Italské boty

Překvapující a dojemný příběh muže, který se ocitne na prahu svého vlastního obrození. Fredrik Welin žije na malém ostrově, který je během zimních měsíců zcela obklopený ledem. Cítí se ve svém životě tak ztracený, že každé ráno vysekává do ledu díru a noří se do mrazivé vody, aby si připomněl, že žije. Pronásledován vzpomínkami na nešťastnou chybu, která ho dohnala na tento ostrov a odvedla od úspěšné kariéry chirurga, vnímá život tak letargicky, že v jeho obývacím pokoji nerušeně vyroste mraveniště. Vtom se objeví nečekaný návštěvník a obrátí jeho svět naruby. Začne výstřední, teskná cesta, která ukazuje Mankella na vrcholu jeho romanopiseckých sil. Tento hluboce lidský příběh o ztrátě a vykoupení je svědectvím o nepředvídatelnosti života, z níž se i ve chvílích osobní tragédie může zrodit naděje....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/326090/italske-boty-FEg-326090.jpg 4.245
Originální název:

Italienska Skor (2006)

Žánr:
Literatura světová, Detektivky
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (15)

Přidat komentář
Lemurka
23. října

Na knize se mi nejvíce líbilo prostředí-zima, led, sníh, samota ostrova ... Samotný příběh nebyl špatný, druhá půlka už se trochu táhla. Je to něco jiného než jsem doposud četla. Moc hezká grafika knihy.

Marcela52
19. října

Knihy tohoto autora čtu ráda, proto mě i tento jeho román zaujal. Přestože hlavní hrdina nevzbuzuje moc sympatií a téma osamělosti a umírání není právě optimistické, kniha se dobře četla a mohu doporučit. Není to asi četba pro každého, ale kdo má rád severskou literaturu s popisy krásné a drsné přírody, a také dobré psychologické romány, nebude zklamán...

Hella
12. října

Zcela jistě nemám trpělivost na takovéhle pomalé, poklidné vyprávění a nudím se a usínám... Moje chyba, já vím. Ale i když se snažím, tak víc než třetinu knihy prostě nedávám. Nicméně vzhledem k tomu, že mám moc ráda většinu Mankellových knih, nebudu hodnotit.

pajaroh
04. října

Už dlouho jsem nenarazila na tak nesympatickou hlavní postavu vyznačující se kombinací ega a zbabělosti, která je, pravda, ve většině z nás, nicméně v takto napřímo podaném vyprávění ich-formou je těžké se do "hrdiny" vcítit a porozumět jeho jednání. Kupodivu to nevadí. Kniha se čte lehce a výstižné popisy severské přírody, skalnatého ostrova, hlubokého lesa, ledu, větru, moře a výstřednost vedlejších postav se všemi jejich bolestmi jsou na knize nejbližší.

BaS1972
19. září

Velmi čtivý příběh. O stáří, bilancování. O vztazích a lidech, kteří nejsou černobílí. Krásné popisy přírody na ostrovech, kam se asi jen tak nepodívám.

perpe2a
31. srpna

Kniha se mi líbila, i když měla určité mouchy, ale přesto byla výborná. Do hlavního hrdiny jsem se s lehkostí vžila a zatoužila po troše té samoty u vody. Určitě stojí za přečtení.

zuzana2599
14. srpna

Jak ráda bych, milý Fredriku, přijela na tvůj malý ostrov a pozorovala nekonečný led a mravence v tvém pokoji. A poslouchala to nekonečné ticho.
Krásný a ojedinělý příběh, který mě zcela pohltil a já si užívala každou stránku.
Příběh o osamění, i o odvaze žít a nevzdávat se. Jemný a dojemný děj protkává motiv a symbolika pomalu plynoucího času.
Moje první mankellovka a hned ta, na kterou jen tak nezapomenu!!

hlina
24. července

Pro mě poetický příběh, který mě velmi zaujal, i když občas mi chování postav připadalo málo uvěřitelné.

magnolia
03. července

(Na knihu jsem zvědavá, už jsem i nahlédla, jen si ji nechám na zimu). Tak jsem to zvládla i v létě - neměla jsem doma na výběr a potřebovala jsem si přečíst něco vážnějšího (nežli Sobí bobky) a tato kniha vážná opravdu je. Začátek mě docela vtáhnul, ostrov na švédském severu jako hlavní místo děje, to mám ráda, k tomu nějaké to tajemství v minulosti hlavního hrdiny, a ne jedno, jak se ukáže. Škoda, že mi v tomto psychologickém příběhu několikrát něco v chování postav vadilo a připadalo mi nereálné nebo hodně podivné... a občas bylo moc i těch hlubokých myšlenek ve vzájemných hovorech. Naopak postava pošťáka a hovory s ním byly osvěžením a byly tu i další, zase jinak působivé situace. Detektivní tvorbu pana Mankella jsem zatím nepoznala, možná nějakou mankellovku zkusím.

hs777
29. června

Nostalgická kniha o podzimu života, o tom, že nemusíme čekat s bilancováním až do stáří a nikdy není pozdě opustit zaběhlé koleje nebo vylézt z ulity. Do série s komisařem Wallanderem jsem se opakovaně zkoušela začíst, ale nepodařilo se. Zato tato kniha Henninga Mankella mě neuvěřitelně uchvátila a je mi neskutečně líto, že už nic nového nenapíše. Mohu se těšit alespoň na jeho autobiografické vzpomínky Pohyblivý písek, které by měly vyjít začátkem listopadu v Hostu.

DariDerek
27. června

Kniha mi nesedla. Wallandera mám ráda, ale tady jsem se s Fredrikem nesetkala na společné vlně... více bude v recenzi na www.Chrudimka.cz v nejbližší době.

hana1070
26. června

Žádná detektivka, ale téměř poetický příběh - o stáří, smutku, naději a globálním oteplování.

kuruteku
22. června

Ano, ano. Kdyby to nenapsal Mankell nebo kdyby mne na tu knihu nikdo neupozornil, minuli bychom se. A byla by to škoda. I přes to, že konec je otevřený jako ... jako sám život. Ono už v těch detektivkách bylo něco víc, než je tajemný příběh a severský náhled na společnost. Vyrovnání se s ostatními, sám se sebou. Od toho tu knihy jsou a kdo z nás nemá nějakého kostlivce ve skříni, které ho je potřeba důstojně pohřbít a vyrovnat se s ním.

rodak
21. června

Možná kdyby to nenapsal Mankell tak by kniha byla bez povšimnutí.Je to pěkný jednoduchý příběh a když Wallandera mám přečteného ,rád si přečtu i ostatní knihy autora.

lencin
18. června

Hezký příběh o jednom lidském životě a jeho zakrutách. Bilancování a pokus o změnu v cílové rovince.