Jáma
C. J. Tudor
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414426/bmid_jama-KAk-414426.jpg
4
1459
427
Kříďák, drásavý a děsivý psychothriller C. J. Tudor, se stal nejúspěšnější knižní prvotinou roku 2018. Nyní je tu Jáma, příběh, v němž autorka co do hrůznosti a napětí ještě přitvrdila... Joe se nikdy nechtěl vrátit do rodného Arnhillu. Ne potom, co zažil se svou partou: šikanu, zradu, sebevraždu. Ne potom, co zmizela jeho sestra Annie. Ne potom, co přišel o rodiče. Ale Joe nemá na vybranou. Protože to, co se kdysi stalo Annie, se děje zase. Protože minulost má ve zvyku se vracet. Protože nejhorší den Joeova života nebyl ten, kdy se jeho sestra ztratila, ale ten, kdy se vrátila.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , KalibrOriginální název:
The Hiding Place (or The Taking of Annie Thorne) , 2019
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi líbila i když od konce jsem čekala o hodně víc. Konec mi přišel nedotažený a něco nebo spíš všecko mu chybělo.
V komentářich se pár uživatelů zmiňuje o podobnosti s Kingem, já ovšem nevidím žádnou podobnost, styl psaní byl úplně jiny.
Kniha se četla velice dobře, ale byla to taková slátanina. Kopírování a nepovedený King.
Mě to tedy rozhodně neoslovilo. Neslané, nemastné, přeplácané, nedotažené. Jak kdyby měla autorka strašně chuť se vrhnout do jedné myšlenky, a po pár stránkách ji to už nebavilo, tak se s nadšením vrhne do další.... a nakonec to nějak na sílu dotáhne do konce. A výsledkem je mišmaš, kterému by prospělo řádné proškrtání, trochu mystické, trochu napínavé, dost divné, ale ani jedno z toho není pořádně dodělané. King sice nepatří k mým nejoblíbenějším autorům, ale pokud se Tudorová u Kinga inspiruje, tak se to moc nedaří. Tohle je dost slabý odvar.
Po přečtení Kříďáka jsem se vrhla na Jámu a opět jsem nadšená! Miluju Kinga a C.J. Tudor se jím nechává ve svých dílech volně inspirovat. Přečteno za dva dny, knihu jsem jen nerada dávala z ruky přes noc, celá napnutá, jak to s Joeovou sestrou Annie tenkrát bylo a jaké tajemství skrývá jáma. Z panenky Abbyočky mi šel mráz po zádech, brr.
"Říká se, že čas všechny rány zahojí, ale není to pravda. Pouze obrušuje paměť."
"Minulost není skutečná. Je to jenom příběh, který sami sobě vyprávíme. A někdy si přitom lžeme do kapsy."
Poslouchala jsem audio, lepší než křídák.Je pravda ,že je tam inspirace Kingem.Mam i další knihu od autorky tak se do ní také pustím.
Já musim hodnotit knihu mnohem kladněji než Kříďáka..ten mě moc neoslovil..za to Jáma se mi četla pěkně. Kinga nečtu,takže nesrovnávám. Dle mého povedená četba s prvkem tajemna a já jsem tam i to napětí trochu cítila. Četla se lehce..snad jen ten konec byl trochu moc,ale i tak knihu doporučuji.
C. J. Tudor mě svým debutem Kříďák nepřesvědčila, to mi ale nezabránilo v nákupu jejích dalších knih. :))
Na Jámu jsem od začátku četla spíše vlažné recenze, proto mi tak dlouho ležela doma.
Přitom je poutavější, atmosféričtější, děsivější…, je prostě lepší než Kříďák…
Jasně, není to typ literatury, který vás někam posune - tohle je vyloženě oddechovka. (Pokud teda občasné noční můry považujete za odpočinek. ;) )
Stejně jako u předchozího příběhu střídá autorka dvě časové roviny - současnost a dětství hlavního hrdiny, které je spojeno s traumatickým zážitkem. Rozdíl je především ve větší míře “duchařiny” a ne tak snadno odhalitelném vývoji událostí, což je u knih podobného typu hlavním předpokladem úspěchu…
Jako narovinu. Za nějaký čas už vám děj asi nijak celistvě neodvyprávím, protože si budu pamatovat možná tak hlavní myšlenku vyprávění. Teď ta knížka ale splnila přesně to, co jsem od ní čekala.
Zase super. Nemohla jsem přestat číst. Autorka má specifický styl psaní ne nepodobný tomu Kingovu, ale to nevadí. Líbí se mi přítomnost a ty návraty v minulosti. Nejeví se vše tak, jak se na začátku zdálo. Zápletka s blondýnou mi připadala mimo mísu a příběh byl zajímavý a napínavý i bez toho, ovšem zasloužil by si mnooohem lepší závěr a rozuzlení.
Audiokniha.Dobře načtené a trochu děsivé.Bavilo mě to a že si to nebudu časem pamatovat?Tak takovejch knih je většina a stejně se v danou chvíli bavím .
(SPOILER)
Nevím, jestli se to dá klasifikovat jako spoiler, ale minimálně jsem se přišla trošku rozčílit, tak pokud se Vám kniha líbila, nebo se na ni těšíte, tak můj komentář jednoduše přeskočte. Chápu, že to má své čtenáře, ale... No... Kříďák se mi taky nelíbil, ale když jsem zjistila, že je Jáma kvalitně namluvena formou audioknihy, rozhodla jsem se tomu dát šanci. Přiznávám, byla jsem skeptická, ale potřebovala jsem něco poslouchat při domácích pracích a k tomu potřebuju něco jednoduššího, neboť mám mozkovou kapacitu labradora a neumím multi tasking. Poslouchat k žehlení Waltariho, nebo k vaření Bulgakova prostě nemůžu. Jáma je ale přesně něco dostatečně nudného a průměrného, že se na to dočista vůbec nemusím soustředit.
Od začátku je zde opět jasná "inspirace", respektive vykrádačka Kinga. Tentokrát k oblíbenému To přidala C.J. Tudor i Řbitov zviřátek a měla jsem pocit, že se tam mihl snad i Cujo. Mně se tahle podivná chiméra moc nepozdává. Už jen chybělo cestování časem ze seriálu Dark a bylo by to nádherně nesnesitelné. Připadalo mi to jako Freeway Cola z Lidlu ve srovnání s Coca Colou - vypadá jako Cola, chtěla by být Cola, ale není. Ne, ne. Je to nedobrý. Zůstává po ní pachuť.
Nevadí mi až tak styl psaní, dokonce jsem ochotná připustit, že je poměrně chytlavý, ale obešla bych se bez toho nadměrného množství tělních tekutin a odpadů. Myslím, že neuběhla kapitola, kde by někdo neměl aspoň křeččí exkrement ve vlasech, nebo moč na kalhotech a to prostě není můj šálek jasmínového té.
Postavy byly ploché, černobílé. Děj naprosto předvídatelný, špatně vyeskalovaný a nepřinesl nic nového. Celá záležitost s lichváři byla zcela nadbytečná a překážela mi, upřímně autorka měla problém udržet jednu dějovou linii a nepodělat ji. Troufnout si na prolínání přítomnosti a minulosti v kombinaci s těmi vymahači není odvážné, ale poněkud chamtivé - C.J. Tudor působí jako typ člověka,co se rozhodne uběhnout bez tréninku maraton. Ambice, které má, podle mě neodpovídají jejím dovednostem - alespoň prozatím. Zda je tam potenciál nedokážu dobře posoudit... dle komentářů patřím jistě do tábora "proč číst Tudor, když můžu mít Kinga" spíš než skupina antistephenking. Nevadí mi, když je v knihách evidentní inspirace jiným dílem, ale v tomto případě mám pocit, že už autorka začíná vykrádat i sama sebe a to ještě nenapsala ani 10 knih, má na to času dost.
Celek je takový nepříjemně rozbitý, uvařený pejskem a kočičkou ze všech horrorů a thrillerů, co mají nejraději a působí na mě spíš jako fanfikce na To+Řbitov zviřátek nebo jako nějaká creepypasta - v podstatě amatérsky. Jestli ještě někdy seženu od autorky audioknihu, nebráním se poslechu, ale svůj čas (aktivní četbou papírové knihy) a své volné večery bych tomu nevěnovala a dokud autorka nebude ochotná opustit koncept 'parta dětí (chlapců+1 dívka), které se před 15-30 lety stalo to a to a ó né, teď se to děje zase! Pojďme skákat ze současnosti do minulosti aby to bylo napínavé a předvést si základní archetypy: šprt chytroprd, co koktá, nebo má brýle, drsňák šikanér co má v sobě skrytý cit a protřelý hlavní hrdina, co nemá tělo z posilovny, ale zase má hlavu!' tak se podle mě nikam neposune a zůstane uvězněná v téhle nudě amatérsky podprůněrně napsaného, okoukaného ničeho.
Jediné, za co děkuji, je krásný přednes a příjemný hlas Vasila Fridricha.
Tak cekala sem neco teda uplne jineho, ale me osobne pribeh hodne nadchl!
Musim rict, ze Jama byla pro me ctivejsi vic jak Kridak a chvilkami byly uryvky morbidni az strasidelne.
Za me muzu urcite doporucit tem, co libuji v Kivgovkach :D
I druhé setkání s paní Tudorovou dopadlo velmi uspokojivě - odhalování tajemství maloměsta, kam se vrací hlavní hrdina, který v mládí prožil prapodivné dobrodrůžo v místní Jámě. Autorčin styl se mi líbí, jak ve smyslu poskládání příběhu, vypravování a vykreslení charakterů, ještě je potřeba podle mě zapracovat na zakončeních, ale věřím, že to přijde časem. A to že i zde lehce vykrádá "Králův" scénář ? No a co, pokud mě to baví, tak na to sere pes, navíc stejně už většina nápadů byla použitá a přijít s něčím novým a originálním je zřejmě skoro nemožné a spousta autorů může britce jen tiše závidět. C. J. a její mix se mi líbí a není důvod, proč se nepustit společně do dalšího příběhu - 80 %
Po Kříďákovi jsem se těšil na další knížku a opět nezklamala. Kříďák byl možná o trošku lepší ale i tako čtenáře vtáhla do děje, dobře se četla, byla napínavá a měla spád. Určitě doporučuji.
Kříďák byl daleko lepsi. Samozřejmě každý má svůj vkus, ale tohle se dle mého moc nepovedlo. Po pár měsících si ani nevzpomenete, že jste to četli.
Začala bych slovy,ponuré,zoufale a fakt jsem se chvílemi bála.To už se mi dlouho Besta,ten pocit když čtěte a zadržujete dech v očekávání, co se stane. Musím upřímně přiznat,že kniha mě vcucla,i přes tu absurdní zápletku ,v tu chvíli při čtení jsem si představovala ty děti, logika zmizela. Za mě tedy velmi dobrý počin, kdy autorka rozehrává příběh a jen tak vás nepustí.
Za mně vynikající dílko. Jistě, autorka obdivuje Kinga a je to znát. Nicméně já též obdivuji krále hororu a bohužel nenapíšu víc než pár řádek sem :-)
Měla jsem přečteno téměř na jeden zátah, mám ráda příběhy městeček a osudy lidí v nich. Tady jeden úplně vnímal zaniklé doly i zašlou slávu starých časů. A když vám to všechno vypráví jeden z dalších zoufalců, máte co dělat, abyste se z těch vztahů vymotali ve zdraví.
A rozhodně bych nečekala v detektivkách až strašidelných příbězích životní moudra, i když u C.J. bych už mohla.
" Rád bych řekl, že jsem měl při pohledu na Annie zlou předtuchu, že zlý vítr přehnal přes oblohu temný mrak, z větví stromů se zvedli se zavřeštěním ptáci nebo že tichým večerem zaburácel hrom. Ale nic z toho se nestalo.
Takhle to v životě chodí. Nikdy vás nevaruje. Nenaznačí vám, že právě prožíváte moc důležitou chvíli, abyste se snad náhodou nezamysleli a neuvědomili si to. Nikdy nedá vědět, že něco stojí za to, abyste na tom lpěli, a zjistíte to, až když o to přijdete. "
Další kniha teto autorky přečtena. Ne, že by se mi příběh vysloveně nelíbil, ale je pravda, že dam asi raději přednost Kingovi.
Štítky knihy
thrillery tajemství horory šikana hornictví maloměsto britská literatura
Kniha Jáma je v
| Právě čtených | 24x |
| Přečtených | 2 091x |
| Čtenářské výzvě | 371x |
| Doporučených | 49x |
| Knihotéce | 677x |
| Chystám se číst | 482x |
| Chci si koupit | 103x |
| dalších seznamech | 12x |
Poslech audioknihy
Musím říci, že jsem měla místy velice nepříjemné pocity a poslech jsem si opravdu maximálně užila. Hudební podkres zvolený pro tuto audioknihu umocňoval ono nepříjemno a tajemno, byl fakt výborně vybrán. Nemohu posoudit nakolik autorka vykrádá pana Kinga, protože nejsem jeho fanynkou, pouze jsem v minulosti pár jeho knih četla a vřelý vztah jsem si k němu nikdy nenašla. A možná i díky tomu mě JÁMA bavila a v podstatě až na pár drobností jí nemám co vytknout - ( ta linka s lichváři tam asi vůbec nemusela být a třeba aspoň jednu sympatickou postavu bych tam chtěla mít). Každopádně mám velice brzy v plánu pustit se do další autorčiny knihy TI DRUZÍ, obzvláště když jsem zjistila, že ji opět namluvil pan Fridrich.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.