Jáma & kyvadlo a jiné fantastické příběhy

od:

Jáma & kyvadlo a jiné fantastické příběhy

V novém výboru čtrnácti povídek nás Edgar Allan Poe, mistr hrůzostrašných historek a tajemných příběhů, opět vede do pochmurného světa své originální obrazotvornosti. Působivost jeho děl čas nezmenšil, i po dvou stech letech od autorova narození se nám nad povídkami tají dech a hrůzou naskakuje husí kůže. Napětí, strach a pocit z... celý text

V novém výboru čtrnácti povídek nás Edgar Allan Poe, mistr hrůzostrašných historek a tajemných příběhů, opět vede do pochmurného světa své originální obrazotvornosti. Působivost jeho děl čas nezmenšil, i po dvou stech letech od autorova narození se nám nad povídkami tají dech a hrůzou naskakuje husí kůže. Napětí, strach a pocit zmaru, zšeřelé světy rozpolcených postav, pološílených vypravěčů a hroutících se bytostí nás stále děsí i lákají, odpuzují i neodolatelně přitahují, takže po večerech znovu usedáme pod lampu a noříme se mezi stíny Poeových temných hrdinů.

Jáma a kyvadlo (ve starším českém překladu též Studna a kyvadlo) je jedna z nejznámějších povídek Edgara Allana Poea, kterou napsal v roce 1842. Tato povídka se odehrává v pozdním středověku, líčí pocity člověka odsouzeného inkvizicí na smrt za kacířství. Autor neuvádí jméno hlavního hrdiny. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/363/jama-kyvadlo-a-jine-.jpg 4.3365
Žánr:
Literatura světová, Horory
Vydáno:, XYZ
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (32)

Přidat komentář
knihamouder
26. července

Fanoušci tohoto autora jistě odpustí, ale mě titul nijak neuchvátil. Tak moc jsem se nutila do čtení, až mě z toho rozbolela hlava. Připadala jsem si jak dívčina z povídky Medailon, také jsem měla pocit, že ze mě dílo brzy vysaje život. Už jsem četla knížky, které se netajily svou morbidností, zvráceností a stříkající krví do všech svĕtových stran, takže nejsem žádné pimprlátko, ale tady jsem nebyla překvapena, ohromena, šokována, ani pohoršena, jen unavena a znuděna. Vadil mi styl psaní a kolikrát jsem se v textu ztrácela. To asi odpovídá zálibám, kterým autor holdoval (bez urážky). Knihu uschovám a do budoucna jí dám třeba ještě šanci.

Vojtos
16. července

Knížka to byla určitě super, ale Poe na mě píše moc složitě.. Možná se k tomu vrátím až budu starší

Pitbullka
26. května

Za me urcite povidka Cerny kocour, Jama a kyvadlo, Maska cervene smrti a Skokan. Ostatni me tolik nenadchly ale i tak si myslim, ze je to tvorba, ktera predbehla svou dobu.

PandaGirl
25. dubna

Těžko toto popsat. Některé povídky vážně zapůsobily, znechutily či vyvolaly jiné nepříjemné pocity, na druhou stranu tam byly i ty, které člověka nechávaly naprosto chladným.
Jedno se však musí nechat, autor umí navodit potřebnou atmosféru.

katushah
24. března

Nejvíce se mi líbí Jáma a kyvadlo a Černý kocour. Moc hezké a zajímavé básně. Vřele doporučuji.

Džerkys
03. března

Některé povídky luxusní, některé méně zdařilé, ale celkově pěkné čtení.

KatChiss
24. února

Některé povídky se mi líbily více, některé méně. Ale ve všech byla vidět Poeova zvrácenost, temnota a bolest. Mám ráda, když příběhy občas končí špatně. Ale tady, nevím... Povídky mi přišly příliš krátké na to, aby měly nějaký zásadní příběh. Když jsem si konečně začala zvykat na Poeův styl psaní, dočítala jsem poslední povídku. Možná si ještě někdy od tohoto temného člověka něco přečtu :)

RadimWiniarski
24. února

Poe určitě není spisovatel pro každého. Musíte bejt tak trochu pošuk, aby se vám jeho místy až hodně přestřelený mix hororu a černého humoru líbil. Proto budou slabší povahy tyto povídky odsuzovat. Já však patřím do té první skupiny a tak mohu říci, že jsem nadšen. Ano najdou se zde i povídky, u kterých při čtení vyloženě trpíte(Možná jsem celé dílo špatně pochopil, ale Démon zvrácenosti mi příjde jako ultimátní kravina), ale většina věcí patří do top špičky svého žánru(Skokan, Jáma a kyvadlo, Černý kocour). Celkově má však sbírka vysokou kvalitu a jen ukazuje, jak zvláštně pokřivenou mysl musel Poe mít. 85%

tovlasek
02. ledna

Povídky jsou sestaveny dobře, avšak celkový problém u pana Poa je, že spousta jeho děl je častokrát až moc předvídatelných (za což, také možná může dnešní přesycenost tímto žánrem) a někdy až nudných, zbytečně zdlouhavými popisy. Rozhodně mohu doporučit povídky - Černý Kocour a Maska Červené Smrti, ty byly ve sbírce pro mě asi ty nejlepší.

Ni.kk.i
30.11.2016

Poe měl vskutku černou duši psychopata. Některé jeho povídky byly opravdu povedené, u jiných jsem se maličko ztrácela v ději a u dalších mi zůstával rozum stát.... Jak mohl něco takového napsat?
Jeho zvrhlá fantazie sahala opravdu hodně hluboko a v jeho strašidláckých povídkách je to znát.

RiverSong
03.09.2016

Jedním slovem prostě super. Nemám co dodat :)

kamikucka
09.07.2016

E. A. Poe a jeho nádherně depresivní charaktery postav, míst, budov, pocitů a emocí. Způsob, jakým Poe popisuje a vykresluje jednotlivé temné a zároveň hluboké emoce, šílenství, strach nebo rozporuplnost myšlenek je nepopsatelný, nezaměnitelný a nenapodobitelný.

Dep8
27.05.2016

Poeovy povídky jsou jedním slovem úžasné, mezi mé nejoblíbenější patří Jáma a kyvadlo, Zánik domu Usherů a také Sud vína amontilladského. Tohoto spisovatele považuji za mistra popisu, jeho povídky mě naprosto uchvátily a dokázaly mě plně vtáhnout do děje. Škrábání nehtů po smrtelně studené oceli, tiché neslyšené výkřiky v rakvi, děsivé obrazy v šílené mysli, to je Edgar Allan Poe, spisovatel s velkým S. Jsem moc ráda, že jsem se do Poeových povídek po letech znovu pustila.

rarášek
24.05.2016

Skvělá kniha plná povídek od Poea. Rozhodně skvělé. Nejradši mám určitě Černého kocoura. :)

ELMA
30.03.2016

Tento výběr povídek je trochu nešťastný, některé povídky jsou si tak podobné, že jsem je musela číst dvakrát, abych je od sebe rozlišila.

sarkymplova
18.02.2016

Je pár povídek, u kterých se mi stalo, že jsem si musela 5 vět přečíst znovu, jelikož jsem zapomněla co tam vlastně bylo. Avšak i když tuto četbu mám k maturitě, koupila jsem si knihu hlavně kvůli tomu, abych přečetla i ty méně známé povídky. Poe byl zcela jistě zajímavý člověk. Čtenář se až někdy diví, jakou měl představivost. Ale každý musí uznat, že jeho povídky mají kvalitu. Především i ty myšlenky, které do nich vypisoval.

tess.for
27.01.2016

Moje první kniha od Poea a hned se mi zalíbila. Skvěle psané povídky, originální, k zamyšlení, morbidní, strašidelné. Černého kocoura nedostanete z hlavy. Těším se na další autorovy povídky.

anisek989
16.12.2015

Ne, bohužel.. Poe neni muj šálek čaje. U Pádu domu Usherů jsem to vzdala a posledních pár povídek nedočtu. Neskutečně mě to nudí, jazyk se špatně čte a kolikrát vůbec nechápu o čem je řeč. Prostě ne.
2 hvězdy jen za to, že je to "klasika" .

jirincz
14.12.2015

E.A. Poea jsem četl jednu knížku, dkyž jsem byl v pubertě a měl jsem ho braného jako kvalitního autora. Teď jsem se dostal k této knize po více jak deseti letech a s velkým očekáváním. Ale ta naplněna nebyl. Velkou část bych označil jako povídky poslední strany. A do poslední strany celkem nuda, místama i filozofování, popisy a zkrátka nevtáhne do děje. Až pak nějaký šokující konec na poslední straně.

Nicméně rozhodně nejlepší je povídka Jáma a kyvadlo. Tam je člověk napnutý od začátku, fandí a čeká. Hned v závěsu mám Zrádné srdce, kde se mi líbily vnitřní pochody vraha. Zaujal mě i Skokan, ač se celkem od zbylých povídek liší.

Ostatní se pohybují kolem průměrnosti. A mimo Démona zvrácenosti jsem dokonce i legendu Zánik domu Usherů označil jako odpad. Taky mi přišel často divný jazyk, kdy jsem se musel i soustředit. A často jsem i zjistil, že čtu a nevnímám...

Více hodnocení u konkrétního povídek.

BukaJ
20.11.2015

Mně se kniha líbla velmi. Většina povídek líčí šílené, byť však v oné situaci přirozené chování jednotlivých lidí, kteří cití pocit viny, nebo jsou v situaci, z níž není úniku. Empatický čtenář cítí veškerou boles a šílenství, prožívané danou postavou v knize. Některé z povídek se jeví, jako humurné, konec je však s šíleným nádechem tragický, např. u povídky Skokan. Nejvíc se mi líbily povídky: Démon zvrácenosti, Maska červené smrti, Král Mor, Jáma a Kyvadlo a Černý kocour. Nejméně Berenice a Ohnivý kůň. Kniha je spíše šílená, než-li horrorová...

Richie1
16.11.2015

Smrt a šílenství, šílenství a smrt - tyhle atributy se neustále opakují v Poeových povídkách v této knize. Poe sám musel být poloviční šílenec, když takové povídky napsal. Uměl navodit neskutečně mrazivou až odpudivou atmosféru zmaru, zkázy, hrůzy a beznaděje - tedy vesměs prostředí a pocity, které aktivně nijak nevyhledávám. Oceňuji jeho tvorbu, ale v této knize jsou povídky pro mě příliš depresívní a tím i nepříjemné. Asi nejvíce se mi líbila povídka Skokan a titulní Jáma a kyvadlo, ostatní už se líbily méně. 60%

ivana5609
29.07.2015

Nejvíce se mi líbily povídky Jáma a kyvadlo, Černý kocour a Ohnivý kůň. Všechny však byly plné ponurosti a zvrácených myšlenek. Na můj vkus byly některé až překombinované ve snaze nahnat čtenáři strach a odpor. Těším se však na další knihu od tohoto autora. Myslím si, že v době autorova života musel být považován za zvrhlého maniaka. :)

Karolína18
12.06.2015

Jedna z nejzajímavějších knížek povinné četby. Rozhodně to není oddechová záležitost, se kterou byste mohli odpočívat, ale její poutavý a chytrý styl vás musí rozhodně zaujmout. Ačkoliv jsou některé formulace nejasnější, neznám lepší pocit, než když vám konečně dojde, co chtěl autor tou či onou poznámkou říci. Za mě rozhodně nejlepší Jáma a kyvadlo a Černý kocour. Některé z příběhů se vám nemusí dostat do podvědomí, ale na tyto dva asi nikdo jen tak nezapomene.

milunka21
03.06.2015

Všichni mrtvý :-D Ale jinak je to klasika a nejvíc se mi líbil Černý kocour

Amber
29.04.2015

Černý kocour a skokan byly nejlepší povídky z této knihy.

charlizee
21.09.2014

Ačkoliv je mi hororový a fantasy žánr nejbližší, povídky E.A.P. mě nedokázaly naplno vtáhnout do děje - to všude vychvalované stupňované napětí mi nepřišlo vlastně vůbec napínavé, popisy všeho byly velmi důkladné, přesto mi ale obrazy samovolně nenaskakovaly na mysl, tak jak je to u mě obvyklé. Pouze dvě povídky mě 100% oslovily - Černý kocour, kterého jsem četla už kdysi na gymnáziu v rámci výuky angličtiny, a Zrádné srdce. U obou byl příběh rozvíjen postupně, tudíž by nestačilo přečíst si jen závěr, aby člověk věděl, o čem to bylo - právě tak mi to připadalo u povídek ostatních. Vím, že veškeré líčení psychických stavů a detailů v okolí bylo důležité pro to slavné budování napětí, bohužel když to ale na čtenáře nezabírá, má pak skutečně pocit, že jde vlastně jen o ty závěrečné dvě strany... Ale samozřejmě znám spoustu lidí, kteří by byli tímto nadšeni, a proto těmto také knihu doporučím.

emptyRow
20.06.2012

Na príbehoch pána Poe-a je zaujímavé, najma to že sú písané viacerými štýlmi. Autor sa doslova ponára do duše svojich postáv tak hlboko, že človek ako ja zabúda že číta knihhu a jej dej mu plynie plynule pred očami a v myšlienkach. O mrazivé chvíle nie je núdza a je veľmi zajímavé aj to, že aj po takmer dvesto rokoch po smrti tohto velikána svetovej nielen desivej literatúry sú tieto príbehy lahodiace čitateľovi s vášňou pre podobné príbehy. Vyzdvihujem hlavne poviedky: Pád domu Ussherov, Jama a kyvadlo, Čierny kocúr, Medailón, Maska smrti a predčasný pohreb.

inikori
18.06.2012

Očekával jsem pohodové čtení před spaním. Zaujala mne ale tak max. polovička povídek. Asi je to hodnotnější literatura, než jsem potřeboval:) Ovšem samotná Jáma a kyvadlo je dechberoucí dílko.

Radek H.
17.05.2011

Zakladatel žánru, tam nelze kritizovat. Berenice je nej! Horory mu šly nejlépe. Detektivky ujdou, sci-fi palec dolů. Jáma a kyvadlo mě vyděsila. Skvělý je i Černý kocour.

stopař
17.05.2011

Prostě vynikající,mistr napětí a mrazivé atmosféry