Hotel
Arthur Hailey
V románu o pěti dramatických dnech prožitých personálem i hosty v hotelu autor na pozadí tragické události poutavě popisuje vztahy lidí v mezní situaci, odhaluje skryté sobectví jedněch a neokázalé hrdinství druhých.
Přidat komentář
Tak to se četlo samo. Krásně vylíčené postavy, ke kterým jste ihned získali sympatie. Nebo odpor k těm záporným. Vlastně tam ani o moc nejde, ale člověk se od knihy prostě nemůže odtrhnout. Navíc k ději dostanete bonus v zevrubném popisu hotelu šedesátých let a toho, jak takový kolos denně funguje a kdo všechno v něm vlastně pracuje.
Skvělá kniha, několik zápletek najednou a přesto přehledná. Autor dává popisu postav neuvěřitelně málo času (narozdíl od Irvinga nebo Kinga) a přesto je skvěle poznáme a mamé nebo nemáme je rádi. Mnoho z nich projde v průběhu knihy vývojem nebo jsou postaveny před důležitá rozhodnutí.
Kniha dokázala obsáhnout skoro až filosofická témata jako je boj o principy v kontrastu ke každodení praxi nebo otázku diskriminace, ale i maličká a přesto zajímavá témata jako praktiky hotelového zloděje nebo spalovače odpadků. Za mě výborná kniha.
Kniha z hotelového pravěku, chtělo by se říct. Z dob, kdy obchodní cestující psali svoje poznámky KULIČKOVÝM PEREM na ubrusy v hotelové restauraci, z dob, kdy bylo symbolem pokroku TRYSKOVÉ letadlo a kdy se nově příchozí v hotelu zapisovali na kartotéční lístky a hotel zaměstnával hned několik denních a nočních telefonistek...
Ale přes všechen ten úsměvný pravěk je to kniha velmi dobře napsaná, takže vůbec nelituji toho, že jsem se k ní v rámci letošní Čtenářské výzvy vrátila. Vůbec to nebyla ztráta času!
Hotel – jako životní styl – jako živoucí organismus –
veřejný dům – instituce s vlastní know-how – místo setkávání –
Zastavte se v New Orleans v největším nezávislém hotelu ve městě! Leží ve Francouzské čtvrti, která patří k těm nejlepším ve městě, je rušná a je tu stále plno lidí, a ti zde tráví svůj čas – v pozdních barech, bistrech, jazzových sálech i striptýzových podnicích – až do svítání, a hotelový mechanismus musí fungovat 24/7 ...
... jenže poslední dobou se spíš potlouká ve stínu své bývalé slávy!
Dobrý pozorovatel, a to pan Hailey rozhodně je (připravte se na velmi realistický příběh – pozorování skutečného života!), vidí drobná znamení (nesebrané noviny, nedopalky, chybějící knoflík na uniformě poslíčka, vyhořelé žárovky v lustru) ... „u vchodu na St. Charles Avenue drbal uniformovaný vrátný s prodavačem novin, kolem nich se valila vlna hostů a dalších lidí. Blíže seděl u stolu postarší asistent ředitele, zamyšlený, s očima upřenýma“ ... na všechno to dění, hemžení, kolem sebe, a taky na výtahy, které jsou mimochodem v dost špatném stavu.
Finanční krize totiž útočí – vynucuje si drastické změny – a tak hotel potřebuje pevné a rozhodné vedení. Tenhle hotel totiž má po mnoho let excelentní reputaci! A to přeci už něco znamená!
Těžištěm příběhu (vlastně všech Haileyho knih) je skutečnost! Čekejte skutečný popis – reality hotelového provozu, celé té mašinerie, která se 24/7 hýbe, pracuje, žije, funguje, a která by bez svých zaměstnanců pošla – život by se tu zastavil. Takže čekejte množství postav – důležitých i těch možná méně důležitých, ovšem v tomhle soukolí nikdy nevíte, co vynechání i malého kolečka může způsobit. A pak je tu hlavní hrdina – ten, co se snaží hotelu vrátit jeho lesk a slávu – napravit chyby a vyřešit problémy (hlavně ty mezilidské) ...
V době, kdy jsem byla na gymnáziu (a to už je hodně dávno) jsem Haileyho skoro kompletně přečetla, dnes už se k jeho příběhům – spíš prostředím ve kterých se příběhy odehrávají, protože v tom je pro mě Hailey nejzajímavější – nostalgicky občas ráda vracím, vezmu si některou z knih, prolistuju a znovu se začtu, líbí se mi totiž jeho literární styl, v mé knihovně má rozhodně své místo!
Takže cestovateli – směle vstup! Strávíš tu pět dní – a uvidíš (skoro jak pod mikroskopem, za oponu, do zákulisí, do strojovny) očima lidí z hotelu, hostů i konkurence!
„Traveller, pray lodge in this unworthy house. The bath is ready. A peaceful room awaits you.
Come in! Come in!“
(nápis na dveřích hostince – Takamatsu, Japonsko)
Hotel jsem četl hodně dávno , když vycházely všechny knihy od Hailyho a nečekal jsem, že se mi bude román z prostředí hotelu tak líbit. Arthur Hailey vždy dokázal podrobně popsat jakékoliv prostředí ať už to bylo z letiště nebo z elektrárny. Líbily se mě všechny jeho knihy.
Skoro šedesát let stará kniha a příběh příjemně překvapil. Román má milostnou i krimi zápletku, odkazuje na rasové problémy doby. Velice příjemné čtení, rozhodně se nebudete nudit. Kniha je současně i dobře namluvenou audioknihou.
No je vidět, že knize bude bez dvou let už 60let. Vyslechla jsem tentokrát audioknihu, 15hodin zdlouhavého poslechu. Před více než 30lety jsem haileyovky hltala.
Musím říci,že teď jsem se už nudila.
Už několik let obcházím ve své knihovně regál s mými nejoblíbenějším knihami z dob, kdy jsem ještě chodila na střední. Po několika zklamáních, kdy jsem zjistila, že co fungovala před lety, už mě neomračuje, mám prostě strach zkazit si v paměti dojem z dřívějška.
Tentokrát jsem neodolala a zkusila Hotel jako audioknihu. U této konkrétní knihy jsem se bála zbytečně. Ač je to trochu pohádka, poslech jsem si vychutnala a moc mě bavil. Prostě skvělé. Pár dní v hotelu, hotelový personál i hosté. Skvělý mix vztahů, problémů s provozem, detektivní zápletka (hned dvakrát) a problémů tehdejší doby. Perfektní kniha vydaná poprvé v originále v roce 1965 je pro mě stále aktuální, prostě evergreen.
Kniha se mi velmi líbila. Poznala jsem svět v gastronomii a hotelnictví z druhé strany - z pohledu zaměstnanců. Hlavní tématem knihy je komu připadne gigantický hotel. Po přečtení asi dlouho nepojedu výtahem. Ke konci velmi rychlý spád událostí, které byly nepředvídatelné a bohužel nevyhnutelné.
Taký jednoduchý príbeh o tom, ako to chodilo vo veľkých hoteloch. Príbeh má ľudský rozmer a to je asi jeho najväčšia hodnota. Nechýba malé prekvapenie na koniec. Také pohodové a príjemné čítanie s dobrým dojmom po dočítaní.
Tak jsem si po třiceti letech tuto knihu opět přečetl.
Mírné zklamání, řekl bych.
Pamatuji si, že když jsem ji četl poprvé, měl jsem pocit, jako bych všechno dění kolem postav jakkoliv spojených s hotelem St. Gregory měl naservírováno jako na podnose a kniha byla čtivá a i trochu napínavá.
S odstupem třiceti let musím uznat, že většina dějových linek mi byla fuk. Problémy rozmazlených aristokratů mě fakt nedojaly.
Až na jedno absolutně nestoudné vyřešení mezní situace jednoho páru.
Na druhou stranu to nebylo jen o nich.
Smetánka různých kvalit má v ději také své místo.
Řadoví zaměstnanci se v některých případech také "ukázali".
Abych ale jen nehaněl.
Líbilo se mi nastínění společenských dopadů segregace.
Líbila se mi představená rivalita mezi hotely vlastněnými jednotlivci, kde se odráží jejich osobitý pohled na služby a hotely nadnárodních monopolních společností, kde kladou důraz na rozšiřování jednoho modelu vedení hotelu po celém světě.
Líbilo se mi nastínění funkce propracované kuchyně, kde i detaily rozhodují o výši zisku.
Co mě vážně pobavilo, byla epizodní scénka s vyloženě natvrdlým policistou skoro na konci příběhu. Tam vážně platí, že kdyby blbost kvetla, tak toho policistu nenajdou :-D
Když si tak sečtu body líbilo - nezajímalo, tak mi z toho dnes vychází pro mého kdysi nejoblíbenějšího autora průměrné tři hvězdy.
Nějak jsem náhodou narazil na audiobook ze 70. let, bez nějakých konkrétních očekávánní jsem se zaposlouchal. Kvalita nahrávky po technické stránce mizerná, ale načteno skvěle.
Kniha mě velmi příjemně překvapila, zvlášť když to není žánr, který bych vyhledával. Souhlasím s tím, že je velmi čtivá. Navíc kvituji, že jsou tam parádně provázané události napříč celou knihou.
Dal bych asi plný počet, nebýt dvou věcí. Zaprvé mizerný překlad tohoto vydání (netuším, zda v jiných je to lepší) a některé zbytečné dějové linie (Keycase byl úplně navíc, romance s Dodo mi také tak nějak neseděla do zbytku, nechal bych toho O'Kiefa více méně na businness levelu).
Každopádně časem ještě zkusím nějakou další knihu autora.
Život v hotelu a jeho jednotlivé dějové linie čtenáře hned uchvátí, takže je nedočkavý, jak se vše dále vyvíjí a vyvine. Velmi dobře sestavený obrázek o provozu velkého hotelu, a i když je to již neuvěřitelných skoro 60 let od vzniku románu, řekl bych, že moc nezastaral. Sice se změnily některé modernosti (WiFi, čipové karty apod.), ale v zásadě to hlavní - jak hotel funguje - zůstává. 75-85%. 6. 3. 2023.
Knihu jsem si přečetla znovu po 25 letech, v rámci Čtenářské výzvy 2023 "Kniha, kterou nebudete číst poprvé". Ráda jsem si připomněla úžasnou atmosféru románů Arthura Haileyho, Hotel patří mezi mé nejoblíbenější. Nadšení mi kazilo jen velké množství překlepů ve vydání z nakladatelství Riopress. Pokud se ještě někdy ke knize vrátím, určitě sáhnu po jiném vydání.
Fajn kniha, která má zajímavé zápletky. Příběh má spád, mírné napětí a je velmi čtivý.
Arthur Hailey byl vždy ďábel, matně pamatuju na rok 1996 kdy mi babička podstrčila jeho román "kola" (na prázdninách, později šel na řadu Remarque (( černý obelisk, tři kamarádi jsou geniální knížky)) ) . Nemohla jsem se odtrhnout , včera manžel pustil na tv filmovou adaptaci Letiště ze šedesátých let , také krása střídala nádheru. Před čtrnácti dny , při cestě z Billy máme na ulici takové malé vetešnictví kde je moc milej pán a paní. Na parapetu ležel "hotel" za symbolických deset korun, ve vydání které jsem roky marně sháněla. Ta radost v očích a následná doma na gauči , kdy jsem hltala stránku za stránkou .. to bylo něco nepopsatelného ... neuvěřitelně bravurně popsané hotelové osazenstvo od těch nejspodnějších až po ty nejvyšší a zápletky s hotelovými hosty ... super nadčasové.
Neskutečně čtivá kniha! Ačkoli námětem jsem očekával něco civilního, nezáživného bez špetky napětí a poutavé zápletky. Přitom opak byl doslova pravdou! těch zajímavých příběhových linií bylo více než dost a na konci knihy, mě vlastně mrzelo, že už nemůžu dále sledovat osudy jednotlivých postav. Určitě by stálo za to vědět jak se hotelu vedlo dále.
Byla to moje první kniha od pana Haileyho a už se nedočkavě těším na další...
Moje první haileyovka a určitě ne poslední. To je Pan Vypravěč! Příběh nemusí být (a ani není) kdovíjak originální nebo objevný, ale fungování hotelu a jeho obyvatel je podané tak ... přesně. Člověk má pocit, že tyhle typy lidí doopravdy zná. Navíc Hailey krásně klade slova za sebe a není tam snad jediné navíc. Vyprávění je naprosto přehledné a běží skvělým tempem, tak akorát. Bravo.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura kanadská literatura 60. léta 20. století mezilidské vztahy konkurenceschopnost pracovní vztahy hotely New Orleans
Kniha Hotel je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 1 289x |
| Čtenářské výzvě | 49x |
| Doporučených | 65x |
| Knihotéce | 466x |
| Chystám se číst | 111x |
| Chci si koupit | 10x |
| dalších seznamech | 9x |
Hotel patří k mým nejoblíbenějším haileyovkám. Realistický příběh má spád, grády, ostrou pointu a nadějný konec. Červená knihovna není tentokrát dominantní, nerušila mě při čtení, ani nezdržovala hotelový provoz, protože když máte od rána do večera plné ruce práce, není čas na nějaké lovestory!