Komentáře
Píše se rok 1893. Augustin Rothmayer pracuje jako hrobník na známém vídeňském ústředním hřbitově. Nevrlý podivín je současně velmi sečtělý a vzdělaný samouk. Ve volných chvílích sepisuje Almanach pro hrobníky. Inspektor Leopold von Herzfeldt ho však připraví o klid. Mladý policista totiž potřebuje odborníka na vše, co souvisí se smrtí. Vyšetřuje brutální vraždy vídeňských služek. Každá z nich byla nemilosrdně probodnuta kůlem. Hrobník ví, že tímto způsobem byli od dávných dob nebožtíci drženi ve svých hrobech, aby neškodili živým. Řádí snad ve Vídni vrah věřící v upíry? Inspektor a hrobník se společné pouštějí do vyšetřování. V metropoli překypující leskem a slávou se skrývají více než temná místa... celý text
Originální název: Das Buch des Totengräbers, 2021
Interpreti: Otakar Brousek ml.
více info...
Komentáře knihy Hrobník
Přidat komentář
Leopold von Herzfeld přijíždí ze Štýrského Hradce do Vídně jako nový policejní komisař a hned narazí na případ zavražené mladé dívky. Ovšem jeho poněkud arogantní chování a inovativní postupy vzbudí nelibost jak mezi konzervativními kolegy tak nadřízenými. A proto dostává jiný méně zajímavý případ, ve kterém ovšem zjišťuje, že vše souvisí se vším a klubko problémů se musí začít rozmotávat od počátku. Ale vraždy přibývají a problémy s vyšetřováním i osobním životem nabývají větších rozměrů ... Na tuto knihu jsem narazil náhodou při čtení komentářů mých oblíbených čtenářů a musím říct, že jsem nešlápnul vedle. Krásně vykonstruovaný detektivní příběh, nádherně zachycená atmosféra Vídně konce 19. století, zajímavě rozpracované postavy, kdy hlavně hrobník Augustin Rothmayer mě hodně bavil. Věřím, že nezůstanu do budoucna jen u tohoto jednoho dílu
"takový kraj razovitý", bych to viděla :-D; starý bručoun hrobník je super, stejně tak jako Julia. až občas syrové... autor vykresluje vídeňany jako velmi specifické. až mě občas zarazilo, jak moc. ale chápu, že náš zkreslený pohled je prostě zkreslený.... některé myšlenky mě zaujaly, třeba: lidé nejsou srovnaní se smrtí, jak mohou být srovnaní se životem
"Zabývám se mrtvými proto, abych jim vrátil důstojnost."
Neskonale mě bavila zrzka Julia, zelená víla, von Herzfeld i hrobník Augustin s Annou.
Vykreslení všech rázovitých postaviček vídeňské kriminálky stejně jako některých městských místopisů při nichž se mi vybavovala Vídeň dnes.
"Takže víte, že bez ostatních nic nedokážete, bez kolegů jste nikdo. Jak tady říkáme nýmand. Nestačí být chytrý, Hertzfelde, musíte taky vycházet s lidmi. Vražda není šachová partie, nehrajete proti vrahovi sám, potřebujete tým."
A samozřejmě excelentní Otakar Ťulda Brousek!
Těším se na další díl.
Skvělý a nechutný historický román :-)
U některých pasáží se mi převracel žaludek, no to ale ke smrti patří..
Četla jsem poslechem parádně namluvený Ot. Brouskem ml.
Nejzajímavější jsou začátky kapitol s úryvky z hrobníkova almanachu.
Ostatní je poměrně nápaditě propletené, ale časem se to posune směrem, který mě osobně v detektivkách spíš štve, včetně toho, že detektiv přijde s totální kravinou, která popírá i jeho předchozí terorie a každému musí být jasné, že tudy cesta nepovede.
Ale i tak je to poměrně dobrý kousek.
Krasne se cte a nevadi, ze je to trochu predvidatelne. Trochu Eyes Wide Shut, trochu From Hell, ale je to zabavne. Pustim se i do dalsich dilu urcite.
Starý podivínský hrobník na vídeňském ústředním hřbitově v roce 1893 a policejní inspektor Leopold von Herzfeld jako policista potřebují odborníka na vše, co souvisí se smrtí. Vyšetřují brutální vraždy vídeňských služek s vraženými kůly v těle a uřezanými hlavami a další osudy. V knize jsem postřehl ústřední moto. Kdo neporozumí smrti, nedokáže porozumět životu.
Určitě pět hvězd. Přesto, že se příběh odehrává po hřbitovech a popisuje možné pocity umírajících, není ponurý a jeho čtivost mne překvapila. Dobře napsané, už se těším na další díly. Určitě doporučuju.
Ticho, stíny a pach starého města...pomalý a temný příběh, který si mě získal svou atmosférou a tichem, co se rozprostírá mezi řádky a nechává prostor pro myšlenky.
Město dýchá svými stíny a smrt tu není šokem, ale přirozenou součástí života.
Augustinův almanach bych četla odshora dolů i odspoda nahoru s napětím a zvláštním klidem zároveň, protože příběh má velké kouzlo stejně jako staré hřbitovy, které mají své duše.
Historický příběh s krimi zápletkou, podobně jako v ,,Hříšných lidech města Pražského,, jsou tu podivné postavičky vyšetřovatelů a ještě podivnější pomocník a hrobník z Centrálního hřbitova a na straně zla celá paleta podivností. Kromě mistrně popsaného života ve Vídni na konci 19.stol, a prolínání moderních metod a novinek do vyšetřování, jinak docela jednoduchý příběh.
Historická detektivka, která mě chytla hned od začátku. Postavy mi byly sympaticke, hodne jsem si oblíbila postavu hrobníka Augustina, proto si určitě pořídím i další díly ze série. Na vraha jsem měla spadeno už před koncem knihy, ale určitě mě to neodradilo knížku dočíst. Hodně se mi líbil doslov, kde autor vše vysvětluje a upřesňuje co je fikce a co ne.
Dočteno do poloviny, zůstane u nedočtených. Začátek byl zajímavý, ale když se ani v půlce knihy nic takového nedělo a prý nejlepší vyšetřovatel neměl skoro žádnou stopu, řekla jsem si, že s touto knihou nebudu ztrácet čas. Ač se kniha jmenuje Hrobník, tato postava má v příběhu hrozně málo prostoru. Zápisky z almanachu mi přišly zbytečné, stejně jako některé popisy Vídně. Ano, vím, že pro vytvoření atmosféry je to fajn, ale ne v polovině akce, například když se vrah blíží k oběti a mezi tím je odstavec popisující věž. Nápad a potenciál dobrý, za mě ale nenaplněný.
Nějak nemohu překousnout fakt, že nový mladý inspektor tak nějak nezapadá do party. Možná je to také dáno tím, že mu chybí určitá dávka pokory. Ale jde si tvrdě za svým.
Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale jak příběh postupoval, přemohla mě zvědavost, co se bude dít dál. Bez almanachu bych se asi obešla, knihu hodnotím kladně.
Poslouchala jsem jako audioknihu skvěle načtenou panem Brouskem, který mění hlasy podle postav. Byla to taková oddechovka na odpolední poslech. Bavily mě hlavně reálie Vídně a úryvky z almanachu pro hrobníky. Příběh a postavy jinak celkem kýčovité.
Myslim, ze tento roman tahne hlavne popis mrtvol a jejich rozkladu. Jinak se jedna o detektivku na urovni Trech patracu. Kdyby to bylo vedeny jako detektivka pro deti a mladez, tak ok, ale kvuli tomu makabroznimu pozadi nemuze, takze nevim. Cilovou skupinu tipuju na 15-18 let. Napsane to je hezky, ale ty cernobile charaktery postav a neuveritelne nahody to zabiji.
Nuže, co k tomu říct... čekala jsem něco víc asi. Hrobníka trochu více cynického, inspektora naopak trochu méně nesnesitelného... A tedy nevím, nežila jsem ve Vídni na sklonku 19. století, ale trochu mi vadil jazyk a některé výrazy, to ovšem mohlo být jen překladem, nebudu obviňovat pana autora. =) Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se začetla, nicméně kniha se postupně zlepšovala, bylo to celkem napínavé, přesto knihu považuji spíše za průměrnou, odpočinkovou četbu na dovolenou, pokud tedy nevadí jistá morbidnost. P.S. Na druhý díl se chystám, nebyla jsem natolik odrazena. =)
(SPOILER)
Starou Vídeň si stále víc začíná podmaňovat svět techniky a nových vynálezů. A to nejen v běžném životě, ale i ve službách policie. V této době přijíždí mladý inspektor Leo von Herzfeld s novými kriminalistickými metodami a hned na začátku si svým chováním proti sobě popudí některé starší kolegy a " už se to s ním táhne..." Příběh je hodně zamotaný, chvílemi až překombinovaný, ale nic mu to neubírá na čtivosti a napínavosti. Skvělé jsou i úvodníky z " Almanachu pro hrobníky". Tajemnou atmosféru příběhu dokonale dokresluje popis staré Vídně a hlavně vídeňského hřbitova, kde se velká část knihy odehrává. Nejzajímavější a svým způsobem charismatickou je podivínská postava hrobníka Rothmayera, který pomůže zamotané klubko postupně rozmotat. Na knihu jsem se těšila a musím říct, že mě nezklamala. 4,8*
(8/25)
Viktoriánsky morbidní námět plus kolorit starého mocnářství. Kdo má tyto ingredience rád (jako já), měl by být spokojen (jako já). Za těmito atmosferickými příchutěmi najdete korpus spíše průměrné detektivky a téměř romantický příběh. Celkově je to spíš oddechová záležitost, což je vzhledem k tomu pohřebnímu odéru trochu paradox. Vyslechnuto jako audio, O.Brousek má velmi příjemný hlas coby vypravěč, ale jako vždy mi u něj trochu vadí příliš explicitní podání přímých řečí. Při tolik postavách se neubrání tomu, že část z nich pitvoří. Což mi přijde škoda, ale nu což...
No, vlastně dobrý. Jako první jsem cetla druhý díl a ten je lepší. Tak nejak o neco méně prekombinovany.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány přelom 19. a 20. století Vídeň tajné společnosti, organizace, spolky tajemství Rakousko-Uhersko hroby a hrobky hrobníci nevěstince vyšetřováníOliver Pötzsch také napsal(a)
| 2011 | Katova dcera |
| 2022 | Hrobník |
| 2011 | Katova dcera a černý mnich |
| 2012 | Katova dcera a král žebráků |
| 2020 | Kejklíř: Životní příběh Johanna Georga Fausta |

84 %
76 %

Mé první setkání s autorem jsem očekával s velkým nadšením, zvlášť kvůli historické detektivce. Postava Augustina je velmi sympatická a působí jako člověk na správném místě. O to větší škoda, že nedostal více prostoru. Samotný příběh není špatný, ale místy mi připadal poněkud překombinovaný a občas jsem se v ději ztrácel.