Jakub Krčín z Jelčan
Jaroslav Čechura
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434100/bmid_jakub-krcin-z-jelcan-yvI-434100.jpg
4
15
4
Příběh stavitele největších českých rybníků podle dosud nezpracovaných archivních zdrojů. Jakub Krčín z Jelčan proslul jako architekt rybniční sítě na Třeboňsku. Ve službách Rožmberků vybudoval některé z nejproslulejších a dodnes obdivovaných rybníků: Svět, a zejména největší z nich, Rožmberk. Poznejte jihočeského regenta jako zdatného hospodáře a sledujte jeho důkladně zdokumentovaný rodinný původ, kořeny i osobní život. Stranou pak nezůstane ani obraz překvapivě rozmanitého života slavného rybníkáře.... celý text
Přidat komentář
Jakožto pro rodilého Třeboňáka by tahle knížka měla pro mě asi být skoro povinností. Docela dost jsem se na ni těšil. Navíc před touto knihou jsem dočetl fenomenální dílo Petra Čorneje Jan Žižka. Takže jsem asi měl poněkud vysoká očekávání v tom smyslu, že dostanu něco podobného.
A ... nedostal. Já nevím, sám nevím, jak to přesně uchopit, co k tomu napsat, co jsem vlastně čekal. Tohle bylo takové hrozně roztříštěné, autor se věnuje hned tomu, hned něčemu jinému, spoustu prostoru dostává citace dobové písemné komunikace, což je na jednu stranu asi dobře, na druhou stranu se to dost špatně čte a chápe, pro dnešního čtenáře se jedná už o dost kostrbatý a nesrozumitelný jazyk. Stejně tak se velké množství prostoru věnuje všelijakým - dnes by se řeklo ekonomickým - transakcím, u kterých mi přišlo, že přísně vzato s životopisem Jakuba Krčína zase tak moc nesouvisí. Nebo aspoň ne tolik, aby si zasloužily tolik místa a tolik odboček.
V knize je celá řada překlepů, které mě taky příliš nepotěšily. To, že autor občas napíše nějakou větu či souvětí, které o pár řádek dál vlastně celé napíše znovu, už tu bylo zmíněno v předchozím komentáři.
Kdybych to měl trochu s nadsázkou shrnout, tak z 270 stran textu se Krčínovu životopisu opravdu věnuje stran tak 100, víc rozhodně ne. A i to jsem možná nadsadil. O jeho osobním životě, o dvou manželstvích, o dcerách z druhého manželství se nedozvíme nic. Já osobně považuji tuhle knihu za jakýsi nedodělek, který se věnuje více hospodaření Rožmberků na všelijakých statcích než životopisu samotného Krčína, pokud se jím tedy tato kniha snažila být. Pro mě jako pro Třeboňáka, který čekal knihu, ze které se dozví o Krčínovi něco nového a třeba ho inspiruje k sehnání další dostupné literatury nebo návštěvě některých míst, po docela dlouhé době docela velké knižní zklamání. Je mi líto, ale nebude to ani na tři *.
P.S. Pokud lze napsat poutavý životopis historické osoby, o které toho zase tak moc nevíme, v kontextu své doby, pak to dokázal již výše zmíněný P. Čornej s Janem Žižkou.
Je to kniha plná detailů z působení Jakuba Krčína pro Rožmberky. Nedá se číst jedním dechem, není to beletrie. Přesto z ní i laik pochopí nesporný přínos Krčína pro české rybníkářství.
Budu se opakovat... Tohle je už několikerá Čechurova kniha, která je nesmírně přínosná svým obsahem, ale současně redakčně velmi odfláknutá a nedotažená. Protože se to takhle děje v různých nakladatelstvích, je zjevné že chyba není pouze na straně těch redaktorů ale i u autora, jenž zjevně systematicky odevzdává rukopisy svých knih bez toho, že by si je po sobě přečetl. Odpovědný redaktor zase asi nemá odvahu do textu slovutného profesora příliš zasahovat. I v téhle knize najdeme vedle zcela klíčových zjištění také poměrně značné množství překlepů, nesrozumitelných či zjevně neukončených vět, v podstatě duplicitních odstavců atp.
To ale není vše. Určité nedůslednosti bohužel nalezneme i ve vlastní historické práci. Z Čechurou reprodukovaných historických zpráv například plyne, že Vilém z Rožmberka mohl v Rakousku vlastnit jakési vinice. To by nebylo nic překvapivého, už vzhledem k původu Anny z Rogendorfu, matky obou posledních Rožmberků. Čechura přesto při komentáři tohoto místa uvažuje pouze o nákupech vína... Totéž platí třeba o mnoha pro autora neznámých lokalitách. Samozřejmě je pochopitelné, že nezná městečko Myšlany (Dolní Dvořiště), dvůr Malotín (Moletín nedaleko Větřní) atp, skutečně je ale tak těžké si tyto informace dohledat?
Podobná otázka se pak vkrádá i v souvislosti se sedlčanskem a budováním tvrze v Křepenicích. Čechura se poněkud podivuje nad tím, že zjevně veškerý stavební materiál byl Krčínovi Vilémem proplácen, případně byl získáván na rožmberských panstvích. Stejně tak se podivuje nad tím, že ještě roku 1582 se sedlčanští měšťané obrací s prosbou na Viléma z Rožmberka. Neznamená ovšem obojí jen prosté vyjádření faktu, že "doživotní prodej" sedlčanska byl fakticky pouze jakousi "lepší zástavou"?
Co napsat na závěr? Je obrovská škoda, že Čechurovi redaktoři nejsou důslednější a nenutí autora k odpovědnějšímu nakládání s vlastním textem. Vydaná kniha je díky domu jakýmsi nedodělkem. Ne, že by si nešlo mnohé "dodělat doma". To podstatné čtenář dostane a pokud se v historii trochu orientuje, nebude mu to činit výraznější problém. Už proto že to je kniha jíž si například na Třeboňsku koupí i mnozí nadšení laici je to ale fakt škoda. Tím spíše, že Čechura je svým objevitelstvím doposud nevyužitých pramenů bez debaty jedním z našich nejpřínosnějších historiků raného novověku... Celkový dojem: 70%
Štítky knihy
16.-17. století rybníkářství rybníky
Autorovy další knížky
Kniha Jakub Krčín z Jelčan je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 15x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Knihotéce | 32x |
| Chystám se číst | 17x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 1x |
Jsem místní, tak mě knížka nalákala. Asi jsem ale měla velká očekávání, čekala jsem populárně naučný exkurz do doby posledních Rožmberků a to louskání knihou bylo náročné. Navíc mi vadila i redakční úprava, kdy obrazový materiál byl beze smyslu vhozen do textu. Čekala bych to u vložených listů z křídového papíru, ale tady to byly jen černobílé listiny. Celkově na mě kniha působila rozpačitě, což je škoda, potenciál by byl velký a autor prostudoval ohromné množství materiálu, ze kterého se dalo vytěžit něco čtenářsky přívětivějšího.