Imagika II.

Druhá kniha ze dvou. Imagika – tajemný řetězec světů, dominií, kterým pevnou rukou vládne nikým nespatřený Autarcha. Čas jeho vlády se však nachýlil, blíží se výročí Usmíření a s ním i doba neodvratných změn. Estabrook, muž, který najme vraha pro svou manželku, nevědomky rozehrává hru, jejíž následky si stěží dokáže představit kdokoliv v Usmířených dominiích. Existuje však neusmířené dominium, oddělené od ostatních a to představuje reálnou hrozbu pro všechny – naše Země. Magická partie moci a kouzel vrcholí a s ní i vypravěčské umění snad nejlepšího současného autora hororů....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29854/imajika-imagika-ii-D3n-29854.jpg 4.282
Série:

Imajika (2.)

Originální název:

Imajica: The Reconciliation (1991)

Žánr:
Literatura světová, Horory, Fantasy
Vydáno:, Mustang
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Přidat komentář
danny_21
12. srpna

Bohužel světy Cliva Barkera nejsou napsány pro mě. Mimo Hellraisera a pár povedených povídek z Knih Krve mě nanadchly a Imagika s jejími dominiemi a bizarními postavami to bohužel jen potvrzuje. Nápadů milión ale mně chybí ucelená povedená celková forma - 40 %

jaskr
31. ledna

Hodnotím oba díly. Subjektivně strašně dlouhé. Skoro bych řekl, že autor byl placen od stránky. Něco vse smyslu, už bych to mohl ukončit, ale hodím postavám ještě pár klacků pod nohy, ať mám víc stránek. Když už se děj začal konečně rozjíždět a bavit mě, tak ho autor utnul, aby se věnoval jiné postavě. Opět trvalo cca 100 stran než se začalo dít něco zajímavého, aby to opět utnul a začal se věnovat něčěmu jinému. Občas se postavy chovají hodně nesmyslně. Místy si autor přizpůsoboval pravidla tak, aby se mu hodily do děje a vysvětloval to stylem "protože kouzlo".

jackw
20.08.2016

Spokojenost.. :)

horrorman
26.12.2014

Barker píše skvělé horrory, ale ještě líp mu jde psaní fantasy knížek. Baker píše dost netradičním způsobem, jeho světy jsou tajemné, bizarní a magické. Imagika je právě taková a patří k tomu nejlepšímu, co Barker zatím zplodil. Děj je téměř nepředvídatelný a dělí se na více linií, které se neustále prolínají, spojují a rozdělují, a když už si myslíte, že víte všechno, přichází něco dalšího, co děj komplikuje. Příběh je dokonale propracovaný a čtenáře nechává po celou dobu četby v polívce nevědomosti. Dále je tu skutečnost, že imagika se jen těžko dá srovnávat s něčím, co už bylo někdy sepsáno. Vysoká dávka originality a komplikovanost děje mě velice překvapila, a krom toho autor se nebál ničeho a psal absolutně bez zábran, a to nemám na mysli jen sexuální scény, . Čtení je také velmi náročné a určitě se nedoporučuje začínajícím čtenářům Barkerovi tvorby, kteří by nemuseli Imagiku docenit a spíš by je odradila od další autorovy tvorby.

Imagika tedy určitě boří hranice svého žánrů a doufám, že se Barkrovi podaří napsat ještě něco podobně dokonalého.

Makrela Liška
19.04.2014

krásný zážitek. Zase se můžu jen obdivovat tomu, jak nepředvídatelný spletitý a přitom perfektně vystavěný příběh Barker vytvořil. A neskutečně vzrušující.

Tanaka T.
11.04.2014

Od Barkera jsem četla pouze Imagiku, takže nevím, jaké byly jeho ostatní romány, nicméně tento ve mně zanechal tento pocit: autor je úchylný psychouš a úplně mě dorazil. Tato charakterizace je sice v rozporu se čtyřhvězdičkovým hodnocením, jaké jsem knize dala, ale mně se prostě i přes mnohé záporné emoce, které ve mně během čtení narůstaly, Imagika hodně líbila. Oba díly jsem dala skoro na jeden zátah (hned, co je dočetl bratr) a usoudila jsem, že něco takového jsem prostě ještě nikdy nečetla. Ani teď po nějakých šestnácti letech od prvního přečtení si nevybavuji, že by na mě nějaká kniha zapůsobila podobně. A protože je to dobře deset let, co jsem ji měla v rukou naposledy, je nejspíš načase ji vytáhnout z knihovničky a trochu si osvěžit paměť.