Nemáš co ztratit
Lee Child
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/150778/bmid_nemas-co-ztratit-Dk0-150778.jpg
4
319
47
Jack Reacher série
< 12. díl >
Kdyby mu občané Despair poskytli šálek kávy, prožili by svůj typický den. Byl by to mizerný den, ale ne Reacherův problém. Stačila by trocha kofeinu a pokračoval by dál. Tihle lidé ho však chtějí vyhnat z města – stejnou cestou, jakou přišel. Špatný nápad. Co Despair tak pečlivě ukrývá, že stačí jediný pohled na Reachera, a vyděsí se k smrti? Dvě malá města uprostřed pustiny v Coloradu, Hope a Despair. Mezi nimi neleží nic jiného než třicet kilometrů pusté silnice. Jacku Reacherovi nikdo nezastavil, tak jde pěšky. Potřebuje jen šálek kávy. Dostane se mu však čtyř nepřátelských místních, obvinění z potulky a rozkazu opustit město. Vybrali si nesprávného chlapa. S Reacherem si není radno zahrávat. Nemá práci, nemá adresu, nemá zavazadla. Jeho jediným majetkem je tvrdohlavá zvědavost. Co je to za tajemství, které město Despair tak zarputile skrývá? Jen s jediným spojencem – tajemnou policistkou z Hope – a s mnoha nepřáteli se Reacher postaví celému městu...... celý text
Literatura světová , Thrillery
Vydáno: 2012 , BB art
Originální název:
Nothing to Lose , 2008
více info...
Přidat komentář
Tři hvězdy za ten ,, bombastický " konec. To už bylo vážně hodně přitažené za vlasy. Jinak je to klasika a kdyby by byl příběh uvěřitelnější, lépe by se to četlo.
Podle obsahu jsem čekala víc, ale co jsem vlastně čekala? - vše bylo řečeno už v obsahu knihy, takže mě nic nepřekvapilo a tím pádem, čtení této knihy, pro mě byla velká nuda...
Kdyby ten chlap Reacher, dostal kafe, šel by zase dál a kniha vůbec nemusela být sepsaná :-)
Dalo se číst Reachera opět někdo dráždil a tak musel čekat odezvu v podobě výprasku.
Od L. Childa a J. Reachera čekáte akci, a proto tyto knihy čtete. Uups, tady se to nepovedlo... Plno vaty, plno keců, plno cestování, a když bych to nepitval, napsal bych, kniha, která je v sérii zbytečná. Možná to ve státech čtenáře našlo, já jsem si ji mohl odpustit. Snad jen posledních 50 stránek, ale jinak nic.
Ale i spisovatelé musí platit složenky...
Tato pohádka nepatří mezi ty nejpovedenější. Když Davida někdo vyprovokuje, tak to schytá, ať je převaha téměř nezvladatelná. Ale myšlenkově to hlavní hrdina nezvládal tak, jak jsme na něho zvyklí. A také se hodně najezdil - tam a rychle nazpět - asi to autor potřeboval trochu natáhnout na nasmlouvaný počet stránek!
Tenhle díl byl malinečko slabší a takový trošku utahaný, Rechaer vlastně pořád jen chodí/jezdí mezi dvěma městy a řeší to, že mu nedali kafe.....
No když naposledy obvinili vojáka z potulky, tak John Rambo s kulometem m60 všem vysvětlil, že to nemají dělat .... člověk by řekl, že si to lidi zapamatují .... a oni ne :D
každopádně hlavní záporák byl takový trošku odbytý, ale zas nemůže být každý díl úplně stejný. Nicméně čte se to opravdu dobře, měl jsem to asi za den a půl přečtené a bavil jsem se. A to je to hlavní :)
Čtivé, ale spousta vaty, nulový vývoj postavy, hloupý motiv, hloupí obyvatelé, hloupý padouch...
Spoiler
Reacher stále nic neví aby se posléze vytasil s řešením, které zná už 3 dny...
Drobnou, chytrou ženu opět sbalil, opět jednorázovka...
Projde několika bitkami, většinou s protivníky stejně mohutnými jako on, nicméně hloupějšími. Samozřejmě bez újmy na zdraví.
Zápletka (pokud se tomu tak dá říct) naprosto nevěrohodná
Závěr: S J. Cimrmanen říkám, že zkusím ještě jednu, přece není možné, že autor bude psát stejně jakově...
Sice klasika, za mě ale tentokrát slabší. Říká se, že příběh je tak dobrý, jak „dobrý“ je záporák a záporák tady byl úplně k ničemu, nechal Reachera opakovaně čmuchat ve své továrně, až na to doplatil.
Věřím, že příště už to bude zase na pět hvězd
Vydavatel: "Lee, podívej, letos musíš něco napsat, máš smlouvu."
Lee: "Raději bych to posunul o rok, dva, nemám vůbec nápad."
Vydavatel: "Kristepane, je to tvoje 12. knížka, tak jim něco předhoď, víš, takový ten destilát toho, co mají rádi. Hlavně pohni, musí to jít do tisku za dva měsíce..."
Tak nějak si představuji genezi Nemáš co ztratit. Knížka sleduje autorův zavedený postup - excelentní pomalý rozjezd, přešlapující střed s identifikací zla, Reacherovy logické dedukce o tom, jak to vlastně všechno bylo, a velké akční grand finále, kde není zlo potrestáno, ale pro jistotu zcela eliminováno ze světa. Jenže tady to moc nefunguje.
TYTO postavy tu už jednou byly, Lee Child recykluje archetypy svých předchozích reacherovek, a Reacher se prostě chová divně. Z ochránce a vykonavatele spravedlnosti se stal vzdorovitý fracek, který vybílí město, protože nedostal kafe. Představte si, že jednou v noci přinesete žebřík a přelezete plot do Škodovky, proniknete dovnitř, vypáčíte dveře od výrobní haly a začnete zkoumat všechno uvnitř. Chytí vás ochranka. Co udělá? Vyhodí vás? Ne, protože - ačkoli máte vzhled bezdomovce - řeknete "Neodejdu dřív, dokud mi to tu vše neukážete." A oni vám to ukážou a pak vás zdvořile vyprovodí za bránu. Druhý den to uděláte znovu, jen se probouráte do kancelářského zázemí. Zase vás chytí. Vyhodí vás? Zavolají někomu? Zavolají! Uprostřed noci přijde ředitel závodu a vy mu řeknete "Neodejdu dřív, dokud mi neukážete nákupní faktury." A on se s vámi na to téma začne slušně bavit, a pak vás vyprovodí za bránu. Zhruba takhle podobně probíhají setkání Reachera s hlavním záporákem. Já být na místě záporáka, tak Reachera zastřelím a proženu recyklátorem. A tak jedinou sympatickou postavou knížky je vlastně jen policistka Vaughan, která je tam sice jen jako jedna z archetypálních výplní (aby měl Reacher s kým spát), ale alespoň se nechová nevhodně.
Pepa4081 napsal výstižně o něco níže: "Nevím, jak to autor dělá, ale já jsem vždycky napnutý, i když si Reacher jen zavazuje tkaničky." Tohle Lee Child opravdu umí, vypravěč je senzační, tady to však nestačí. Takže kniha byla napsána, čtenáři ji zhltli, vydavatel vydělal, zlo zmizelo a můžeme se přesunout do dalšího města.
Reachera zase někdo dráždil bosou nohou a tak jim musel zase ukázat, jaký je borec. Levou zadní rozřešil tajemství náboženských fanatiků a pokrytectví válečných štváčů. Když to napíši takto, vypadá to na pěknou blbost, ale vůbec to tak není. Je to opravdu pěkný, dobrodružný román, jeden z nejlepších v této sérii o neohroženém bojovníkovi za právo na vlastní život, bez nápovědy všech těch moudrých, kteří ví nejlépe, jak by měli všichni ostatní žít.
Obtížné hodnocení. Kniha se mi líbila, ostatně jako všechno s Reacherem, ale v porovnání s předchozíma rozhodně víc akčníma knihama, to bylo celé moc takové bez chuti, zdlouhavé.
Nevěrohodný, roztahaný Reacher. Jde o dvanáctou knihu v sérii, takže je jasné, že s každým dílem nemůže být posvícení, ale já čekal trochu víc, než jen cestování z místa A na místo B. No a pseudo závěr, kdy Reacher závěrečnou dedukci a+x=Z´*-+ tomu všemu nasazuje příslovečnou pomatenou korunu.
Asi dosud nejslabší Reacher ze série. Tak nějak jsem mu nemohl věřit. V jednom okamžiku superman, v následujícím blbec. I vývoj vztahu s policistkou byl značně odbytý. Navíc i z pohledu národnostního: Vietnam byly povinné odvody a chápu dezertéry. Ale v době dobrovolného vstupu do armády je dezerce ten nejzoufalejší krok profesionála. A Reacher to schvaluje?
Mně se díl líbil. Ostatně jako všechny díly které jsem zatím přečetl. Každý díl je svým způsobem podle mně velmi zajímavý. Reacher tentokrát stojí proti náboženskému fanatikovi a celému městu. Hodně se mi líbí způsob, jakým Lee Child píše. Občas se můžete i něco nového dozvědět. Opět se mi díl velmi dobře četl. Já Reachera prostě miluju. Těším se na další díl!
Zajímalo by mne, jestli může existovat takové město – jako z béčkového hororu. Skrývá tři tajemství, která chce Reacher odhalit. Nechybí rvačka šest na jednoho, ani přitažlivá policistka, která mu pomáhá. Nevím, jak to autor dělá, ale já jsem vždycky napnutý, i když si Reacher jen zavazuje tkaničky. Opět výborná pohádka s famózním koncem, kvůli které jsem šel hodně pozdě spát. Přečteno za den a doporučuji.
Velmi uspokojivé.
Tak tohle mi připomínalo film Rambo. Tulák co jen pokračuje na své cestě někam a chce si dát jen kávu a jít dál. Avšak okolnosti a nepochopení místních překročí hranici, kdy už nejde to vrátit zpět. Musí tu nespravedlnost napravit.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Jatka |
| 2000 | A přece nezemřeš |
| 2000 | Varovný signál |
| 2001 | Nezvaný host |
| 2005 | Výstřel |
Kniha Nemáš co ztratit je v
| Přečtených | 494x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 15x |
| Knihotéce | 206x |
| Chystám se číst | 58x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 2x |
Zlatý, dobrý, průměrný střed.
Napětí, zločin, rvačky, prostě Jack Reacher. Vadilo mi určování času....Reacherovy vnitřní hodiny mu napověděly....jeho chronometr v hlavě ... to jako bývalý voják nemá své hodinky? No budiž. Konec byl hodně přitažený za vlasy a nedovysvětlený, ale jako celek se to číst dalo. Dávám 3 hvězdy.