Hordubal
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12655/bmid_hordubal-WWN-12655.png
4
1008
134
Noetická trilogie série
< 1. díl >
Čapek se ve svém psychologickém díle Hordubal inspiroval skutečným příběhem. Juraj Hordubal se po osmi letech vrací z Ameriky domů, ale žena se k němu nemá a dcerka ho nepoznává. Následně se od svých kamarádů dozvídá, že ho žena podváděla s čeledínem. Milostný trojúhelník končí tragédii...
Přidat komentář
Dokonalé,
kniha z různých častí, každá je jiná a každá dává jiný pohled na proběhlé události a na zúčastněné postavy. Když o tom budete chvíli přemýšlet, možná pochopíte chování postav, ale podle mne nebudete schopni vynést jasný soud, kdo je ten špatný, a jaký měl kdo přesně motiv. Ke všemu máte více možností. Ano téma je v zásadě jednoduché, ale je mistrně uchopené a vykresluje lidské postavičky a příběhy tak, že bych se vůbec nebál nazvat to psychologickým románem par excelence.
Hordubal byl moc hodný a poctivý chlap, který chtěl zabezpečit svou rodinu. Jenže osm let je osm let. Za tu dobu odteče v řece spoustu vody a ta voda neteče nazpět. To víme všichni, ale nechceme to slyšet nebo si to přiznat. Od začátku jsem tušila, že se něco stane. Bylo mi ho líto.
Od začátku příšerně smutný příběh. Od první stránky jsem čekala, že to špatně skončí.
Juraj Hordubal byl velmi hodný člověk, ale nedokázal to dát najevo, nedokázal komunikovat s lidmi. Kolikrát si myslel, co hezkého člověku řekne, jak s ním pohovoří, ale všechno to zůstalo jen v jeho hlavně. A to byl asi taky ten problém, proč nebyl oblíbený, přestože to byl jistě dobrý a pracovitý člověk.
Co si mám myslet o jeho ženě Polaně nevím. Špatně se jí žilo osm let bez muže... ale jestli to muselo takhle skončit ... těžko říct.
Každopádně, kniha se mi velice dobře četla, bylo to skoro jako detektivka.
Z noetické trilogie se mi Hordubal líbí méně než Obyčejný život, ale více než Povětroň. Nadchla mě atmosféra Podkarpatské Rusi a závěr knihy byl taky moc dobrý. Neuvěřitelně mě však vytáčela postava Hordubala, byl tak moc naivní, až mě to přišlo těžko uvěřitelné.
Příběh byl velmi krásně napsaný. Nikdy jsem nečekala, že by mě mohla tato kniha zaujmout, ale i přes to jsem byla velmi překvapena. Musím přiznat, že jsem se v příběhu občas ztrácela, ale to ani nevadilo, protože na sebe vše úžasně navazovala. Ke knize se v budoucnu určitě někdy vrátím, ať už kvůli maturitním zkouškám nebo osobnímu zájmu.
Páni. K jazyku a stylu Karla Čapka v této knize se snad nebudu ani vyjadřovat, to už není vůbec třeba, jak je text bohatý, vytříbený a plný všeho. Obsahově to je také slušná nálož. Já osobně tedy chápu a zároveň nechápu všechny zúčastněné strany (Hordubal vs. Polana a okolní svět), jestli mi rozumíte. Čapek navíc výborně vykreslil myšlení různých typů obyvatel vesnice. Nádherná kniha se smutným příběhem.
Prostě Karel Čapek uměl a Hordubal je klasika. Dnes občas narazím na podobné schema v soudobých knihách a ty jsou přímo mezinárodně oslavované. Kdo by věděl , že něco podobného, ba lepšího, napsal před lety spisovatel malého národa...A ještě víc miluji Obyčejný život...
Kdybych měla charakterizovat novelu jedním slovem, bylo by to "zajímavé". Příběh je podivuhodně napsaný a je zajímavou sondou do obyčejného života vesničanů. Hordubal se po letech vrací domů a očekává dosti naivně, že se od jeho odchodu nic nezměnilo. Jenže život jde vždy dál i na tom nejodlehlejším místě na světě... A s tím se někdy nedokážeme vyrovnat.
Silný příběh, plný emocí. Pěkně napsáno. Pro Čapka to nebylo úplně typické téma, ale poradil si výborně.
Má první kniha od Čapka mě příjemně překvapila. Zajímavý příběh s detektivní zápletkou se opravdu dobře četl. Rozhodně se chystám i na další autorovu tvorbu! :)
Člověka jako Karel Čapek je pro tento svět škoda, chtělo by se říci... ovšem ještě větší škodou pro nás čtenáře by bylo nemít možnost přečíst si díla takového literáta :)
V Hordubalovi se překrývá více vrstev: je obdivuhodné, s jakou lehkostí a bravurou se zde prolíná psychologické drama, vedené vnitřním monologem, spolu s detektivkou; jak mistrně autor mísí lyriku a poetiku se svým jemným humorem; když přimíchává venkovských i křesťanských motivů, avšak stále zůstává na zemi - tak Čapek píše vpravdě v duchu humanismu, věren svému naturelu...
Krásný a smutný příběh ze života, v němž nám Karel Čapek dle mého mimojiné dokazuje, že (spolu s Jaroslavem Haškem) je největším spisovatelem-znalcem povahy lidské PŘINEJMENŠÍM na poli české literatury 20. století ;-)
Pro mě asi zatím nejslabší knížka, kterou jsem od Čapka četla. Každopádně příběh je to zajímavý, ale uvítala bych detailnější zpracování. První polovina se trošku táhla, ale od začátku vyšetřování jsem knihu nemohla odložit.
Bylo to poměrně zvláštně napsané, ale neméně drsné a až tak správně nepříjemně realistické... neumím si onu situaci v Hordubalově rodině představit, střet Hordubalových představ o návratu a jeho skutečným přijetím bylo smutné.
Už jako adolescentce se mi Hordubal líbil. Teď jsem si ho přečetla podruhé a opět jedním dechem. Nemám ráda nějaké velké pitvání se v nitru postav, ale Hordubalovo neustálé přemítání "co řekne, co udělá..." v porovnání s tím, co se pak stane, je naprosto přesvědčivé (kdo z nás to nezažil :) ) a nutí čtenáře číst a číst...
Výborné. Hordubalův život po návratu z Ameriky za ženou a malou dcerkou. Drsné a syrové. Pravda nemusí být vždy to nejlepší řešení......
Nevěřil bych tomu, že mě neustálý a bohatý proud myšlenek člověka průměrné vesnické inteligence nadchne natolik, že knihu přečtu jedním, dvěma dechy, a zatoužím si pořídit volná pokračování, která autor k mé velké radosti též stihl vydat. Naivita Hordubala je nezměrná, v úvodních činech Polany člověk znalý dnešního světa příliš špatností nevidí, pozdější rozhodnutí jsou ovšem velmi výrazně za hranou a člověka z toho mrazí v zádech. Jedná se vlastně o psychologický jemně hororem nasáklý příběh bez pointy. Poslední část knihy, aka proces, možná ani v knize být nemusela. I bez něj jsou tresty postav více než zřetelné. Tak či tak se jedná o skvělou knihu a doporučuji přečíst.
Klasický příběh, který mne neurazil, ale ani nenadchl. Pokud by toto bylo to lepší z Karla čapka, pak se mu asi pro příště vyhnu.
Moje druhé setkání s knihou od K. Čapka. Bohužel ani tentokrát nemůžu říct, že bych si knihu nějak zvlášť užil. Čapek rozdělil knihu do tří částí a nevím jak to říct jinak, než že se ta první část nedala číst. Prvních 80 stránek bylo naprosté utrpení a nebýt toho, že jsem neměl po ruce nic jiného ke čtení, tak bych tuto knihu odložil a patrně už znovu neotevřel. Musím se ale přiznat, že mě kniha na konci první části začala celkem zajímat a poslední dvě části knihy mě vyloženě bavili. Bohužel škoda už byla napáchána a můj názor na knihu to už mnoho nezměnilo.
Štítky knihy
vraždy venkov Amerika psychologické romány první republika, 1918-1938 vystěhovalci, emigranti Podkarpatská Rus rozhlasové zpracování Karel Čapek, 1890-1938 podle skutečných událostí klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Kniha Hordubal je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 1 669x |
| Čtenářské výzvě | 145x |
| Doporučených | 50x |
| Knihotéce | 241x |
| Chystám se číst | 182x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 5x |
Juraj Hordubal, hlavní hrdina tohoto románu, je vnímán sousedy jako příliš měkký pro svou nevěrnou ženu. Soudci si kvůli tomu myslí, že je prostě tupý. A on, zda se mí, je prostě citlivý chlap, asi miluje svou ženu a je dobrákem, který nechápe, že staré hodnoty selské poctivostí už neplatí. Že svět se změnil. On to odmítá přijmout. Když se vrátí z Ameryki, kde už viděl ten celý pokrok, chce žít, jako se žilo kdysi. Sám znám takového chlapa - v dnešní době. Nevydělá moc na rodinu, protože nestojí o peníze, nebo radši neumí a nechce bojovat za ně. Jedna věc, na které záleží, je dobře odvedená práce. Když takový najde tu správnou ženu - takový dva mohou být spolu šťastní. Ale musela by to být velmi trpělivá baba, navíc s porozuměním tradičním hodnotám. Měla by doma opravdového, věrného chlapa, ale žili by tak trochu v 19. století, skoro jako amišové. Mám pocit, že Čapkův Juraj je až trochu příliš jemný - chová se trochu jako hrdina středověkého dvorského románu. Jenomže v příběhu Tristana a Izoldy umírá žena, aby udělala místo pro milenku rytíře, tady zase toto je schopný pro ní udělat chlap...Hodnotím vysoce provedení zápletky a jazyk románu.