Jako v nebi, jenže jinak

Jako v nebi, jenže jinak https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420192/bmid_jako-v-nebi-jenze-jinak-GCD-420192.jpg 4 587 155

Samotáři nežijí jen na Šumavě. Aleš Palán, autor bestselleru Raději zešílet v divočině, přináší setkání s dalšími solitéry žijícími stranou civilizace. Rok a půl za nimi jezdil do odlehlých oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor po Beskydy. V knize Jako v nebi, jenže jinak najdeme rozhovor se ženou, která na horské samotě pár kilometrů od slovenských hranic žije v podstatě celý dlouhý život. Setkáme se s chlapíkem, který před dvaceti lety koupil staré vojenské auto a v něm se od té doby skrývá mezi jihočeskými rybníky. Nahlédneme dokonce do poustevny jediného současného poustevníka, františkána bratra Anděla. Setkání s českými a moravskými samotáři opět přináší vyhraněné postoje, neopakovatelné životní příběhy a notnou dávku přírodní mystiky. Oproti knize Raději zešílet v divočině pak navíc i nečekanou porci humoru. O fotografický doprovod knihy Jako v nebi, jenže jinak se postarala Johana Pošová.... celý text

Přidat komentář
PetK
PetK
13.10.2020 4 z 5

Naše společnost má (myslím) tendenci si myslet, že lidí žijící jinak než drtivá většina ostatních tak činí z donucení nebo jen kvůli neblahým životním osudům. Vždyť i spousta bezdomovců by vám řekla, že na ulici chtějí zůstat... Takhle knížka mýtus vyvrací. Všichni si samotu a život více méně mimo systém zvolili dobrovolně. To považuju za své poznání, které jsem si z ní odnesla. :-)

rozvera
rozvera
01.10.2020 5 z 5

Skoro mi bylo líto, že už jsem tuto třetí knížku o samotářích dočetla. Byla z trochu jiného soudku, nežli ty šumavské příběhy, ale stejně zajímavá, zdála se mi víc e optimistická. Lidé z těchto příběhů si život o samotě zvolili sami, mnohdy na dohled od obydlených míst a nestraní se tak úplně společenství ostatních. Dojala mě osoba bratra Anděla, už z fotografie mu září krásné oči plné lidství a souzněla jsem s paní Kateřinou z beskydské samoty. Všichni lidé z příběhů žijí ve svém malém světě, poskládaném podle svých představ a možností a čtenáři je s nimi příjemně. Příběhům opět prospělo množství krásných fotosnímků, byla to ta pověstná třešnička na dortu.
.


Qadin
Qadin
30.09.2020 5 z 5

Děkuji.

Burák
Burák
12.09.2020 5 z 5

Při výběru poslední knížky jsem šlápla vedle, tak jsem si chtěla spravit čtenářskou chuť a naservírovala jsem si tuhle už od pohledu delikatesu. A bylo to přesně tak skvělý jak jsem čekala. Šťastný výběr samotářů, zajímavé otázky, skvělé podněty k přemýšlení i spousta nenucených mouder servírované velmi čtivou formou.  A samozřejmě fotografie, které to celé posunují ještě výš. 

Izu
Izu
09.09.2020 4 z 5

Opět velmi povedená kniha.Nejvíce me oslovilo Člověčí a bratr Anděl, ti dva lidé mě velmi zahřáli u srdce.

engelbert
engelbert
02.09.2020 4 z 5

Kniha si udržela vysokou kvalitu provedení, změna fotografa neměla vliv na kvalitu fotek. Hvězdičku oproti Raději zešílet v divočině jsem strhl, protože příběhy byly pro mně většinou jaksi méně strhující. Možná to bylo tím, že tato osmička zpovídaných z větší části žije na místech, kde žili jejich rodiče, nebo si je zakoupili za účelem odchodu od tuctové společnosti. Přesto nelituji, že jsem si knihu přečetl.

pedobro
pedobro
27.07.2020 5 z 5

Pokračování se mi líbilo ještě o chlup více než první díl :-)

haki34
haki34
18.07.2020 4 z 5

tak dočten i druhý díl..nebo spíše pokračování...(opět zapůjčeno od kamaráda)..přistupovala jsem spíše s mírným odstupem, druhé díly, přeci jen...
a co jsem dostala : celkem zajímavé pokračování...aakorát výbě osob mi tentokrát přišel takový..hm. První příběh naprosto nezaujal.Dala jsem šanci dalšímu...a pořád lehce kroutila hlavou. Hodnocení zvedla paní Kateřina...asi proto že Beskydy jsou mému srdci velmi blízké, žiju tam část roku a rodina mého muže z Beskyd pochází...takže stejná vlna..stejné kořeny, stejně těžké osudy v rodu...akorát si myslím, že podobných samotářů/samotářek by se zrovna i v těch Beskydech našlo (ČT měla pěkný dokument "Samotáři z Černé Vroble" třeba...). A proto také mi byl sympatický i Zbyňa z Chřibů...opět jsem viděla postavičky z našeho okolí z Beskyd...takové samorosty z hor, kde přežili celý život a kde i dožijí..nepolíbeni systémem v podstatě...
Postava poustevníka Anděla byla zjímavá už jen tím, jak se vymykal veškerým vzorcům a škatulkám...
takže za mě - pár výborných, pár horších, první se líbila víc. Poctivých 3,5*, jelikož ale pořád jde o zajímavý počin, kloním se k vyššímu hodnocení.

huhuhu
huhuhu
29.06.2020 5 z 5

Pokračování bestselleru "Raději zešílet v divočině" se mi líbilo ještě o něco víc než první díl. A to se mi kniha o šumavských samotářích líbila fakt hodně! :-)

Samotáři z "Jako v nebi..." mi byli takoví bližší a lépe pochopitelní. Na rozdíl od těch šumavských mi nepřišlo, že by před něčím utíkali, ale spíš že si prostě jdou za "tím svým", ať už je to cokoliv. Mými favority jsou paní Provázková a bratr Anděl, hodně materiálu k přemýšlení mi poskytla paní Karin, u které mě omráčila její bezmezná úcta ke všemu živému (a vlastně i neživému - tedy podle většiny lidí), a to včetně myší, klíšťat nebo... kamenů.

A samozřejmě smekám před výborným Alešem Palánem i skvělými fotografiemi, které text doprovázejí.

gordon13
gordon13
28.06.2020 5 z 5

Povedená kniha, líbily se mi otázky na míru od pana autora, opravdu s potěšením jsem se přenesla do jiného "čistšího" světa. Samotáři jsou mi blízcí vztahem k přírodě a nelpěním na materiálním a komerčním žití.

hasmikr
hasmikr
20.06.2020 4 z 5

První setkání se samotáři se mi zdá povedenější...nebo jsem se jich "přejedla"...u některých osob jsem si nebyla jistá se "samotářstvím", resp. s upřímností jejich volby...

tomasblazek
tomasblazek
10.06.2020 5 z 5

Pokud bych zpětně dal Palánově knize Raději zešílet v divočině řekněme čtyři hvězdy, tak této druhé bych dal nejméně šest. :) Metoda i u druhé knihy rozhovorů ze setkání s podivíny a samotáři zůstala stejná, ale v té druhé jsou prostě mnohem zajímavější, hlubší lidé, takže už nemáte pocit, že je na nich zajímavější to, že jsou "divní", než že jsou samotáři. Hluboké, místy velmi hluboké čtení. Aleši, skvěle, a velký dík!

OliP
OliP
07.06.2020 5 z 5

Je to zase trochu jiné čtení, doplněné o nádherné fotografie, za ty je poslední hvězda. Moc hezká kniha.

indyka
indyka
06.06.2020 5 z 5

Během čtení jsem se občas opravdu cítila jako v nebi, jenže jinak....tolik nových myšlenek k přemýšlení a inspiraci! Skvělá možnost vykouknout ze své sociální bubliny a nahlédnout do životů tolik odlišných od toho mého.
Různorodost samotářů z prvního dílu zůstala zachována a možná je zde i trošku větší, což je za mě rozhodně plus. Skoro až autorovi závidím osobní kontakty s tak zajímavými lidmi, i když si samozřejmě uvědomuji, že mu jen tak nespadly do ruk.

knihovna22
knihovna22
04.06.2020 3 z 5

Pro mě schůdnější než první díl, přijatelnější "hrdinové". Jako koňáka a pejskaře mi nejvíc straší v hlavě pro mě spíš záporné postavy. Bajza, který si v zimě z hladu peče placky z lišejníku a přitom má k živení 6 koní..., Petr Lobeč, jeho neuvěřitelné potápěčské historky a huskyové uvázaní v tom šíleném bordelu na krátkých řetězech... A pak na ženy náročný množitel psů Petr Broukal. Tak ten se trochu vymyká, protože při ceně za štěně musí být od ostatních postaviček žijících převážně z invalidního či starobního důchodu / i když ten pobírá snad i on, pokud si dobře pamatuji / značně vzdálen. Vygooglila jsem si ho. Tři plemena - 12 fen a 1 chovný pes. To je pro mě množírna, jak vyšitá, i když on je přesvědčen o opaku.

knihyKeMne
knihyKeMne
28.05.2020 5 z 5

První díl jsem nečetla a obecně také úplně nevyhledávám tento typ literatury, kdy někdo (obvykle známá osobnost) prezentuje svůj životopis a své životní postoje. Ale toto mě nadchlo. Lidé můžou být opravdu zajímaví. Tito rozhodně jsou.

Čtivosti knize přidal i formát, pocit nepřehlcenosti spoustou textu a hlavně ty velkoformátové umělecké fotografie.

asam
asam
27.05.2020 5 z 5

Volné pokračování knihy Raději zešílet v divočině. Dalších osm rozhovorů se samotáři žijícími v odlehlých koutech Česka. Láska ke zvířatům, vztah k přírodě, ale i šikovnost houževnatost a skromnost. - to jsou společné vlastnosti všech dotazovaných aktérů, A právě tyto vlastnosti jim dovolí přežívat.
Doporučuji přečíst a zamyslet se nad tím, co nám technika a civilizační vynálezy přinesly a o co nás ochudily.

Kočičáci
Kočičáci
29.04.2020 5 z 5

Opět další skvělé dílo Aleše Palána, který nás tentokrát bere za samotáři nejen ze Šumavy, ale z celé naší krásné země. Pro mě osobně byl nejsilnější příběh z Člověčí, kde žije Kateřina Provázková, úžasná, silná žena. Je obdivuhodné, kolik toho sama dokáže zvládnout a jak je soběstačná i přes pokročilejší věk. Krajina, ve které žije je kouzelná, proto věřím, že jí dokáže dodat energii a sílu. Je po mě velmi nabíjející představit si sama sebe v její kůži. Asi bych to v jiném věku a čase chtěla alespoň na chvíli zkusit. Také vyprávění Brouka a Michaela Stoniše se mi moc líbilo.
Samotné zpracování knihy a doprovodné fotografie Johany Pošové jsou perfektní. Doporučuji k přečtení, určitě vás obohatí a otevře vám nové rozměry žití.

Lenny33
Lenny33
24.04.2020 5 z 5

Úžasná kniha, tentokrát pro mě s ještě zajímavějšími lidmi než v Raději zešílet v divočině... nebo jsem prostě jen více vyzrála a lépe to, co jsem se dočetla, dokážu přijmout a zpracovat po svém.
Myslím, že knihu je potřeba číst s otevřenou myslí a brát si z ní to, co je pro nás v tu chvíli nějak uchopitelné, potřebné či zajímavé. Věřím, že za pár let se při čtení pozastavím v textu zase úplně nad něčím jiným. Opět skvost v mé knihovně.

bacouch
bacouch
23.04.2020 5 z 5

Druhý díl rozhovorů s lidmi, kteří se z různých důvodů stáhli ze společnosti, leckdy vypadli úplně ze systému a uchýlili se do samoty, se mi líbil více než díl předchozí. Výběr samotářů je pestřejší a zajímavější a grafická stránka je prostě nádherná!