Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření
Radkin Honzák
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/153261/bmid_jak-zit-a-vyhnout-se-syndromu-vyhoreni-153261.jpg
4
106
32
Syndrom vyhoření neboli burn out je stav naprostého fyzického a duševního vyčerpání s možnými vážnými zdravotními důsledky. K do vyhořel, musel předtím hořet. Musel být zapálený pro svou - většinou lidumilnou – činnost. Ale zapálíme-li svíčku na obou koncích, dostaneme sice dvakrát víc světla, vyhoří však za poloviční dobu. Tuto knihu napsal známý psychiatr dr. Radkin Honzák pro lidi, kteří mají pocit, že jsou pod silným tlakem stresorů a že by se mohli kandidáty vyhoření poměrně snadno stát: „Pokud jste se ocitli v situaci, že plameny vašeho nadšení hodlají už strávit vás, je nezbytná nějaká změna. A jediné, co můžete změnit, jste vy samotní. To je blbé! A těžké! Ale je to jediné skutečně účinné řešení a stojí za to – v každém věku!“ Spíše než na rady typu „to dělej – to nedělej“ se dr. Honzák přitom zaměřuje na to, jak jít životem radostněji a vyhnout se pastem, které – kupodivu – na sebe nastražujeme nejhorlivěji, nejčastěji, nejvíc a nejefektivněji my sami. Nikdo totiž nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá smysl, a zcela si tak uzavírá možnosti poučit se a něco na sobě změnit. Živě a populárně napsaná knížka popisuje, co to syndrom vyhoření je a jak se rodí, přináší i tabulky s možností „obodovat se“ v naší konkrétní situaci, ale hlavně pomáhá hledat cestu, jak z téhle šlamastyky ven.... celý text
Přidat komentář
Velmi dobrá kniha o tom, co je to syndrom vyhoření a co ho způsobuje, a to jak po psychické, tak po fyzické stránce. Navíc je humorně napsaná - netušila jsem, že Radkin Honzák má tak laskavý smysl pro humor! - a skvěle načtená Martinem Preissem. Mohu vřele doporučit!
Podle názvu se zdá, že by tato publikace mohla být užitečným pomocníkem při zvládání náročných životních situací. A do jisté míry to tak určitě je. Jak ale možná z mých úvodních věcí cítíte - mám tu jisté "ale", kvůli nimž nedokážu hodnotit úplně naplno.
Přiznám se, že jsem se v některých pasážích trochu ztrácela. Autor čas od času zajde k vysvětlování některých biologických procesů v lidském těle - což je určitě užitečné, když to máme v souvislostech a pochopíte, proč věci v těle fungují tak, jak jak fungují - v souvislosti s psychikou. Nevím, do jaké míry si za to mohu sama, je možné, že dost, ale ve chvíli, kdy zrovna tohle posloucháte v audio podobě, možná se vám stane to, co mně. Že se prostě přistihnete, jak se na to úplně nedokážete soustředit, vnímat a tím pádem chápat, co se tím autor vlastně snaží říct.
To byl asi pro mne největší kámen úrazu, který se pak odrazil i na mém hvězdičkovém hodnocení. Jinak si ale na knihu nemohu stěžovat. Je pravda, že třeba některé věci jsem už věděla či tušila již dříve, ale zrovna u tohoto tématu nevadí, když si to člověk jednou za čas připomene.
Jinak myslím, že se tu člověk dozví pěknou řádku užitečných rad či alespoň podnětů k zamyšlení, co a jak lze v životě změnit, aby se člověk uměl vyhoření vyhnout, nebo třeba včas na sobě vypozorovat, že se dostal do rizikového stádia, kdy by se vyhoření mohlo dostavit.
Pokud je vyhoření téma, které vás zajímá, určitě mohu knihu doporučit, ale asi bych možná spíše volila tištěnou knihu. Myslím, že se sama k této knize ještě někdy vrátím a určitě zvolím papírové vydání.
Skvělá kniha, laskavá, humorná. Trochu tedy mi nesedělo upřednostňování křest'anů na úkor jiných náboženství s argumentem že "většina buddhistů které jsem potkal byli nějak nevyrovnaní".. To mi přišlo jako úlet, ale i Honzák je jen člověk... Ovšem prohlásit knihu za odpad, jako dáma přede mnou, to je silné kafe... )))))))))
Poslouchala jsem na audiotéce. Hlas byl velmi příjemný, byl to Martin Preiss, ale obsah je naprostá ztráta času. Autora jsem dříve neznala, jenom jeho jméno. Čekala jsem odbornou knihu, ale tohle byla jakási slátanina a show, ve které autor předvádí své rozsáhlé znalosti a vynikající paměť na různé citáty, filmy, knihy... Nicméně neustále odbíhá a vykládá o tom, na co si právě vzpomene, a tématu, které mě zajímalo, se skoro nevěnuje, takže jsem se rozhodla zhruba v polovině dál nepokračovat. Bylo to jako: podívejte, co já všechno znám a všechno nejlíp vím!
Poslouchal jsem jako audioknihu a velmi mne to interesovalo. Škoda jen, že text nenačetl sám autor, jehož hlas mým uším lahodí.
Přestože se mě toto téma netýká (a nikdy neříkej nikdy), je až překvapivé číst o tom, jak to mnozí lidé mají nastavené.
Zajímavé povídání hodno Radkina Honzáka protkané lékařskými studiemi, vtípky, poezií i věděckými pokusy a sociálními výzkumy (například nejčastější odpověď na otázku, čeho lidé na sklonku života litují, mě překvapila - a já od té chvíle přemýšlím a filozofuji, co přesně znamená nežít život podle sebe).
Posloucháni jako audiokniha ve skvělém provedení pana Martina Preisse. Mám ráda pana doktora Honzáka pro jeho nadhled a humor, s jakým dovede glosovat události. Tato kniha mi sice nepřišla úplně vystavená jako návod jak se skutečně vyhnout vyhoření, ale byla plná informací, které člověka dovedou k zamyšlení, co je v životě důležité. Skvěle to v závěru doplnily slavné osobnosti se svými osobními pohledy na tuto problematiku.
Pan Honzák sděluje zásadní informace velice stravitelnou formou prošpikovanou vtípky, postřehy, vzpomínkami i citacemi.
Jsme jako ta žába, která se vaří natolik pomalu, že si ani nevšimne, že je uvařená. Tahle kniha nám může pomoci vyskočit z hrnce dřív, než bude pozdě. A větší význam bude mít určitě pro toho, kdo už se v tom hrnci pěkně zahřívá.
Kniha zahrnuje obecný úvod k problému vyhoření se spoustou vtipných hlášek a převyprávěno srozumitelnou, obecnou řečí. Pak následuje velmi obsáhlá část (víc než polovina), kde autor utíká od tématu a věnuje se stresu, transakční analýze a všemu možnému, ale vyhoření ne. Na konci se naštěstí opět vrací. Dává návody plánování a realizování změny, které jsou pěkné a jeho. Nejvíc se mi líbí desatero z hospiců proti vyhoření a dopisy známých osobností, jak se syndromu vyhoření vyhnuly. To vyžadovalo práci a je to opravdu velmi přidaná hodnota ke knize.
Od pana Honzáka jsem četla už vícero kniha a pokaždé mě dostal jeho nadhled, obrovský záběr vědomostí (nejen lékařských, ale i kulturních, historických) a hlavně styl humoru, kterým dokáže prošpikovat i těžká, či poněkud méně zajímavá témata.
Ovšem touto knihou mířil přímo na mne. Bohužel se mi nedostala do rukou "za pět minut dvanáct", jako spíše hodně po dvanácté (vzhledem k mé probíhající několikaměsíční nemocenské). Těžko říct, zda bych jí dokázala pozorně vnímat a něco změnit ještě před kolapsem. Jak se znám, tak asi ne. Jsem z těch lidí, pro které je i pád na ústa (lidově držku) pohybem kupředu. Lépe řečeno, je často právě tím zásadním posunem vpřed. A dobře mi tak :-)
V každém případě, i když už jako já shoříte jako to bájné pečené kuře (Fénix, samozřejmě), tato kniha je velmi užitečným nástrojem, umožňujícím pochopit, co že se vlastně stalo, proč stávkuje celé tělo, za co v něm mohou kteří trpaslíci ("Pomocí trpaslíkové teorie lze konečně popstavit model VŠEHO, což je odvěký cíl vědy") a jak přenastavit software ve vlastní hlavě, aby k dalšímu požáru už nedošlo ("Dokonalost neexistuje! Cokoliv může být dobré, ale nikdy dokonalé. Zeměkoule není žádná dokonalá koule, přestože se nám tak z vesmíru jeví. Je to vymlácený šišoid a kdyby ty nejhorší prohlubně a nerovnosti nezakrývala voda, byl by na ni značně nemilý pohled.")
Tahle kniha bude mít své čestné místo na mém nočním stolku. Jako hubatý neznaboh si dovolím tvrdit, že pro mé duševní zdraví je to ta nejlepší knižní medicína, kterou bych měla užívat pravidelně (na rozdíl třeba od oblíbeného bestselleru nočních stolků - Bible).
Neprišla mi ako nejaká úžasná kniha. Je v nej pár príbehov z dejín a na nich je kniha postavená. Niekomu možno štýl, akým bola napísaná pomôže, mne ale nie.
Tahle knížka ke mě přišla ve chvíli, kdy jsem ji nejvíc potřebovala. Takže za ni děkuji!
Poslouchal jsem (Leden 2020) audioverzi. Výborná kniha, která jde do šířky a hloubky. Přístup a práci doktora Honzákaka znám, četl jsem jiné jeho knihy a poslouchal i jeho přednášku. Lidsky i odborně mi sedí jeho styl plný nadsázky a citací lidových a jiných mouder. Z knížky je podstatná první část názvu: JAK ŽÍT. O tom totiž je, zejména v poslední části. Se syndromem vyhoření jsem se osobně párkrát potkal a vyřešil ho. Přístup, který Radkin Honzák v knize popisuje, funguje.
Pan Honzák dával ve škole zjevně pozor a celkem dokáže své sebrané poznatky úspěšně převést do populárně-vědeckého vyprávění. Zhusta cituje nejrůznější moudrosti, někdy ovšem - pravda - poněkud vytrženě z kontextu. Protože jde na problém "syndromu vyhoření" více než zeširoka, začíná se čtenář v průběhu - jinak příjemně plynoucího - vyprávění postupně stále častěji ptát:"Dostane se vůbec někdy pan Honzák k alespoň trochu konkrétnějšímu vyprávění o problému, který slibuje řešit název knihy?" A pozor SPOILER! Nikoli, nedostane. Ve třetí třetině naopak zapadne do naprosto nevědecké propagace víry a náboženství, kterou ve své poněkud zmatené a lehce fanatické obhajobě dokonce ilustruje hezkým vztahem psa a kočky z knihy pana Čapka. Je obrovská škoda, že věřící lidé mají stálou a nutkavou potřebu poučovat všechny ostatní o užitečnosti a potřebnosti víry, což činí pro mne - jako ateistu - jejich spisky toliko netolerantními a vlezlými. Pan Honzák se tak navíc sám dostává do rozporu s první částí vlastní knihy, kde právě podobný přístup rozdělování duše a těla jako náboženského a lékařského principu kritizuje (žel, sám je schopen tuto chybu vnímat pouze jednosměrně). Škoda... Do poloviny je kniha poměrně vědecky objektivní a lidsky podnětná, od poloviny ztrácí poněkud směr a vlastnímu tématu knihy, tedy "syndromu vyhoření" se nenávratně vzdálí. Proto hodnotím tak, jak hodnotím.
Neni to psane formou: “musis udelat A, B a C a pak budes vcajku”, coz mi docela vyhovovalo. Jsou tam fajn vtipky, nehraje si to na nejakou supervedu a pritom to cloveka preci jen primeje se zamyslet nad tim co, jak a proc vlastne dela. Co mne docela prekvapilo (POZOR spoiler) je vysoky pocet vyhoreni i lidi v pomahajicich profesich. Zil jsem v domneni, ze se to tyka hlavne manageru, nebo obecne tech lidi, kteri maji na sobe navalenou spoustu odpovednosti.
Jo a taky jsem si uvedomil, ze mne to, co delam vlastne bavi!
Autorovy texty a postřehy velmi rád čtu a poslouchám. S touto knihou tomu bylo stejně tak. Slupl jsem ji jak malinu a přiměla mě opět nad některými životními záležitostmi se více zamyslet.
Přeji panu Honzákovi, aby o syndromu vyhoření nadále tak pěkně psal a nemusel se s ním potýkat ve svém soukromém životě.
Uzasna kniha, ktera se mi dostala do rukou v nejvyssi cas. Krasne a vtipne psana. Pan doktor je vazne trida. Urcite doporucuji
Relativně fajn napsané, chvílemi mi to teda přijde napsaný až polopaticky pro blbce, ale i tak myslim, že podobný knížky jsou cenný a je jich strašně málo. Odlehčený, vtipný, zároveň i jako taková malá naděje pro ty, kterým zrovna není dvakrát nejlíp.
Co nejvíc oceňuju, je humor. O poznámkách autora na politiku a další témata, jsem se už zmiňovala jinde, každopádně! u týhle knížky jsem se popadala pomalu za břicho. Takovej humor se mně líbí. Asi jsem snad nenašla nějaký rejpavý poznámky na systém politický, ale nechci kecat - knížku vlastním a nelituju koupě. Tohle se dost povedlo. I když mi trošku mrzí že některý témata vysvětluje jak pro imbecily.
Štítky knihy
stres emoce, pocity životní styl syndrom vyhoření psychohygiena
Autorovy další knížky
| 2014 |  Všichni žijem' v blázinci |
| 2017 | Psychosomatická prvouka |
| 2018 |  Čas psychopatů |
| 2013 | Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření |
| 2019 | Česko na křižovatce |
Kniha Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 157x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 55x |
| Chystám se číst | 97x |
| Chci si koupit | 27x |
| dalších seznamech | 2x |
Knihy Dr. Honzáka mě baví hlavně díky jeho inteligentnímu humoru, spoustě odkazů na další knihy a celkovému velmi pozitivnímu ladění.
Pokud mu psaní nekazí nějaký spoluautor, vždycky mě dokáže zaujmout.
U této knihy jsem si zprvu říkala, že to vlastně ani není pro mě, první polovina mi připadala nezajímavá z důvodu, že jsem se necítila potrefená popisovanými problémy. Postupně se ale objevovalo víc a víc věcí, které se mě týkaly a minimálně má smysl, abych se nad nimi zamyslela.
Takže můžu říct to, že jsem opět nadšena a není to poslední knihou, kterou jsem od autora četla (resp. v tomto případě poslouchala).