Hon na knížete Draculu

Bylo to delší než Jack Rozparovač, ale stálo to za to!
Rostoucí náklonnost mezi Audrey Rose a Thomasem zde byla patrnější; směle flirtující Thomas byl příjemným rozptýlením od tradičních vražd, pitev a neutuchajícího nebezpečí.
Prostředí Rumunska bylo samo o sobě zajímavé a vsuvky v podobě rumunštiny příběhu vůbec neubíraly, naopak dodávaly na tajemnosti, neboť čtenář (neznalý v tomto jazyce) si párkrát musel význam slov domyslet. Zároveň doplnění o fotografie mi pomohlo si lépe představit autorčiny popisy a kniha mě o to víc vtáhla.
Druhý díl oproti prvnímu poněkud holduje lyrickým pasážím, kvůli kterým se příběh občas táhne. Na druhou stranu nabízí detailní navození atmosféry temného hradu a jeho děsivých tajných zákoutí. Napětí postupně graduje a někdy od poloviny knihy mě tento stav už vůbec neopouštel (samozřejmě v dobrém slova smyslu!).
Sama za sebe bych to nepovažovala za oddechovou četbu, už jen kvůli již zmiňovaným lyrickým pasážím, které jsem si místy musela číst i vícekrát, abych se zorientovala. Ale celková atmosféra mě pohltila a i přes pár historických nesrovnalostí, jichž si je autorka vědoma, mě příběh o Draculovi strašně bavil.

Pokračování příběhu Audrey Rose a Thomase,odehrávajíci se v Rumunsku, bylo zajímavě podané..
Jsem zvědavá co je čeká za oceánem v Americe..

Hezky popsané prostředí hradu a příběh Audrey a Thomase se také krásně vyvíjí.

Bylo to zdlouhavé, ale finále zajímavé. Popis hradu byl skvělý. Další díl si určitě přečtu.

Tato kniha pro mě byla pohlazení po duši. Líbilo se mi, že autorka pracovala s emocemi postav a jejich odlišnými pohledy na různé situace. Zároveň jejich traumata a obavy z událostí prvního dílu nebyla záhadně vymazána. Určitě doporučuju tento díl, líbil se mi mnohem víc než ten první

Pokračování od mojí milované Kerri, na které jsem se brutálně těšila! A nezklamalo! Jsem nadšená (nechtěla jsem to dočíst, protože nemám další díly, takže už jdu shánět ) a opravdu je to skvělé a já jenom doporučuji . Opět a zase jsem byla napnutá jako kšandy a hádala společně s hlavními hrdiny, kdo bude vrahem (zase dobrej tip YES). Dokonce se děj odehrával v místě, které mám extrémně ráda (spíš se o něj dosti zajímám haha). TAKZE DOPORUČUJI!!!

Už prvnímu dílu jsem dala tři hvězdičky, ačkoliv se mi líbil víc, než toto pokračování. Ale hvězdičky mu stejně nenavýším, jelikož to bylo prostě jen dobré.
Totiž, čtení to bylo fajn, ale mohla bych vynechat týden, a i přes to by mě to nenutilo číst pořád dál. Víte jak to myslím? Prostě jsem i několik dní čtení vynechávala, a stejně mě to zas tak moc nebralo. Neurazí, ale ani nenadchne.

Líbila se mi chemie mezi Audrey Rose a Thomasem, on je vlastně tak dokonalý, až to není možný. Typický příklad muže, kterého by jsme chtěly všechny. Bylo tu i pár scének jako z hororu, a taky pár dost nechutných.. pavoukům a netopýrům zdar!

Ale nevím, jestli se budu pouštět do dalšího dílu.
Čteno jako ekniha.

Druhý díl série Po stopách Jacka Rozparovače – ač navazuje na první knihu, dá se číst i samostatně.

Audrey Rose Wadsworth opouští Londýn a spolu se svým přítelem Thomasem Cerverleym míří do Rumunska, na tajemný hrad Bran, kde se chtějí ucházet o místo na prestižní škole soudní medicíny. Jenže v okolí Vladova (Drákulova) sídla se začínají objevovat děsivé vraždy – oběti jsou nalezeny bez kapky krve, s proklátým srdcem dřevěným kolíkem a česnekem v ústech.
Kdo za tím stojí? Komu se dá věřit? A co se skrývá v útrobách samotného hradu? To zjistíte jedině čtením…

Žánrově jde o směs historické detektivky s lehkou romantickou linkou, která se dotýká i tématu ženské rovnoprávnosti. Musím říct, že jsem od téhle knihy hodně očekávala – mám ráda období 18.–19. století. Všechno je načančané, noblesní, rozhovory bývají vtipné a uhlazené – ne velké drama, ale to jemné romantické napětí… Jenže jak to tak bývá – když člověk hodně očekává, ne vždy se dočká.

Děj byl pomalejší, a i když vražd bylo dost, každá byla jen lehce prozkoumaná. Chyběla mi celistvost a větší dynamika. I když nakonec všechno dávalo smysl, necítila jsem napětí, které bych u takového příběhu čekala.

Romantická linka pro mě byla zklamáním. Přestože Audrey a Thomas už mají společnou minulost a měli by působit jako sehraný pár, necítila jsem mezi nimi tu jiskru. Jejich rozhovory se točily trochu kolem vyšetřování nebo kolem Audreyiny touhy po samostatnosti. Chtělo to víc humoru, víc škádlení, víc chemie.

Zajímá vás víc? ;) Mrkněte na můj instagram @zivotmezikapitolami

Už po dočtení prvního dílu jsem se na druhý těšila. Dvojku Audrey a Thomase jsem si prostě zamilovala. Nevím proč ale většina druhých dílů má to prokletí, že prostě nejsou tak dobré, jako první.
U Honu na knížete Drákulu se mi přesně to stalo. Přišlo mi to zdlouhavé a ze začátku jsem měla obrovský problém se začíst a snadno jsem se v ději ztrácela. Docela mi i vadilo, že tam furt dokola byl zmiňován jejich předchozí případ. Za mě to mohlo být jenom na začátku a pak prostě už mohla Audrey najet na ten nový.
Hodně se mi ale oproti prvnímu dílu líbil ten popis prostředí, kde se příběh odehrával. Autorka Transylvánii a samotný hrad Bran popsala neskutečně tak, že jsem si přišla, že jsem sama na tomto místě.
Romantická linka mi taky přišla, že v tomto díle neměla tolik své kouzlo. U prvního dílu jsem si totiž užívala jejich vzájemné pošťuchování a uštěpačné poznámky a tady v tomto pokračování jich zas tolik nebylo.
Konec a rozuzlení zápletky mě dostal, protože zrovna takového vraha jsem nečekala. Další díl určitě plánuji, i přes nějaké ty mouchy je tato sérii opravdu skvělá.
Moc děkuji @bookport_cz za možnost si knížku přečíst.

Po přečtení prvního dílu série jsem se do této Audrey a Thomase naprosto zamilovala. A tenhle díl mě rozhodně nezklamal.

V tomto díle jsme se dostali do Rumunska a to do školy forenzní medicíny. A jak víme, tato země je proslulá legendou o hraběte Draculy. A víte kde je ta akademie? Na jeho hradě.

Netrvá to dlouho a v okolí našich hlavních podťav se opět začnou dít podivné vraždy. Audrey se snaží vypořádat s traumaty z minulého dílu, což hodně oceňuji. A Thomas? Jako vždy, vtipný chytrý a popichuje Audrey.

Detektivní zápletka mě nutila přemýšlet a přiznám se, že tentokrát jsem nevěděla kdo by mohl byt vrah. No nemůžu vrahy vždy uhodnout, nebyla by to sranda!

(SPOILER) Jsem tak trošku naštvaná. Chtěla jsem dát knize 5 hvězdiček, protože jsem si čtení (na rozdíl od první knihy) opravdu užila, ale pak přišel konec a já byla znovu zklamaná.
Protože proč vraha bylo tak snadné zabít? Co to sakra je? Taky důvod, proč k vraždám vůbec docházelo, byl trochu hloupý a ne 100% promyšlený. Co myslíš tím, že zabila všechny, protože se chtěla vdát za Thomase, aby propojila jejich pokrevní linie a mohli vládnout zemi? Na mě příliš mnoho ambicí. A ředitel školy mě taky štval, nebudu lhát, a protože byli tak trochu příbuzní (s vražedkyní), myslím, že ta nepříjemnost se v jejich rodině dědí.
No ale proč jsem dala 4 hvězdičky, když je v knize tolik věcí, které považuji za hloupé? Atmosféra knihy byla bezvadná, v některých částech jsem se i trochu bála a tu hororovou atmosféru jsem naprosto žrala.

Když pominu historické nepřesnosti, které nakonec autorka i přiznala a vysvětlila, a pár přešlapů v podobě přepáleného příběhu. I fakt, že hlavní postava ustavičně přemýšlí o tom, co je (ne)mravné a jak by ji neměl nikdo načapat s mužem, přitom jí přijde úplně v pohodě a nijak pobuřující homosexuální vztah v 19. století (nemám nic proti, dala bych i víc prostoru tomuto tématu zasazenému do 19. století, vadila mi jen ta ambivalence v logice Audrey Rose), byl to moc fajn příběh!
Dokonce musím říct, že mě bavil ještě víc, než první díl - a to mi zpočátku strašně vadily ty nepřesné reálie stran Branu a Brašova.
Autorka píše velmi čtivě, její styl mi vyhovuje. Jsem zvědavá na zbylé díly.

(SPOILER) Rozhodně musím říct, že to bylo lepší než první díl... I tak to ale mělo jisté chyby, díky kterým jsem si říkala, že to klidně mohlo být i kratší...
Příběh se sice snaží tvářit jako detektivka, ale hodně na mě působí, jako by autorka vařila z vody a nevěděla, jak přesně uchopit v ději pátrání, nalézání stop apod.. Neustále se točíme jen kolem různých úvah, které se přetřásají tam a zase zpátky a mnohdy si protiřečí...
Vadilo mi, jak se v hypotézách stále zmiňuje Dračí řád. Přitom se k němu došlo nedopatřením přes kresbu draka, kterou vytvořil Thomas, a pak už žádné stopy nenasvědčovaly, že by mohl být někdo z nich pachatelem.
Královská garda, která není schopná uhlídat v pokojích ani ne deset lidí (a to ještě po opakovaných výletech jen dvou z nich), asi nebyla ta správná vojenská elita.
Konec zápletky mě dost zklamal, protože jsem se těšila na příběh o Drákulovi a skončili jsme úplně s jinou legendou... A co chtěla s Thomasem vlastně dělat? Držet ho někde přivázaného k posteli a vodit si ho na řetězu, než se rozhodne k ní přidat? A to se pořád dalo na konci 19. stol. všechny povraždit a potom říct "Teď vládnu já?"
Ze závěrečné scény jsem měla trochu pocit, že si autorka nevěděla rady, jak naše hrdiny zachránit a proto vznikla linka s Dračím řádem.

Také bych měla prosbu na všechny další autory... Prosím, přestaňte kombinovat "svítící měsíc" a "zuřivou bouři" (ať už sněhovou nebo dešťovou)!!!

Abych ale jen nehanila.... Kniha není náročná na čtení a v poslední čtvrtině děj pěkně graduje. Líbila se mi část zápletky se záměnou osob. Pěkné je proložení děje dopisy a fotografiemi, včetně těch závěrečných. Thomasovy hlášky vždycky pobaví a jeho sestra je skvělá.

Osobně dávám knize 3* a v sérii už pokračovat nebudu. Na to mám příliš dlouhý seznam knih na přečtení :-D

Hon na knížete Draculu jsem četla bezmála půl roku v el.verzi, na místech, kde jsem s sebou neměla žádnou knihu. Nečekala jsem upřímně vlastně nic, jelikož anotaci jsem nečetla a na konci jsem měla radost, že jsem si přečetla zajímavé fantasy s upíří linkou, které se odehrává na Branu a u kterého jsem se místy i hodně zasmála. (Speciálně rumunské tarantule, kterým odkapává z kusadel jed a krev mě jako chovatelce pavouků způsobily záchvat smíchu), ale ve finále se rozhodně nejedná o nějakou brakoidní knihu, ale o příběh, který je milý, s nádechem tajemna a i když jsou některé scény přepálené, tak budiž autorce odpuštěno. Občas tyhle příběhy mezi truecrime a hororama potřebuju a rozhodně se za to nestydím. :)

Pokračování morbidní a lehce mysteriózní young adult romantiky s lehkým detektivním vyšetřováním a strašidelnými prvky. Jde o zajímavý kontrast dívčího čtení z konce 19. století, které je plné šatů a přemítání o společnosti a roli v ní a neustálého omílání vztahových peripetií, a do toho morbidních scén z pitev, forenzního vyšetřování a detialů o mrtvolách. Stále mne čtení bavilo, i když jsem byla lehce rozčarovaná, že se z rekonstrukce reálných příběhů dostáváme už silně do světa fantazie. Historie Drákuly, zmínky o hraběnce Bathory a reálné předměty užívané při pitvách té doby (dokreslené fotografiemi) byly moc fajn, ale s tím hradem a tajnými místnosti, pavouky, šiframi, tobogánem a dalšími vymyšlenými věcmi už to autorka poněkud přepískla. Škoda. Nicméně naladila jsem se na to, že si užívám především tu young adult romantiku v historických morbidních kulisách. Pobavilo mne, že u zde autorka dodala vedlejší postavu, která miluje osobu stejného pohlaví (což je milá drobnost, kterou obvykle na moderních young adult knihách oceňuji). Roztomilé byly nesmělé vztahové peripetie mezi hlavními postavami a dynamika jejich vztahu.

Dočetla jsem, ale můj šálek kávy tato autorka nebude.

Druhý díl mi přišel tak do půlky takový zdlouhavější, nemohla jsem se nejdřív moc začíst, ale tak od té půlky do konce už děj pro mě nabral trochu spád. Občas mi taky přišlo, že se hlavní postavy nechovaly úplně logicky, spolužáky ze školy jsem si ani nemohla zapamatovat..
Pozitivně ale hodnotím atmosféru, kterou umí autorka vytvořit, roztomilou romantickou linku a "bonusy" v podobě dobových obrázků, historického okénka a dopisů Thomase a Daciany na konci.

Kniha je naprosto skvělá, dramatická, hororová, napínavá i vtipná,
až na ty podrobné popisy pitev, ze kterých mi bylo špatně.
Líbila se mi pomalá romantická linka a pošťuchování mezi Audrey a Thomasem.
Autorka zkrátka umí zaujmout, napnout i naladit.
Mohu jen doporučit.

Za mně to nebylo ono čekala jsem lepší příběh .Jsem ráda,že jsem knížku dočetla.