Hovory o Ukrajině

Kniha je tenká, útlá, nicméně výborně napsaná. Četla se dobře.
Je vhodné mít i nějaký obecný přehled o samotné Ukrajině, protože kolikrát odpověď odkazuje na určitou situaci. Rozhovor byl sám o sobě velmi silný a bylo v něm dost věcí a informací vysvětleno. Ovšem mohlo se jít i více do hloubky.
Mimo jiné se zde vysvětluje a popisuje i vztah Ukrajiny a Ruska. To mě zaujalo nejvíc.

Hovory o Ukrajině jsou kombinací osobní zkušenosti i postoje historika Mokryka na vzlety a pády samostatné Ukrajiny.
Jiří Padevět s ním vedl rozhovor, který nedokáže a ani to nemá v úmyslu, obsáhnout vše do detailu. Proto jde v Hovorech hlavně o stěžejní otázky, epizodické pohledy na sporné či nejednoznačné události na území Ukrajiny. Vzhledem ke specifickému řazení kapitol je vhodnější, abyste měli alespoň ze začátku knihy určitou znalost dějin ukrajinského státu. Především v historické oblasti jde totiž o knihu spíše přehledovou a určitá témata jsou naznačena, jiná referují přímo ke konkrétním událostem.
Hovory o Ukrajině jsou důležité v nastínění událostí na Ukrajině za Sovětského svazu (sám Mokryk napsal dizertační práci na téma „Šedesátníci a koloniální diskurz sovětské kultury na Ukrajině v době tání (1956-1964)“ nebo také osobní úhel pohledu na Revoluci důstojnosti, kde byl Mokryk jako aktivní protestující. Hovory o Ukrajině jsou zkrátka zaměřené především na osobní zkušenost a názory Mokryka, popřípadě jeho blízkých a přátel. Například současné pohledy na dosavadní prezidenty Ukrajiny včetně Zelenského. Zmiňuje také například Minské dohody a jejich vývoj, kdy se diplomaticky jednalo o území Ukrajiny, které okupovalo Rusko. V otázkách se dostává Padevět též k ruské propagandě vytahující historické události z pohledu Ruska a popírající autonomní pohled Ukrajiny. Mokryk tak objasňuje, jak Rusko účelně zneužívá dějiny k vlastnímu účelnému výkladu. Pokud si chcete doplnit nějaké mezery v povědomí o jednotlivých událostech samostatné Ukrajiny, pak rozhodně sáhněte po Hovorech.

Díky situaci, která teď ve světě je, mám touhu dozvědět se více o Ukrajině a její historii.
Musím říct, že kniha byla velice dobře poskládaná. Vysvětlovala historii od začátku 20. století, což je důležité, protože současná situace se odvíjí od historie. Pravda je, že kniha mohla být delší.
K tomuto tématu jsem četla ještě tyto knihy, jako inspiraci pro další čtenáře (není to naučná literatura):
https://www.databazeknih.cz/knihy/herbar-vzpominek-506400

https://www.databazeknih.cz/knihy/divky-ktere-prezily-sibir-514690

Přestože Jiří Padevět ví, jak podávat otázky, já bych se na nějaké ještě ráda pana Mokryka vyptala. Je tu ale hodně široká škála toho, co by se dalo rozebírat, k čemu se vracet a o čem polemizovat, takže samozřejmě chápu, že se to do takové skromné knížečky nemohlo všechno natěsnat. Přesto však musím podotknout, že už jsem četla lepší knihy, které se orientují na historii východu obecně.

Všude, kde se mihne Jiří Padevět, vzniká kvalitní dílo. Děkuju!

Dvě rychle v krátké době přečtené knihy na stejné téma. Každá trochu jiná, ale obě obohacující. Tahle je dokonalá v tom, jak "rozhovor" dvou vzdělaných a tolik důležitým "kritickým myšlením" vybavených osobností (v mém pojetí odmítáním "nekritizovatelného") dokáže čtenáři předestřít komplikovanou a temnou historii Ukrajiny. Země, která sdílela podobný osud, jako ta naše. S tou smůlou, že Rusko ani v 21 století neopustilo svou utkvělou představu krvavého spasitele lidstva.

Nezbytná citace:
"Bavili jsme se o tom s Petrou Procházkovou v Oděse a ona vzpomínala na to, že podobné věci jako teď v Buči viděla kdysi v Čečně. Tím myslím to tragikomické rabování, kdy Rusové kradli všechno - od ledniček a praček po ženské prádlo. Jakkoli groteskně to může vypadat, ve skutečnosti je to velice důležitá rovina. Západ totiž často vidí ruskou kulturu skrze romány Dostojevského a moskevské mrakodrapy. Hledá tajuplnou ruskou duši" a snaží se pochopit vymyšlený obraz záhadné, a proto přitažlivé ruské kultury. Ve skutečnosti je to vše mnohem jednodušší: Rusko za hranicemi Moskvy a Petěrburgu je na mile daleko od civilizace, tak jak ji vidíme my. Miliony lidi v Rusku bydlí v poničených domech, nemají ani plyn, ani kanalizaci. Občas se může zdát, že se u nich čas zastavil někde na přelomu 18. a 19. století."

PS: Tou druhou byla kniha https://www.databazeknih.cz/knihy/poselstvi-z-kyjeva-510934