Je to i můj život
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/613/bmid_je-to-i-muj-zivot-E18-613.png
5
1639
471
Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí a injekcí – jen proto, aby její starší sestra Kate mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. Nemilovaná, nadbytečná, pouhý stroj, který udržuje sestru při životě. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a vlastní život i před soudem. V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka... nebo velmi, velmi špatná? Kontroverzní téma podává autorka citlivě, bez přehnaného sentimentu či kazatelského poučování.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , Ikar (ČR)Originální název:
My Sister’s Keeper , 2004
více info...
Přidat komentář
Nejprve jsem viděla film několikrát, a teď jsem dočetla knihu. Srovnávat nebudu, je to zbytečné, protože vždycky vyhraje KNIHA! Je úžasná, čtivá, smutná a hlavně emocionální hlavně ten konec.
Úžasná knížka.Filmové zpracování se mi nelíbilo-hlavně ten závěr.S knihou je to nesrovnatelné.Ta je skvělá.
Film se mi líbil.Zkusím pro porovnání knihu.Kniha dobrá,ale film má lepší konec.Protože opravdu,není moc reálná,aby nakonec Anna zemřela a Kate žila,ještě tolik let s darovanou ledvinou.Tak by to,pravděpodobně,nemohlo být,ani v reálném životě.
Věděla jsem, že mě tato kniha zasáhne. Od Jodi Picoultové už ani nic jiného neočekávám :-) Bravurně zobrazené zoufalství rodiny, když jedno dítě onemocní rakovinou. Líbilo se mi všechno, všechny příběhy, které nebyly vysloveny a všechny činy a myšlenky, které tam naopak byly. Jsem zvědavá na film, i když to bude další emoční nálož.
Jodi Picoultová se stala oblíbenou autorkou románů s neotřelými tématy. Je to i můj život není jiný.
Během čtení se můj názor , ani ne tak na styl psaní , ale hlavní hrdiny, měnil.
Chápala jsem zoufalství matky , která se dozvěděla o nevyléčitelné chorobě dvouleté dcery .Chápala jsem i rozhodnutí "vytvořit " dítě na míru ,aby mohla Kate zachránit.
S přibývajícími operacemi a dárcovstvím se pochopení začalo vytrácet.Kateini rodiče mi začali připomínat gamblery , klteří si říkají "teď už to musí vyjít "
Hlavně na matku jsem byla naštvaná . Vím , že rozhodnout se nechat trpící a umírající dítě jít
je to nejtěžší co může rodič rozhodovat .Vlastně to nemá řešení . Bolest by jistě byla nepředsravitelná .Ale každá bolest a ztráta se časem zmírní .
Proto jsem jí přestala fandit .Stala se pro mě někým kdo ze strachu před svojí bolestí nechá trpět všechny děti .Nejen Kate ,která vetšinu života strávila po nemocnicích ,ale i Annu a Jesseho ,který se zřejmě cítil tak nějak do počtu.
Konec mě zaskočil , ale jak se říká "chceš li pobavit Boha , sděl mu svoje plány."
Je to kniha , která se jen tak nevypaří ze selhávající paměti .
Z této knihy mám smíšené pocity. První jsem viděla film a hodně mě zaujal, a okamžitě jsem si chtěla pořídit i knihu. Upřímně, vůbec nebyla taková, jakou jsem si ji představovala. Některé pasáže mi přišly zdlouhavé (Campbell a Julia) , život Fitzgeraldových málo popsaný. Mrzelo mě, že tam místo vůbec nedostala Kate, jen na konci. Přeci i o ní byla ta kniha. Každopádně námět samozřejmě super, ale asi jsem čekala víc.
Jinak konec mě samozřejmě dostal, byl nečekaný, i slzičky byly :-)
Knihy J. Picoultové jsem si opravdu oblíbila, proto jsem se těšila na tento starší kousek, jehož téma mě zaujalo, aniž bych tušila, že existuje i film. Kniha je fajn, čte se dobře, ale myslím, že jde poznat, že se jedná o dřívější knihu. Její styl psaní se zlepšuje, zdokonaluje a Je to i můj život není to nejlepší, co jsem od ní četla.
Tak Jodi Picoult opět nezklamala...znám film a i když jsem věděla, co čekat, stejně mě kniha dostala...jen jsem úplně nebyla schopná se ztotožnit se Sárou...a i po pár dnech přemýšlení o knize musím říct, že jsem ne úplně ve všem se Sárou souhlasila...chápala jsem jí a rozuměla...ale nesouhlasila...konec mě dostal...tady mi spíš sedl ten filmový než knižní...určitě se začnu shánět po další knize od J. Picoult
Nádherná kniha plná bolesti, lásky a obětování....Fandila jsem všem ženským hrdinkám, rozuměla i Saře i Anně, jako matka bych sama nevěděla, jak se zachovat...Tato kniha ve mně zanechala hodně hlubokou stopu. Od Jodi Picoult druhá knížka po Vypravěčce, líbí se mi styl a témata autorky.
Kniha, která opravdu stojí za přečtení. Je sice smutná, ale takový už je život. Krásně popsaný příběh rodiny, které změní život nemoc dítěte. Konec jaký byl jsem nečekala.
Nejdříve jsem viděla film a teď jsem četla i knihu. Byla výborně napsaná a čtivá a byla ještě větší psycho než film. Hlavně ten konec. ;)
Pro nápaditý a pro mě dosti nový námět by dílo klidně mohlo mít pět hvězd, nicméně jsou tu zase nějaká ale. Jednu hvězdu strhávám za přílišné tlačení na pilu (co se týče emocí) a druhou hvězdu za přemrštěný konec. Autorka to měla utnout po tom soudním procesu. Takhle se zařadila mezi ostatní laciné ždímačky emocí, což je škoda.
Silný příběh. Nedovedu si představit být v kůži ani jedné s hlavních postav,asi bych to nezvládla.. . Opravdu silný. Knihu jsem probrecela... po přečtení mám divný pocit,kniha byla opravdu zatraceně silná na emoce... Nemám slov...
Výborá kniha, i když smutná. Je velice těžké odhadnout, jak by se člověk choval, kdyby se dostal do situací jako postavy této knihy.
Kniha krásná, překvapivá. Líbilo se mi, že středobodem není jen vzdor Anny, ale i osudy ostatních postav. Konec mě velice překvapil. Došla jsem do stádia, kdy jsem si myslela, že je závěr už čitelný, ale pak přišel dost prudký zvrat. Po přečtení jsem také koukla na film a musím říct, že je sice velice dojemný, ale už dlouho jsem nezažila, že by někdo předlohu takhle osekal....
Krásný a smutný příběh u kterého jsem si trochu pobrečela. Samotné dilema příběhu mě drželo napnutou až do konce a ten konec mě překvapil ..no možná i trochu zklamal, ale život je život a my ho musíme brát takový jaký je.
Nedivím se, že po tom Hollywood nadšeně hmátl. Už dávno jsem nečetla takovou vymývačku slzových kanálků, ovšem přiznávám bez mučení, že je to vymývačka velmi poutavá, nápaditá a že jsem ji po namátkovém otevření prostě nedokázala odložit. Ani když to znamenalo číst ji cca od 2. třetiny. Tak jsem si tu první třetinu dočetla jako poslední a musím říct, že matka hrdinek přišla o poslední zbytky pochopení které jsem k ní kdy chovala. Na film se určitě nepodívám, ale přečtení knihy nelituji.
Štítky knihy
smrt zfilmováno nemoci soudní procesy sourozenci leukémie bezpráví
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Kniha Je to i můj život je v
| Právě čtených | 24x |
| Přečtených | 2 357x |
| Čtenářské výzvě | 369x |
| Doporučených | 223x |
| Knihotéce | 691x |
| Chystám se číst | 1 150x |
| Chci si koupit | 249x |
| dalších seznamech | 17x |
Kniha, která mě rozcupovala na kousky. Jedno vím jistě - už ji nikdy nechci vidět!
Přesto všechno dávám všech pět hvězdiček, protože Jodi Picoultová to prostě umí. Kniha byla neskutečně čtivá, plná hlubokých myšlenek o životě a dává nám možnost nahlédnout do situace z různých perspektiv. Konec mě ale strašlivě zklamal. Přišlo mi, že autorka tak odsoudila celý příběh k záhubě. Nejen, že to bylo naprosto nereálné, ale takhle to být prostě nemělo...