Jak jsem přežil Dakar - To je rallye, vole!

14.02.2012

Dakar mě vždycky tak trochu zajímal. Vyrůstal jsem na Tatrovkách Karla Lopraise, ale samozřejmě vím, že dneska už je všechno hodně jinak. Z Dakaru se stala snobská záležitost, plná komerce a rýžování peněz, i tak tam pro mě ale nějaké to kouzlo osamělé jízdy v poušti zůstalo. A taky se mi vždycky líbilo spojení drsné přírody s moderní technikou. Pokud ale hledáte něco o Dakaru, tak doporučuju sáhnout jinam. Název a obálka dost mate, ve skutečnoti podivný bavič Petr Novotný Dakar samozřejmě nejel. Doprovázel závod jako novinář, takže se do pusté pouště podíval jenom výjimečně. Jel ještě se dvěma spolujezdci a tedy vlastně ani neřídil. Další, v čem kniha mate, je velká fotka Petra Novotného, jako autora. Od tohoto baviče je tam pouze asi 1/4 textu v podobě krátkých zpráv z deníčku. Jinak kniha obsahuje nahlédnutí do historie Dakaru, které je velmi stručné, ale nenudí. Zbytek je spousta ne moc zajímavých fotografií a postřehy zbylých dvou účastníků. Nejvíc asi oceňuju příspěvek řidiče Jirky na konci knihy, který skvěle kontrastuje s tím, co v celé knize píše Novotný. Jak všechno zvládá, zařizuje, příští rok pojede ostrý závod, atd... Tak, že se Novotný zrovna v době, kdy má jet na Dakar rozhodl za peníze držet nějakou dietu, čímž převážnou většinu cestování prospal v naprostém vyčerpání. Jako známý odborník přes počítače, se ukázal jako naprosto neschopný navigace a čehokoliv praktického od stavění stanu počínaje. Čas, kdy byl vzhůru trávil dlouhými telefonáty s Náhlovským přes satelitní telefon s velmi důležitými radami, co má říct v Dobrotách. Tenhle text dodal knize další rozměr a přidávám proto hvězdičku.