Jak voní tymián
Marcel Pagnol
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478848/bmid_jak-voni-tymian-b3f-478848.png
5
503
124
Jak voní tymián série
>
Francouzský spisovatel a dramatik Marcel Pagnol (1895–1974), člen Francouzské akademie věd, patřil mezi nejvýznamnější dramatiky meziválečného období. Snad nejlépe se uplatnil jeho vypravěčský talent v knihách vzpomínek vydaných česky pod názvem Jak voní tymián. Pagnol své vzpomínky začal psát po šedesátce. Zavádí nás v nich do svého rodného kraje Provence s překrásnou přírodou. Pagnolův otec zakoupil nedaleko Marseille starší domek uprostřed divočiny. Soboty i neděle, ale hlavně prázdniny, tráví rodina s velkým nadšením zde. Malý Marcel společně s otcem a strýcem loví zvěř, s kamarádem Lilim prožívá tisíce prázdninových dobrodružství. Před našima očima vyvstává hora Taoumé, defilují rázovité venkovské postavy a téměř cítíme vůni divoké přírody, kde z vyprahlého kamení vyrůstají pod jižním sluncem voňavé trsy levandule a borovice...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , VyšehradOriginální název:
Souvenirs d’enfance , 1957
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi moc líbila a já ji považuji za laskavou, třebaže jsou tam popisované scény, které jsou "ze života". Stojí za přečtení víckrát než jednou.
Predstavovala som si nieco uplne ine na zaklade komentarov a ich neustale sa opakujucom sa slove "laskavy". Rozhodne nie hned na 20. strane radostne pozorovanie utrpenia a smrti zvierat cit. "Zabijeni vepru me rozesmavalo k slzam, protoze je tahali za usi a vepri pronikave kviceli. Ale nejzajimavejsi bylo vrazdeni ovec." - nasleduje opis, ktory mi prisiel vyslovene kruty a nebyt "ctenarskej vyzvy", do ktorej som potrebovala knihu podla skutocnej udalosti, tak by som knihu odlozila a posunula dalej. A o nic by som veru neprisla.. Okrem radosti z vrazdenia zvierat na bitunku sa Pagnol vyziva v tom, ze zapali mravenisko, odtrhaju s bratom modlivkam postupne drapky, nozicky az z nich zostane len torzo. Dalsiu modlivku vhodia do mraveniska, kde ju zozeru mravce. Cely zvysok nasledujucich dvoch kapitol je o polovacke, vrazdeni zajacov a vtakov. V poslednej tretej kapitole zas s velkou slavou zabije hada. Hmmm.....
Ja som to teda docitala len so znacnym sebazaprenim, aj ked niektore momenty boli svetlejsie. Nesedel mi ani styl pisania, ktory mi vobec neprisiel laskavy, ale dost ironicky. Snad jedina postava, ktora mi prirastla k srdcu bol naivny Lili. Ano, par momentov bolo vtipnych, aj som sa zasmiala, ale nejak nechapem, tu jednohlasnu zhodu, ze ta kniha je laskava a krasna.
Laskavá kniha, u které se usmíváte na každé stránce. Četla jsem ji docela dlouho a vychutnávala ji. Ještě jednou, třeba na sklonku života, bych si ji znovu chtěla přečíst! PS: na orebice se nedá zapomenout!
Autor mistrně pracuje s jazykem a tak je opravdu zážitkem číst každou větu. Laskavý humor, vzpomínky na dětství, prázdninová dobrodružství a vůně prosluněných luk a zahrad. Moc krásná a poetická kniha.
Vážně milé čtení. Přečetla jsem zde komentáře a knížku si půjčila v knihovně. Přišlo mi děsně zvláštní, že zrovna čtu tu kapitolu s básničkou o cvrčkovi a před knihovnou opravdu jeden krásný lezl, nikdy předtím jsem ho takto velkého neviděla. Tak s touto příhodou na knížku docela jistě nezapomenu :)
Tuto knihu Marcela Pagnola jsem četla poměrně dlouho i přes to, že je to krásné počtení, v němž autor popisuje vztahy ve své rodině, píše jak se přesouvali z města na vesnici do jejich letního sídla. Popisuje jak dobrodružné zážitky s kamarádem v přírodě, tak zážitky ze svých studií. Zažívá také první lásku. Vřele bych doporučila.
Dlouho jsem nečetla něco tak laskavého a přitom poutavého. Lehký autorův styl, všudypřítomný nadhled a odstup (tak vlastní dospělákům) od dětství a tak živá evokace minulosti musí všechny pohladit po duši. Nad knížkou se dá hodně dlouho uvažovat, přemýšlet, hodně dlouho bude rezonovat v hlavě a vzpomínka na ni bude vždycky patřit k těm nejmilejším.
Jedno z nejgeniálnějších a nejpříjemnějších děl světové literatury, ke kterému se určitě hodlám vrátit. Chvilinku mi trvalo než jsem se do pamětnické rodinné atmosféry dostal, ale poté je již člověk v sedmém nebi. Skutečně možná top10 kniha. 10/10
Tuhle knihu mi daroval jeden dobrý přítel a už proto ji mám ráda. :-)
Možná taky proto, že jsem dozrála do věku vzpomínek a pro nádhernou poezii Pagnolova jazyka nemůžu jinak, než dát nejlepší hodnocení.
První jsem viděla film, který mě oslovil a tak jsem se na knížku opravdu těšila - nezklamala mě. Poetické vyprávění o dětství, stráveném v milovaném kraji Provance. Krásný jazyk, vtipné příhody a i ty "nevtipné" jsou podány s takovou grácií, že z nich má člověk dobrý pocit. Kdybychom všichni tak uměli pohlížet na své dětství a "rodnou hroudu"..
Štítky knihy
zfilmováno Francie Provence dětství svět očima dítěte francouzští spisovatelé
Autorovy další knížky
| 2001 |  Živá voda |
| 1975 | Jak voní tymián |
| 1992 | Tatínkova sláva |
| 1999 |  Dívenka s tmavýma očima |
| 2002 | Boží tajemství |
Kniha Jak voní tymián je v
| Právě čtených | 18x |
| Přečtených | 673x |
| Čtenářské výzvě | 84x |
| Doporučených | 97x |
| Knihotéce | 259x |
| Chystám se číst | 423x |
| Chci si koupit | 67x |
| dalších seznamech | 14x |
naprosto úžasná kniha, kterou jsem kdysi četla jedním dechem; a dnes dodatečně ji oceňuji ještě víc, protože jsem měla možnost ten krásný, i když i poněkud drsný kraj vidět na vlastní oči a jen si potvrdit, že Pagnolův jazyk tu atmosféru i kraj víc než výstižně popisuje;