nejoblíbenější knihy. První kniha, u které jsem si moc přála, aby dopadla happyendem. Mám ráda myšlenky, které se objevují v autorových knihách. Vždy uvnitř mě něco zanechají. Doporučuji.

15.06.2016

Poprvé jsem se do téhle knihy nemohla začíst. Odložila jsem ji na poličku a měsíc, dva jsem ji tam nechala. Teď jsem si řekla, že je na čase ji dočíst a hrozně mě chytla. Líbily se mi Mariiny myšlenky a příběh celkově, který hezky skončil.
Kniha sice tenká, ale o to víc zajímavá a aspoň víc vhodná k transportu ve veřejné dopravě :)

29.05.2016

Úvod knihy byl zvláštní, nevěděla jsem, co dál očekávat... Poté se mi příběh zalíbil, a naprosto mě chytl za srdce, ale ten konec... krátký, nerozvinutý, jako kdyby autor pospíchal s dokončením =D
Knihu ale řadím mezi jeho nejlepší kousky... má v sobě ducha, a ve čtenáři po přečtení zůstává NĚCO...

11.05.2016

Kniha se mi ze začátku četla opravdu skvěle, děj byl čtivý, ale zhruba od půlky se hrozně táhl až na posledních asi 40 stránek. Nejvíce se mi v knize líbili deníkový zápisky Marie. Přišlo mi že mají v sobě tu skrytou hloubku.

29.03.2016

Ještě nikdy mě tolik nezklamal konec knihy, jako právě zde.

15.03.2016

Coelho je nejzvláštnější autor, jakého jsem kdy četla. Každá jeho kniha je jiná a přesto něčím stejná: tím, jak se dívá přes sebe, nad sebe, na něco vyššího, co překračuje člověka, poutníka nebo třeba protistudku...