Hovno hoří
Petr Šabach
Další vydání populární knížky, v níž autor s neodolatelným humorem a nadhledem vykresluje rozdíly mezi mužským a ženským nazíráním na svět.
Přidat komentář
Milé, čtivé, zábavné a oddechové… Asi není potřeba od knížky tohoto formátu víc očekávat.
V Sázce je něco z Pelíšků, vtipné. Bellevue mě vůbec nezaujalo a poslední povídka (Voda se šťávou) je dobrá, prokládaná útržky ze "současného života manželského". Protože mám Šabacha ráda, dávám 4*, ale je to na hraně.
S Pelíškama to moc společného nemá, ale to nevadí. Je to takové pseudohrabalovské, ale to už si taky začínám u Šabacha zvykat. Škoda přílepku těch povídek na začátku, Voda se šťávou byla tak 4,5*, celkově s bídou 4. A souhlasím, je to knížka spíše pro muže, i když pár holek to asi taky zkousne.
Po knížce jsem sáhla, protože jsem chtěla poznat pramen pr film Pelíšky, ale zklamala mne. Tak mám aspoň splněn bod letošní výzvy - kniha s obálkou, která se mi nelíbí.
Tato povídková kniha s rozpustilým názvem mě nezklamala. Je to něco trochu jiného než film Pelíšky, který je má srdcovka, ale líbilo se mi to. Povídky jsou nenáročné, úsměvné počtení o době nedávno minulé, které pobaví.
tak pobavila som sa, ale asi preto, že som si hneď pri opise predstavila film Pelíšky a Pupendo....
Na tuto knihu asi brzo zapomenu, ale bylo příjemné si oživit scény z filmů, které se knihou inspirovali.Nebo sledovat, jak autor líčí rozdíly mezi mužem a ženou a z toho vzniklé lehce humorné situace.
Knihu jsem si přečetla hlavně díky tomu, že jsem se dozvěděla, že knihou byl inspirován film Pelíšky. A možná právě proto jsem měla od knihy možná příliš velká očekávání, které se bohužel nenaplnily a kniha byla pro mě spíše zklamáním.
Soubor povídek se mi zdál jako nějaká slátanina příběhů, které se někomu během života přihodily. Pár momentů bylo vtipných, ale zbytek spíše takový průměr.
Kniha se nečetla špatně, ale existují i lepší.
3/5
Svižné, vtipné, čtivé. Povídky, které čtenáři stoprocentně zvednou náladu a obzvláště pasáže, které známe z filmu Pelíšky.
Oddechová kniha, která se dá přečíst za chvíli. Každopádně nebýt maturity jako formy motivace k dočtení, knihu bych možná bohužel nedočetla. První dvě povídky se mi líbily, třetí už tolik ne. Děj třetí povídky vás nijak nenutí pokračovat ve čtení. Místy opravdu vtipné, pak zase dlouho nic...
Typický chlapský humor a pohled na svět. Mnoho postřehů lidských charakterů, postavy reálné, které můžete potkat ve všedním životě. Situace tak mi blízké a nesmírně zábavné. Nedivím se,že podle knihy byl natočen film Pelíšky i když s jemnými rozdíly. Plný počet *****. Škoda,že spisovatel již není mezi námi.
Dlouho jsem se u knížky tak nenasmál.. Doporučuji.
Za celkové nižší hodnocení zřejmě může fakt, že ji četli a hodnotili i některé slabší ženy.
Toto je typicky mužská záležitost..
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
2005 | Hovno hoří |
2006 | Občanský průkaz |
2010 | Opilé banány |
2012 | Království za story |
2012 | Máslem dolů |
Kniha Hovno hoří je v
Právě čtených | 5x |
Přečtených | 2 583x |
Čtenářské výzvě | 235x |
Doporučených | 73x |
Knihotéce | 352x |
Chystám se číst | 366x |
Chci si koupit | 67x |
dalších seznamech | 5x |
Brácha po něm skočil a řekl mu: „Vyber si. Buď ti utrhnu prdel, nebo dokaž, že nejsi srab a projeď tamhletím živým plotem.“
Kluk si řekl, co by ne. Je lepší se trochu poškrábat o proutí než jistá rána pěstí. Rozšlapal to jako ďábel.
„Teď se dívej,“ řekl mi bratr, „protože tohle není žádnej živej plot, to je zídka porostlá břečťanem…“
Epizodky ze života, které mi přihrály na ksicht konstantní úsměv a několikrát mě dokonce přiměly k smíchu. Často se mi vtíraly scény z „Pelíšků“, rozhodně si však nehodlám stěžovat na připomínku výborného filmu. Od hospodského svérázu, přes dětství, vztahy s dívkami a ženami (především tedy s jedinečnou A.), po zaměstnání v dobách socialismu, většina z těch příběhů byla velmi příjemnou relaxací, nostalgickou a nepoznamenanou přemrštěnou korektností současné doby. Je to sice na levačku, ale jedině devadesátá léta znamenala pro naši zemi skutečnou svobodu, téměř neomezovanou ideologiemi. Tehdy bylo možné bez obav a otevřeně mluvit o čemkoliv. Čekám, kdy bude tato kniha označena za rasistickou, protože bez obalu a lakování na růžovo popisuje romskou mentalitu.
Možná bych uvítala trochu sevřenější formu, méně přeskakování, přesto jsem se rozhodla knížku jemně nadhodnotit. „Hovno hoří“ podle mého názoru nepatří do modrých čísel. 80-85%