Láska je jen slovo

Láska je jen slovo je prvním do češtiny přeloženým Simmelovým dílem, s nímž se naši čtenáři mohou znovu seznámit a posoudit jeho mimořádné hodnoty. Pro svůj příběh si Johannes Mario Simmel zvolil prostředí soukromého školního internátu, kam většinou přicházejí děti z „lepších" rodin z celého světa, na které neměl nikdo čas a které vždycky cítily svou osamělost. Špatná výchova některé pokřivila a zkazila. Páteří celého příběhu je něžná a hluboká láska mladého Olivera ke krásné Vereně, manželce úspěšného bankéře. Láska, která musí zůstat utajena a stane se tak předmětem vydírání. Stále víc se zatahuje smyčka kolem nešťastné dvojice, pro kterou není v daných podmínkách východisko. Román se čte jedním dechem jako strhující drama. Autor dokáže udržet čtenáře v napětí od první do poslední stránky, takže se nedivme ohromným nákladům jeho díla a popularitě, kterou získal v Německu i v mnoha dalších zemích....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29779/laska-je-jen-slovo-29779.jpg 4.51117
Originální název:

Liebe ist nur ein Wort (1962)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Práce
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (213)

Přidat komentář
zdencaaa
20. června

Četla jsem to kdysi dávno. Jen si pamatuju, že mě to nebavilo a všechny postavy, včetně hlavního hrdiny mi přišly nesympatický. Čekala jsem od toho víc, protože mě zaujal název, ale bohužel. Možná mi nesedl poněkud sladkobolný Simmelův styl. Toť vše.

PS: Naprosto souhlasím s 1amu.

Patěj
15. června

Asi jedina kniha, kterou jsem precetla 2x

heavy66
12. června

Zamilované romány nejsou můj šálek čaje, ale Láska... se mi líbila!

Denisa232623
11. června

K jeho knihám nemám co psát, protože jsou pro mě bezkonkurenční. Miluju je a tahle ve mě zanechala hodně:)

zlatka2001
16. května

Tak to byla síla! Ani si neumím představit takové množství zlých lidí na jednom místě. Hrozně smutné. Vlastně ten závěr byl docela logickým vyústěním beznadějné situace.

1amu
01. dubna

Je mi naprosto jasné, že dalšími řádky hodně naštvu jeho příznivce. Sorry jako.
Ale nemohu si pomoci. Pan Johannes Mario Simmel byl autor s geniálním smyslem pro kšeft. Když se objevila tato kniha a s ní "Všichni lidé bratři jsou" na pultech knihkupectví v 70-tých létech - ani se na nich neohřála. Bylo to zjevení ! Léta plynula a po listopadu 1989 nakladatelé zavětřili. A začali vydávat jednoho Simmela za druhým, až došlo k inflaci Simmelů. Beru tak ještě " Hurá ještě žijeme a Nemusí být vždycky kaviár. Tato kniha by se hodila do "Bílé edice" Harlekýnů, vydávaných před 25-ti roky.

Pajalada
15. března

Styl psaní autora není zrovna můj šálek kávy, ale protože zvědavost, co se s mladým Oliverem skutečně stalo byla větší, tak jsem knihu dočetla až do samotného konce. Po dočtení knihy jsem cítila smutek, bezmoc a vztek. Láska a bohatství jsou dvě velmi odlišné hodnoty. O to je to smutnější, když zvítězí peníze nad láskou a "propo" nad smyslem celého života. Pointa knihy je velmi silná (za tu dávám 5 hvězd), ale styl psaní autora mne neoslovil.

Hanka_Bohmova
07. února

Že prý bych si měla něco přečíst od toho slavného spisovatele...

Pokusila jsem se, přečetla jsem plnou třetinu knihy, než jsem ji odložila. Nelíbila se mi, vnímala jsem ji jako přehnanou, umělou a melodramatickou hned od první strany. Neodbytně se mi vybavovala jedna mexická telenovela, kterou vysílali za mého mládí. I v mexické telenovele bývají řečeny závažné věci o stavu společnosti, ale můžete je brát vážně v tak nevěrohodném kabátě? A je to dostatečný důvod něco takového sledovat?
Možná bych autorův styl dokázala snést, kdyby mi v něm bylo naservírováno silné nosné téma - existují knihy, které čtu se zájmem a potěšením, přestože příliš tlačí na pilu. Ale ústřední milostný vztah a dějová linka tohoto románu na mě působily zcela vykonstruovaně a na udržení pozornosti nestačily.

ivakola
06. února

Pan Simmel je pan spisovatel. Každá jeho kniha je něčím jiná a z každé si odnesu něco, co ve mě zůstane napořád. Tato není vyjímkou. Láska zde není tak okázalá a opětovaná jak se na první pohled zdá. Spíše mi došlo, že když už se rodiče rozhodnou mít děti, měli by se jim věnovat a milovat je takové jací jsou nebo z nich mohou vyrůst moc nepěkné zrůdičky.

Inka063
08. ledna

Deset vydání této knihy mluví za vše. Je to - stejně jako Všichni lidé bratry jsou - nestárnoucí dílo, které má pořád co říct, s tématy stále platnými, ať jsme zavaleni technikou nebo žijeme "bio" životy. Láska, city, citové deprivace - pořád se o tom dá psát. Ale jen někteří to umí tak dobře, jako to uměl Simmel.

Evaho73
04. ledna

Musím sa priznať, že do tejto knihy som sa začítala až na druhý pokus. Prvý raz som ju zhruba po päťdesiatich stranách odložila ako nedočítanú.
Vzhľadom na jej úžasné referencie som sa do nej pustila znovu a teraz vôbec nebanujem, že som počiatočný odpor prelomila.
Príbeh, v ktorom je láska naozaj iba slovo... Detský internát, ktorý sa stal akousi "čakajúcou stanicou" plnou po láske túžiacich detí rôzneho veku, ma donútil priznať, že láska je pre ľudí rovnako k životu dôležitá tak, ako napríklad slnko. Absencia lásky a nenaplnená láska často nutí ľudí robiť také veci, ktoré sú nezlúčiteľné so životnými princípmi alebo životom samým....
Autor sa v knihe okrajovo dotkol aj traumy Nemcov, vyrovnávajúcich sa s nacizmom a jeho dôsledkami.
Kniha, ktorá čitateľa donúti zamyslieť sa nad životom.

čef
08.12.2017

Srážka naivního mladíka s láskou, který vůbec netuší nebo možná ani nechce vědět, jak to v reálném světě chodí. No, takoví jsme většinou byli v tomto věku zřejmě také a proto se nám asi román tak líbí, i když bychom přivítali optimističtější závěr. Obdivuji úžasně živý a psychologicky zajímavý popis konání různých duševních mrzáků.

ferda16
22.11.2017

Četla jsem ji před 15 lety... a nechala ve mě velmi silné emoce. Určitě se k ní za pár let vrátím a jsem zvědavá, k jaké změně dojde. Na to, jak je knížka obsáhlá se čte jedním dechem.

Fresh
13.11.2017

Knihu jsem četla tak před dvaceti lety. Je to o věrné lásce až za hrob(a to doslova). Brečela jsem tenkrát celé odpoledne. Před pár lety jsem jí četla naposledy(asi po páté) a má pro mě stejně silný příběh. Tentokrát jsem brečela hned na začátku, protože jsem věděla jak to dopadne :-). Román je romantický a smutný, ale je o lásce a to máme my holky rády :-).

Imor
12.11.2017

Knihu jsem četla na základě čtenářské výzvy, takže opravdu výzva k přečtení a hlavně k dočtení ...

Teresita
31.10.2017

Kniha se mi moc líbila! Nevadilo mi, že vím, jak to skončí, pořád jsem stejně doufala…ten konec je ještě mnohem smutnější. Líbilo se mi vyobrazení poválečného Německa, odkazy na literaturu, hudbu. Překvapilo mě, jak je tato kniha nadčasová, připadala mi jako by byla napsána v současnosti. Hlavního hrdinu jsem měla od začátu ráda, ovšem jeho láska Verena mi byla velmi nesympatická. Samozřejmě, měla to v životě těžké, ale to její činy neomlouvá. Nejhorší mi přišlo, jak využívala svoji dcerku. Je to opravdu velmi smutná kniha, která zasáhne.

Oceňuji, jak autor dokázal měnit styl a způsob vyprávění, podle toho, kdo vypráví. Od nádherného popisu oběšence na začátku, složitých souvětí k jednoduchému popisu v knize hlavního hrdiny.

de_baques
16.10.2017

autor je prostě přesvědčivý vypravěč, napsal knihu, která se v mnohém podobá velkým milostným románům 19. století, jen zasazená do kontextu přízemního Německa 60. let,

hltám kýčovitý děj (nekonečná láska až za hrob, hrdina je romantický rozervanec), fantastické zápletky (neobejde se to bez zakuklených nacistů), nechybí ani děsivý mrzák z gotických románů (Hanzi) a skončí to obligátním soubojem na pistole (pardon pěsti, ale Oliver to vzdá dopředu). Celé to vypráví hypochodr, který si hraje na dr. Schweitzera.

Zkrátka velmi čtivá kniha, ale žádné kulturní veledílo.

Kassiopeia
12.09.2017

Knížka, ke které jsem se po letech vrátila. Knížka, která mě nikdy nezklame.

Tenebien
09.09.2017

Četla jsem to tak před 15 lety... A stále si pamatuju, jak emocionální zážitek to byl.

LutherKing
04.09.2017

U Simmela jsem si zvykl na špatné konce.

slimáčik
24.08.2017

Prešlo hádam 30 rokov, čo som ju čítala. Zostalo mi už len rozhodnutie, že ju viac čítať nechcem.
Také silné emócie, ktoré vo mne autor majstrovsky podaným príbehom vyvolal (v puberte mladý človek pocity prežíva ešte niekoľkonásobne silnejšie), sa mi zažívať už nežiada. Nebudem predsa pichať do osieho hniezda, no nie!

planeta
21.08.2017

Krásná kniha, patří mezi mé oblíbené .

Giraffka
07.08.2017

Ano, je to romantické, ano, může to být naivní - stejně jsem brečela, jak mě to dojalo.

koki.veru
26.07.2017

Úžasný román. Už dlouho mě kamarádka překecávala, ať si to přečtu, teď se na to konečně dostalo a byla jsem nadšená.

pedroK
21.07.2017

Krásný román, četla jsem plna očekávání..tak jako jiné autorovy knihy. Osudy lidí jsou spletité. Moc jsem Oliverovi držela palce, jeho láska byla silná, ale tak naivní. Verenu jsem odsuzovala. Superštětku jsem nenáviděla..tak sugestivně je román napsaný.

Kerberos
05.07.2017

Velmi dobře zpracovaný příbeh.Když si Představíme jinou dobu,jiné prostředí mohlo by se to stát i dnes.Vydírání ,zakázaný nerovný /postavením a věkem/vztah.Dnes by to ale nikdo tak dobře nenapsal.

jana5843
07.06.2017

Tuto knihu jsem četla již několikrát a musím říct že mě prostě baví,je to sice zamilovany román a končí smutně ..jak jinak ale postavy jsou popsány dokonale a celý děj je s vydíráním Olivera zajímavý...

ziriant
27.05.2017

Láska je jen slovo. Příšerný název. Ale jsem ráda, že jsem se jím nenechala odradit, už tehdy poprvé před 10 lety. Nyní se mi kniha konečně opět dostala do rukou, pouze s matnou vzpomínkou, že ve mě zanechala cosi, co bych chtěla prožít znovu. Psáno jednodušším jazykem a ano, nebudeme si nic nalhávat, je to hlavně o lásce. Ač jsem se kdysi pro čtení rozhodla hlavně proto, že byla tato kniha zařazena do "poválečné literatury" a i přes svou náklonnost k barokně rozvětveným větám a metaforám... čtení nelituji. Špatný konec? Zde předností. Ale něco mi na knize přece bylo proti srsti. A to samotná zápletka, romantická podstata příběhu. Nějak tomu nevěřím a zažít bych to nechtěla (a to nikoli kvůli tomu, že to "nedopadlo"). Ovšem závěr považuju literárně za velice zdařilý a příběhově za silný. Mám z něj pocit, jako by se tím snad i autor snažil čtenáře k něčemu přimět. K čemu konkrétně, to už je pochopitelně na čtenáři. Ale většina z nás, co dočetla až do konce, si poselství zřejmě nějakým způsobem vztáhne na sebe a zapřemýšlí si nad vlastním životem. A nějak si nemůžu odpustit nemyslet na věci, které se dějí "touto dobou"... Všechno to štěstí a neštěstí, všechny ty lásky, které třeba zrovna začínají a které končí, všechny ty okamžiky, které s láskou vůbec nijak nesouvisí.
A neodpustím si ani výtah z téměř samotného konce "Je velmi mnoho podob lásek. Jen málo jich činí člověka šťastným. Ale to zřejmě taky není jejich smyslem." O tohle spíše možná jde. Je láska jen slovo? A není to jedno? (Mimochodem mně přijde jako mimořádně ošklivé slovo, které fakt nemusím, a proto bych řekla, že tímto komentářem jsem si možná vybrala jeho užívání na dlouhou dobu dopředu :D). Spíše jde tedy o to, zda má smysl. A jaký. A jaký smysl vlastně hledáme. Ale plakat nad tímto příběhem, to by mě tedy nenapadlo, na to mi přišlo zpracování příliš tuctové a jednání postav jen málo politováníhodné.

urla
22.05.2017

Nemohl jsem dočíst, pro mě nuda, cukrová vata v knižním přebalu.

Dervish
19.05.2017

Láska je slepá a krutá ... a nevybírá si koho spálí svým plamenem ... nakonec zasáhne většinu z nás ... není úniku.

PS: Lidi jsou svině a láska proti nim nemá šanci.