Jak voní týden
Olga Masiuková
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/229346/bmid_jak-voni-tyden-NHM-229346.jpg
4
39
7
Malá Konstantina je docela obyčejná holčička. Má ráda slova, vůně, vítr ve vlasech a procházky se strýčkem Ríšou. Jenže na svět, který ji tak fascinuje, nevidí. Konstantina ale vše bere s humorem a nadhledem a vůbec neví, proč by ji měl někdo litovat. Barvy si sice tak docela představit neumí, ale dny v týdnu bezpečně pozná podle vůně. Jediné, co by doopravdy chtěla zkusit, je projet se na kole… Laskavý příběh nevidomé holčičky, která zdravé děti učí, že svět se má vnímat všemi smysly.... celý text
Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Albatros (ČR)Originální název:
Tydzień Konstancji , 2008
více info...
Přidat komentář
Knížka je krásně provedená, jen mě mrzí, že jsem ji nečetla jako mladší, protože jsem si jistá, že by mě zaujala o něco víc. Proto dávám pouze 4*, ale jinak je kniha skvělá a vřele ji doporučuji. Dá Vám totiž jedinečnou možnost nahlédnout do světa nevidomé holčičky, která si však dokáže poradit i jen se svými čtyřmi smysly.
Kniha se mi líbila od začátku do konce. Oceňuji jemné a citlivé vylíčení strastí i radostí života nevidomých lidí. Kniha nepůsobí pochmurně, jak jsem se ze začátku obávala. Hlavní hrdinka není žádná "chudinka", ale statečná, milá holčička, setkání s ní vás obohatí, dojme i rozesměje. Poetický příběh nabízí spoustu možností k přemýšlení. Mám pocit, že je kniha perketně srozumitelná pro děti tak od osmi let, obzvláště pro ty přemýšlivější.
No a ty ilustrace, to je prostě krása. Barevné obrázky střídají náčrty v černošedých odstínech, které navozují vnímání nevidomých lidí.
Tuhle knihu moc doporučuji.
Dočetla jsem se slzami v očích. Krásně a citlivě napsáno. Konstantina je slepá a přesto se dovede těšit ze života. To, co my bereme jako samozřejmost, je pro ni vzdáleným snem. A chce si život užít, nechce být pořád jen chráněná jako pod skleněným poklopem. Na těch pár stránkách je hezky vysvětleno třeba i to, proč spolu někdy tatínek a maminka nežijí, setkáme se i s nemocí, smrtí, vírou a ještě to zdaleka není všechno. Navíc krásné ilustrace.
Čekala jsem víc, (Ne)obyčejný kluk nasadil laťku hodně vysoko... Příběh to není až tak úplně špatný, ale rozhodně není určený pro samostatné čtení malého čtenáře.
V knížce je dost cizích výrazů, které jsou sice vysvětleny, ale dle mého jsou stejně nepochopitelné a hlavně nepoužívané, tudíž zbytečné. Použitá slova ( např. atrament, abnegace ) jsou sice součástí hry, kterou dospělí s Týnkou hrají, ale překladatelka mohla použít přeci i jiná, srozumitelnější slova, aby to malého čtenáře příliš neodrazovalo... Celkově na mě knížka působila i tak nějak neuceleně, ale možná to jako dospělák až moc zkoumám:-) Jen by mě docela zajímalo, kolik je této polské autorce let, tuto informaci jsem zatím nikde nenašla. Pohled do světa nevidomých přiblížila možná i hezky a citlivě, ale stejně začínajícím čtenářům budu doporučovat jiné, povedenější knihy...
Velmi pěkná kniha pro mladší čtenáře (Albatros uvádí od 7 let), která nás seznámí se světem malé nevidomé holčičky, světem, který si většina z nás (raději) ani neumí představit. Konstantinka nás seznamuje se svými vjemy během jednotlivých dnů v týdnu, ale její vyprávění má daleko větších časový rozsah. Dozvídáme se o tom, že její tatínek žije v jiném městě, že navštěvuje školu, kde se nevidomé děti integrují s vidoucími, na jaké situace naráží v komunikaci s lidmi z okolí (a kolik idiomů se společně se zrakem vlastně používá!), jaká přání má a jak je takový svět snadno ovlivnitelný (projížďka na kole a vítr ve tvářích), ale zároveň i zranitelný. Doporučuji přečíst večer společně každý den jednu kapitolu. Velmi podařené ilustrace jsou jen třešničkou na dortu. Ilustátorka zachycuje v barvách svět kolem nás a tyto obrázky střídá šedočernými obrysy ztvárňující svět nevidomých.
Štítky knihy
slepota nevidomí lidé se zdravotním postižením
Jak voní týdenKniha Jak voní týden je v
| Přečtených | 54x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 17x |
| Chystám se číst | 22x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 1x |
Na knihu jsem narazila díky čtenářské výzvě. Příběh malé Konstantiny mě zaujal, jak nevidomá holčička dokáže vnímat svět téměř jako ostatní děti. Moc se mi líbily ilustrace, kontrast barevných a černobílých, které ukazují, jak svět vnímá Týna. Rozhodně zajímavá knížka, doporučuji.