Invaze do Evropy

Paměti amerického generála Dwighta D. Eisenhowera, jedné z nejvýznamnějších postav spojenců 2. světové války, jsou velmi dobrým klíčem k poznání této osobnosti. Autor zachycuje nejen klíčové momenty své kariéry během války, ale i zajímavé postřehy a hodnocení předních osobností, se kterými Eisenhower spolupracoval.

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/33711/invaze-do-evropy-33711.jpg 3.99
Originální název:

Crusade in Europe (1948)

Žánr:
Literatura naučná, Historie
Vydáno:, Naše vojsko
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Přidat komentář
tygřík2
18.08.2017

Doplnila jsem si znalosti dějin o další zajímavá fakta. Paradoxně jsem u toho občas usnula (asi proto, že nejsem voják:-)), hlavně při vyjmenovávání spolupracovníků a výstroje. Ale MUSELA jsem se prokousat do konce. A dokázala jsem to!
Napsáno vysokým důstojníkem, diplomatem a politikem, z čehož plynou přeopatrné formulace čehokoliv a vysoce kladná hodnocení všech zúčastněných. Některé postřehy, ač jsou z poválečných let, jsou platné i dnes.
Maje na mysli, že autor nebyl spisovatel, ale geniální stratég a vojevůdce, odpouštím mu jeho poněkud uspávající styl a děkuji, že pomohl vyhrát WWII a napsal o tom zprávu ze svého pohledu.
Za knihu hvězdy čtyři, za vyhranou válku plný počet.

MartinezZ
14.12.2013

Vůbec ne nezajímavé čtení pamětí a vzpomínek vrchního velitele spojeneckých sil od Afriky po Evropu. Eisenhower nabízí pohled do zákulisí velení vojskům mnoha rozdílných zemí na mnoha rozdílných územích Afriky i Evropy, diplomatická i vojenská setkání s diplomatickými i vojenskými představiteli a vše doplňuje vlastními názory a jejich zdůvodňováním. Potud vše v pořádku. Bohužel jsem se při čtení nedokázal zbavit pocitu, že ke mě mluví vysoce postavený voják, jenž je spíše politikem a tak všechno vypadá tak nějak pohodově. O nějakých skutečných potížích se nic nedozvíte, jsou odbyty několika větami, maximálně odstavcem. Např. o Market-Gardenu padne jen jedna věta, jen mimochodem, a jde se dál. Přišlo mi, že s písmenek číší tak trochu domýšlivost, pocit lehkého božství. Až slovy to autor popírá, jeho až přílišná skromnost a oddanost mi prostě přišla hraná. Obzvláště ve chvílích, kdy ho ostatní dle jeho slov a vzpomínek vynášeli do nebes a omlouvali se mu za vlastní chybné názory a přešlapy a doufali, že mu tím nezpůsobili zbytečná trápení. Se všemi vycházel, všichni byli skvělí - prostě diplomat :) Zajímavé jsou i některé přepisy depeší. Na více jak 400 stránkách bych i tak asi očekával trochu víc informací z dění. Autor prostě byl politik, diplomat a vysoký důstojník a tak to celé působí jako slohové cvičení, dobré, ale chybí tomu nějaký odstup. Navíc až zamrazila poslední kapitola o vztazích s Rusy a oficiální návštěvě Ruska a Moskvy. Přišlo mi, že celou dobu bylo s Rusy většinou vše skoro až sluníčkové a najednou se ke konci dozvídáme, že ne, vlastně ani autor to neviděl moc sluníčkově a, ačkoliv to nebylo přímo řečeno, začínalo být jasné, že budoucnost po WWII nebude vzkvétajícně nádherná, ale pěkně studená.