Hostující profesoři

3 10.12.2020

Anglická sranda jak má bejt, jen mě by víc bavilo, kdyby to bylo především o zmatené univerzitě a ne o zmateném sexu... Ale další díl si dám určitě.

3 23.11.2020

Kolikrát já tuhle knížku přečetl. Myslím, že aspoň 20× :-)
Hned úvodní „scéna" s letadly je brilantní. Situace kolem paternosteru je přesně z těch, kde se nahlas smějete a je Vám jedno, že čtete v narvaném metru - no asi jsem pár lidem připadal jako blázen.
Osobně mě víc bavila Zappova linka, ale celá knížka je prostě geniální.

39 19.11.2020

„Vzdělání je strašně důležitá věc, nemyslíte?“ „Nemyslím. Myslím, že naše posedlost vzděláním je sebevražedná.“
„Prosím?“
„Každá generace se vzdělává, aby vydělávala dost peněz na vzdělání další generace, ale aby své vzdělání skutečně uplatnila, o to se nestará. Vy se honíte, aby vaše děti měly vzdělání a mohly se honit kvůli vzdělání svých dětí, a tak pořád dokola. Jaký to má smysl?“
„Stejně tak byste se mohla ptát, proč lidé vstupují do manželství a zakládají rodinu.“
„Přesně.“ zvolala paní Zappová. „Přesně tak se ptám!“

Díky knize Sedmá funkce jazyka mě mé pomyslné čtenářské kroky zavedly do americké Eufority a britské Papridge, dvou fiktivních městeček, mezi jejichž univerzitami už dlouho probíhá výměna učitelů. A tak jsem konečně měla tu čest poznat osobitého Morrise Zappa, pro kterého je výměnný pobyt tou nejlepší variantou z nejhorších možných. Druhým zúčastněným v akci škatulata hejbejte se je na první pohled nevýrazný Phillip Swallow, věrný manžel a starostlivý otec, jehož kariérní vyhlídky jsou velmi mizerné. Píše se rok 1969: studenti se hlásí o nejrůznější práva, hnutí hippies má spoustu příznivců, zkrátka bouřlivé období, jehož živočišnost dožene i naši profesorskou dvojici.

„Nic ve zlém, Phile,“ zašeptal Sy Gootblatt. „Ale myslím, že máš erekci, a při čestné stráži to nevypadá dobře.“

„Že by na něho [Morrise Zappa] lezla ta chorobná anglická lidumilnost? Musí si na sebe dát pozor."

Kromě příběhu samotného mne oslovil také originální přístup k jednotlivým kapitolám. Nejvíc mě bavila (co do formy) ta s dopisy a pak závěrečný scénář. Všechno do sebe krásně zapadá a čtenáři se střídavě dívají na oba protagonisty výměny. Oba profesory i jejich manželky jsem si hodně oblíbila. Jejich životní eskapády mi zpříjemňovaly pár posledních dní. A i když by ze mne profesor Zapp neměl radost, tak říkám, že se mi kniha LÍBILA:-) Fakt povedené. Autor D. Lodge je pro mne velkým objevem. Už čtu pokračování (Svět je malý) a užívám si ho snad ještě víc.

„Mám noční práci na Jižním nábřeží.“
„V nějakém lokále, kde dívky tancují nahoře bez?“
„Ne, v obchodě s deskami. Jako striptérka jsem pracovala taky, ale jen v prvním ročníku. Potom jsem pochopila, jaké je to vykořisťování, a šla jsem od toho.“
„V takových podnicích berou hosty na hůl, co?“
Vykořisťovali mě, ne zákazníky,” opáčí dívka s citelným opovržením. „Tehdy jsem začala pracovat v hnutí za osvobození žen.“
„Osvobození žen?“ říká Morris Zapp, kterému se taková představa ani trochu nelíbí. „O tom jsem jakživ neslyšel.“ (Jako většina lidí počátkem roku 1969.)
„Ještě uslyšíte, pane profesore,“ říká dívka. „Ještě uslyšíte.“

1 19.11.2020

Moje pocity z knihy jsou... zábavná, vtipná, přesvědčivá, místy překvapivá.
Po dost tradičním úvodu pokračuje příběh spíše netradičně formou dopisů, novinových článků i filmového scénáře. Líbil se mi způsob, jak autor dokázal podávat jednotlivé postavy tak, aby vynikly rozdíly charakterů v popisu jejich chování, jednání, řeči, ale především v myšlenkách. Nejvíc mě to zaujalo v případě Philipa, který vymýšlel způsob, jak oznámit Hilary svoji nevěru - bylo to až dojemné.
Takže bych knihu doporučila tomu, kdo se chce pobavit, má rád Jane Austenovou a nevadí mu, že si závěr příběhu musí sám domyslet.

4 05.10.2020

Srdcová záležitost. Tato kniha nestárne a bude stále osvěžující a šťavnatá, stejně jako britský humor.

5 30.08.2020

Dlouho už jsem se takhle nepobavila - jednak díky těm rozkošným detailům vysokoškolského života, které se ani v jiných systémech a časech příliš nemění, a jednak tím opravdovým Hostováním s velkým písmenem - a závěrem, který dělá knize naprostou čest svým stylem. Jak je možné, že jsem se s tímhle titulem tak dlouho míjela?

2 31.07.2020

Rychlé, svižné, vtipné, tak nějak souměrné, neboť osudy hlavních protagonistů se vyvíjejí podobně. Místy trochu fraška, s postavami nijak zvlášť nesoucítíte, neboť je vám jasné, že je autor ze všeho vytáhne a tragédie se konat nebude. Občasná změna stylu potěší, i když závěrečný "scénář" mě trochu nudil.