Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření

Od pana Honzáka jsem četla už vícero kniha a pokaždé mě dostal jeho nadhled, obrovský záběr vědomostí (nejen lékařských, ale i kulturních, historických) a hlavně styl humoru, kterým dokáže prošpikovat i těžká, či poněkud méně zajímavá témata.

Ovšem touto knihou mířil přímo na mne. Bohužel se mi nedostala do rukou "za pět minut dvanáct", jako spíše hodně po dvanácté (vzhledem k mé probíhající několikaměsíční nemocenské). Těžko říct, zda bych jí dokázala pozorně vnímat a něco změnit ještě před kolapsem. Jak se znám, tak asi ne. Jsem z těch lidí, pro které je i pád na ústa (lidově držku) pohybem kupředu. Lépe řečeno, je často právě tím zásadním posunem vpřed. A dobře mi tak :-)

V každém případě, i když už jako já shoříte jako to bájné pečené kuře (Fénix, samozřejmě), tato kniha je velmi užitečným nástrojem, umožňujícím pochopit, co že se vlastně stalo, proč stávkuje celé tělo, za co v něm mohou kteří trpaslíci ("Pomocí trpaslíkové teorie lze konečně popstavit model VŠEHO, což je odvěký cíl vědy") a jak přenastavit software ve vlastní hlavě, aby k dalšímu požáru už nedošlo ("Dokonalost neexistuje! Cokoliv může být dobré, ale nikdy dokonalé. Zeměkoule není žádná dokonalá koule, přestože se nám tak z vesmíru jeví. Je to vymlácený šišoid a kdyby ty nejhorší prohlubně a nerovnosti nezakrývala voda, byl by na ni značně nemilý pohled.")

Tahle kniha bude mít své čestné místo na mém nočním stolku. Jako hubatý neznaboh si dovolím tvrdit, že pro mé duševní zdraví je to ta nejlepší knižní medicína, kterou bych měla užívat pravidelně (na rozdíl třeba od oblíbeného bestselleru nočních stolků - Bible).

Podle názvu se zdá, že by tato publikace mohla být užitečným pomocníkem při zvládání náročných životních situací. A do jisté míry to tak určitě je. Jak ale možná z mých úvodních věcí cítíte - mám tu jisté "ale", kvůli nimž nedokážu hodnotit úplně naplno.
Přiznám se, že jsem se v některých pasážích trochu ztrácela. Autor čas od času zajde k vysvětlování některých biologických procesů v lidském těle - což je určitě užitečné, když to máme v souvislostech a pochopíte, proč věci v těle fungují tak, jak jak fungují - v souvislosti s psychikou. Nevím, do jaké míry si za to mohu sama, je možné, že dost, ale ve chvíli, kdy zrovna tohle posloucháte v audio podobě, možná se vám stane to, co mně. Že se prostě přistihnete, jak se na to úplně nedokážete soustředit, vnímat a tím pádem chápat, co se tím autor vlastně snaží říct.
To byl asi pro mne největší kámen úrazu, který se pak odrazil i na mém hvězdičkovém hodnocení. Jinak si ale na knihu nemohu stěžovat. Je pravda, že třeba některé věci jsem už věděla či tušila již dříve, ale zrovna u tohoto tématu nevadí, když si to člověk jednou za čas připomene.
Jinak myslím, že se tu člověk dozví pěknou řádku užitečných rad či alespoň podnětů k zamyšlení, co a jak lze v životě změnit, aby se člověk uměl vyhoření vyhnout, nebo třeba včas na sobě vypozorovat, že se dostal do rizikového stádia, kdy by se vyhoření mohlo dostavit.
Pokud je vyhoření téma, které vás zajímá, určitě mohu knihu doporučit, ale asi bych možná spíše volila tištěnou knihu. Myslím, že se sama k této knize ještě někdy vrátím a určitě zvolím papírové vydání.

Knihy Dr. Honzáka mě baví hlavně díky jeho inteligentnímu humoru, spoustě odkazů na další knihy a celkovému velmi pozitivnímu ladění.
Pokud mu psaní nekazí nějaký spoluautor, vždycky mě dokáže zaujmout.
U této knihy jsem si zprvu říkala, že to vlastně ani není pro mě, první polovina mi připadala nezajímavá z důvodu, že jsem se necítila potrefená popisovanými problémy. Postupně se ale objevovalo víc a víc věcí, které se mě týkaly a minimálně má smysl, abych se nad nimi zamyslela.
Takže můžu říct to, že jsem opět nadšena a není to poslední knihou, kterou jsem od autora četla (resp. v tomto případě poslouchala).

Pan Honzák sděluje zásadní informace velice stravitelnou formou prošpikovanou vtípky, postřehy, vzpomínkami i citacemi.
Jsme jako ta žába, která se vaří natolik pomalu, že si ani nevšimne, že je uvařená. Tahle kniha nám může pomoci vyskočit z hrnce dřív, než bude pozdě. A větší význam bude mít určitě pro toho, kdo už se v tom hrnci pěkně zahřívá.

Jako u všech knih jak žít a (ne)dělat něco, které jsem kdy četla, i zde je něco, co už vím, něco co nevím a nejspíš nevyužiju a nějaké ty WOW věci. Ale tady navíc vnímám autorův zájem o lidi a jejich příběhy a taky humor mně blízký. Takže celkově pěkné počtení a zasloužené čtyři hvězdy.

Přestože se mě toto téma netýká (a nikdy neříkej nikdy), je až překvapivé číst o tom, jak to mnozí lidé mají nastavené.
Zajímavé povídání hodno Radkina Honzáka protkané lékařskými studiemi, vtípky, poezií i věděckými pokusy a sociálními výzkumy (například nejčastější odpověď na otázku, čeho lidé na sklonku života litují, mě překvapila - a já od té chvíle přemýšlím a filozofuji, co přesně znamená nežít život podle sebe).

Pan Honzák dával ve škole zjevně pozor a celkem dokáže své sebrané poznatky úspěšně převést do populárně-vědeckého vyprávění. Zhusta cituje nejrůznější moudrosti, někdy ovšem - pravda - poněkud vytrženě z kontextu. Protože jde na problém "syndromu vyhoření" více než zeširoka, začíná se čtenář v průběhu - jinak příjemně plynoucího - vyprávění postupně stále častěji ptát:"Dostane se vůbec někdy pan Honzák k alespoň trochu konkrétnějšímu vyprávění o problému, který slibuje řešit název knihy?" A pozor SPOILER! Nikoli, nedostane. Ve třetí třetině naopak zapadne do naprosto nevědecké propagace víry a náboženství, kterou ve své poněkud zmatené a lehce fanatické obhajobě dokonce ilustruje hezkým vztahem psa a kočky z knihy pana Čapka. Je obrovská škoda, že věřící lidé mají stálou a nutkavou potřebu poučovat všechny ostatní o užitečnosti a potřebnosti víry, což činí pro mne - jako ateistu - jejich spisky toliko netolerantními a vlezlými. Pan Honzák se tak navíc sám dostává do rozporu s první částí vlastní knihy, kde právě podobný přístup rozdělování duše a těla jako náboženského a lékařského principu kritizuje (žel, sám je schopen tuto chybu vnímat pouze jednosměrně). Škoda... Do poloviny je kniha poměrně vědecky objektivní a lidsky podnětná, od poloviny ztrácí poněkud směr a vlastnímu tématu knihy, tedy "syndromu vyhoření" se nenávratně vzdálí. Proto hodnotím tak, jak hodnotím.

Přeji panu Honzákovi, aby o syndromu vyhoření nadále tak pěkně psal a nemusel se s ním potýkat ve svém soukromém životě.

Velmi povedeně rozebrán syndrom vyhoření a to s humorem, nadhledem a také mnoha filozofickými úvahami okolo. Líbilo se mně protnutí skrze historické souvislosti a také například, jakou psychohygienu používají známé osobnosti okolo nás.
Zkrátka prevence vyhoření v dostatečném odstupu budiž lepší, než hašení pomyslného požáru.

Posloucháni jako audiokniha ve skvělém provedení pana Martina Preisse. Mám ráda pana doktora Honzáka pro jeho nadhled a humor, s jakým dovede glosovat události. Tato kniha mi sice nepřišla úplně vystavená jako návod jak se skutečně vyhnout vyhoření, ale byla plná informací, které člověka dovedou k zamyšlení, co je v životě důležité. Skvěle to v závěru doplnily slavné osobnosti se svými osobními pohledy na tuto problematiku.

Kniha zahrnuje obecný úvod k problému vyhoření se spoustou vtipných hlášek a převyprávěno srozumitelnou, obecnou řečí. Pak následuje velmi obsáhlá část (víc než polovina), kde autor utíká od tématu a věnuje se stresu, transakční analýze a všemu možnému, ale vyhoření ne. Na konci se naštěstí opět vrací. Dává návody plánování a realizování změny, které jsou pěkné a jeho. Nejvíc se mi líbí desatero z hospiců proti vyhoření a dopisy známých osobností, jak se syndromu vyhoření vyhnuly. To vyžadovalo práci a je to opravdu velmi přidaná hodnota ke knize.

Skvělá kniha, laskavá, humorná. Trochu tedy mi nesedělo upřednostňování křest'anů na úkor jiných náboženství s argumentem že "většina buddhistů které jsem potkal byli nějak nevyrovnaní".. To mi přišlo jako úlet, ale i Honzák je jen člověk... Ovšem prohlásit knihu za odpad, jako dáma přede mnou, to je silné kafe... )))))))))

Vtipně, zajímavě a prakticky rozebrán syndrom vyhoření. Obsahovala pasáže, které se hůře četly, ale nebylo jich moc :) Skvěle mi doplnila informace, které jsem čerpala z přednášek na VŠ. Knihu doporučuji

Není to žádný jednoznačný návod, jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření, jak tvrdí název, spíše soubor informací, úvah, příběhů, vtipů a citátů, z nichž si každý čtenář může vybrat to svoje, co do svého myšlení, jednání a vůbec života začlenit, aby se ho titulní problém netýkal (nebo alespoň v co nejmenší míře). To vše opět podáno s noblesou a vtipem autorovi vlastním. Prostě výborná kniha, která dá leccos i těm, kteří rizikem vyhoření netrpí (nebo si to myslí).

O panu doktoru jsem se dozvěděl ve videu ze semináře o psychosomatice. Už tím, že se o toto téma zajímá, má mé sympatie. Přednáší s vtipem, pozitivním naladěním a má něco odžito, tak jsem se rozhodl od něj nějaký text přečíst.
Nejsem ani doktor, ani jeptiška ale holt tedy se mnou ten název nějak rezonoval. Svět je opravdu plný stresu a v zájmu zdraví stojí za to ubrat páru a zaměřit se na důležitější věci v životě.
Trošku mi v knize chybí nějaká návaznost nebo struktura, přesto se dobře čte a v pozadí jako kdyby si člověk sám odpovídal na nějaké otázky. Jak psychlogické... a nejen to - od ostatních lekařů "vědců" se autor zajímá i o duchovní stránku.

12.09.2025

Poslouchala jsem jako audioknihu a parádně to sedlo. Teď se vrhám na další, taky v audio verzi a mám pocit, že se tak slova lépe ukládají a nepřijde mi kniha tak těžká. Každopádně i přes některé odlišné názory mám pana Honzáka v oblibě.

Veskrze pozitivní kniha. Pomohla mi uvědomit si nebo opět oživit myšlenky vedoucí ke spokojenému životu.

Velmi dobrá kniha o tom, co je to syndrom vyhoření a co ho způsobuje, a to jak po psychické, tak po fyzické stránce. Navíc je humorně napsaná - netušila jsem, že Radkin Honzák má tak laskavý smysl pro humor! - a skvěle načtená Martinem Preissem. Mohu vřele doporučit!

Humor je základ dobré knihy. Ani knihy na vážná témata, ani knihy odborné by humor postrádat neměly - pokud tedy chtějí udržet mou pozornost za první odstavec ;-) Psát bez humoru umí kdejaká nudná trubka, psát s ním, to je sakra jiná liga. Takže velký dík panu Honzákovi, že píše vtipně a tedy s potřebným nadhledem a odstupem, aniž by absentovala erudice.

Vyhořením jsem si sám prošel. Tahle kniha mi reálně pomohla. Hádejte, jestli ji - pro mnohé komentátory navzdory humoru - doporučuju... ;-)