Císař Nihon-džinu
John Flanagan
https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75637/bmid_cisar-nihon-dzinu-ieu-75637.jpg
5
1212
103
Hraničářův učeň / Hraničiarov učeň série
< 10. díl >
Horác by se coby vyslanec v cizí zemi neměl vměšovat do vnitřních záležitostí – ale nedokáže nečinně přihlížet, jak se křivopřísežný šlechtic pokouší uchvátit trůn. Horác odjel s vojenským poselstvím ke dvoru císaře Nihon-džinu. Od té doby už uplynuly celé měsíce, a on se dosud nevrátil. Pak Evanlyn dostane zprávu, že v Nihon-džinu vypuklo povstání sendžiů proti právoplatnému císaři a Horác se rozhodl zůstat a postavit se na stranu svrženého panovníka. Evanlyn si dělá o Horáce starosti a ve společnosti Willa, Alyss a Halta se mu vydá do Nihon-džinu na pomoc. Zatímco Horác a Will se pokoušejí vytvořit z nihondžinských lesních dělníků vojenskou sílu, která by dokázala čelit dokonale vycvičeným sendžiům, Evanlyn a Alyss musejí překonat dlouho trvající vzájemné soupeření a hledat pomoc u tajemných horalů na severu.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2011 , Egmont (ČR)Originální název:
The Emperor of Nihon-Ja , 2010
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Já se přiznám, jediný důvod, proč jsem začala číst Hraničářova učně, byl, že jsem zaslechla kus audia z tohohle dílu. A byl to cringe af, protože „přeložit“ Nihon-ja jako Nihon-džin je vskutku překladatelský majstrštyk, což potvrdí každý, kdo se jen letmo otřel o první kapitolu jakékoliv učebnice japonštiny.
Začátek vypadal slibně, jenže pak se z toho stalo úplně to stejné, co v předešlých dílech, jen v bledě modrém, pardon „nihondžinském“. Dokud byli Horác a císařova parta sami za sebe, zavánělo to zajímavou akcí v exotických kulisách, jakmile se „objevili“ naši staří známí, jde všechna potenciální originalita do kopru a jede se podle zažité šablony. Je jasné, že všechny (naprosto zbytečné mrk, mrk Seletine) postavy, které do Nihon-džinu přijedou, z něj zase v pořádku odjedou. Žádný zajímavý zvrat, posun v charakterech… prostě nic.
Naopak. Naši hrdinové se chovají jako banda puberťáků, ne jako dospělí a zkušení bojovníci. Jako fakt. Charakterový progres od 1. dílu je buď nulový či záporný. Jejich „humorné“ poštuchování mi extrémně leze na nervy, protože nic humorného na něm už asi 4-5 dílů není.
Všichni neustále čekají na to, co si myslí / udělá Halt, jinak jsou naprosto neschopní. Pokud teda náhodou není pro děj potřeba, aby byli zázračně schopní / bystří / odvážní, to pak zase jsou *doplňte si libovolnou vlastnost* až hrůza.
Znovu se ukazuje, že autor neumí pracovat se (*silnými) ženskými hrdinkami. Být jim tak 12-15 tak to beru, ale proboha jim je snad všem přes 20. Tak proč se ty dvě chovají jak vypatlaný pubertální slepice. „Lov na obludu“ jakožto jejich velký feministický empowerment moment je tak debilní, až to bolí. Ty dvě, který neumí číst stopy, ty dvě, který se druhou noc na cestě málem nechají sežrat vlky, ty dvě, co vlastně neumí bojovat… dostanou zvíře, které dokázalo zabít 17 chlapů z obávaného mýty opředeného národa bojovníku. Prakem. MUHAHAHAHAHAHAHAAAA. Jo, jasně.
Celé Japonsko je zoufale nevyužité, protože většinu času se běhá po horách. Japonci a samurajové jsou z velké části též zoufale nevyužití, protože „vysílací čas“ jim kradou naši staří známí.
O hlavní záporákovi se furt jen mluví, jednou se tam mihne u brodu, aby se pak na konci odkopal jako další genericky zlý kretén bez špetky charismatu, cti a hlubší vize. Naprosto promarněný potenciál.
Podtrženo sečteno, za mě tragédie, s touhle sérií končím, protože radši už nechci vidět, jak hluboko může autor při ždímání svého díla ještě klesnout. Jediné, co mě drželo nad vodou byly náměty na fanfikce Shigeru/Horác, které se mi při čtení honily hlavou, a osypky pokaždé, když Ruml blbě vyslovil nějaké japonské slovo. Kdyby se autor vykašlal na Halta, Mary Sue – chci říct Willa – a zbytek skvadry zoufalců, a místo toho představil nihondžinské postavy, o které jsme se spolu s Horácem mohli bát, udělal by stokrát líp. A ten konec... panebože. Končím.
Napriek presunu do Japonska už to stráca šťavu, začína to byť veľmi stereotypné a očividne som na to starý. Dávam si dlhšiu pauzu.
Jeden z nejlepších dílů, skvělé postavy, prostředí a všechno, akorát mi přijde, že závěrečná bitva postrádá napětí a je vcelku odbytá (jakoby si autor uvědomil, že píše už dlouho, tak to rychle ukončil).
Jsme na druhém konci světa (pravděpodobně v Japonsku), ale to je Willovi celkem jedno - i přes neznalosti místní kultury a způsobů boje opět všechny zachrání. Je to napsáno velice poutavě, bavilo mě to a je mi jasné, že to je knížka pro děti, která musí mít happy end. Motiv geniálního Willa, který přijde a všechny zachrání, už ale začíná být mírně ohraný. Trochu se mi nelíbilo, že když přišel Will, tak císař jako by ztratil všechno rozhodovací právo a přesunul se do pozice věrného Willova služebníka.
Ale ano, bylo to opět jiné, pěkně napsané a jako dítě jsem to hltal. Tato série z celkového pohledu má jenom drobné chyby, které ale nehrají moc velkou roli a na kvalitě jí nijak neubírají.
(SPOILER) Tentokrát nemůžu s čistým svědomím udělit pět bodů. Zavést hrdiny do Nihon-džinu (vzorem bylo zřejmě Japonsko) byl určitě dobrý nápad, opět se děti seznámily s jinou zemí, její kulturou, strukturou společnosti a zvyky, i postava císaře a jeho přátelství s Horácem příběh určitě obohatily (i když jakmile na scénu vstupuje Will a spol., stává se z císaře bohužel pouhý statista). Ale pak tu byla řada nedomyšleností, třeba noční akce obou dívek u Hasanuů (hloupost, nikoli odvaha) anebo toskanská bojová taktika (opravdu si někdo může myslet, že to může fungovat?). Taky mi nějak nedošlo, proč autor do děje zapojil i Seletina (ne že bych jinak proti jeho postavě něco měl). Asi není úplně jednoduché produkovat stále další a další díly a přitom je důkladně po všech stránkách promýšlet.
Tak skoro po roce jsem se vrátila zpátky do Willova příběhu a musím říct že mě jako vždy nezklamal. Příběh byl napínaví od začátku do konce a konec konců nebýt Willa a jeho přátel, tak by to pro císaře nedopadlo tak, jak to dopadlo. Takže super a uvidíme, jak dlouho mi zabere přečíst díl, číslo 11.
Hraničářova učně jsem rozečetla před nějakou dobou. První díly jsem doslova hltala a těšila se na další díly... Pak Will dospěl a pro mě to byla docela rána, protože jsem měla pocit, jako by se uzavřela jedna velká kapitola a kouzlo příběhu se vytratilo - i přes to jsem však pokračovala ve čtení. Neříkám, že knihy nebyly dobré, svým způsobem mě všechny bavily - ale nebylo to ono. Nakonec jsem celou sérii odložila stranou a dala si několika měsíční pauzu. Po té jsem se však vzchopila, vrhla se na desátý díl HU a vrátilo se mi to samé nadšení, které mě doprovázelo na začátku série.
Císař Nihon - džinu nebude mým nejoblíbenějším dílem, řekla bych že patří spíše ke slabším pracím Johna Flanagana, ale jsem ráda, že jsem ho přečetla a můžu začít číst Ztracené příběhy.
(SPOILER) no tak to musí být fakt dobrý, táhnout se jak daleko s bandou dřevorubců do slibované kamené pevnosti a narazit tam na rozpadající se dřevěnou hradbyčku
Zatím určitě můj nejoblíbenější díl. Japonské prostředí a zvyky byly příjemnou změnou, stejně tak nové postavy v čele se sympatickým císařem. Autor se tentokrát opřel o japonskou společnost v době samurajů, podařilo se mu nastínit jejich nadřazenost a nedůvěru vůči cizincům i oddanost panovníkovi usilujícímu o reformu. Potěšilo mě i to, že tu o něco více prostoru (nutno uznat, že ne o moc) dostal i Horác, který obvykle bývá zastiňován Willem a Haltem.
Celkově platí totéž, co pro ostatní díly - jedná o moc milou četbu, která skýtá dobrodružství, pobavení i poučení. V podobě audioknihy čtené Matoušem Rumlem o to lepší, jeho přednes v rámci celé série je prostě úchvatný. Ale ač mám tuto sérii opravdu ráda a ač bych tomuto dílu na hodnocení ráda dala plný počet (obzvlášť pro zajímavou první část knihy zaměřenou na Horácovo putováním s císařem a pro krásné dojemné loučení k závěru), hvězdičku strhávají tytéž nedostatky, které provázejí každý díl – občasná stereotypnost, rozhovory plné popichování, které už je někdy spíše protivné než vtipné, a idealizace, která z jistých postav čiší až běda.
Vážně upřímně nechápu některé komentáře zde. Ano, kniha je jednodušší, děj je občas předvídatelný a občas je to i přehnané. Ale také je to určeno pro mladší děti kolem 11 let, ne pro dospělé čtenáře :)
Mně, jako dospělému čtenáři, se kniha líbila. Sérii dočítám hlavně ze setrvačnosti a abych měla přečtenou celou sérii, jelikož jsem ji začala číst jako mladší.
Líbí se mi, že autor nás pokaždé zavede na jiná místa - v tomhle případě do Japonska. Vykreslení této exotické země bylo zajímavé, autor zde zahrnul i jejich zvyky, což mi přišlo super. Správné chování a morální ponaučení zde samozřejmě nesmí chybět, stejně jako přestřelky Halta a Willa.
Je to oddechové čtení, když přihlédnete k cílové skupině, je to určitě zajímavá četba. Na konec bych chtěla ocenit přezdívky, které naši hrdinové dostali. Protože všechny byly samozřejmě projevem velké úcty!
Tohle bylo extrémně slabé.
Většinu knihy se zde plká o tažení proti rebelovi, který chce svrhnout císaře. Armády sem, levé křídlo tam, posila tady, pravé křídlo támhle. Horác je nezvykle bystrý, Will je hrozně chytrý, Evanlynn je děsně úžasná a vůbec naše děcka jsou hrozně šikovná. Naše taktika proti nepříteli je taková a taková. Toť v kostce vše, co se v knize odehrává.
Napětí žádné. Od začátku je jasné, že naším hrdinům se prostě vůbec nic nestane a všechno jim hned na první dobrou ukázkově vyjde. No - a jaké překvapení. Ono se skutečně nikomu nic nestane a opravdu jim všechno vždy perfektně vyjde.
Nebylo by to tak otravné, kdyby měl Flannagan v rukávu nějaké dobré, zajímavé nápady a děj se trochu hýbal a dýchal atraktivitou a životem. Ale zde se jede jen a pouze po vyznačené koleji, jenž jsem popsal v prvním odstavci. Dokonce ani postavy (až na závěrečné vyříkání si problému mezi Alyss a Evanlynn) se nikam nepohnou se svými charaktery. Vše do puntíku jede mechanicky podle zažitých vzorců z minulých dílů, pouze bez nápadů, vzrušení, napětí a jakýchkoliv zajímavých momentů.
Z knihy přímo dýchá, že autor už je s nápady v koncích, je kreativně vyčerpán a pravděpodobně se mu do knihy ani nechce, ale smlouva ho váže a on prostě musí.
Asi jsem tupý idiot, nebo žiju fakt v jiném světě, když se dívám na to extrémně vysoké hodnocení, ale tohle bylo pekelně slabé, ať se na to dívám sebesmířlivějším okem. A to věřte, že tuhle sérii mám fakt hodně rád.
Čekala bych trochu pestřejší závěr celého dílu. Dle mě nepřinesl nic moc extra nového - Horác opět bojuje, Will je Will, Halt je přicmrdávač a Elis s Evanlyn jsou vyjednavačky. Každý má svou typickou roli a děj se věnuje převážně sestavování armády a válčení, takže za mě teda nic moc.
Celkem se těším na následující povídky, doufám totiž že se objeví nějaké příběhy z Haltova mládí či Gilanova učňovství, tak uvídme :-)
Zase krásná kniha. Netuším jak, ale pan Flanagan dokáže udržet pozornost a obdiv čtenáře i ve velmi dlouhé sérii. Všechny prosím, aby si tuto knihu přečetli. TATO ČÁST MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!!
Konečně se do příběhu dostává i George, i když jen okrajově. Devět dílů čekám, až se znovu objeví a konečně se mé přání splnilo. I ze společné svačiny (nebo co to bylo za jídlo) v prvním díle ho vyšoupli. Jen je škoda, že tam o něm v podstatě nic není. V prvním díle je to nemluva a stydlín, v desítce mluví skoro tolik, co já. A to je co říct. Takhle je tam změna jako mávnutí kouzelným proutkem. O všech ostatních tam alespoň okrajově bylo, co se učili a jak se měnili. Ale stejně jsem za něj ráda.
Císař Šigeru - naprosto nepřekonatelná postava. Chová se tak necísařovsky, že si ho prostě musíte oblíbit. Mně přirostl k srdci snad více, než Kurokumovi. Kdyby bylo na světě více vládců, jako je on, to by bylo krásně. Bohužel není :-( .
Překvapuje mě vztah Allys a Evanlyn. Allys je celou dobu taková rozvážná a chytrá, kdežto naproti tomu Evanlyn je do všeho hrr a působí na mě tak, že dřív koná a až pak přemýšlí. Proto bych čekala, že ta žárlivka bude Evanlyn a Allys bude ta, co jí nakonec dojdou nervy a pěkně od plic jí to řekne. Pravděpodobně za pomoci Gorloga :-D. Alespoň že to Allys dojde dřív, než na Horácově a Evanlynině svatbě.
Pevnost Ran-koši. Ještěže tam byla. Sice úplně nechápu, jak se Will, Halt a ostatní "zachránci" Horáce do té pevnosti dostali a proč jim ti Kikoriové, co je zajali, nenechali stany, ale co nadělám. Potom jsem taky moc nerozuměla popisu rozestavení vojsk a celému plánu bitvy. To je asi spíš moje chyba, ale pro mě je důležitější výsledek, než jak ho dosáhli. Jaká šťastná náhoda, že Kikoriové jsou dřevorubci, že? Jinak nevím, nevím, co by dělali :-). Škoda, že se bitvy nezúčastnili také posádka Vlčího Willa, to by bylo velmi zajímavé. A asi by ani nepotřebovali Hasanuy. Takže celkové zhodnocení: chybičky tam jsou, to ano, ale to má každá kniha. A hodně knih by si o nedostatcích, které má tato kniha, mohlo nechat jen zdát.
Toskano. Obličej.
Moc se mi líbí vidět, jak hlavní hrdinové rostou a stávají se z nich silní jedinci, takže společně tvoří silný celek. Také obdivuji stará pevná přátelství i nově nalezená silné přátelství. Jsem zvědavá na další vývoj postav.
Znovu skvělý díl, velmi mě potěšilo že v příběhu byla postava seletina a taky že se Horác a Kasandra vzali.
Jak víme Horác odjel s vojenským poselstvím ke dvoru císaře Nihon-džinu.Zde propuklo povstání.Jak se Horác zachová a co udělají jeho přátelé.
Sériu čítam zo zotrvačnosti (hoci ma mierne štve), predsa len som zvedavý, ako to celé dopadne. Flanaghan nevybočil zo svojej zaužívanej schémy rozprávania a tak v "záverečnom" príbehu sú prítomné všetky neduhy, nedostatky ako aj klady jeho tvorby s pár uštipačnými hláškami, ktoré autor takmer všetky vložil do Haltových úst - v podstate sú to tie najlepšie časti knihy. Takto Flanaghanovsko schématicky som sa kedysi s Hraničiarovym učňom dostal na sever Európy a do púští Afriky, aby som už plnohodnotného hraničiara stretol na záver v Japonsku. V podstate sme s Willom precestovali pol sveta a bola to jazda pomerne zaujímavá. To, že má príbeh svoje čaro, potvrdila aj táto kniha, ale to počiatočné nadšenie z príbehov z Willovho detstva sa stratilo. Namiesto toho dostávame pomerne plytký príbeh, k tomu dve hysterky, spolu s ich neuveriteľným lovom na najväčšieho tigra, akého kedy zem nosila - toto knihu zráža na nižšiu úroveň. Aj mládež, ktorej sú primárne príbehy určené, tieto autorove maniere rýchlo prekukne. Séria je fajn, výborne sa číta a človek si oddýchne - nič menej, ale ani nič viac.
Jedna z lepších knížek, zasazená do celkem zajímavého prostředí, které by mělo odpovídat japonskému císařství. Je tam poměrně dobře vidět, jak fungovala japonská společnost v době samurajů, pocit jejich nadřazenosti vůči ostatním poddaným a nedůvěra vůči cizincům. Je zde i postava císaře, který se snaží o zlepšení postavení svých poddaných a v nastalém konfliktu se musí opřít o jejich podporu, aby se udržel u moci.
Linka Horáce je v císařství je trochu nudná, mnohem zajímavější je cesta Willa a jeho přátel za ním, i díky skandijské posádce, se kterou jsme se již potkali v předchozích dílech. Bohužel trochu uměle zde působí souboj dvou hlavních ženských postav o hlavního hrdinu. Je to trochu až moc okaté a vynucené. Jinak poslední díl série, který má ještě nějaký celkový děj a nejedná se o povídky.
Štítky knihy
přátelství rytíři hraničáři válečná strategie
Autorovy další knížky
| 2008 |  Rozvaliny Gorlanu |
| 2014 | Hraničářův učeň 1-12 |
| 2012 | Vyděděnci |
| 2008 | Hořící most |
| 2014 | Královská hraničářka |
Kniha Císař Nihon-džinu je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 2 031x |
| Čtenářské výzvě | 51x |
| Doporučených | 160x |
| Knihotéce | 411x |
| Chystám se číst | 217x |
| Chci si koupit | 61x |
| dalších seznamech | 9x |
(SPOILER) Jak tuto sérii milujeme celá rodina,u téhle knihy jsem se trápila. Vleklo se to opravdu strašně. Těšila jsem se na "holčičí" linku, ale ta tak nějak vyzněla do ztracena a byla taková... studená...? Nevím. Těším se na ztracené příběhy, třeba budou přívětivější a méně bojovné.
A Evanlyn je teda hustá - toho chci, tak si ho vezmu. Aha!