Insomnie

16.05.2023

Krásná obálka v sobě ukrývá opravdu hodně tíživou ale velmi čtivou novelu. Autor užívá osobní zkušeností, čímž příběh získává ohromnou autenticitu. Kdo zažil období nespavosti, paralýzy, lucidního snění či jiné podobné poruchy, nebude k navození stavu tísně ani potřebovat horrorové detaily, zcela postačí samotný vývoj chování hlavní postavy a situace, ve kterých se nachází. Ony horrorové situace děj skvěle koření, zvyšují napětí i čtivost. Na to, že jde o samonáklad tehdy začínajícího autora, je text téměř prostý začátečnických chyb (ač je vyprávěný v ich formě), nebo dokonce gramatických chyb, i přes absenci redaktora se tu projevuje autorova pečlivost. Zajímavostí jsou i malé černobílé fotky míst, kam čtenáře děj příběhu právě zavedl.
Jedinými negativy knihy jsou za mě až křečovité používání spisovné mluvy v přímé řeči a občasné nevysvětlitelné zjevování a mizení členů domácnosti či navštíveného příbuzenstva. Nevím, zda knize zbytečně neubližuje také jednoduché zařazení do škatulky "horror", text má blíže spíš k psychologickému thrilleru, psychologicko-mysteriózní novele - třeba, ještě více zavádějící je pak nadpis samotné anotace.
Na závěr - přečteno jsem měla za 2 večery, dozvuky budu pociťovat mnohem, mnohem déle...
"Zavřel jsem oči a miloval se s temnotou. Cítil jsem, jak mě objímá. Jak mě hladí po tváři a postupně je všude kolem mě. Byla úžasná. Dokonalá milenka. Milenka přinášející neuvěřitelný klid do mé duše."

06.02.2023

Námět sotva na povídku roztažený na novelu/román. Občas se tohle stane, autor nalezne inspiraci ve vlastním prožitku/zážitku a rozhodne se (či je vnitřně nucen – moc dobře to znám) zpracovat ho do beletristického příběhu. Jenže to nejednou skončí přesně takhle – chápu, že nespavost a spánková paralýza jsou silné prožitky a dojmy (sám s nespavostí mám nějaké zkušenosti), ale příběh potřebuje něco více. Měl by čtenáři něco „předat“, zaujmout ho. U Insomnie se přenos nepovedl. Příběh je nesourodý, spousta věcí k sobě nijak nesedí, jsou tam jen proto, že tam jsou (nejabsurdnější mi přijde pes – najednou se v rodině, o které čtete celou dobu, objeví kvůli jedné kýčovité scéně někde ve třetině a pak zase zmizí, přitom se příběh motá kolem rodiny i bytu, kde bydlí, ale ten pes tam prostě dál není) a vlastně vůbec nijak nekončí. Absence pointy by se ještě přijmout dala (někdy je příběhy moc nepotřebují), ale tady mi chybí alespoň nějaký závěr, vyvrcholení. Mohl bych jmenovat hned několik subjektivních negativ (až ubíjející a s příběhem nijak nepropojená přemíra horrorových odkazů, hodně věcí je „jako v amerických/béčkových horrorech“ – tohle je až kontrastní se skvěle zapracovaným odkazem s Janis Joplin, nemám rád, když si příběh se mnou jako čtenářem povídá), ale za největší negativum považuji právě tu nesourodost příběhu. Zdlouhavost (proč tolik popisů nespavosti, které stejně k ničemu nevedou, když by staly dva tři výživné, sdružující všechny nejvýraznější projevy?). Nekonzistentnost (některé scény spolu, dokonce ani se zápletkou, nemají vůbec nic společného a nijak si navzájem nepomáhají). Možná to někomu, kdo má s nespavostí a spánkovou paralýzou větší zkušenosti, než já, něco dá, ale mě tohle nemělo čím zaujmout a přišlo mi to jako mlácení prázdné slámy. PR vějičku na zadní straně obálky raději nechám bez komentáře. Tohle je skoro pět let stará kniha (kdo ví, jak starší, než se dostala k vydání), jestli mi dala něco pozitivního, tak vědomí, že se Votruba od té doby vypsal. 1,5*

28.12.2021

Na českou knihu si myslím, že to není úplně špatné. Místy je to tedy zdlouhavé, ale jinak je příběh napínavý a poutavý. Za 2 večery jsem měla přečteno.

25.05.2020

Mrazivá atmosféra se z knížky valí hned od začátku. Tajemné příhody nejsou hnané do extrémů a tak působí reálně. Každého z nás občas vystraší cosi ve tmě a pak o tom přemýšlíme. Někdy se podaří vyfotit či zahlédnout přízrak. Kniha tyto příhody dobře zapracovává do příběhu jednoho nespavce. Mě teda bavila velice.

25.03.2020

Muselo to z něj prý ven, nu dobrá... Asi podobně jako hudební výplody, třeba chabí Dark Angels. Někdo holt musí produkovat slabý průměr, aby vynikl nadprůměr. O Kingovu Nespavost se v textu (s kalibrem vleklé středoškolské práce) samosebou otírá. Jenže Kingova Nespavost na mě jako silný nadprůměr příhodně a netrpělivě čeká ve čtecím regálu.
Pozn.: Chvalořečeny vědomostní Knihy kovu! 16/20

29.07.2019

Tohle mne bohužel vůbec nebavilo. Autorův styl je zbytečně zdlouhavý a spousta nahuštěných písmenek na stránce tomu moc nepřidala. Dvě hvězdičky za nápad.

05.06.2019

Knihu jsem přečetla během dvou (velice příjemných) večerů. Rozhodně se povedlo navodit tu správnou hororovou atmosféru, navíc s hlavní postavou docela sdílím její fobie, takže třeba s takovým líčením hmyzem prolezlé ložnice jsem se prala s určitými obtížemi.

Hned v průběhu četby mě mnohokrát napadlo, jak moc knihu stavíš na vlastních zkušenostech. Tuto otázku mi částečně zodpověděl doslov. Nijak moc mě nezaskočil, říkala jsem si, že autor, který by čerpal pouze z cizích, ne vlastních zkušeností, by s takovou lehkostí a přesvědčivostí pravděpodobně nevystihl stavy hrůzy a beznaděje tak vyčerpané lidské duše.

Rozhodně to není četba pro každého. Už sama ta 'temná aura' sálající z celé knihy kdekoho může odradit (a kdekoho přilákat, ale co si budeme povídat, takových dnes zkrátka tolik není). Odhodlá-li se přesto čtenář se do knihy ponořit, nemusí mít nutně dostatek pochopení s náměty nočních hrůz a děsů, které se (i přes jejich postupnou gradaci) trochu opakují. To trochu zkouší trpělivost čtenáře, tím spíš, když kniha je na popisech vlastně postavená (co si budeme, dějově náročné to zrovna není).

Zkrátka... Ti, kteří mají otevřenou mysl, případně ti, kteří jsou ochotni ji otevřít, si knihu stoprocentně užijí. Ostatně když se při čtení knihy dostane člověk do pasáže, kde si říká, "vždyť to jsem přesně já," hned ho to povzbudí ke čtení dalšího řádku.

16.04.2019

Vydávat knihy samonákladem je fajn, ale někdy se prostě hodí další osoba, která knihu přečte a řekne, že s ní něco není v pořádku. Kniha „Insomnie“ to bohužel potřebuje. Text je na horor místy hodně naivní, jako kdyby se Vašek bál zajít trochu dál, ale přitom tajemné, mysteriózní scény umí. Když pak použije sprosté slovo, najednou to zní divně a jaksi nepatřičně. „Insomnie“ má svoje hororové momenty, jsou dobré, ale pak má i nesmírně slabé momenty, kdy se nic neděje a popisy se jen opakují. Je to škoda, potenciál zde byl, nevadilo by pak ani, že se finále snaží o nějaké to lehké zamyšlení nad lidským bytím.

21.01.2019

Mělo to atmosféru, nechyběl dobrý nápad, příběh odsýpal, ale to zpracování...
Pro mě je vždy trochu těžké komentovat knihy, když jsem nikdy žádnou nenapsala, co se týče zpracování a slohu. Ale zde mě až udivilo, jaké měl autor vyjadřování. Přišlo mi, že za každou cenu chce psát spisovnou češtinou, ale v přímé řeči to až bilo do očí. Málokdo asi řekne, že jede navštívit "strýčka". Přitom hlavnímu hrdinovy bylo kolem 30-ti let a nebál se říct i slovo kur.., takže proč tak strojeně?
Dalším mínusem byl Karel. To už mi přišlo úplně na hlavu postavený. Dobře, chápu, že autor měl k "situaci" kolem nějaký vztah, ale to je jako kdyby nám dával najevo - "Máme doma strašidlo, ale je to takový dobrák, ten náš Karel." Skoro jak domácí mazlíček.
Takže za tři, ať nežeru.

27.08.2018

Ty 4* jsou spíš za čtivost než obsah. Obsah byl spíš zajímavý než dechberoucí nebo snad dokonce hororový.

22.08.2018

Asi jsem od insomnie čekala více, než mohla skutečně nabídnout. Byl to příběh, který bych čekala někde na blogu a ne přímo tištěný. Od autora jsem nic jiného nečetla, tak nevím, jak je na tom se psaním a jazykem, jeho styl mi připadal poněkud strohý, ale konec konců, bylo to psáno formou deníku... (nebo alespoň podkapitoly byly nadepisovány datem). I přes průměrné vyjadřování (nebo možná díky němu?) mi některé strašidelné pasáže připadaly celkem autentické a některé popsané pocity strachu znám sama, když si ze mě moje fantazie dělá občas srandu :-D Pokud po knížce sáhnete, pusťte se do čtení v noci, ať atmosféře trochu pomůžete ;-)

16.08.2018

Od knihy tohto typu som čakal viacej hororovej atmosféry. Autor mohol knihu podať ako román a nie ako vlastný denník, v ktorom sú len predkladané skutočnosti z jeho života. No a Karel vyznel skôr ako vtip než ako hororová postava.

17.06.2018

Četl jsem ve stejné době jako knihu Lovci duchů, tuzemská Insomnie mě bavila víc, i když se nedají úplně srovnávat. Příjemné překvapení.