Ikona
Frederick Forsyth
Rusko, rok 1999... svět plný extrémů chudoby a luxusu, hladu a obžerství, politiků, gangsterů, prostitutek a kněží. Cena chleba se vyšplhala na neuvěřitelný milion rublů a sociální struktury praskají pod náporem hyperinflace, chaosu, korupce a zločinnosti. Před blížícími se volbami zní nejzvučněji hlas charismatického vůdce jedné pravicové strany – Igora Komarova. Slibuje zbídačelému národu měnovou reformu, odstranění korupce, tvrdý postup proti zločinnosti a zemi návrat někdejší moci a slávy. Z Igora Komarova se postupně stává idol – ikona, kterou zdeptaní Rusové potřebují, aby se jí mohli klanět. Jenže z Komarovova stolu zmizí dokument – a těm, kdo si jej na Západě přečtou, pro změnu vyprchá krev z tváří a roztřesou se jim ruce. Jestli je Černýmanifest pravý, pak Igor Komarov není spasitel Ruska, ale zrůda v lidské podobě. Oficiálně nemůže Západ dělat nic, ale představitelé nejmocnějších zemí přesto nechtějí jen tak stát a pozorovat, jak se věci vyvinou samy od sebe. Rozhodnou se Komarova odstranit z politické scény a ruskému lidu opatřit jinou ikonu. Pod starobylými zdmi Kremlu se začíná odehrávat gigantický zápas o Rusko...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2005 , Knižní klubOriginální název:
Icon , 1996
více info...
Přidat komentář
GENIÁLNÍ!!! Jinak ani nemůžu začít. Neskutečně, NESKUTEČNĚ DECHBEROUCÍ PŘÍBĚH propracovaný do nejmenšího, obdivuhodného detailu. Tohle byla má devátá kniha od Mistra politického thrilleru a musím říct, že z dosavadních devíti knih stavím nejvýše (a na stejnou úroveň) tyhle tři - Šakala, Mistra klamu a Ikonu.
Šakal je klasika všech klasik, nejen díky skvěle gradovanému napětí a vyprávění, ale také proto, že položil základy tohoto žánru. Pro mě osobně byla Ikona stejně tak fantastická a dokonce si dovolím jednu (pro spoustu lidí asi kacířskou) myšlenku - že tohle dílo bylo ještě o něco propracovanější než Šakal.
86 % je v mých očích dost malé hodnocení. Ikona by si zasloužila hodně přes 90 %. Ano, vyskytuje se tu nepřeberné množství postav, ale to vůbec není na škodu, ba naopak. Chce to číst velmi pozorně, aby vám neunikl žádný detail a mohli jste se ponořit do krásně plynoucího děje.
V první části se rozvíjí dva příběhy - ten, který se odehrává v roce 1999 kolem Černého manifestu, a druhý, retrospektivní, jenž nám přibližuje kariéru Jasona Monka. Jeho příběh s verbováním Rusů připomíná Mistra klamu, ale nic to nesnižuje na kvalitě díla.
Po celou dobu mě nepřestávaly fascinovat detailní popisy toho, jak funguje verbování a řízení lidí z řad protivníka, ruské mafiánské podsvětí a ruský politický systém a všechny jeho složky. Navrch k tomu Forsyth přidal barvité vylíčení hlavního města Moskvy.
Přes toto léto jsem se kromě Ikony dostal k Afghánci, Pastýřovi (který ale žije ve svém vlastním světě krátkých povídek, proto ho s ostatními nebudu porovnávat) a Vyjednávači. Přestože se mi Afgánec líbil a Vyjednavač byl ještě lepší, ani jeden z nich se Ikoně vyrovnat nemůže. A nevyrovnají se jí ani Žoldáci, Spis ODESSA a Boží pěst.
Protože Ikona, to je jedna z NEJLEPŠÍCH knih, které jsem kdy v životě četl.
Konec studené války zastihl Forsytha v nedbalkách. Kdyby něco podobného napsal dneska o Putinově Rusku, asi by to byla docela jiná píseň, ale Ikona se prostě nepovedla. Nejspíš proto, že se ještě nestačil vymanit z dlouholeté neměnnosti studenoválečných časů. Napsat takový román v době, kdy se situace ve světě měnila každých pár měsíců, bylo poněkud zbrklé.
No, mam rad Forsytha. Ale toto uz bolo moc aj na kona. Tristvrtiny knihy nas zamotaval do roznych mien, nesuvisiacich udalosti a na konci to malo cele vyvrcholit. Koniec a finale bolo odbavene prirychlo vzhladom na tu dlhuuuuuuu predohru. Nejak zenska by mu za to mozno bola vdacna, ale ja ako citatel som sa nudil. Sorry Fredo, toto ti moc nevyslo.
Četl jsem nedlouho po Boží pěsti a přiznám se, že jsem byl netrpělivý. Prokousávání se opět desítkami jmen a ze začátku nesouvislými událostmi ve mě vyvolávalo myšlenky na odložení knihy. Ale udělal jsem dobře, když jsem četl dál. Sice nevěřím, že by takto vše vyšlo, ale zápletka a špionážní intriky byly výborné. Stejně dobré jako Boží pěst, možná se mi líbila i o kousek více.
Výborná kniha, která čtenáře vtáhne. Jedná se sice o fikci, ale celá situace má až mrazivě realistické obrysy. Forsyth mistrovsky vybrušuje filigránské detaily zákulisí světové politiky.
Moje nedokonalá znalost angličtiny mi neumožňuje číst každou knihu v této řeči, ale Forsythův čistý jazyk je srozumitelný i pro cizince. Za sebe tedy mohu doporučit i originál.
Ďalšia výborná kniha tohto autora! Určite odporúčam. Nezatvorila som ju, kým som ju nedočítala do konca.
Já mám tuhle knížku rád. Myslím, že autor si dobře nastudoval nejen situaci v Rusku, ale on snad i pronikl do oné pověstné "ruské duše". A že Komarov byl zrovna Rus? Takový člověk se může najít kdekoli, stačí jen vhodná situace a diktátor je na světě.
kniha špionážneho charakteru, hlavný dej sa odohráva väčšinou v Moskve, kde sa Igor Komarov snaží dostať k moci a vyhrať prezidenstké voľby....keď sa objaví "Čierny manifest" - odhalia sa aj zákerné plány Komarova, ktoré chce uskutočniť po tom, čo vyhrá voľby.....čítala som aj skrátenú verziu, kniha sa mi páčila.....
Kniha plná reálných faktů a věrných popisů života v Rusku, už kvůli kterým stojí těch pár hodin života strávit nad napínavou špionkou. Tento typ knih žeru, jde o to, že k dosažení cíle je potřeba velké vynalézavosti a pak vše dobře, nikoliv však nutně a bez dalších obětí, snad vyjde. Bez přitažlivosti také není tajů a intrik plná činnost výzvědných služeb, zde velmi poutavě a bez kudrlinek střízlivě převyprávěná.
Já ji mám naopak asi nejraději. Nebo přinejmenším patří mezi tři mě nejoblíbenější knihy tohoto autora.
Forsyth je můj oblíbený autor, ale zde mi úplně nesedl námět románu a nemohu se zbavit pocitu jakési rutiny a stejné osnovy jeho tvorby.
Dosud se Forsyth ve svých dílech nepouštěl do příběhů, které by se odehrávaly v době, jež je vzhledem k době vzniku knihy budoucností( příběh napsán v roce 1996 a popisuje události v roe 1999). Ale i tento politický thriller se mu povedl a následný vývoj některých událostí, jak jej autor předvídal ve své knize, se až tak příliš od následné skutečnosti neliší. A to vede k zamyšlení nad tím, co by, kdyby...... Jinak poutavě napsané a špatně se četba přerušuje.
Klasická forsajtovka. Možná ne ta nejlepší, ale jako vždy velmi čtivá a napínavá. Katastrofická fikce o budoucím vývoji v postsovětském Rusku se naštěstí nenaplnila i když z některých jejich dnešních pohlavárů lze mít podobné obavy jako z Komarova.
V postsovětském Rusku se chystá vládnout brutální diktátor,jen pár zasvěcených o tom ví a snaží se s tím něco udělat... Napínavý a velmi zajímavý román,kde se kromě napínavého příběhu dozvídáme i mnoho zajímavého ze světa tajných služeb Západu a Východu,v první části. A také o fungování ruských mafií,milice,armády,pravoslavné církve apod.,v části druhé. Povedený akční závěr. PS. Nezdá se mi pravděpodobné,že by o silvestrovské noci (navíc na přelomu milénia),byly ulice Moskvy vylidněné a všichni občané by popíjeli v ústraní domova.
Příběh mne zaujal. Taková hra, co by bylo, kdyby... Rusko je pořád dost nevyzpytatelné a je těžké tvrdit, co by se tam mohlo, nebo nemohlo stát.
Já jsem se touto knížkou nemohla nějak prokousat, přečetla jsem jenom pár desítek stránek. Je to šílená směsice jmen a událostí, takže jsem knížku odložila, ale třeba se k ní vrátím...
Štítky knihy
Rusko špionáž Sovětský svaz CIA studená válka KGB
Autorovy další knížky
1975 | Den pro Šakala |
2004 | Boží pěst |
2005 | Ikona |
2008 | Vyjednavač |
2014 | Seznam smrti |
Kniha Ikona je v
Právě čtených | 6x |
Přečtených | 739x |
Čtenářské výzvě | 20x |
Doporučených | 49x |
Knihotéce | 296x |
Chystám se číst | 99x |
Chci si koupit | 13x |
dalších seznamech | 3x |
Výborný politický thriller - narozdíl od Boží pěsti se autor držel pouze jedné ústřední linie vyprávění, což mu jde mnohem lépe. Trochu kýčovitě a násilně působilo (v době napsání románu velmi módní) sympatizování s čečenskými hrdlořezi.