Jak zbohatnout aneb Co chudí nevědí

Autor se přiznává, že nečte beletrii, protože je to ztráta času. Přesto si myslím, že by si nějakou beletrii přečíst měl, aby i jeho (audio)kniha, byla z jazykové stránky (o přednesu páně autora nemluvě) zdařilejší.
Obsahově je kniha zajímavá i "zajímavá", poučná a selfpromo "jsem dobrej!". Ale proč ne, když vlastně asi i je. Uškodit nemůže, pomoci ano.

24.10.2021

Informačně pro mě, jako finančního negramota, velmi hodnotná a srozumitelná kniha :) Obsahově hodnotním jako top, hvězdičku strhávám za některý postoje a názory autora, který mi nešly strávit.

29.04.2021

Relativně povedené "rozšíření" Kyosakiho. Na můj vkus poměrně depresivní v bezútěšnosti popisu státní strategie... Občas mi některé obraty připadaly jako ze špatného překladu, například místo chlubení se autor nechce "chválit". Ale forma tentokrát pro mě není tak podstatná jako obsah. Takže za plný počet...

12.05.2020

Po Kiyosakim rozhodně MUST READ z českého prostředí. První třetina knihy se mi velmi líbila a stojí za prolistování i kdybyste jí prolétli. Zbytek knihy byl trochu slabší, ale už je na každém kolik si z toho odnese.

14.08.2019

Už při čtení Kiyosakiho knihy jsem si říkala, že by nebylo špatné, kdyby někdo napsal něco podobného z českého prostředí, protože podmínky k podnikání se tady od těch amerických hodně liší. Myslím, že autorovi se to podařilo výborně a jen lituji, že jsem se k jeho knize nedostala dřív, ideálně někdy v mládí. Každopádně jeho příklad může mnohým mladým pomoci, pokud pochopí, že bohatství není o nejnovějším modelu auta či mobilního telefonu a značkovém oblečení, ale o tvrdé práci.

Všeználek Procházka, jakožto vykrádač Roberta T. Kiosku... hrozné!

30.07.2018

Kdo četl všechny díly Kiosakiho, tak ho tato kniha nepřekvapí,ale i tak se mi velice líbila. Byla proložena i jinými krátkými životními příběhy. Procházka má pravdu, že člověk má věřit jen sobě a majetek má mít napsaný sám na sebe, i když je ženatý. To, že ostatní lidé jsou zavistiví, je stará věc. V knize jsou pěkné věty k zamyšlení.

21.10.2015

Procházka je oprávněně označován za českého "Kiyosakiho". Na můj vkus až moc myslí v dolarech. Když jsem se pročítala originální "kiyosakiádou", pořád jsem si říkala, kdy nějaký český autor napíše český ekvivalent se všemi nešvary nejen české nájemní kinderstube. Navzdory značnému kiyosakiování, Procházka tuhle očekávanou úlohu nesplnil. Píše o sobě a svém podnikání, jak je rozvíjel v mnoha oborech. V případě nemovitostí pořád se jen píše o ideálním modelu pronajímání nemovitosti s ideálním hotovostní tokem, jako by neexistovali žádní problémoví nájemníci a výpadky z nájmu, které vás mohou dostat až na hracici exekuce. V Americe se lidé často stěhují, nelpí na nemovitostech jako Evropané. Velký nájemní boom nastal i po krachu trhu s nemovitostmi v USA před pár lety. Ale my pořád trpíme socialistickou výchovou a co není naše, toho si nevážíme a máme sklony spíše ničit... nebo si i na úkor opravdového majitele dokonce přivlastnit.

08.02.2013

Je vidět, že se Procházka nechal svým idolem v podobě Roberta Kiyosakiho velmi inspirovat a většinu pisálkovských manýrů přebral tedy i do své knihy. Nicméně čtivo je to dobré, srozumitelné, přehledné a řekl bych místy i méně útočné, než Bohatý táta, chudý táta. Příběh autora, jak přišel k penězům je zajímavý a chvályhodný, ale po pravdě mi vadily ty věčné stížnosti a nadávky na levicové názory, roli státu v hospodářství a bohatství lidí z restitucí, výher či darů. Pravdou je, že aby člověk něco dokázal a vybudoval si finanční nezávislost je trnitá cesta plná odříkání a různých překážek, o ztrátě přátel ani nemluvě. Souhlasím, že patologická závist je špatná vlastnost a vede k většině sporů a krádeží a že peníze jsou prakticky už jen imaginární platidlo. Nicméně číst pořád dokola o tom, jak je spoření na důchod k ničemu a všichni neúspěšní jsou zlí, mi poměrně vadilo. O literární hodnotě nemá smysl se vůbec bavit, kniha sází především na informační náplň psanou jednoduchým jazykem, jakožto u většiny děl faktu a osobního rozvoje.