Hvězdná pěchota
Robert A. Heinlein
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41805/bmid_hvezdna-pechota-NE9-41805.png
4
665
124
Jeden z nejslavnějších a nejkontroverznějších Heinleinových románů rozhodně není čtením pro ty, kdo odpírají vojenské službě. Bohatý mladík Juan Rico se dá naverbovat k oddílům kosmické pěchoty. Prochází tvrdým drilem, jehož život je vojenskými řády sešněrován až na samu hranici možností. Rico se však nebouří, naopak čím dál víc chápe, že služba je vlastně dobrá. Seržanti a důstojníci tvrdí chlapci, kteří mužstvu nesleví. V jádru duše jsou to však dobráci, ochotní za své vojáky obětovat život. Navíc jsou nejen mistři bojových umění, ale i poloviční géniové zběhlí ve všech možných vědách a gentlemani každým coulem. V boji proti kosmickým nepřátelům a přátelství mezi vojáky nachází Rico smysl života. Heinleinův román je však vším jiným, než prvoplánovanou militaristickou propagandou. Patrně nejslavnější autor fantastické literatury minulého století však vychází z nepříjemného faktu: násilí bylo a vždy bude. A skutečný muž musí být v drsném světě schopen bránit sebe, své blízké a koneckonců i svou rodnou planetu. Heinleinova armáda je navíc armádou ideální. Všichni jsou v ní dobrovolně. V kterémkoliv okamžiku můžeš odejít, záleží jen na tobě. A právě z téhle naprosté dobrovolnosti pramení i krutá romantika hvězdných baretů. Není to zabíjení pro zabíjení. Je to to život ve světě, jenž nebyl stvořen podle představ katedrových humanist, ale je takový jaký je. A racionální společnost se tomuto stavu přizpůsobí. Lze si myslet, že Heinleinova vize je příliš surová, že násilí bude časem ubývat, ačkoli dějiny svědčí o něčem jiném. Ale ani ten kdo nepřistoupí na autorovu filosofii, nedokáže tuhle knihu odložit. Neuvěřitelný spád děje, nadhledu to vše činí z Hvězdné pěchoty strhující četbu na jedno nadechnutí. Když však člověk vydechne, zbývají palčivé otázky o existenci člověka ve světě, o tom k čemu je vlastně život. A právě to, že si dokázal tyto otázky položit, činí Henleina velikým. 3. vydání... celý text
Literatura světová , Válečné , Sci-fi
Vydáno: 2002 , Wales , Banshies
Originální název:
Starship Troopers , 1959
více info...
Přidat komentář
Spoiler alert: pokud čekáte akci a mezilidské vztahy jako ve filmové adaptaci, tak se nedočkáte.
Místo toho si odnesete rozšířené pasáže z výuky morální filosofie a dějin.
Zde je několik opravdu zajímavých myšlenek, které se všechny v zásadě točí okolo svobody, osobní zodpovědnosti a morálky. Pro mě osobně toto byly ty nejlepší pasáže knihy.
Oproti filmu je zde i více nastíněn popis civilního sektoru fiktivní Terranské federace, ale nejde nijak hluboku, což mě celkem mrzelo.
Vyzdvihnout musím popis vojenského výcviku. Ten je opravdu velmi realistický a je znát, že autor prošel armádou. Pro lidi, kteří neví jak a proč je koncipován vojenský výcvik právě takto, tak tu najdou jeden z nejlepších popisů a skrze hlavního hrdinu i vysvětlení jak to na člověka působí a proč je to tak koncipováno.
Suma sumárum nejvíce se mi líbily ty přemýšlivé pasáže:
O svobodě, která není nezcizitelá, pravidelně musí být obnovována krví a nikdy není zadarmo.
O morálce, jejíž základem je povinnost, pojem se stejným vztakem ke skupině, jaký má sobeckost k jednotlivci.
O morálním instinktu, který není vrozený, ale dlouhodobě kultivovaný a pěstovaný prací na sobě samém.
O násilí, které je nejvyšší autoritou, sílou ze které jsou veškeré další autority odvozeny a o falešných přesvědčeních, na kterých celá řada lidí lpí. Jako že násili nikdy nic neřeší.
O povinnosti, jež je dospělou ctností a proto dospělým se stane jen ten, kdo o ní získá povědomí a přijme ji jako dražší než sobectví.
O inteligentních elitách, které když necháte řídit věci, tak budete mít utopii.
Váhala jsem, jestli se do téhle knihy pustit. Jsem totiž celkem pacifista a informace o obsahu mě spíš odradily a to, co jsem slyšela o filmu taky. Jenže když jsem četla nebo slyšela jako audioknihu asi všechna hlavní díla Heinleina i některá drobnější, řekla jsem si že bez Hvězdné pěchoty tohoto autora pořádně neznám. A tak jsem se pustila do poslechu. Rozhodně nelituji , akce a bojů tam není moc. Je tam mnohem víc úvah, filozofování, třeba i zmínka o Marxově pracovní teorii hodnoty. Je tam mnoho někdy zajímavých a někdy hodně kontroverzních myšlenek. A to se mi v tomto případě líbilo.
S většinou prezentovaných názorů mám menší či větší problém. Ale je to dobře napsané, zajímavě podané a stojí za zamyšlení. Neboli knížka se mi může líbit, i když s autorovými názory nesouhlasím. A jsou tam i názory, s kterými souhlasím. Třeba to, že autorita by měla být spojena s odpovědností. Tahle teze je pravdivá, i když Heinleinem nabízené řešení je přinejmenším diskutabilní.
Docela bych chtěla vědět víc o tom, jak žili a jaká práva mají v autorově světě neobčané. Šlo jen o volby? Jak jsou na tom s ostatními svobodami a lidskými právy?
Posloucháno jako audiokniha.
Po střední škole se Johnny Rico rozhoduje o svém dalším životě a kvůli budoucímu lehčímu životu vstoupí na dva roky do armády, aby měl výhody např. možnost volit. Postupem času a výcviku zjišťuje proč je vlastně tato výhoda dána vojákům a rozhodne se zde setrvat. Ovšem do událostí vstoupí Brouci, kteří rozpoutají válku a Johnny Rico musí prokázat, že roky výcviku nebyly nadarmo. Pokud v této knize hledáte jen akční sci-fi, budete zklamáni, protože jde spíše o filozofickou knihu plnou myšlenek k pochopení např. proč je voják ochoten nasadit svůj život ve prospěch celku a díky tomu prokázat svou morální výši, aby se mohl podílet na vládnutí. V knize např. Heinlein tvrdí, že demokracie dvacátého století skončily tak, že jejich obyvatelé si uvědomovali jen svá práva a nikoliv již své povinnosti. V tomto s ním musím souhlasit. Kniha se velmi dobře četla a i když filozofické pasáže jsou někdy dost zdlouhavé, nejsou nudné. Celkově jí hodnotím jako skvělé dílo.
"září jméno, září jméno Rodger Young"
Pamatuju si, jak jsem byl, jako malej soplík, z filmu Hvězdná pěchota úplně odvařenej, akčňák jak Brno, zlí velcí oškliví brouci, prostě taková ta správná ujetá americká věc. Tak přesně toto... kniha není. Tudíž zapomeňte na tu hovadinku, co si z knížky vzala jenom ty brouky a na zbytek rezignovala. Ona totiž ta knížka je nesmírně inteligentní, vyprávění není tak zběsilé, spíš lehce zamyšlené, prostě všechno to, co by mě dnes, o 20+ let později už nebavilo, tu naštěstí není a je to nahrazené pohledem jednoho vojáka na celou válečnou mašinerii. Autor to vše zabalil do cool prostředí, vymyslel si skvělý svět budoucnosti, ale jinak by se děj mohl odehrávat kdykoliv a kdekoliv. Smekám před Heinleinem jak moc nadčasový byl. Různé technické hračičky už jsou sice zastaralé (ale ne tolik, jak by jste u šedesát let starého románu očekávali), ale jinak je jazyk a styl, kterým to napsal, naprosto současný.
Kniha se čte neuvěřitelně dobře, pouze asi od dvou třetin částečně na chvíli zabrzdí, kdy autor trochu filozofuje. V tomto Heinleinově románu (ostatně jako i v jiných), nejde primárně o sci-fi. Autor ale prvky science-fiction dodává tak přirozeně, jako by to bylo zcela běžné. Nezatěžuje se nějakým složitým vysvětlováním, vědeckými argumenty apod. a přesto vše do sebe lehce a snadno zapadá. Heinlein je prostě PAN spisovatel. 75%, 26. 4. 2022.
"Válka není jednoduše jen násilí a zabíjení, válka je řízené násilí, účelné násilí. Účelem války je podpořit vládní rozhodnutí silou. Účelem nikdy není zabít nepřítele jen proto, abys ho zabil... ale abys ho donutil udělat, co chceš, aby udělal. Ne zabíjení..., ale řízené a účelné násilí. Ale rozhodovat o účelu nebo řízení není tvoje ani moje věc. Voják nemá co mluvit do toho, kdy, kde, jak ani proč, voják bojuje. Rozhodování je věcí státníků a generálů. Státníci rozhodnou proč a jak moc, po nich věc převezmou generálové, aby nám řekli kde, kdy a jak. My dodáme násilí, oni - 'starší a moudřejší hlavy', jak si říkají - dodají vedení. A tak to má být. To je nejlepší odpověď, jakou ti můžu dát. Jestli ti to nestačí, můžu ti zařídit pohovor u velitele praporu. Když tě ani on nedokáže přesvědčit, můžeš jít domů a do civilu! Protože v tom případě z tebe nikdy nebude voják."
(s. 69-70)
Tohle není zábavná sci-fi o vybíjení obřích brouků na cizích planetách v roce 4567. Není to ani glorifikace války nebo armády. Stejně tak to není akční strhující text. A jestli vám tohle někdo tvrdil, lhal.
Hvězdná pěchota je zamyšlením nad úlohou profesionální armády ve společnosti a nad rolí vojáka - v četě, při výcviku, při akci, při rozhodování se ohledně případné profesionální kariéry. Je to i otevřená kritika příliš benevolentního přístupu při výchově dětí, trestání mladistvých delikventů a prosazování přístupu malý dvorek, velký bič a všichni dětští psychologové do dolů. Stejně tak byl autor evidentně stoupencem nevšeobecného, nerovného volebního práva (s čímž se při pohledu na výsledky voleb v posledních letech nedá než souhlasit).
Boj s brouky - tajuplnou cizí rasou, o níž lidé vlastně nic neví, neznají ji, nerozumějí ji, jen na sebe vzájemně od jisté doby útočí a drasticky se vzájemně vyhlazují, jakmile k tomu mají možnost - by mohl přeneseně posloužit pro jakýkoliv konflikt s "cizím" nepřítelem - ať už to byli v autorově době Korejci, později Vietnamci nebo pak třeba Afghánci, Iráčané, Libyjci... stačí si vybrat.
Vojenská mentalita je stejnou měrou ve své zodpovědnosti vůči celku a zároveň v rozpuštění individuality v tom samém celku obdivuhodná i děsivá.
A ano, budete muset při čtení zapnout mozek - ale vyplatí se to.
O téhle knize (a filmu) se hodně mluví jako o fašistické, militaristické a kdo ví co ještě. Film je moje guilty pleasure už hodně dlouho a když jsem zjistila, že Argo vydalo Hvězdnou pěchotu znovu, neváhala jsem. Chtěla jsem si udělat vlastní obrázek.
Ano, při čtení máte pocit, že armáda a jedině armáda z vás udělá dobrého člověka a máte chuť okamžitě narukovat. Ale buďme soudní, ono je to taky o tom, jak si to každý přebere.
Hvězdná pěchota kniha je místy velmi vtipná, o dost méně akční než film a plná tezí, nad kterými jsem se dost zamýšlela. Vážně jste si nikdy neřekli, že někteří lidi by neměli mít právo volit? Nebo to, že život není jen o domáhání se práv, ale taky o dodržování nějakých nařízení/ plnění povinností? Tahle kniha vám poskytne dost prostoru nad tím uvažovat. A třeba pak, až půjdete volit, si budete vážit toho, že můžete.
Knihu jsem poslouchal jako audioknihu, kterou velmi hezky načetl Ludvík Král. Čekal jsem, po shlédnutí filmu, více akce, přišlo mi to však moc užvaněné.
Viděli jste u mě doma ceduli Sklad mrtvejch negrů?
Tuto „knihu“ vzdávám. Jsem v půlce osmé kapitoly, tedy v polovině knížky a fakt mě to nezaujalo. Nejdřív mě ten zelený brainwashing jenom nudil, poslední dvě kapitoly už mě vyloženě hněte. Nejsem cílová skupina pro takovou knížku. Film mě bavil, protože tam to hraní na vojáčky bylo strašně přepálený. Tak jsem předpokládal, že si z toho Verhoeven dělá srandu a tak jsem ten film i bral. Obávám se ale, že to bylo, tak jako knížka, bráno naprosto vážně. Bohužel, kromě první kapitoly, je celá půlka knihy věnovaná výcviku hlavního hrdiny. A protože jsem skončil, tak bůhví jestli ne celá kniha. Fakt mě to vůbec nebavilo. Je to jako bych četl půl knihy o klukovi, co se rozhodl stát instalatérem a na sedmi kapitolách popisoval strasti a útrapy na učňáku. Ještě ke všemu je hlavní hrdina naivní a hloupý. Je to, jak sledovat seriál Chlapci a chlapy, kde se romanticky popisuje, jak se z chlapců stávají muži díky vojenskému výcviku. Popravdě řečeno, když pominu Neználka na Měsíci, tak marně přemýšlím, jestli jsem někdy četl něco horšího. Doteď jsem si myslel, že pálení knih je zvěrstvo. Ale tohle je první kniha, která mě donutila přemýšlet nad tím, jestli by její zničení naopak lidstvu nepomohlo.
Kniha se bude líbit všem, kteří:
- Mají lobotomii mozku
- Mají doma ve skříni AK47 nebo jeho deriváty a doma ve sklepě zásoby konzerv na horší časy
- Mají zalíbení v bezcílném běhání a pochodování po buzerplace v dešti
- Mají rádi, když na ně někdo bezdůvodně řve ze vzdálenosti deseti centimetrů od obličeje
- Mají radost, když jim služebně starší kolega může nařezat řemenem na holou prdel ve sprše
- Mají rádi šikanu a těší se až ji budou moct sami aplikovat na „bažanty“
- Při pohledu na zelenou barvu se nevysvětlitelně usmívají, naskakuje jim husí kůže a vlhnou jim oči a trenýrky
- Mají doma sklad mrtvejch negrů, označený cedulí
Není to "jen" armádní propaganda, ale kniha, která za tím popisem armádních postupů a vybavení, především ve své první výcvikové části, nabízí docela dost myšlenkové krmě k zamyšlení. Bohůžel v poslední "akční" části, jsem už hloubku postrádal, čímž mi válčení s brouky přišlo paradoxně nejméně zajímavé.
Jedna z nejslavnějších klasik, která to dotlačila až k filmové verzy. Film je trošku zavádějící, působí víceméně jako akční reklama na armádu.V knize je rozemílání nepatřičného hmyzu poněkud méně, ale jako návod na domácí masakr, když dojde biolit úplně vyhovující. Kniha nabádá také k zamyšlení nad hodnotou lidského jedince vůči celku, které je vedeno přes občanství a armádu. Na 20let starou záležitost je to slušné čtení. Standardní 4starsy.
Nebyla to špatná kniha z vojenského prostředí ... ale asi jsem od ní očekávala více bojů s Brouky ...
Četl jsem podruhé a byl jsem znovu fascinován tím, jak dobře má autor svůj svět promyšlený. Všechno tu dává smysl, všechno tu má logické zdůvodnění; zásadní součástí výcviku jsou i lekce vojenské filozofie, kterým se tu věnuje překvapivě hodně prostoru. Armádu navíc Heinlein popisuje tak, že by do ní člověk hned vstoupil, ačkoliv je jinak zapřisáhlý pacifista. Je to zkrátka dílo, které donutí k hlubšímu zamyšlení nad vlastními hodnotami.
Skvělý je i film, který se děje knihy drží relativně věrně, používá ho ovšem ke zcela opačnému poselství – místo oslavy vojenství jde o satiru. Traduje se dokonce, že režisér Paul Verhoeven tento aspekt podtrhnul tím, že si do hlavních rolí záměrně vybral nadpozemsky krásné, ale herecky neobratné aktéry.
(SPOILER)
Kniha byla svou výcvikovou částí velice nadčasová a dodnes udává "pravidla hry" všech novodobých válečných knih a filmů.
Druhá část, kde je z hlavního hrdiny již vojín hvězdné pěchoty, mě bavila o něco více a někdy mě až překvapovalo datum vydání této knihy.
Knihu doporučuji všem fanouškům military/sci-fi.
Já už to umím.Už mím dobře zabíjet.Vy pacifisti !!!
Nejsem blb co říká.Všichni jsou bratři.Na tyhle ideje vám z vysoka seru.
A taky se mě chce blejt.Z toho že je člověk zvíře.Že to zvíře v něm vítězí.
Tohle je válka.Ale umím.Já už to to umím.
A miluju to.
Já jsem ten pacifista.
....................................
Satirické ? Válečný dril.Sbírání frček.Vobčan by si měl volební právo zasloužit ? Military ? Samozřejmě.Jenže žádné bezduché a k pobavení.
Nezaměnovat s nacismem a tak.Aha to máte z toho filmu :)
Rozhodně ryzí Henlein.Který rozhodně nenechá nikoho lhostejným.
Jen prosím nesrovnávat s filmem.To je zcela mimo.Společné má pouze jen ten název.Verhoeven se za břicho musel popadat.Aneb jak znásilnit hollywood :)
Tady jde o věci dnes téměř vymizelé.Je to více sci-fi než se na první pohled zdá :) Zapomínáme.Ve jménu cti atd.
Ohánění právy-jsou přeci zadarmo.To je na delší a jinší debaty.
Gumujeme.Přepisujeme.Strháváme.Dovoláváme se.
Svoboda je přeci tak něco samozřejmého.Tak to ale dříve nebylo.
Ve Starship Troopers je toho hodně a ještě mnohem víc.Nutí přemýšlet.
Nejenom pro pacifisty a odmítače.Něco na tom bude.
Pěchota je stále aktuální a možná ještě více než kdy jindy.
Pod vlivem Verhoevenovi filmové adaptace jsem čekal podobnou řežbu v knížce, ukázalo se však, že je to trochu jinak. Kniha sleduje Ricův příběh a jeho kariéru v armádě na pozadí bojů s "brouky", přičemž akce v knize moc není (nejvíc asi na konci). Román je prošpikován filozofickými vsuvkami na téma občanství, vojenské služby, demokracie atp. Není to špatné a stojí to za čtení, i když s autorem nemusíte v mnohém souhlasit. Pokud však očekáváte nějakou sci-fi akční řežbu ala film, budete zklamáni.
(SPOILER)
Poslouchal jsem jako audioknihu. Už při úvodu jsem čekal, že s poslechem po pár minutách seknu. Knihu načetl Ludvík Král a já s ním mám jen ty nejhorší zkušenosti. Tady překvapil a načtení se mu opravdu povedlo.
Film Hvězdná pěchota mám poměrně rád, ale s knihou se dost rozchází. Navíc mi tu chybí postava Diny Meyer - snad jediná zrzka která se mi kdy líbila.
Kniha sama osobě je jedna velká agitka pro marínu, i když ve sci-fi hávu. Pěchota je nejlepší, pěchota nikoho neopustí,... Prostě "Semper fi". Jde tu jasně vidět, že Heinlein k maríně patřil. Místy to bylo až úsměvné, na druhou stranu z toho byla cítit taková pospolitost, i když téměř každá postava s kterou Johnny tuto pospolitost cítí v vzápětí umře.
Další nepřehlédnutelný rozdíl je, že Johny není takovy pako jak v podání Kašpara Vandejna. O to více se s něj stává zelený mozek. Tím možná film dostává trochu navrch, protože se nebere tak vážně jako kniha.
V komentářích čtu, že Pěchota je jedna ze slabších Heinleinových knih. Pokud je to pravda, těším se na jeho další díla. Hvězdná pěchota mně rozhodně nezklamala.
"Nie sme tu na to, aby sme zabijali. Sme tu aby sme nepriatela zmrzacili a aby s nim mali pracu dalsi dvaja."
Dnes sa do skatulky military sci fi zmesti hocico, hlavne ked je to akcne. Ale Heinlein bol skoro prvy co rozhybal tento zaner. Tato kniha je ako lakmusovy papierik. Ak suhlasite s militantymi nazormi autora, ste adeptom na vojensku akademiu a mlyn na maso. Ustami postav Heinlein vyslovuje svoje nazory a nie vzdy su pacifisticke. Otvorene suhlasi s tvrdou vychovou deti, s trestom smrti, s prisnymi trestami na vystrahu. Nevysmieva sa nasej zmakkcilej humanistickej dobe. Ukazuje spolocnost ktora sa proste vydala tou cestou. Verhoevenov film by vas mohol uviest do omylu. Vytocil do extremu glorifikaciu armady. A taziskom knihy absolutnie nie su bojove sceny s nejakymi chrobakmi.
Opis bojov, vystroja, zbrani nie je az tak dolezity, aj ked hlavne preto sa kniha mohla dostat do fantastiky. Ale jadrom je obhajoba alebo nazorka ukazka kam moze viest rozvinutie vojenskej doktriny a glorifikacia naroda-cloveka-ludstva. Postavy v dialogoch polemizuju, hlavna postava sa v duchu vyvija od neskuseneho studentika buduceho obcana, az po drsneho pechotneho veterana uznavajuceho disciplinu, bratstvo vojakov, a vsetko co k vojenskym mozgom patri. Myslienkami typu "vojna nie je o vyhladeni nepriatela, je to o prineseni co najvacsej bolesti aby sa podriadil nasej veci" sa to tu len tak hemzi. A viete co? Pri pohlade na dnesnu dobu covidovu a ludsku hlupost, normalne aj trosku sympatizujem s jeho nazormi ze ludia nemaju co o sebe rozhodovat. Tvrdost a disciplina zoceluje narody. Laskavost pride az potom, az pre tych co si to vysluzia. Tak tak... Heinlein ma vela skvelych knih. Nie stylom, spisovatelskym jazykom, napadmi. On bol obcas taky filozof provokater. Moze sa kludne stat ze vas z tejto knihy obcas az zamrazi pri srdci. Nudit sa urcite ale nebudete. Kludne to mozete citat aj ako obzalobu vojny. Za mna kniha dosahom na urovni 1984, alebo Na zapade nic nove. Je to predsa len fikcia.
(vypocute ako audio, niektore kapitoly aj 2x :)
Hlavním záměrem pro mě bylo porovnat můj guilty pleasure film z dětství, který je adaptací a víceméně parodií, téhle předlohy. Heinleinova vize-verze je "smrtelně vážná", sledující politickou situaci v budoucnosti, očima vojáka. Koncept toho, že aby měl člověk možnost volit ve společnosti (stát se občanem), musí pro to něco udělat, službou v armádě, kde nejste nic a váš oblek má větší cenu, než váš život. K tomuhle právu, být občanem, se člověk musí prohrabat přes peklo, aby tak prokázal, jak moc mu na občanství záleží. Je to zajímavý koncept k zamyšlení na mnoha úrovních, stejně jako Heinleinovo otevřeně militantní smyšlení. Jinak velmi popisné a s jasným záměrem. Ale film si prostě užívám jinak a lépe a přišlo mi, že si z Heinleinova originálu vyzobal (hi,k.) právě ty nejlepší detaily a ty přetavil v něco zábavnějšího, jiného a ač opravdu parodií, tak to prostě má šťávu a grády - je to prostě nebe a dudy. A tenhle text, sám o sobě, spíše průměrný, ač napsaný dlouho zpátky, je více politický traktát, než fikce. Od druhé půle dost nuda.
Štítky knihy
zfilmováno válečné sci-fi sci-fi
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 1995 |  Kočka, která prochází zdí |
Kniha Hvězdná pěchota je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 886x |
| Čtenářské výzvě | 46x |
| Doporučených | 55x |
| Knihotéce | 269x |
| Chystám se číst | 196x |
| Chci si koupit | 77x |
| dalších seznamech | 8x |
Cekala jsem nejake scifi, boj s broukama atd, ale ve finale jsou to jen sahodlouhe popisy, dej prakticky zadny, a hromada filozofickych uvah a blaboleni. Hodnotim jako odpad, protoze i poslouchat to jako audioknihu byl pain in ass.