Komentáře knihy Holubí dům
Přidat komentář
Toto bolo niečo, od začiatku až do konca som si to čítanie užívala. Samozrejme to bol naozaj silný príbeh, ale teda klobúk dole pred autorkou.
Niektoré postavy ako napríklad Julie by si zaslúžili... A zas iné som mala veľmi rada, no ku koncu som zmenila trochu názor aj na Júliu, hoci ako sa vraví, čo zaseješ, to zožneš...
Už teraz sa teším ako si prečítam druhý príbeh od nej. Určite vrelo odporúčam.
A tuhle knížku znáte? Já jsem o ní třeba vůbec neměla tušení a když mi byla doporučená Terkou, z @mystery.press tak jsem byla mile překvapená obsahem.
Příběh se týká rodiny Šetnerových z Plzně, žijící v době na přelomu 19. a 20. století. Rodina Šetnerových si žije v bohatství a v té nejlepší vile. Jenže Julii Šetnerovou tohle moc nebere, její matka si neustále stěžuje na nějaké bolesti a otec je čím dál víc odtažitý.
Julie se chová jako typický sprateček bohatých rodičů, ale kdyby se jí její rodiče věnovali trošičku více, nechovala by se tak, jak se chová.
Julie vám bude lézt na nervy, ale všechno, co udělala, bylo z důvodu toho,že je citově vyprahlá, a lásku od svých rodičů nikdy nedostala. Ponížení a ubližování jí šlo teda na jedničku. Zničila všechno a všechny. Bohužel se jí ale všechno vrátilo. Ublížila tolika lidem a všichni jí to vrátili.do posledního drobečku.
Za mě to byl dojemný, silný a i přes to všechno, co Julie udělala, krásný příběh. I v tom špatném se našlo něco hezkého. A já už se teď těším na další díl, který vychází již 3. 9. 2026 s názvem Dech motýla .
Holubí dům od Marie Rejfové je nádherný, i když smutný a hluboce podmanivý příběh o tom, jak těžký a nespravedlivý dokáže život být. Přestože vám hlavní postava Julie i její matka Rozálie mohou zpočátku vadit a vyvolávat rozčilení, autorka jejich povahy i komplikovaný vztah odkrývá s takovou věrohodností, že si k nim postupně najdete cestu. Je to silný a emotivní román o rodinných ranách osudu, který v hlavě rezonuje ještě dlouho po dočtení.
Holubí dům od Marie Rejfové je krásná kniha, která vypráví především příběh jedné dívky - Julie. Sledujeme její dětství, dospívání až dospělost. Zároveň celý příběh začne tím, že čeká v cele na vykonání trestu smrti. Jak se tam dostala? Co provedla tak strašného, že na počátku 20. století čeká na svou smrt? A kdo je Berta, která ji jako jediná navštíví? Vše se samozřejmě dozvíte.
Od této autorky jsem četla první díl její detektivní série s Josefínou Divíškovou a musím říct, že mě nechytl (jako jednu z mála). Ale jelikož Holubí dům my vychvalovaly moje spolučtenářky z bookclubu u @mysterypress a jelikož má vycházet druhý díl, dala jsem mu šanci a jsem strašně ráda!! Kniha mě hned chytila a nepustila. Byla jsem zvědavá, co všechno se stane a jak se vše vyvine. A styl autorky mi přišel úplně jiný než u detektivní série.
Zároveň ale musím přiznat, že hlavní hrdinku Julii jsem nesnášela snad celou dobu! Takhle nesympatickou hrdinku jsem dlouho nezažila. Vadila mi svým vystupováním, svou povýšeností, tím, co dělala asi nejvíc. Takže klobouk dolů před autorkou, že někoho takového dokázala vytvořit :D I další postavy jsem si oblíbila, a proto se opravdu moc těším na druhý díl Dech motýla.
Za mě jeden z nejsilnějších příběhů tohoto roku. Je úplně jedno, že se odehrává před více jak sto lety. Julie se hned v prvopočátku projeví jako rozmazlený smrádě z bohatý rodiny. Nemá problém ponižovat všechny kolem sebe včetně pomocného personálu v honosné vile. Každý zde žije uzavřený ve svém světě. Papá zaujatý svým byznysem, hypochondrická matka léčící své neduhy a osamělá Julie. Odhalením své vlastní historie a okolnostmi narození začne rozjíždět velice krutou hru osobní pomsty. Tak krutá a nekompromisní, že přesáhne všechny pomyslné hranice. Po pravdě, nakonec vůbec nevím, jak s Julií naložit. Může být osamělost a prožitá bolest omluvenkou pro všechno?
Kruci, to je dilema.
Mě román bavil. Jiné období našich dějin než je momentálně v kurzu, takže příjemná změna. Hezky vykreslené charaktery všech postav. Děj "osvěžuje" prostořekost Julie (no dobře, občas spíš nevychovanost), přímočarost kuchařky Berty, hypochondrická mamá. Těžko Julii soudit, ve finále jí život sám pěkně naložil.
U většiny knih brzy po přečtení už ani nevím, o čem byly. Ale taky je pár těch, které mi v hlavě zůstanou dlouho. Holubí dům patří mezi ty druhé. Byl to hodně smutný, ale moc pěkný příběh o nešťastné Julii, které chyběla rodičovská láska a objetí. Stal se z ní sobec, který ničil životy druhých. A není divu, protože neměla vůbec snadný život. Přesto se dokázala se všemi příkořími poprat a mně postupně začala být sympatická a soucítila jsem s ní. To ale nemohu říct o ostatních postavách, až na Bertu, Magdalénku a Jakuba. Doporučuji všem, kteří mají rádi silné příběhy.
Teda musím říct, že se mi dlouho při čtení nestalo, aby mi byla hlavní postava až takhle proti srsti. Julie se už od začátku knihy projevuje jako zlá, pomstychtiva osoba, nicméně ke konci si reputaci trošku vylepšuje. Přečteno jedním dechem za 3 dny, zajímavé prostředí přelomu 19. a 20. století. Doporučuji :)
Už dlouho se mi nestalo, že bych knihu zhltla během dvou dnů a u téhle se mi to povedlo. Neustále jsem čekala, jak to s antihrdinkou Julií dopadne a dopadlo. Ten úplný závěr si mohla autorka odpustit, ale nevadí. Skvěle napsané, a vlastně spousta zlých žen. Nemůžu říct krásná kniha, ale zaujala hodně.
Ubírám půl hvězdičky za nevěrohodné "vyléčení se" ze zjevné poruchy osobnosti.
Je to skvělá knížka a rozhodně varující, co do přístupu rodičů k dětem, ale hlavní hrdinka jeví až do soudu neklamné známky poruchy osobnosti, možná ani ne sociopatie, spíše psychopatie, zjevně nemá sociální situace ani naučené a nechápe je. A pak náhle bumprásk a je z ní to, co se z ní stalo poté? Chvílemi připomíná i Josefínu :) Nevím, nevím tedy.
Stejně tak nesouhlasím, jak autorka dělá z hrdinčina otce bezcharakterního zbabělce, jímž se opravu s tou náloží, co mu sama naložila, stát nemohl.
Proměna mamá je stejně neuvěřitelná jako u její dcery.
Nicméně je to každopádně velice čtivá kniha a doporučuji.
Přišlo mi to jako hodně knih dohromady, každá dějová linka jen nakousnuta. Vůbec to ale nebylo špatné. Anti-hrdinka dává knize punc výjimečnosti a ta nevyřčená otázka, zda se Julie "napravila" nebo ne, je pro čtenáře zajímavá.
Od autorky jsem kdysi četla pár jejich detektivních příběhů, na tuto knihu jsem slyšela velmi dobré ohlasy, takže jsem po ní sáhla v audioverzi. A musím jen chválit -výborně podané postavy, historické prostředí Plzně a dobové reálie. Myslím, že ač se ten příběh odehrává v minulosti, je nesmírně současný, a to hlavně skrz hlavní postavu Julie, která nehledí vpravo vlevo a city jiných lidských bytostí jí nic neříkají. Úplně si dokážu představit Julii jako dítě dnešních rozvedených rodičů, která si v nové rodině jednoho z nich popsaným způsobem vynucuje pozornost a lásku. A z drzého spratka vyrůstá nekompromisní mladá žena, na kterou čeká nejedna životní zkouška... Pokud jsem to dobře pochopila, byl konec příběhu víceméně otevřený, snad se tedy jako čtenáři můžeme těšit na pokračování. Byla by jistě škoda nevyužit dobře rozjetý příběh.
Pěkný čtivý psychologický román jedné rodiny odehrávající se v Plzni od roku 1896 do 1914. Hlavní postava Julie nesympatická a doslova na ránu. Příběh začíná, kdy je Julii 11let a je pěkně bezcitná, sobecká a zákeřná. Vyrůstá sice v bohatství, pěkné vile a materiálně ji nic nechybí, ale citově velmi strádá. Její hypochondrická matka a pracovně vytížený otec si ji nevšímají a potom když se ještě dozví rodinné tajemství rozhodne se zničit všechno a všechny okolo sebe...
Berta skvělá.
Doporučuji
V této knize sledujeme jak proměnu Plzně na počátku minulého století, tak i vývoj hlavní postavy Julie. Příběh vede k zamyšlení, že ne vždy je bohatství a blahobyt zárukou štěstí. První půlka knihy byla pro mě utrpení, protože Julie se chovala hrozně, vůbec jsem se s ní nedokázala ztotožnit. Snažila jsem se ji ospravedlnit, že jako dítě toužící po lásce, které se jí nedostávalo, se chová takto, ale nešlo to. V druhé půlce už se u Julie objevilo i svědomí a v závěru se naplnila slova mé babičky, když bude pracovat, nebude mít čas na nesmysly. Nejvíc jsem si oblíbila kuchařku Bertu a její realistický pohled na svět. Kniha, která určitě stojí za přečtení.
Spisovatelka Marie Rejfová napsala příběh o dvou rodinách na přelomu 19. a 20. století, který se odehrává v Plzni. Hlavní postavou je Julie. Dívka, která vyrůstá v poměrně bohaté rodině a má vše na co si vzpomene. Taky je to pěkně rozmazlený a rozcapený fracek. Myslí jen na sebe a dokáže být docela zákeřná. V určitém věku se dozví nečekanou informaci, která jí otřese. Je ještě víc zákeřnější a její pracovně vytížený otec a hypochondrická matka si s ní nevědí rady. Jakmile je na prahu dospělosti, vdá se za Václava, ale vůbec ne z lásky. Z povinnosti a možná i pomsty. Představa lidí, že bude Julie doma opečovávat manžela, dítě a domácnost se diametrálně liší od představ Julie. Je to na svou dobu moderní žena, která si rozhodně nenechá nikým mluvit do toho, co by měla a neměla dělat. Miluje cyklistiku. Jenže kdo to kdy viděl, aby žena jezdila na kole! Berta, kuchařka, která sloužila v Juliině rodině, byla rázná a upřímná žena, která si s ní dovedla poradit. Julie, která ji nejdřív nemohla přijít na jméno, v dospělosti zjistila, že je to moudrá žena, která se dokáže i v krizových situacích zachovat racionálně.
Události, které celou rodinu potkají, silně poznamenají osudy několika lidí.
Autorka do příběhu vnesla témata rovnoprávnosti a emancipace žen. Dostáváme se až do období 1. světové války, kdy muži odešli na frontu a ženy musely zastat vše. Otevírá se tak téma finančního ohodnocení za neskutečnou dřinu navíc s obrovským strachem o muže, syny, otce.
Tenhle příběh i tím, jak byl namluvený, byl skvělý. Julii nebudete mít rádi. Opravdu ne. Tak sebestředný, zlý a zákeřný člověk se jen tak nevidí. Jenže, jak příběh postupně posloucháte, a seznamujete se s osudy všech lidí kolem Julie, tak zjišťujete, že v jádru není špatná. Jen jí život naložil a ona neví, jak se s tím má poprat. Jak se říká, karma je zdarma a příběh dostane takový spád, že budete chvílemi Julii až litovat. V několika momentech mě zamrazilo. Tuhle audioknihu vám doporučuji, protože tolik emocí, co jsem u poslechu zažila, jsem nečekala.
Tak po rozverných detektivkách psychologický román o sociopatce, která v druhé půlce dostane rozum. Musí být ale obviněna z vraždy. Jenom mi tam toho přišlo hodně už použitého v jiných knihách - syfilik, vražda v rodině, která se obtížné prokazuje, výbuch v muničce, ...
Autorčiny knížky s Josefínou se mi nelíbí. Zde jsem dala na doporučení a jako bych četla jinou autorku. Kniha je zajímavou sondou do života jedné rodiny. Jen mi pořád připadalo že čtu souběžně knihy dvě. Jednu historickou, popisující život na přelomu 19. a 20. století, a druhou psychologickou, ukazující, jak absence lásky v dětství je původcem zla (i když opravdu je možné, že by za takovýchto rodinných konstelací vyrostl z Julie až takový netvor??), jež se šíří v soustředných kruzích a je velmi těžké mu zabránit. Až ke konci knihy jsem měla pocit, že příběhy splývají v jeden.
P.S. Velké díky za Bertu!
Trochu se mi hůře komentuje. Co je vlastně přínos této knihy? Dosud neviděný (nečtený) a zajímavý náhled na období mezi 19. a 20. stoletím v Plzni? Určitě ne. Mohlo to být o 100 let dříve, teoreticky o 100 let později a význam by byl podobný.
Postavy takové nějaké nedodělané. Julie úděsná. Postrádal jsem nějakou lepší komplexní sondu do duše, aby člověk pochopil úmysly a vcítil se do osob. V mnoha pasážích mi přišlo, že sledujeme spíše telenovelu a nebo přepis divadelní hry. Neustálé vyměňování názorů a polourážek.
Závěr byl taky takový nějaký nedodělaný.
Kniha se čte dobře, ale takové to hezké pošušňání ze čtení mi tady scházelo.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Štítky knihy
Plzeň přelom 19. a 20. století pro ženy nemoci bohatství rodinné vztahy chudoba, bída Rakousko-Uhersko 1. pol. 20. století úrazy ságy sobectví historické romány nevlastní otec nevlastní děti nemanželské děti, levobočci české romány antihrdinové rodinné ságy syfilisMarie Rejfová také napsal(a)
| 2017 | Kdo jinému jámu kopá |
| 2018 | Komu straší ve věži |
| 2017 | Kdo má pod čepicí |
| 2019 | Kdo maže, ten jede |
| 2015 | Čarověník |

82 %
75 %


Trvalo mi chvíli, než jsem se naladila na novou vlnu a přešla z 18. století a mlynářského prostředí (Stíny mých otců od Heleny Šmahelové) do začátku 20. století v Plzni. Příběh je ale napsaný tak mistrně, že mě hned chytil a už nepustil.
Volání Julie Šetnerové po pozornosti a mateřské lásce je tak silné, že výrazně zasáhne celé její okolí. Když v jedenácti letech nechtěně vyslechne rozhovor rodičů a zjistí, že její otec ve skutečnosti není jejím biologickým otcem, rozběhne se nezastavitelný koloběh událostí. Tato egocentrická a sobecká dívka spustí lavinu, která osudově ovlivní i její vlastní život. Nám pak nezbývá než přihlížet, jak se kolo dějin roztáčí a nemilosrdně strhává vše, co mu stojí v cestě. Co všechno musí Julie prožít, vytrpět a pocítit, než jejím životem otřese rána, která ji konečně probere ze sobectví.