Jak se rodí zvony

19.04.2023

Zajímavě pojatá knížka. Setkáme se v ní se třemi druhy kapitol:

1) Co vypráví čas (vždy uvedený konkrétní rok). Vypíchnutý některý z důležitých okamžiků ze života paní zvonařky v daném roce. Dle stylu je to psané Švihálkem.
2) Co vypráví paní zvonařka. Zde najdeme osobní zážitky z dětství, dospívání, dospělosti. Myslím, že je to převzaté přímo od paní zvonařky, jazyk ostatních dvou druhů kapitol je květnatější.
3) Co vypráví zvony. Velmi zajímavé povídání o zvonech a jejich historii, v jedné takové kapitole je i přetištěna pracovní smlouva zvoníka, co bylo jeho úkolem, jak se měl chovat. Dozvíme se o význačných zvonech a jejich osudech. Do určité míry vyprávění z pohledu zvonů. Dle stylu opět psané Švihálkem.

Celkově knížka určitě stojí za přečtení, zvláště zajímavé jsou kapitoly popisující výrobu zvonů. Obecně se jednalo o postupy, které byly předávány z generace na generaci, ale ač manžel paní zvonařky pocházel z takového rodu, tak si musel na veškeré postupy přijít sám (zkoušení, stará literatura). Přiznám se, že kapitoly třeba o dětství a dospívání paní zvonařky mě tolik nenadchly, více by se mi líbilo, kdyby byl větší prostor věnován úseku života, kdy už vyráběli zvony.

20.06.2021

Moc hezky napsané, skutečně... taková pohádková záležitost. Vskutku zajímavé, že mezi zvonařskými rody nejsou jmenováni Manouškovi. U kapitoly, jak se dostavil do Brodku Jaroslav Dobrodínský, jsem se smála půl hodiny. Nicméně zvony Dytrychových jsou po celém světě, což o něčem svědčí.