Honzíkova cesta

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Veselý a laskavý příběh malého Honzíka, který se vypravil k babičce a dědečkovi na vesnici a zažívá tam každodenní malá dobrodružství. Kniha s nezaměnitelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, která oslovuje už celé generace malých čtenářů.

https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/146682/honzikova-cesta-146682.jpg 4.31421
Nahrávám...

Komentáře (258)

Kniha Honzíkova cesta

lily_maleckova
24. července

Nádherná vzpomínka na dětství!️
Jako malá jsem měla tuto knihu jako audioknihu a při čtení se mi úplně vybavovala! Moc krásné a doporučuji!
5/5

evineckY
16. července

Určitě není člověk, který tuto knihu nečetl, ať jako malý, svým dětem, nebo vnoučatům :-)


666Jitka
07. července

Knihu jsem četla jako dítě nejméně 2x a moc se mi líbila. Dnešní děti by kniha asi moc neoslovila, ale pro mě je to příjemná vzpomínka na dětství.

arjev
03. července

Vzpomínka na mládí

Aknel26
15. června

Jedna z prvních knih, které jsem četla sama; ne-li úplně první. Stále si pamatuju, jak jsem brečela, když jsem dočetla a měla se s Honzíkem rozloučit. Mamka mi poradila, abych si ji tedy přečetla znovu, což jsem udělala - a asi tehdy vznikla má potřeba se ke knihám, které se mi líbí, stále vracet, i když je skoro umím zpaměti...
Teď jsem po Honzíkově cestě sáhla se synem a dost napjatě jsem čekala, jak ho zaujme. A spadl mi kámen ze srdce, protože se mu příběh moc líbil.
Sama mám doma vydání z 60. let, a protože vím, jaké diskuse se strhly kolem družstevního vajíčka a dalších reálií, a nechtělo se mi to pětiletému klukovi vysvětlovat, půjčila jsem v knihovně nový výtisk. A nemůžu si pomoct, ale občas to v ději trochu drhlo. Co zavánělo minulým režimem, bylo prostě vynecháno, bez ohledu na návaznost či posunutí významu. "Tohle všechno jsou naše pole," říká dědeček cestou z nádraží. "Máme taky krávy a vepře, ty mám na starosti já, i slepice, ty má na starosti babička." To by byli prarodiče pěkně za vodou! Myslím, že úpravy mohly být provedeny citlivěji.
Jak jsem psala, mám staré vydání z roku 1964 s málo známými ilustracemi od Antonína Pospíšila. A kupodivu se mi líbí víc než ty od Heleny Zmatlíkové: nejsou tak jednoduché, věrněji zachycují, co se zrovna děje, a také je jich v knize víc.

Pavčule
23. května

Co dodat ? Naše dětství :)

Disinka
18. dubna

Diky cteni detem pred spanim jsem se zase dostala k tehle knizce...

MišusWinner
16. dubna

Jedna kniha k mého dětství. Je moc pěkná a ráda jsem si zavzpomínala na dobu kdy mi ji četla mamka před spaním.

1 ...