Jak udělat revoluci – Zápisky z trestanecké kolonie

kniha od:

Jak udělat revoluci – Zápisky z trestanecké kolonie obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Naděžda Tolokinnikovová (odsouzená členka skupiny Pussy Riot) „Žij tak, aby ti nebylo hanba za vlastní politiky.“ Struhující, burcující a šokující vzpomínky členky skupiny Pussi Riot, jinak též studentky filozofie a aktivistky za lidská práva v Rusku. Obdržela několik mezinárodních cen. Nad vydáním v ČR vezme záštitu řada osobností veřejného života, například Michael Kocáb, Roman Týc (skupina Ztohoven) a další. Kniha je velkým protestem proti V. Putinovi, ale v našich podmínkách se může stát i protestem proti M. Zemanovi a veškeré měšťácké netoleranci....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296622/jak-udelat-revoluci-zapisky-z-trest-0Fh-296622.jpg 3.953
Žánr
Literatura světová, Umění
Vydáno, Práh
Orig. název

How To Start a Revolution, 2016

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (17)

Kniha Jak udělat revoluci – Zápisky z trestanecké kolonie

Přidat komentář
Rilian
01. ledna

Jako celek představuje kniha velice strhující popis současné ruské trestanecké kolonie v Mordvinsku. Ačkoliv by se z autorčiných zážitků dala napsat mnohem podrobnější kniha (což bych ocenil spíše), přistupoval jsem k textu jako k punkové zpovědi. Předně je nutno se pousmát nad stupidní kritikou našeho současného prezidenta. Autorka není žádná hloupá zneuznaná umělkyně a protest v katedrále se nám sice může zdát barbarský, ale to jenom proto, že žijeme v demokratické a klidné zemi. Ruský režim není demokratický a nemá žádný zájem vést debatu s občany. Upřímně, jak chcete dělat poklidný a civilizovaný protest v zemi, kde hlava pravoslavné církve označuje své oponenty za "díla satanova" nebo označuje jako feminismus "hloupý nápad ze Západu"? Ruská církev, alespoň tedy její čelní představitelé, už od dob carů úzce spolupracovala se státní mocí a protest v chrámu se nám najednou zdá jako dobře zacílená rána. Ruská společnost se momentálně nachází ve stavu, kdy osciluje mezi agresivním nacionalismem, silně konzervativním výkladem Písma a nekritickým přijímáním nadřazenosti ruského světa. Z tohoto důvodu je punkový koncert v kostele, který je běžně pronajímán pro komerční účely pěknou alegorii na Ježíšovo jednání v chrámu. V každém případě, ať už s jejím protestem souhlasíme či nikoliv, určitě se shodneme, že i kdyby byla autorka zneuznanou feministickou pseudoumělkyní (ve skutečnosti je studentkou filosofie), nedává to jakémukoliv státu právo poslat ji do novodobého gulagu. Jelikož se to bohužel děje, navrhuje autorka hezkou a pobuřující myšlenku, aby ve znaku nového Ruska byl Malevičův Černý čtverec.

MartyManCZ
26.11.2020

Zajímavé věci tam byly, ne že ne...ale ta forma mi velmi nevyhovovala a rozbíjela nějaké souvislé čtení. nebo pohled na věc. Všechno jen heslovitě, zkratkovitě...já bych si možná přečetl ucelenější pohled a výpověď. Ať jsou holky jaké jsou, rozhodně palec nahoru za odvahu a vynalézavost ve formách protestu a v boji s Putinovými větrnými mlýny. Vést tak hrozně beznadějný boj a nevzdávat se, zasluhuje obdiv. O ruském vězení sem si asi žádné veselé obrázky nedělal, takže tam to splnilo očekávání v tom, že tam se dostat prostě nechceš.


ZuzaP
12.05.2020

Zápisky členky Pussy Riot, očekávatelně svérázné. Víte, co je to pussy, pane redaktore? Podle některých komentářů jsem se obávala, že to bude příliš feministické a nedočtu to, ale díky té celkové svéráznosti jsem se při čtení divila všemu, takže mě pak příliš nerozptylovala témata, která mi nejsou blízká a nebo se kterými se neztotožňuju. Pokud to chcete číst, doporučuju si předem přečíst nějaké úryvky, protože autorka píše dost osobitě a asi to nemusí být pro každého.

-------

[Autorka v trestanecké kolonii musela šít policejní uniformy:]
,,Lepící páskou s razítkem odběratele výrobků je omotaná těžká hranatá dřevěná tyč, kterou zná každá odsouzená v Mordvinsku. Dozorci v táboře jí bijou šičky, co za svůj pracovní den, trvající šestnáct až dvacet hodin, nestíhaj splnit výkonový normy. Tou tyčí se z žen vytlouká 250 oděvů denně."

,,Zas a zas se na šicím stroji láme jehla a náhradní nejsou. Je potřeba šít, a jehly nikde. A tak vydloubáváš z dřevěný podlahy starý, tupý jehly a šiješ. Špatně propichujou látku, nit se zašmodrchává a trhá. Ale ty šiješ! A to je to hlavní. V noci se ti pak zdá laskavej, pěknej sen, po kterým se probudíš s úsměvem - někdo ti věnoval sadu jehel. Probudíš se, rozhlídneš se kolem a pochopíš - ne, byl to jen sen. Krásnej růžovej sen. Ve skutečnosti tě zase čeká celej den šití těma tupejma jehlama, který dokážeš vyšašit ve výrobní zóně."

Matty
19.10.2019

Choď po hraně. Protestuj s úsměvem. Buď věrný sám sobě. Slovo jako zbraň, kniha jako politické gesto. Ne souvislý text, ale drzé, neuspořádané, vzdorem prostoupené odsekávání. Žádné dlouhé rozmýšlení a vážení každého slova, ale ostré výpady, které jdou rovnou k věci. Punková koláž, která chce čtenáře vytrhnout z pohodlí a vyprokovat k akci. Svou formou i svými myšlenkami. Podle některých zdejších komentářů, vykazujících - narozdíl od Tolokonnikovové - neochotu myslet mimo zavedené struktury, se jí to daří. Na první přečtení silný text, který ve své druhé půlce, při popisování podmínek v lágru, získává ještě větší grády. Na druhé cenný příspěvek k úvahám o performativní moci jazyka.

simecef
13.03.2019

Text je především svěžím punkovým vánkem v době všeobecné krize politické představivosti. Autorka poměrně odvážně brainstormuje a bez ladu a skladu před čtenáře pokládá inspirativní citáty, útržky vzpomínek či výzvy ke vzpouře. V tomto ohledu se kniha pohybuje někde mezi Exodem Petra Silajeva a pamfletem Vzpoura přichází.

I přes velmi poutavé a dramatické čtení se od Tolokonnikovové nakonec nedozvíme, jaký je její politický program. Na jednu stranu touží po vládě volného trhu, na straně druhé provolává antikapitalistická hesla, což poukazuje spíše na snahu umělecky provokovat, než klást konkrétní politické požadavky.

Knize dost ubírá i autorčina nepřiměřená sebeprezentace, kdy se pasuje do role dominantní opoziční síly a své dva roky natvrdo za punkovou modlitbu přirovnává k utrpení vězňů ze stalinských gulagů.

Kiu
24.01.2019

zajímavě napsané...opravdu jen zápisky.

KrystofJuzko
07.07.2018

Čekal jsem ucelený deník událostí po protestní akci v chrámu, avšak tato kniha skýtá doopravdy jen zápisky. Dozvídáme se však mnoho informací, ale spíše jen v kratičkých záblescích, které však nebrání vytvoření si obrazu o hrůzách systému dané země.

simviki
22.02.2018

Kniha je hodně silná a hodně drsná, já na něco takového moc žaludek nemám, takže tento druh četby přímo nevyhledávám. Zvlášť , když si člověk uvědomí, že je to kniha autobiografická, že se něco takového pořád může dít vedle nás z nařízení nebo tichým souhlasem vládnoucích činitelů , kterým vládnoucí činitelé jiné země jezdí poklonkovat a klepat po rameni..Tak nevím, zda se víc červenám studem z vulgarismů a nechutných praktik otevřeně zde popisovaných, nebo studem z toho, že může normální člověk dát něčemu takovému / někomu takovému "svůj hlas"...Myslím, že spíš z toho druhého důvodu, protože nechápu, že nejsme schopni se poučit z historie ani z toho , co se děje vedle nás.

1

Doporučujeme

Othello
Othello