Jak jsem vyhrál válku

Jak jsem vyhrál válku https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/549/jak-jsem-vyhral-valk.jpg 4 1225 212

Nesmrtelný válečný román, v němž válku bere vážně snad jen jeho hlavní protagonista, poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody. Donkichotský Goodbody se během několikaleté anabáze snaží vrátit válce její důstojnost, ale čtenář záhy pochopí, že jde o absurdní počínání – válka je beznadějně směšnou záležitostí a smích je také to jediné, čím ji lze porazit.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány , Válečné

Vydáno: , Naše vojsko
Originální název:

How I Won the War , 1963


více info...

kuruteku
kuruteku
18.10.2020 5 z 5

Až mi připadá, že všechen ten humor, rozpor mezi velkými slovy a nízkými pudy, je tu kvůli posledním kapitolám - zásah Britů v Řecku, setkání s vojáky a obyvatelstvem v Německu a setkání s Rusy. Ty kapitoly jsou sice také vtipné, ale při podrobném čtení z nich i mrazí. Nesmyslný zásah v Řecku jenom proto, že si Churchil se Stalinem rozdělili svět (třeba by z toho Řekové vyšly jako Jugoslávci, s nějakou soft verzí stalinismu). Po četbě jsem si uvědomil, že moc dobrých knih z druhé světové války není - tahle, Hlava XXII a pro mne ještě Mladí lvi. Ke čtení mne naladila audioverze s Martinem Písaříkem.

willy9203
willy9203
20.09.2020 5 z 5

Kdo má rád trochu absurdní humor, toto je ideální knížka. A kdo by to chtěl zpochybňovat, pak mu musím říct, že takhle se prostě kriket nehraje (přečtěte a budete vědět, o čem mluvím).


kokrokr
kokrokr
26.08.2020 5 z 5

Jsem jeden z těch, kteří se u této knihy pokaždé pochechtávají. Je tu velmi vtipně popsán systém vojenského uvažování. Sám jsem v mládí na vojně zažil naprosto absurdní situace a příhody, kterým civilista neporozumí. Románů z vojenského a válečného prostředí jsem přečetl více jak stovku, a tenhle považuji za jeden z nejlepších.

tittanie
tittanie
17.07.2020 5 z 5

Tuhle knihu jsem četla na doporučení a dobře jsem udělala. U některých scén jsem se smála nahlas a radši jsem knihu nečetla nikde na veřejnosti. Pravidla kriketu to je to, co si vybavím při rozhovorech o této knize.

Katka2382
Katka2382
14.05.2020 5 z 5

Už je to sice nějaký rok co jsem ji četla,ale je to naprosto skvělá knížka.Vřele doporučuji k přečtení.

čuřil
čuřil
13.05.2020 4 z 5

Zase jsem se pořádně zasmál. Je to moc pěkně povedená a úsměvná sic válečná kniha.

haWranka
haWranka
30.04.2020 4 z 5

Nejsem kdovíjakým milovníkem válečné satiry. Třeba Švejk jde mimo mě. Tady ale byla ta absurdita popsaná naprosto neodolatelně. Vypravěč je figurka zosobňující naprosto všechno - nebetyčnou oddanost, naivitu, hloupost a do toho má obrovskou dávku sebestřednosti (trochu mi to připomíná současnou politickou scénu, echm...). Byly okamžiky, kdy mi běžel mráz po zádech, ale naštěstí jich bylo pomálu. Většinou jen člověk kroutil hlavou. A někdy jsem se musela i nahlas smát - třeba scéna z řecké křižovatky je nazpomenutelná.

chamyl
chamyl
12.04.2020

Nedočetl jsem a tak nehodnotím.
Kniha pro milovníky Švejka a černých baronů, tentokrát v britské uniformě, a s příliš okatou snahou pobavit. Pointa většiny humorných situací je známá již na jejich začátku a tak mi v hlavě často zněla parafráze slov Miroslava Horníčka: "Dobrý vtip je jako bonbón. Ovšem v této knize ho dostávám nejen už rozbalený, ale dokonce i předcucaný."
Pro mne tedy střela zcela mimo terč.

widowmaker
widowmaker
06.04.2020 5 z 5

Kniha, ke které se rád vracím :)

SusanStoHelit
SusanStoHelit
04.04.2020 5 z 5

Nočnípták, víc souhlasit ani nemůžu. Válka nesmyslnost a absurdita prostě je a humor je jeden z prostředků, jak se s ní vyrovnat. A ten britský si je s naším velice podobný. Ploché to může připadat jen někomu, kdo neumí číst mezi řádky... Mě nejvíc pobavila kapitola se zlatým rounem, ale celá kniha je geniální :)

Nočnípták
Nočnípták
04.04.2020 5 z 5

Někdy na začátku března mne příspěvek v diskuzi od encyklopedie upozornil na zdejší příspěvek termili. Že bych celá léta špatně tu knihu chápala? Musela jsem ji nutně přečíst znovu. Už jsem se uklidnila. Je fantastická. Pořád mne baví, pořád se směju. Nechápu ji jako degradaci a vysmívání se válce. Vždyť to není vážný válečný román, ale válečná fraška plná lehkého humoru a absurdních situací. Ale ta válka tam přece jen je. V záhlaví každé kapitoly, kde jsou citace z různých válečných knih, nebo např. v rozhovoru Goodbodyho s opilcem na lodi.
Dneska jsem rozdala spoustu palců za zdejší komentáře. Nevím, co ještě napsat, když už všechno tady bylo napsáno . Snad jenom tohle.
"Nikdo se nemusí bát," prohlásil. "Ať ELAS přijdou! Promluvíme si s nimi. Ještě rádi se vrátí zpátky do hor. Pan poručík Goodbody jim poví, co je kri-ket."
"Kri-ket?" opakoval Švéd. "Co je to kri-ket?"
"Kri-ket," spustil Spiros, "je anglická hra mezi dvěma mužstvy po jedenácti hráčích. Hraje se na házecí dráze..."

Kdo četl, ten ví. Kdo nečetl, ten musí číst.

ddkk
ddkk
14.03.2020 5 z 5

Goodbodyho by měli vyznamenat za nepřekonatelnou loajalitu k pokynům neschopných generálů a plnění absurdních a nesmyslných vojenských předpisů. Naivní nadšenec a znalec všech vojenských příruček a obskurních pokynů:

"Co se děje, seržante?"
"Neshoďte mne nikde, že jsem vám to řek, pane, protože to má bejt přísně tajný, ale příští týden jedeme."
"Jedeme? Kam?"
"Do severní Afriky, vo libru!"
"Jak to víte?"
"Do skladu právě fasovali pět set párů přezůvek do sněhu a marodka je celá zatarasená čtrnácti bednama masti proti vomrzlinám. Tak to jedeme do písečných pouští, to je na beton."
A měl docela pravdu.

Plný počet a doporučuji.

alekis
alekis
10.03.2020 5 z 5

(SPOILER) SPOILER - komentář obsahuje informace, které prozrazují část děje

Napsala jsem sem komentář a pak jsem ho omylem smazala... I to se stává, život je plný malých a někdy bohužel i velkých ztrát...
Vynasnažím se napsat nový, kniha si to zaslouží, ale až se znovu vynoří pravé dojmy ze čtení a pravá slova k popsání.
--
Takže co bych mohla pravými slovy, krátkým, úderným a vyčerpávajícím způsobem sdělit o téhle válečné frašce? No, nevím. Je v ní mnoho legrace, čtenář(ka) se bude skoro stále smát. Kdo má rád absurdní situace, takový ten lehce skrytý humor, užije si ho dost a dost.
Poručík Goodbody, naivní nadšenec stále studující vojenské příručky, je prostě trouba a jeho dvanáctá četa mušketýrů se ho mnohokrát neúspěšně pokouší zbavit. Projdou společně bojišti Evropy, od Alžírska po Německo. A cestou se pořád dějí neuvěřitelné a strašně směšné věci...
Poslední korunuje vše: Goodbody koupí jediný neporušený most přes Rýn, most u Remagenu, od německého velitele stráže za šek ze svých vlastních peněz a smlouvu o budoucím zaplacení tisíců liber britskou armádou. Jak to, že se tak lehce dohodli? Dva zaměstnanci firem obchodujících obilím, které spolupracovaly před válkou, se osobně setkávají v tomto důležitém bodě. Němec padne při útoku (v knize nejsou žádní mrtví, jen tento, a italský voják pořád zpívající Figaro..!) a obezřetný Goodbody urychleně roztrhá šek i smlouvu...
Boj s hořícími tramvajemi, sběr vzorků stolice domorodců, toaletní papír jako signál při zamoření yperitem, honička za italskými víny, bezvýsledná ochrana mušketýrů před povětrnými ženštinami, za což mu jeho podřízení nejsou ani trochu vděční... Nejsou to nesmysly, příběh má hlavu a patu. Je to opravdu legrační a tak čtenář(ka) tu knihu také musí brát.
Ale stejně jako u Švejka, není to žádný sled rádoby humorných situací pro pobavení. Čtěte mezi řádky, v úryvcích originální korespondence a zápisků... Nebo třeba o tom, že se omylem střílelo, či vrhalo bomby do vlastních...
Ta válka tam je. Kniha je to opravdu zábavná, ale - autor v úvodu krátce cituje z Tolstého Vojny a míru, a ač jeho vyjádření k tomu vytrhnu z kontextu, snad bude myšlenka zřejmá: "...patrně se musíme rozhodnout pro smích - ze strachu, abychom se nerozplakali".

terimila
terimila
08.03.2020 2 z 5

Během celýho poslechu audioknihy jsem váhala, jestli to budou jen dvě, nebo budu milosrdná a dám tři. Nakonec to nešlo. Tohle mi fakt nesedlo. Až na jednu či dvě kapitoly (Řecko, ježdění kolem křižovatky a ohnivý tramvaje) mi humor přišel takovej plytkej, prvoplánovitej. Vyvolávalo to ve mně spíš takovej ten občasnej soucitnej úsměv nad tím, co je to za idioty. Soucitnej, ne pobavenej.

Je to celý strašně plochý a zplošťuje to válku jen na nesmyslnost, absurditu a příležitost k pobavení se. Já vím, války jsou absurdní už jen v tom, že jsou vlastně zbytečný. Ale zlehčovat je jako něco obecně výsměchuhodného a absolutně nerozlišovat, že je rozdíl mezi válkou útočnou a obrannou... to neberu. A navíc v každé válce se děje víc věcí, než jen absurdity a humorný situace a srážky s blbci. Ve válkách se lidi mění, obětujou, přátelí, trpí. Ale hlavně se mění. Což tahle kniha totálně ignoruje.

Válečnou humoristickou literaturu přitom můžu. Dokážu pořád dokola číst Hlavu XXII. A když se nebudu omezovat jen na knihy, tak nekonečně miluju M.A.S.H. - nic geniálnějšího snad nikdy nevzniklo. Ale síla MASHe a vlastně i Hlavy XXII je právě v tom kontrastu - ukazují humorné stránky a válce se vysmívají, ale pak tam jsou chvíle, kdy vás ten smích zatraceně přejde... a to jim dává sílu a věrohodnost.
Blbečkům se dokážu s klidem tlemit u věcí, jako jsou Černí baroni - u situací, kde fakt o nic nejde a kde si jen někdo hraje na machra a jinej dělá kverulanta. Ale když jde o opravdovou válku, kde se umírá, tam potřebuju aspoň náznak pohledu na tu neveselou tvář války. Jinak je to ignorantství.

Goodbody mě neskutečně štval. Trapnej snaživej trouba, kterej absolutně nic nechápe, řeší věci zcela scestným způsobem, ze všeho vyvázne. Jakože ta válka je vlastně pohodička a jen takový velký cvičení, žejo, ze kterýho v klidu vyjde i absolutní pitomec. Jenže ono není. Zatímco Goodbody rozbíjí umělý chrupy důstojníků a rozhání podřízeným kurvy, tak jinde lidi umírali. A to tahle knížka totálně ignoruje a mně to přijde až neuctivý. Nedávno jsem doposlouchala audioknihu o Janu Kubišovi... a když si uvědomím, jak naši chlapi v Británii dřeli a pak nasazovali životy svoje i cizí, aby potom někdo jako Goodbody přišel a vylízal závěrečnou smetanu vyhrané války... ne, prostě ne.
U Ryana jsem měla stejnej problém jako u Švejka. Toho jsem zkoušela číst dvakrát a nedočetla ani první díl, přišlo mi to podobně prvoplánovitý, uplouhaný, plochý. Ryana jsem doposlouchala a zvládla, jo. Ale vlastně už jsem se těšila na konec. A takové knížce prostě víc než dvě dát nemůžu. Je mi líto, ale tohle nefungovalo.

Greenfingers
Greenfingers
01.03.2020 5 z 5

Poručík Goodbody je prostě nepřekonatelný a příběhy, které zažil se svou jednotkou v průběhu války byly vylíčeny s takovou dávkou humoru, že jsem se při čtení neustále pochechtával, neřkuli zalykal smíchy.
Je jenom škoda, že autora máme možnost poznat pouze z tohoto románu.

3nitka
3nitka
15.02.2020 5 z 5

Fakt vtipná kniha.
"Vydržte boys, co abychom si zazpívali na kuráž… hezky s citem…"

"Máme je teďka vykopat tady pane? "zeptal se a ukázal na týž drn, který označil bajonetem před pěti nedělemi. "Ano", přisvědčil jsem s očima upřenýma mimo něj na moře.
"Jednoduchý zákopy pane?"
"Ano."
"Metr široký pane? "
"Ano. "
Vojín Drogue si klekl do mokra a začal bít hlavou o zem.

MammuT
MammuT
26.01.2020 5 z 5

Ke knize se rád vracím. Dle mého nemá jedinou chybu, je čtivá, svižná, vtipná a po jejím dočtení si řikám, že jsem na tomhle světě moc rád.

fénix56
fénix56
28.12.2019 5 z 5

Tuto knihu jsem si nedříve vzala do vlaku na čtení, kvůli menšímu formátu (aby vlezla do tašky:-). Pak jsem zjistila, že ji nemůžu číst někde, kde je více lidí, kvůli mým výbuchům smíchu a následným pohoršeným pohledům z okolí...

Neuvěřitelný "hrdina", který prochází různými funkcemi, jen aby se ho zbavili, neuvěřitelné historky (návštěva bordelu, rozbíjení protéz o krb apod.) Když si chci zlepšit náladu, sáhnu po této knížce.

jankor
jankor
14.11.2019 5 z 5

naprosto skvělé čtení, 100% doporučuji!

PeterBahn
PeterBahn
13.11.2019 5 z 5

O knize někteří spolužáci z VŠ básnili již v 2. polovině let 80-tých. Já jsem se ke knize dostal až po padesátce. Velmi příjemné čtení a potěšilo. Pokud bych knihu četl v těch 80-tých letech, kdy jsem v rámci studia navštěvoval vojenskou katedru a hrál se na vojáčka, potěšila by určitě ještě víc!

Štítky knihy

druhá světová válka (1939–1945) satirické romány

Autorovy další knížky

Patrick Ryan
anglická, 1916 - 1989
1970  86%Jak jsem vyhrál válku
2008  82%Jak jsem vyhrál válku / How I Won The War

Kniha Jak jsem vyhrál válku je v

Právě čtených13x
Přečtených1 808x
Čtenářské výzvě147x
Doporučených139x
Knihotéce599x
Chystám se číst441x
Chci si koupit61x
dalších seznamech20x