Italské hodiny

Italské hodiny https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/166038/bmid_italske-hodiny-Hf5-166038.jpg 4 6 2

Ve dvaadvaceti črtách z cest, které shrnul do svazku Italské hodiny, skládá moderní americký klasik Henry James ódu na milovanou Itálii se stejnou zevrubností, s jakou se v psychologických prózách zajímá o „dům lidské duše“. Zvláštní stav „mysli na toulkách“ ponouká autora zkoumat povahu civilizačního jevu zvaného turismus. Během čtyřicetiletého putování po zemi, jež zažila vzestup i pád nejslavnější starověké říše a zvedá se z popela jako znovusjednocený stát, neuniknou Jamesovu bystrozraku ani první excesy masového cestování v časech, kdy se na silnicích teprve začínaly ozývat klaksony automobilů a památková péče byla v plenkách. Čtenář užasne, nakolik jsou autorovy postřehy stále aktuální jak na nejnavštěvovanějších místech Itálie, tak v zákoutích daleko od hlučícího davu. Ale ať už se James trefuje do babylonského srocení na benátské laguně, ať si dobírá politické poměry odrážející se v ulicích věčného Říma, ať se kochá zaostalostí venkova nebo se koří tisícileté kráse Florencie, Sieny či Ravenny, poslouží milovníkovi Itálie jako zasvěcený průvodce nejvyšší třídy. Estetická vnímavost se v jeho osobitém náhledu snoubí s jiskrným nadhledem a tradicí anglosaského humoru, a tak výsledek této vášně k sladké Itálii zastiňuje cestopisy jeho nejtoulavějších amerických předchůdců: Marka Twaina a Hermana Melvilla.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Cestopisy a místopisy

Vydáno: , Leda , Rozmluvy
Originální název:

Italian Hours , 1909


více info...

Přidat komentář

puml
14.01.2022 5 z 5

Svoje dojmy z Jamesových cestopisů jsem už zevrubněji popsal u Malé cesty po Francii. Tady jen doplním, že Itálie byla pro Jamese skutečným "objektem tajemné touhy" a je z těch zápisků poznat jeho fascinace Itálií a vším italským, což ale někdy trochu ztěžuje už tak dost náročnou četbu. Navíc mi zde chybělo více dobových kreseb a celkově ty italské památky mají v sobě často něco až nabubřelého. Na některých popisovaných místech jsem byl, takže bylo zajímavé srovnat Jamesovo vidění s tím mým, ale i tak se mi Malá cesta po Francii líbila víc.

soukroma
04.12.2019 3 z 5

Zajímavé črty o uměleckých skvostech nejznámějších italských měst - zejména Benátek, poté Říma, Florencie a Ravenny, letem světem pak Sieny či Janova. O krajině a přírodních krásách Itálie nenajdete v knize nic, stejně jako o městech na jih od Říma, vyjma výletu do Anacapri.
I když je kniha hodně stará a čerpá ze zážitků v daných místech mezi lety 1870-1909, čtenář by si určitě užil jednotlivé črty při návštěvě galerií a paláců. Na dálku, bez podrobné znalosti a osobních vzpomínek, to není ono.

"Cestovat znamená vlastně zajít do divadla, vydat se za podívanou..." - plně souhlasím (zejména když zmíněná slova padla při prozkoumávání janovských přístavních uliček)

Knihu doprovází obsažné poznámky, které byly pořízeny pro nové anglické vydání a jsou prakticky současné, tudíž slouží jako aktuální doprovod textu. Nechybí ani užitečný slovníček a rejstřík. 70%

Pozn.: neb čtu právě o Michelangelovi, hledala jsem v Italských hodinách autorovy postřehy o tomto Mistrovi a jeho dílech - pohříchu jich je v knize velice málo, a dokonce spíše kritických