Hrdinové kapitalistické práce
Saša Uhlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382766/bmid_hrdinove-kapitalisticke-prace-vbm-382766.jpg
5
123
31
Kniha investigativní novinářky Saši Uhlové sestává v první řadě z reportáží, které napsala a postupně vydávala v rámci speciálního projektu magazínu A2larm.cz (ten na něj získal grant od Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky). Autorka si v rámci projektu změnila jméno a upravila fyzickou podobu, přeorganizovala svůj rodinný život a věnovala půl roku života zkoumání podmínek, v nichž pracují lidé na nekvalifikovaných a nízko placených pozicích – od prádelny přes drůbežárnu, kasu v supermarketu, výrobnu žiletek až po třídírnu odpadu. Součástí knihy jsou i osobní deníky a zápisky, v nichž zachycuje pocity, vjemy a reflexe, které se do reportáží nevešly. Jednotlivé reportáže jsou proloženy texty, které mají laickému čtenáři přiblížit legislativní i organizační okolnosti zaměstnávání lidí ze sociálně slabých vrstev. Celý projekt je propojen s dokumentárním filmem Hranice práce Apoleny Rychlíkové.... celý text
Přidat komentář
Reportáže z různých firem ukazují nejen, co která práce obnáší, ale i to, jaký podíl na výsledku mají mezilidské vztahy, slušné chování, prostředí a styl řízení. Nervozita a stres, které se z textu přenášejí na čtenáře, nejsou jen důsledkem poměrů na pracovištích, ale násobí je jistě i obavy z prozrazení špionáže či vzdálenost od rodiny.
Úžasná a neobyčejně potřebná reportáž, jaká nemá obdoby. Milionáři a celebrity si ji nepřečtou (bylo by jim stydno), a lidi u pásu, o kterých je, taky ne (ti na to nemají čas ani peníze). Musíme si ji však přečíst my ostatní a něco s tím, co se tu děje, udělat.
Mnoho lidí asi ani netuší, v jakých podmínkách musí někteří pracovat. Hned by si začali více vážit své práce.
Veľmi dôležitá kniha, najmä v tunajších luzích a hájích. Po prečítaní si neporovnateľne viac vážim moju prácu. Žasnem, za akých podmienok sú ľudia ochotní (či životnou situáciou prinútení) pracovať, žiť a v podstate si prácou nechávať ničiť zdravie a život. Saša Uhlová priniesla neuveriteľné reportáže priamo z prvej línie a za jej obetavosť smekám klobouk. Must-read.
"Jsem unavena ... i z toho, že jsem pochopila, že v lidech nedříme žádnej revoluční potenciál, že jsou se svým údělem podivně srozuměni a nebudou dělat nic proto, aby nepříjemné věci změnili."
„Mám pocit, že jsem tomu projektu nedala zdaleka tolik, kolik jsem mohla. Zároveň mám pocit, že jsem strašně ošidila svou rodinu. Že jsem na všech frontách selhala. Asi ani nemá smysl, abych něco dál psala.“
Po dokumentu Apoleny Rychlíkové a reportážích na A2larm třetí a zřejmě nejhodnotnější výstup z jednoho z mála opravdu smysluplných českých žurnalistických projektů posledních let. Kniha je pojata velmi prostě, ale o to větší má údernost.
Autorčiny necenzurované deníkové zápisky ze šesti špatně placených zaměstnání (méně než 83 korun na hodinu) jsou prokládané mezikapitolami pohlížejícími na problematiku práce a zaměstnaneckých práv v širších souvislostech a vysvětlujících, proč řešení situace není tak snadné, jak se lidem zvenčí může zdát.
Díky tomu, že s Uhlovou trávíme den za dnem a poznáváme i její soukromí, obavy a pochybnosti (viz citované vyjádření totální deziluze ze závěru knihy), jde o velmi intimní a vtahující čtení, umožňující vám z první ruky prožít, co na denní bázi zažívá pokladní za kasou nebo člověk skládající osm hodin kuřecí stehna do plastových misek. Styl není věcně reportážní, ani nijak ornamentální, nýbrž sympaticky přímý a svou přímostí (doplněnou o dost hořký humor) odrážející rostoucí únavu a zhoršující se psychické rozpoložení pisatelky.
Uhlové se díky její vysoké emoční inteligenci, otevřenosti a lidskému přístupu daří probudit empatii (hodně prostoru také věnuje příběhům svých kolegyň a kolegů, kteří za mizerné peníze dřou třeba deset let). Soucit může být první, neměl by ovšem být jedinou reakcí, kterou tento také graficky pozoruhodný počin (byť mě zprvu trochu mátla jiná velikost písma některých odstavců, připomínajících citace používané v časopisech a novinách) vyvolá.
Můžete pokračovat tím, že se začnete víc zajímat o tristní mzdovou realitu v Česku a na nedostatky upozorňovat také lidi ve svém okolí. Nedostatečná informovanost je bezpochyby jedním z důvodů přispívajících k neměnnosti psychicky stresujících, fyzicky zničujících podmínek na bezpočtu pracovišť. Uhlová s Rychlíkovou svůj díl práce odvedly, když na některá systémová (i lidská) selhání poukázaly (aniž by problematiku jakkoli politizovaly, což je jim třeba připsat k dobru). Teď by se do akce měli pustit jiní.
Sašo, Sašo, co jste mi to provedla?
Podařilo se vám vyjádřit a zdokumentovat ty nepopsatelné pocity, které se ve mně mísily, když jsem zhruba rok a půl pracovala na podobných místech. (Naštěstí pro mě však tato místa ještě nebyla zdaleka tak otřesná jako ta v knize.)
"Buď ráda, že máš vůbec nějakou práci a nemusíš žebrat na pracáku."
"Ale no tak, šestnáctky a ORka (tj. když jde člověk z odpolední směny hned na ranní) ještě nikoho nezabily, tak si nestěžuj."
Tyhle vzpomínky (a spousta jim podobných) se při čtení postupně začaly drát zpátky na povrch z nevědomí, kam se mi je úspěšně podařilo na nějaký čas odklidit. Nemyslím, že by to bylo špatně - jen mě u všech kapitol, zas a znovu dostávaly příběhy lidí, kteří tam "musí" zůstávat dál, a spolu s tím se mi znovu začali vybavovat lidé, které jsem na "toulkách za prací" poznala já...
Rozhodně bychom o takových společenských problémech měli víc mluvit a víc je zviditelňovat. K čemuž podle mě Hrdinové kapitalistické práce velkou měrou přispívají. Díky za ně. :-)
Když jsem četl Orwellovo "Na dně v Paříži a Londýně" nebo "Cesta k Wigan Pier", nenapadlo mě, že v naší kotlině brzy vznikne obdobný reportážní projekt. Saša Uhlová jej zvládla impozantně, neboť si zachovala svou lidskou tvář a představila tak důvěryhodně to, co někteří musí prožívat celý svůj pracovní život.
Jako zdaleka nejhorší se mi osobně jevily Vodňany a OZO.
Díky Sašo, bez tebe bych si to nedokázal představit.
Něco takovýho jsme tu potřebovali. Tuhle knížku jsem přečetla pomalu jedním dechem a postupně si z vlastních (byť chabých brigádnických) zkušeností připomínala náročnost manuálních prací, jejich slabé ohodnocení (chvíle, kdy jsem zjistila, že beru víc než lidi, co tam pracují několik let na plný úvazek) a hlavně všechny ty lidi - stěžující si, smířené i relativně spokojené. Knížka vyvrací některá jednoduchá odsouzení typu "tak proč si nenajdou jinou práci?" a my zjistíme, že to pro všechny není úplně tak jednoduchý anebo že by to dokonce jejich situaci ani moc nevyřešilo, ne-li dokonce ztížilo. Saša Uhlová zachycuje skvělými reportážemi smutné osudy lidí - lidí opuštěných, zadlužených a unavených. Lidí akceptujících špatné pracovní podmínky ze strachu, že kdyby se ozvali, přišli by o práci nebo i jen z nevědomosti, že se zákony porušují. Lidí i dobrovolně pracujících neustále přesčas, na nočních směnách nebo o víkendech, protože jsou za to příplatky a dostanou víc peněz a díky tomu vyžijí.
Hrdinové kapitalistické práce je opravdovým svědectvím o zločinech proti lidskosti. Jsem ráda, že se něco takového dostalo mezi veřejnost a pevně doufám, že i samotní zaměstnanci těchto pozic jednou dostanou víc odvahy se postavit za svoje práva, vyšší mzdu a lepší pracovní podmínky, protože díky tomu (jak nám už i dějiny ukázaly) se může opravdu nasměrovat současná situace k lepšímu.
Jo, a taky už si nebudete stěžovat až budou fronty v supermarketu.
„Bez ohledu na to, jestli jsou zákazníci bohatí (velké marnotratné nákupy), nebo chudí (nákupy za pár korun, přesně vypočítané), alkoholici (krabičáky, tvrdej a houska) nebo vyznavači zdravého životního stylu, čtenáři Lidovek, MF DNES, Blesku, Sportu, Aha, Práva, cizinci, Češi, staří, mladí, ženy, muži, prostě všichni jsou strašně milí a ohleduplní. Kromě malého procenta hulvátů, samozřejmě.” Pod to se podepisuju.
Špičkový nakladatelský počin. Po stránce tematické, redaktorské práce a hlavně práce grafické.
Zážitky Saši Uhlové vám nedají spát a nezvratitelně změní váš život. A knížka jako předmět vás bude neskutečně bavit - přebal, který můžete použít jako plakát, obal, který esteticky funguje i bez přebalu, rádoby neprovedené oříznutí a vnitřní poutavá úprava... To vše zajišťuje naprostý čtenářský požitek.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Hrdinové kapitalistické práce |
| 2021 | Stát v rozkladu: Reportáže z oblastí, na které se od sametové revoluce zapomnělo |
| 2023 | Hrdinové kapitalistické práce v Evropě |
Kniha Hrdinové kapitalistické práce je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 151x |
| Čtenářské výzvě | 26x |
| Doporučených | 22x |
| Knihotéce | 50x |
| Chystám se číst | 104x |
| Chci si koupit | 28x |
| dalších seznamech | 2x |
Nevěřila bych, jaké pracovní podmínky jsou u nás možné. Nemožnost vzít si volno, odskočit si na záchod, na svačinu, o "výši" výplaty ani nemluvě. Práce na směny, které jsou většinou pouze z důvodu vyšších zisků firmy. Opravdu děs. Doporučuji přečíst každému, kdo si stěžuje na svou práci.
Kniha je velice pěkně graficky zpracovaná, autorka přiložila i své pracovní smlouvy a platové výměry.