Italské boty

Překvapující a dojemný příběh muže, který se ocitne na prahu svého vlastního obrození. Fredrik Welin žije na malém ostrově, který je během zimních měsíců zcela obklopený ledem. Cítí se ve svém životě tak ztracený, že každé ráno vysekává do ledu díru a noří se do mrazivé vody, aby si připomněl, že žije. Pronásledován vzpomínkami na nešťastnou chybu, která ho dohnala na tento ostrov a odvedla od úspěšné kariéry chirurga, vnímá život tak letargicky, že v jeho obývacím pokoji nerušeně vyroste mraveniště. Vtom se objeví nečekaný návštěvník a obrátí jeho svět naruby. Začne výstřední, teskná cesta, která ukazuje Mankella na vrcholu jeho romanopiseckých sil. Tento hluboce lidský příběh o ztrátě a vykoupení je svědectvím o nepředvídatelnosti života, z níž se i ve chvílích osobní tragédie může zrodit naděje....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/326090/italske-boty-FEg-326090.jpg 4.268
Originální název:

Italienska Skor (2006)

Žánr:
Literatura světová, Detektivky
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (27)

Přidat komentář
soukroma
dnes

Ze zajímavého prostředí, se zajímavými zvraty, ale až přespříliš pesimistické, na můj vkus.

šipek
01. února

Krásně napsaný příběh, který nutí čtenáře k zamyšlení. Detektivku ale neočekávejte.
Henning Mankell je pro mě pan spisovatel.

Pett
25. ledna

Bella bellisima... bravo... bravo... jsem zase po dlouhé době okouzlena "prostě životem" ... sněhuplné vyprávění mi vneslo takový zvláštně krásný ledový klid na duši... zároveň mi rozpalovala srdeční chlopeň ta skvostná lidskost příběhu, kdy jsem se stala tichým pozorovatelem otevírání nejednoho poraněného člověčího srdce... pak pomalounku písmenko za písmenkem přichází duševní obleva a mně je při čtení tak nějak samo milo... však koho ty boty občas v životě netlačí... už abych se přezula do holínek a vyrazila na další životní cestu... těším se, můj milý Fredriku!

ivdol
21. ledna

Nevím. Přečetla jsem, ale nějak mi to nenadchlo.

Dandy1
12. ledna

Je to moje první setkání s Mankellem. Psát rozhodně umí. Děj této knihy je na mě ale moc pomalý a ponurý. Postavy v knize jsou pro mě nereálné. Nebavilo mě to. Dala bych jen dvě hvězdičky, ale za styl dávám ještě jednu.

Makrela Liška
12. ledna

Po negativním ponurém severském začátku jsem se do knihy dostávala jen s vynaložením jistého úsilí, nicméně jak se rozvíjela zápletka, Mankell mě stále více dostával. Líbilo se mi, že hrdinové a jejich konání byli tak hluboce lidští, bez příkras a idealizování. Nic jim sice nebylo zadarmo odpuštěno, ale přesto nějak našli svou trnitou cestu ke smíření a naději. Vedle Backmanova zázračného polepšení Muže jménem Ove tohle byla daleko střízlivější próza, která neslibovala jen dojetí a pohlazení po duši pro své čtenáře.

Juagustin
09. ledna

Komorní příběh, vyvíjí se od počáteční ponurosti a nehybnosti ke změně a naději. O tom, že nikdy není pozdě a že změny v životě mohou nastat, i když je už nečekáme. Až na návštěvu u italského ševce, která podle mého soudu byla zbytečná a trochu překročila hranici uvěřitelného, bylo vše dle mého gusta. Severská nálada, chlad, opuštěnost, proti tomu krátké léto a vřelá setkání. Paralelu se sebou vidím v tom, jak hlavního hrdinu vždy musel někdo popostrčit, aby začal konat, a pak už to šlo samo a lépe, než čekal;-)
Dodatek: čtu v komentářích, že hlavní hrdina je nesympatický - mně je sympatický moc! Je to skutečný člověk!-)

Faila
02. ledna

Pro mě velmi zajímavé čtení, příběh jsem hltala až do úplného konce. A přitom na mě toto dílo působí více poeticky než příběhově. Dění v knize je neuvěřitelné, má obrovský dramatický náboj, a přesto mi přišlo, že je zakryté pod rouškou jakéhosi klidu a ticha, které na ostrově panují.

marili
11.12.2017

Kniha, která ve mě zanechala stopu. Změnila můj pohled na svět a jak v něm žít. Žít každým dnem.

konicekbily
10.12.2017

Autor dokázal, že u psaní dokonale ovládal. Vkradl se do mysli stárnoucího muže a děj mu umožńuje se mnohokrát zamylet nad dosavadním životem. Hlavního hrdiny i autora. A někdy i mým.

Calinda
07.12.2017

Pro mě naprosto nádherná knížka! Nevidím na ní žádnou chybu a řadím mezi své TOP. Neuvěřitelně realisticky popsané krásy a specifika severské krajiny, všechny postavy v knížce mají mé sympatie, a to včetně hlavní postavy, i když ji tu mnozí nehodnotí zrovna kladně. Pro někoho necharakterní, sobecký či zbabělý, pro mě je hlavní hrdina prostě člověk. Muž, který jednoho dne z neopatrnosti či lehkovážnosti, avšak zcela bez zlého úmyslu, naopak s cílem pomoci, učiní rozhodnutí, které nejde vzít zpět a je naprosto tragické. Tragické pro celý jeho další život i životy jiných. Není lehké se s takovou chybou vyrovnat, proto mi chování a myšlenkové pochody osamělého a starého doktora přijdou naprosto logické a uvěřitelné. Jako zápor hodnotím to, že už jsem knihu dočetla a příběh tím skončil.

Tyet
28.11.2017

Komorní drama od autora detektivních příběhů Henninga Mankella. Je o stárnoucím chlápkovi s dosti mizerným charakterem, ale čtenář se na něj přesto nemůže zlobit. Možná proto, že něco z něho máme v sobě všichni. Knížka o zbabělosti, lásce, síle a smrti. Od autora jsem začala číst jednu z jeho detektivek a pro nudu ji odložila, tohle se mi líbilo. A možná mi ten příběh vnukl jednu myšlenku: na co čekáš?
Možná je k pochopení knihy třeba trochu zestárnout, jako je tomu u mnoha jiných.

Lemurka
23.10.2017

Na knize se mi nejvíce líbilo prostředí-zima, led, sníh, samota ostrova ... Samotný příběh nebyl špatný, druhá půlka už se trochu táhla. Je to něco jiného než jsem doposud četla. Moc hezká grafika knihy.

Marcela52
19.10.2017

Knihy tohoto autora čtu ráda, proto mě i tento jeho román zaujal. Přestože hlavní hrdina nevzbuzuje moc sympatií a téma osamělosti a umírání není právě optimistické, kniha se dobře četla a mohu doporučit. Není to asi četba pro každého, ale kdo má rád severskou literaturu s popisy krásné a drsné přírody, a také dobré psychologické romány, nebude zklamán...

Hella
12.10.2017

Zcela jistě nemám trpělivost na takovéhle pomalé, poklidné vyprávění a nudím se a usínám... Moje chyba, já vím. Ale i když se snažím, tak víc než třetinu knihy prostě nedávám. Nicméně vzhledem k tomu, že mám moc ráda většinu Mankellových knih, nebudu hodnotit.

pajaroh
04.10.2017

Už dlouho jsem nenarazila na tak nesympatickou hlavní postavu vyznačující se kombinací ega a zbabělosti, která je, pravda, ve většině z nás, nicméně v takto napřímo podaném vyprávění ich-formou je těžké se do "hrdiny" vcítit a porozumět jeho jednání. Kupodivu to nevadí. Kniha se čte lehce a výstižné popisy severské přírody, skalnatého ostrova, hlubokého lesa, ledu, větru, moře a výstřednost vedlejších postav se všemi jejich bolestmi jsou na knize nejbližší.

BaS1972
19.09.2017

Velmi čtivý příběh. O stáří, bilancování. O vztazích a lidech, kteří nejsou černobílí. Krásné popisy přírody na ostrovech, kam se asi jen tak nepodívám.

perpe2a
31.08.2017

Kniha se mi líbila, i když měla určité mouchy, ale přesto byla výborná. Do hlavního hrdiny jsem se s lehkostí vžila a zatoužila po troše té samoty u vody. Určitě stojí za přečtení.

zuzana2599
14.08.2017

Jak ráda bych, milý Fredriku, přijela na tvůj malý ostrov a pozorovala nekonečný led a mravence v tvém pokoji. A poslouchala to nekonečné ticho.
Krásný a ojedinělý příběh, který mě zcela pohltil a já si užívala každou stránku.
Příběh o osamění, i o odvaze žít a nevzdávat se. Jemný a dojemný děj protkává motiv a symbolika pomalu plynoucího času.
Moje první mankellovka a hned ta, na kterou jen tak nezapomenu!!

hlina
24.07.2017

Pro mě poetický příběh, který mě velmi zaujal, i když občas mi chování postav připadalo málo uvěřitelné.

magnolia
03.07.2017

(Na knihu jsem zvědavá, už jsem i nahlédla, jen si ji nechám na zimu). Tak jsem to zvládla i v létě - neměla jsem doma na výběr a potřebovala jsem si přečíst něco vážnějšího (nežli Sobí bobky) a tato kniha vážná opravdu je. Začátek mě docela vtáhnul, ostrov na švédském severu jako hlavní místo děje, to mám ráda, k tomu nějaké to tajemství v minulosti hlavního hrdiny, a ne jedno, jak se ukáže. Škoda, že mi v tomto psychologickém příběhu několikrát něco v chování postav vadilo a připadalo mi nereálné nebo hodně podivné... a občas bylo moc i těch hlubokých myšlenek ve vzájemných hovorech. Naopak postava pošťáka a hovory s ním byly osvěžením a byly tu i další, zase jinak působivé situace. Detektivní tvorbu pana Mankella jsem zatím nepoznala, možná nějakou mankellovku zkusím.

hs777
29.06.2017

Nostalgická kniha o podzimu života, o tom, že nemusíme čekat s bilancováním až do stáří a nikdy není pozdě opustit zaběhlé koleje nebo vylézt z ulity. Do série s komisařem Wallanderem jsem se opakovaně zkoušela začíst, ale nepodařilo se. Zato tato kniha Henninga Mankella mě neuvěřitelně uchvátila a je mi neskutečně líto, že už nic nového nenapíše. Mohu se těšit alespoň na jeho autobiografické vzpomínky Pohyblivý písek, které by měly vyjít začátkem listopadu v Hostu.

DariDerek
27.06.2017

Kniha mi nesedla. Wallandera mám ráda, ale tady jsem se s Fredrikem nesetkala na společné vlně... více bude v recenzi na www.Chrudimka.cz v nejbližší době.

hana1070
26.06.2017

Žádná detektivka, ale téměř poetický příběh - o stáří, smutku, naději a globálním oteplování.

kuruteku
22.06.2017

Ano, ano. Kdyby to nenapsal Mankell nebo kdyby mne na tu knihu nikdo neupozornil, minuli bychom se. A byla by to škoda. I přes to, že konec je otevřený jako ... jako sám život. Ono už v těch detektivkách bylo něco víc, než je tajemný příběh a severský náhled na společnost. Vyrovnání se s ostatními, sám se sebou. Od toho tu knihy jsou a kdo z nás nemá nějakého kostlivce ve skříni, které ho je potřeba důstojně pohřbít a vyrovnat se s ním.

rodak
21.06.2017

Možná kdyby to nenapsal Mankell tak by kniha byla bez povšimnutí.Je to pěkný jednoduchý příběh a když Wallandera mám přečteného ,rád si přečtu i ostatní knihy autora.

lencin
18.06.2017

Hezký příběh o jednom lidském životě a jeho zakrutách. Bilancování a pokus o změnu v cílové rovince.